Sherlock a první signální zvonkohra: Rekapitulace 1. dílu

2. leden 2014

Vysvětlení nejdiskutovanějšího zmrtvýchvstání od roku 33 po Kristu se sice nedočkáme, každopádně nepochybuji, že v kavárnách přibude hipsterů s mašlovací čapkou sherlockovkou. Návrat nejslavnějšího detektiva je totiž vskutku úctyhodný a stylový, alespoň pokud se bavíme o jeho usmiřování se zlomeným a znovu srostlým Watsonem.

Etuda v restauraci už teď buší na dveře zlatého seriálového fondu. Jinak je první epizoda 3. série jasně determinovaná tím, zda jste, nebo nejste SHERLOCKED. Pokud ano, nejspíš vás výstupy ze tmy, stínohry a pózování na místě, odkud nedávno přehlížel Londýn buldok James Bond ve Skyfall, dostanou přesně tam, kde vás tvůrci chtějí mít. Pokud ne, máte vlastně smůlu, protože Sherlock zřejmě už sám pro sebe agitovat nehodlá.

The Empty Hearse je epizodou do značné míry reflektující očekávání, hype a fanouškovské teorie, nový příběh je zatím na druhé koleji. Následkem toho můžeme snadno Sherlockův návrat pokládat spíš za happening pro zvané a natěšené, který nemá nijak osvětový a strhující případ ve svém středu. Všechno se egocentricky točí kolem krále Aspergera a jeho vztahu s dr. Watsonem, záhada prázdného vagonu je hotová raz dva (milovníci V jako Vendeta ji rozlousknou jako suchý ořech a ještě si s chlapci zarecitují říkanku o listopadu).

03033510.jpeg

Vypravěčsky obsahuje výkop třetí řady vše podstatné – časové limity, mentální GPS, dedukce, SMSky, palác mysli, efektivní vizuální koláže… The Empty Hearse funguje jako obří teaser zbylých dvou epizod a momentu, kdy k očím Mikkelsena staršího přibude i zbytek jeho charismatické figury. Do té doby si musí divák vystačit s trojí verzí Sherlockova úniku z „reichenbašského“ pádu. Pokud si s Petrem Čepkem nespokojeně bručíte „to mě nezajímá, čoveče!“, žádnou velkou vášeň nečekejte. Může vás nicméně těšit, že s ohledem na první čísla sledovanosti a euforická hodnocení tvoříte ostrov (?) deviace.

Není potřeba nijak zvlášť zdůrazňovat realizační perfekcionismus, který k seriálovým produkcím BBC patří. Místy člověk musí uznat, že premiérové promítání Sherlocka na velkém plátně vůbec není od věci. Nezbývá než doufat, že krom důvtipného zhodnocování fanouškovského nadšení a ohlušujícího buzzu si Sherlock najde čas ohromit i něčím komplexnějším. První epizoda hraje spíš na první signální a pohodlně se znovu-zabydluje v zešeřelém pokojíku, kde se staré tapety mísí s hi-tech doplňky. Welcome home, Sherlock.

autor: Vít Schmarc
Spustit audio