Libri prohibiti: Disidenti, exulanti i pankáči
Na seznam Paměť světa UNESCO nedávno přibyla celkově čtvrtá česká položka – knihovna a studovna Libri prohibiti (Zakázané knihy). Obsahuje desítky tisíc samizdatových a exilových publikací a dalších materiálů.
„Knihovna je svým způsobem i dokumentační centrum, takže kromě knih a časopisů tady máme také zvukové nahrávky a filmy,“ říká Jiří Gruntorád, který Libri prohibiti v roce 1990 založil a dodnes řídí. „Jsou tady sbírky letáků, fotografií, plakátů. Důležité jsou taky osobní fondy, kde jsou třeba pozůstalosti zemřelých exulantů nebo disidentů.“ Zájemci tu najdou i překlady českých a slovenských autorů, zahraniční literaturu týkající se komunismu v Evropě a speciální polskou podzemní knihovnu.
„Zabýváme se prvním, druhým i třetím odbojem, takže nejstarší věci jsou tu z období první světové války. Ale jsou tu i některé krajanské časopisy z 19. století, protože i Češi v zahraničí jsou jedním z našich témat.“ Přesný počet shromážděných materiálů Jiří Gruntorád neeviduje: „V našich interních bázích by se asi celkem našlo takových třicet tisíc knižních publikací a několik tisíc periodik.“
Zpočátku byla základem fondu hlavně produkce Gruntorádovy samizdatové edice Popelnice. „Základem byly samizdatové sbírky, ale už v té první fázi jsme měli slušnou sbírku exilových publikací, hlavně z období normalizace. Postupem času jsme rozšířili i na válečný exil.“ Vedle legionářských publikací se tu najdou třeba undergroundové fanziny: „Máme tady i doklady o tom, jak vypadala tuzemská punková scéna sedmdesátých let.“
Návštěvníky knihovny jsou především studenti a pedagogové napříč obory – od historiků přes teology po literární vědce. Postupně probíhá i digitalizace fondů: „Třeba sbírky jak exilových, tak samizdatových periodik jsou už zčásti dostupné na internetu. Najdete tam třeba Vokno, z těch exilových je tam samozřejmě celé Svědectví nebo Listy, které vydával Pelikán v Římě,“ uzavírá Jiří Gruntorád, který mimo jiné v roce 2002 dostal cenu Magnesia Litera za přínos české literatuře.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
