Novinky u Polí5: Polské básně i ostrý hluk

25. listopad 2013

Vydavatelství Polí5 získalo loni cenu Vinyla v kategorii počin roku a mluví se o něm čím dál tím víc. Nedá se přitom říct, že by se tahle malá značka profilovala v jednom jasném žánru. Umělce upsané u Polí5 spojuje spíš tvůrčí svoboda a nezávislost, která v jejich případě není jenom marketingovým sloganem. Tahle žánrová rozprostřenost ale Polí5 jenom prospívá – důkazem toho jsou desky, které vydavatelství poslalo do světa v minulých týdnech.

Snad největší ohlas sklidila dvojice familiárně nazvaná Sousedi, která svoji vesměs instrumentální hudbu staví na kombinaci violoncella a kytary. K bohatosti celkového zvuku pak přispívá i použití looperů a vrstvících efektů, které celkové vyznění posouvají až někam do akustického ambientu. Sousedi u Polí5 vydali desku Purpura Echo, která na první poslech možná překvapí svým subtilním a křehkým zvukem. Protože ale mají členové kapely zkušenosti z kapel, jako jsou B4, občas poklidnou atmosféru alba načeří subverzivním atakem – to je třeba případ titulní skladby, která ostře postupuje dopředu za doprovodu paranoidních kytarových riffů. Sousedům je možné vyčítat fakt, že album často působí jenom jako kulisa, to je ale spíš problém celého žánru. Ten Sousedi naplňují na české poměry rozhodně nadprůměrně.

Široký záběr labelu Polí5 reprezentuje nahrávka možná až příliš poeticky nazvaná Šeptající nebe nad lesem plným hvězd, kterou připravil Moimir Papalescu ve spolupráci se saxofonistou Petrem Venkrbcem. Jejich přístup nemůže být odlišnější – Papalescu, který se nejvíc proslavil coby vůdčí osobnost kapely The Nihilists, vyznává kovově chladnou elektroniku čerpající z 80. let. Jeho zásadním poznávacím znamením je především pulzující basa a robotický rytmus. Petr Venkrbec oproti tomu dlouhodobě kontempluje nad zvukovými možnostmi saxofonu a ve své hře nechává organicky promlouvat jak ovlivnění free jazzem, tak inspiraci v retro zvuku. Album je podle autorů věnované beatnické generaci, která odmítá konzumní styl života a utíká od nemocné civilizace ke svým kořenům. Téma je samozřejmě lehce naivní, i když především elektronika Moimira Papalescu jej posouvá na trochu vyšší úroveň. I tak jde ale o album, které nemá a nemůže mít ambice oslovit širší okruh posluchačů. Na to je příliš obrácené do sebe.

Zpátky k těm poslouchatelnějším deskám z dílny Polí5. Akustický projekt Bellevue, ve kterém se potkal Jan Chaluš s Janem Jiruchou a Dorotou Barovou, staví na folkových základech. Má navíc jasně vymezený koncept, na desce Sloky o pozdním létě totiž muzikanti zhudebňují verše polského básníka Juliana Tuwima. Formálně jde o klasickou písničkářskou nahrávku zabalenou do vybrnkávání kytar a občasných ornamentálních motivů dechových nástrojů. Album působí podobně nenápadně jako zmínění Sousedi, deska ale především kvůli textům nevyznívá jako podkresová hudba.

03012377.jpeg

Pro experimenty je ale třeba obrátit se jinam, v případě Polí5 třeba ke společné desce pelhřimovské kapely Frequently Asked Questions a brněnského hudebníka Tomáše Vtípila. Album je možné poslouchat jako klasický split, Frequently Asked Questions naplnili svoji polovinu klasickým rockovým undergroundem, Vtípil zase hlukovými texturami. Ty jsou v jeho případě tvořené vysokofrekvenčními zvuky, plíživými drony nebo útržky klavíru. Podle autorů se ale pravá podstata desky vyjeví až v okamžiku, kdy se obě poloviny poslouchají zároveň, ať už přes internetový stream, nebo pro labužníky ze dvou gramofonů. FAQ a Vtípil tímhle nadsazeným experimentem připomínají počin psychedelických klasiků The Flaming Lips, jejichž desku Zaireeka bylo „nutné“ poslouchat hned ze čtyř zdrojů. I v klasické podobě jde ale vedle Germania od B4 o nejdobrodružnější desku, kterou letos label Polí5 vydal.

Sousedi – Purpura Echo (Polí5 2013)
Papalescu Moimir & Venkrbec Petr – Šeptající nebe nad lesem plným hvězd (Polí5 2013)
Bellevue – Sloky o pozdním létě (Polí5 2013)
Vtípil Tomáš / FAQ – RRRRRRRR (Polí5 2013)

autor: Jiří Špičák
Spustit audio