Wave News22. června  2017 v 14:30  

Designérka vytvořila neužitečné roboty, kteří vás jenom otravují

„Jejich účelem není efektivita nebo užitečnost, ale naopak mnohdy přehlížená otravnost nebo znepokojivost. I to jsou aspekty, které prožíváme v přítomnosti druhého člověka, obzvlášť v intimním vztahu.“ - Foto:  dezeen.com, Nicole Pérez

„Jejich účelem není efektivita nebo užitečnost, ale naopak mnohdy přehlížená otravnost nebo znepokojivost. I to jsou aspekty, které prožíváme v přítomnosti druhého člověka, obzvlášť v intimním vztahu.“Foto:  dezeen.com, Nicole Pérez

Otravné robotky představila jako svou magisterskou práci na londýnské univerzitě Central Saint Martins mexicko-švýcarská designérka Nicole Pérez. Série třech neužitečných strojů s názvem Misbehaving (ro)bots má za úkol simulovat uživateli nepříjemné aspekty mezilidského vztahu. Jeden z robotků vám například s gustem počmárá povlečení rtěnkou, jiný umí nepříjemně dloubat do těla svojí kovovou ručičkou a poslední je tu proto, aby vás tahal za různé části oblečení. V jejich přítomnosti byste měli nasát atmosféru reálného mezilidského vztahu, který není vždy jen láskyplný nebo prospěšný, ale někdy umí i pěkně štvát. Roboti jsou pochopitelně spíš humorným příspěvkem do debaty ohledně čím dál většího prolínání virtuálního s reálným. Vývoj VR (virtuální reality), augmentované reality a AI (umělé inteligence) se rychle posouvá a mnozí odborníci v oboru tvrdí, že čím dál primitivnější a základnější lidské potřeby budou uspokojovány pomocí strojů. Pro server dezeen.com komentovala svůj výtvor designérka takto: „Jejich účelem není efektivita nebo užitečnost, ale naopak mnohdy přehlížená otravnost nebo znepokojivost. I to jsou aspekty, které prožíváme v přítomnosti druhého člověka, obzvlášť v intimním vztahu.“ Pokud by vás zajímal ještě jiný příklad neužitečného stroje, který se snaží svým způsobem přiblížit člověku, zde je odkaz na robotickou ruku, která za trest píše pod sebe dokola tu samou větu: Nesmím ubližovat lidem.

Autor:  Ondřej Šebestík
Wave News22. června  2017 v 14:30  

Playing Soviet. Na webu Princetonské univerzity najdete obrázkové knihy pro sovětské děti

Playing Soviet. Na webu Princetonské univerzity najdete obrázkové knihy pro sovětské děti - Foto:  Princeton University

Playing Soviet. Na webu Princetonské univerzity najdete obrázkové knihy pro sovětské dětiFoto:  Princeton University

Interaktivní kolekce Playing Soviet, kterou od 20. května tohoto roku najdete na stránkách Princetonské univerzity, umožňuje nahlédnout do málo známých a dnes vzácných sovětských dětských knih v ruštině. Kromě možnosti kochat se obrázky ale nabízí mnohem víc. Jednotlivé ilustrace si můžete roztřídit podle autorů, použité techniky i tematiky, skupina badatelů a studentů k nim navíc sepsala anotace. Jak se píše na stránkách projektu, knihy jsou vybrány tak, aby návštěvníkům zprostředkovaly „urychlenou a násilnou politickou, sociální a kulturní evoluci Ruska v letech 1917 až 1953“. V tomto období se ve výtvarném umění rozšířily nové přístupy, styly a techniky: počínaje ruskou avantgardou, fotomontáží, experimentální typografií a konče socialistickým realismem. Sovětský režim úlohu dětské literatury v žádném případě nepodceňoval – arbitři sovětské kultury si uvědomovali, že „jazyk obrazů“ má mnohem lepší předpoklady, aby ho masový čtenář okamžitě pochopil, než tištěné slovo. „Prestiž ilustrátorů dosáhla stejné úrovně jako prestiž uznávaných ruských spisovatelů a díla umělců jako Alexandr Dejneka, El Lisickij, Vladimir Lebeděv a mnoha dalších se dostala na stránky dětských knih, aby pro sovětskou mládež vytvořila imaginativní obrazy v novém jazyce sovětského modernismu.“ Knihy princetonské univerzitní knihovně věnoval Lloyd E. Cotsen, který dětské knihy, tisky, rukopisy a papírové hračky sbíral od poloviny 60. let. Sovětských dětských knih je v jeho sbírce více než 1 500. Na stránkách zatím nejsou zdaleka všechny, jejich tvůrci ale počítají s dalším rozšiřováním. Díla sovětských futuristů, také s originálními ilustracemi, najdete zase na stránkách Státní veřejné historické knihovny Ruska. Pokud by vám ani to nestačilo, můžete ve zkoumání sovětské vizuální kultury pokračovat na stránkách časopisu Sovětská fotografie.

