Věznice: Místo pro umění v DOXu

7. prosinec 2011

V pražském DOXu začala výstava s názvem Věznice: místo pro umění. V rámci stejnojmenného projektu po řadu měsíců vzájemně komunikovali a spolupracovali přední čeští umělci a umělkyně spolu s vězni ze sedmi českých věznic. Výsledky této zajímavé a plodné spolupráce „skrz mříže“ si můžete v DOXu prohlédnout až do poloviny ledna.

Na uměleckém projektu Věznice: místo pro umění se podílelo na 30 umělců. Mezi nimi Michal Pěchouček, Pavel Sterec, Filip Cenek, Eva Koťátková nebo Jaromír 99. Sociální pracovníci a psychologové ve věznicích sestavili skupinu zájemců o tento projekt, po dohodě s odsouzenými vznikly jejich krátké medailonky, které shrnovaly jejich motivaci pro účast v projektu a také jejich případnou praxi ve výtvarném oboru. Oslovení umělci si pak podle těchto profilů vybrali toho, s kým by chtěli spolupracovat. Výsledkem jejich společné umělecké činnosti je neuvěřitelně pestrá škála děl – na výstavě v DOXu je vše možné od komiksu přes klasickou malbu a video až po různé prostorové instalace nebo konceptuální objekty. Michal Pěchouček dokonce plánuje s jedním z odsouzených rozsáhlejší společnou výstavu.

Jak během prohlídky výstavy vysvětlil kurátor Ondřej Chrobák, umělec Adam Vačkář se ke společnému dílu postavil dost odlišným způsobem než Michal Pěchouček. Na vernisáži výstavy byl přítomen i jeden z bývalých odsouzených – Martin Košťál. Ten pracoval na sérii obrazů spolu s malířem Ondřejem Malečkem.
Poslechněte si rozhovory uvnitř příspěvku!

02501607.jpeg

Někteří z umělců vězně osobně navštěvovali, umělkyně Tereza Sochorová například se „svým“ odsouzeným meditovala, již zmiňovaný Michal Pěchouček chystá se svým uměleckým druhem za mřížemi společnou výstavu. Někteří umělci byli s vězni pouze v korespondenčním kontaktu. Podle Jaromíra 99, který společně s René Plašilem vytvořil komiks, i samotné psaní dopisů byla pro mnohé zajímavá zkušenost.

02501606.jpeg

Cílem projektu i výstavy v DOXu je ukázat, že výtvarné umění by mělo být nedílnou součástí života, ať už žijeme kdekoliv. Navíc často může výtvarné umění suplovat a v mnohém i úspěšně nahradit klasické formy komunikace nebo standatní výchovné postupy. Navíc, i když pomineme celý sociální rozměr projektu Věznice: místo pro umění, si musíme přiznat, že výsledná výstava v DOXu je neuvěřitelně zábavná, originální a pestrá. A určitě stojí za to se na ni zajít podívat.

Spustit audio