V Brně berou hospodu jako legraci
Michal Rachad Hromas je kuchařem, foodiem a příležitostným lektorem kuchařiny. Na Radiu Wave dělá rubriku Ve vlastní šťávě. Dlouho vařil v Brně a leccos o něm ví. Je Týden v Brně, připravili jsme proto ve spolupráci s ním průvodce po brněnských restauracích.
„My tady berem hospodu jako byznys, tam berou hospodu jako legraci. Chybí mi tam normální hospoda, úplně obyčejná, s obyčejným jídlem za obyčejný ceny, žádný záhady, žádný tajemství šéfkuchaře ani podprsenky paní nadlesní. Jim normální věci připadají nudný, vždycky to chtějí mít ulítlý,“ popisuje na úvod brněnská specifika.
Samovar
Kolíček na nos je tam potřeba, Samovar proslul kromě toho, že tam mají vareniky a pelmeně, tím, že tam je cítit smrad z kuchyně, ale to je něco, co já jim odpouštím s lehkým srdcem a radostí, i to je pro mě součást atmosféry, je jasný, že když jdu do nějakého etnického fast foodu, kde se vaří ve friťáku, že to tam nebude vonět po fialkách. Tam mají výborný boršč, to bych se vsadil, vlastně jakoukoliv polívku tam mají, jděte do toho. Vareniky a pelmeně, to je jednoduše nudlový těsto, buďto je to plněný ovocem, podává se s máslem a cukrem, nebo je to plněný houbami a masem.
Oáza
Začíná být celkem samozřejmý, aby v denní nabídce bylo vždycky jídlo, který je bezmasý a který je bezlepkový. To mě vždycky uráželo, že to není normální v zemi, jejíž tradiční kuchyně je zeleninová. Já vím, všichni si myslí, že tradiční česká kuchyně je svíčková a vepřo knedlo zelo, ale to se jedlo jednou za týden, ve skutečnosti jsme měli přehršel zeleninových jídel. Já jsem měl bezlepkovou přítelkyni a ona chodila do Oázy, protože chodila na filozofickou fakultu. Jedlo se tam vestoje a já tam šel jednou s ní, chutnalo mi to a stálo to asi padesát korun, to je nevídaná věc. (Poznámka redakce: Oáza je ve všech ohledech nevídaná zdravovýživná restaurace s normalizačním interiérem a možností dostat jídlo o třech chodech i s nápojem do 60 korun.)
Era
Era je fajn, funkcionalistická vila, kavárna v Černých polích, kterou oprášili, dali do kupy, vládne tam přísná, přímá jednoduchá kuchyně, nevymýšlí si recepty, neexperimentuje, nemíchá hlemýždě s parmezánem, dělá z normálních lokálních produktů jídla, který známe a jsou připravený jednoduše a dobře.
Kupé
Na Veveří je restaurace Kupé, která mě strašně překvapila, protože udělali něco, co jsem chtěl udělat já. Popadli recepty ze Středního východu a udělali to strašně dobře, hrozně se mi líbí i to, jak komunikují s hosty, oni označují v tom jídelníčku piktogramy, co je bezlepkový, co je veganský a tak.
U křivé vrtule
U křivé vrtule, to je na letišti v Mediánkách, to je hospoda na konci světa, tam dojedeš autobusem, pak jdeš pěšky někam do polí, ta hospoda mě strašně bavila, že si tam můžu dát jednoduchý nešizený věci.
Spolek
V Brně je kavárna snad každej třetí dům, tam je asi největší koncentrace kavárenských povalečů ve střední Evropě, to je to, co Praze chybí. Je to škoda, že tady to nenavázalo na tu prvorepublikovou kavárenskou tradici. Za všechny jmenuju Spolek.
kávoví fašisté
Pak jsou samozřejmě takový kavárničky, který si hodně zakládají na tom kafi, ujíždějí na něm. Říká se tomu coffee nazi, já jim říkám kávoví fašisti a to jsou lidi, který než to kafe vypijou, tak ho očuchají, vyfotí ho ze třech čtyřech stran a pošlou ho na Twitter s nějakou jízlivou poznámkou o tom, že barista zřejmě neměl asi nejlepší den.
Bistro Franz
Brno stojí na studentech, v létě když studenti odjedou, tak je Brno passé jak silonky v létě. Protože to nejsou žádný boháči, tak si vybírají spíš takový hezký střední podniky. Za všechny bych jmenoval Bistro Franz na Veveří, což je podnik, kterej nemá gastronomickej koncept, ale volí lokální dodavatele, bio produkty, jednoduchý úpravy a zajímavý jídla. Ale zas je to bistro, osm stolů, když se srazej stolky, tak se tam větší rodina z Valach dostane, ale není to na žádnou opulentní hostinu pro šedesát.
Giraffy
Giraffy se hezky vypracovaly, to byl podnik, který před několika lety rozvážel obědy, a já jsem u nich něco ochutnal a nebylo to nic moc. Oni se učili a vařili a vyvařili se tak dobře, že jsou v Brně celkem populární a otevřeli si hamburgrárnu.
Borgo Agnese
Hodně hogo fogo, za hodně peněz hodně muziky, je Borgo Agnese na Anenských terasách. Rozhodně se tam věnujou zákazníkům a na talíři se schází to nejlepší, co si umíš představit. To rozhodně není lidovka.
farmářské trhy
Brno farmářský trhy vůbec nepotřebuje, to je super. V Brně je Zelňák, tam můžeš projít a můžeš si vybrat mezi těmi prodejci, a tak to má být. Mezi tím, kdo to dělá podle tebe poctivě nebo koho znáš, kdo tě zaujme nějakou akcí, třeba že ti přihodí svazek bylinek k tvýmu nákupu, nebo kdo zlevňuje, než ten trh na tom Zelňáku končí, to je klasický trhovský chování. V Brně mě baví to, že tam to jede úplně normálně.
Nonstop pekárna v Králově Poli
Když jsem šel z práce, tak jsem se ve dvě v noci stavoval na Husitský u Slovaňáku, tam je nonstop pekárna a já si tam kupoval marcipánový figurky za patnáct korun.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
