Československo 38-89: Historie jako detektivka
Interaktivní komiks s prvky počítačových her a soundtrackem od skupiny Dva. I tak může vypadat pomůcka pro výuku soudobých dějin. Hry a simulace žákům umožňují snadno pochopit fungování složitých systémů nebo se zorientovat v často protichůdných perspektivách.
„Československo 38-89 je série výukových simulací, které kombinují prvky komiksu a počítačových her,“ říká Vít Šisler z pražské Filozofické fakulty. Simulace, na kterých spolupracuje právě Filozofická a Matematicko-fyzikální fakulta UK s Ústavem pro soudobé dějiny AV, jsou určeny především pro studenty středních škol a jejich učitele. Přístupné ale budou i široké veřejnosti. „Ty simulace umožňují studentům prožít některé klíčové okamžiky českých a československých soudobých dějin z pohledu jejich různých aktérů, a tím rozvinout nebo umožnit hlubší porozumění komplexním sociálním, politickým nebo kulturním souvislostem.“
Simulace vychází z autentických vzpomínek pamětníků, využívá prvky počítačových her a interaktivního komiksu. Hráč se pohybuje v současnosti, nejde tedy o hrátky s alternativní minulostí. Volí si, na co a jak se zeptá, podle toho se mu dostává od pamětníků různých odpovědí a interpretací vzpomínek. „V určitém okamžiku se to vyprávění pamětníka zlomí do černobílého komiksu, který můžete ovládat, měnit, posouvat ho, dostávat se do různých skrytých detailů. Procházíte klíčové okamžiky vyprávění z pohledu toho pamětníka. V některých vypjatých momentech můžete i přímo hrát, můžete třeba zkusit udělat to, o čem ten pamětník mluví.“
Události jsou navíc podávány prostřednictvím několika velmi odlišných aktérů. „Každý ten člověk vám říká jednak svůj vlastní, subjektivní příběh, i své subjektivní hodnocení té události. Úkolem hráče je detektivní práce – z těch různých fragmentů, osobních vzpomínek, archivních dokumentů, dopisů, deníků, dobových záběrů atd. složit, co se skutečně stalo, a nějakým způsobem to interpretovat.“ Cílem simulace je tedy otevřít různé otázky a poskytnout platformu k diskuzi.
Projekt, který financuje Ministerstvo kultury, má být dokončen příští rok. Hotové segmenty a metodika pro učitele se začínají testovat na středních školách. „Zároveň už teď pracujeme na dalších dvou simulacích, jedna se týká poválečného uspořádání Československa, nástupu komunistů k moci a odsunu sudetských Němců. Další simulace, na které pracujeme, se týká 50. let a v přípravě je i modul k normalizaci a roku 68.“
Ve světě je Games Based Learning (tedy výuka pomocí počítačových simulací) poměrně rozšířená: „Jeden z prvních projektů tohoto druhu je Global Conflicts, která dásnkým studentům přibližuje izraelsko-palestinský konflikt. V USA se obdobně používá Revolution, což je počítačová hra o válce za nezávislost.“
I u nás se podobných simulací ve výuce využívá už několik. „Mohu zmínit náš předchozí projekt Evropa 2045, což je strategická simulace Evropské unie, kdy každý student zastupuje jeden stát EU a s ostatními vede diplomatická jednání, spoluutváří podobu unie. Je možné ji takřka demontovat na úroveň jen nějaké ekonomické spolupráce, naopak je možné i skončit s jednotnou federací. Existuje několik dalších simulací, Člověk v tísni udělal hru Cesta z ghetta, která se zabývá tématem sociálního vyloučení. Ukazuje, jak obtížné je se z podobné situace se dostat,“ uzavírá Vít Šisler.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