Autor:  Miroslav Tomek
Wave News22. června  2017 v 13:00  

Prince Harry: Nikdo z královské rodiny nechce být král nebo královna

Princ Harry - Foto:  Tyler Main, Public domain

Princ HarryFoto:  Tyler Main, Public domain

Britský princ Harry, který je známý svou upřímností, dal obsáhlý rozhovor časopisu Newsweek. Zmiňuje v něm mimo jiné, že nikdo z britské královské rodiny nejvyšší titul nechce, členové svoji roli chápou jako povinnost, žádné zvláštní potěšení ale ze svého postavení nemají. Princi Harrymu je dneska 32 let. V rozhovoru vzpomíná na to, jak před dvaceti lety kráčel v pohřebním průvodu před zraky milionů lidí za rakví své matky. „Nevěřil byste, jak obyčejný život jsme s ní vedli,“ chválí princeznu Dianu za to, že dokázala svým synům ukázat, jak žijí lidé s běžnými profesemi. Podle Harryho by dnes dvanáctileté dítě za rakví v průvodu nešlo, věci se mění a podle názoru prince by něco takového po tak malém dítěti nikdo neměl žádat. Harry byl vždycky známý jako člen královské rodiny, který dekorum nedodržuje nijak úzkostlivě. Bulvár se kromě o jeho přítelkyně zajímal i o Harryho večírky, třeba o kostýmovou párty, kam přišel v košili s hákovým křížem. V rozhovoru mluví i o tom, že před lety vyhledal lékařskou pomoc kvůli psychickým potížím, za odvahu o svém zhroucení mluvit veřejně ho chválí britské organizace zabývající se duševním zdravím. „I kdybych byl král, pořád bych chodil nakupovat normálně do obchodu,“ tvrdí také Harry Newsweeku. Jeho postoj k britské monarchii nicméně není až tak radikální. „Nechtěl bych zároveň oslabit to ‚kouzlo‘. Britská veřejnost a celý svět potřebuje instituce, jako je ta naše,“ cituje Harryho deník Guardian. Podle průzkumu provedeného společností YouGov v roce 2015 68 % Britů věří, že zachování monarchie je pro Spojené království prospěšné.

Wave News22. června  2017 v 10:00  

Lunchmeat poprvé přiveze jukeovou revolucionářku Jlin nebo africký label Gqom Oh!

Pražský audiovizuální festival Lunchmeat oznámil první jména, mezi nimi je americká producentka a jukeová experimentátorka Jlin, australský skladatel Ben Frost a na programu je i showcase často skloňovaného jihoafrického labelu Gqom Oh! - Foto: Jiří Šeda

Pražský audiovizuální festival Lunchmeat oznámil první jména, mezi nimi je americká producentka a jukeová experimentátorka Jlin, australský skladatel Ben Frost a na programu je i showcase často skloňovaného jihoafrického labelu Gqom Oh!Foto: Jiří Šeda

Pražský audiovizuální festival Lunchmeat oznámil první jména, mezi nimi je americká producentka a jukeová experimentátorka Jlin, australský skladatel Ben Frost a na programu je i showcase často skloňovaného jihoafrického labelu Gqom Oh!, který vychází z house music. Osmý ročník Lunchmeatu, který má podle pořadatelů spojovat téma idolů, je naplánovaný na tři noci od 19. do 21. října. Podzemí pražského Veletržního paláce obsadí desítky živých vystoupení, DJ setů a audiovizuálních projektů. Ředitel festival Jakub Pešek o programu říká: „Máme v něm umělce z pěti kontinentů, našláplé taneční sety se budou střídat s uměleckými audiovizuálními projekty ve vyváženém mixu, který zaměstná nohy i mozky.“ Mezi dalšími se představí také Visceral Minds, nový projekt Sinjina Hawkea nebo Zory Jones či producentka Laurel Halo, která v pátek 23. června vydá svoji třetí desku Dust u dobrého britského labelu Hyperdub. Z českých hudebníků vystoupí techno producent HRTL nebo oceňovaný pražský producent dné, který zazářil s debutem These Semi Feelings, They Are Everywhere.

Autor:  Miloš Hroch
Wave News22. června  2017 v 08:30  

Daniel Day-Lewis odchází do důchodu. Ve své poslední roli ztvární módního návrháře

Daniel Day-Lewis ve filmu Až na krev - Foto:  Falcon

Daniel Day-Lewis ve filmu Až na krevFoto:  Falcon

Původem britský herec Daniel Day-Lewis ohlásil konec své filmařské kariéry. A dost možná to myslí vážně. Mluvčí šedesátileté hvězdy to oznámila časopisu Variety s tím, že důvod Day-Lewisova odchodu do důchodu je soukromá záležitost a nebude se k ní veřejně vyjadřovat. Day-Lewis už jednou oznámil ukončení své dráhy na konci devadesátých let, nicméně Martin Scorsese ho posléze přemluvil k tomu, aby si zahrál charismatického záporáka Williama Cuttinga v jeho filmu Gangy New Yorku (2002). Tím ve skutečnosti odstartoval vrcholnou etapu hercovy kariéry, do které patří fascinující postava misantropického Williama Plainviewa ve filmu Paula Thomase Andersona Až na krev (2007) a role titulního amerického prezidenta ve Spielbergově životopisném filmu Lincoln (2012). Poslední film, ve kterém se herec objeví, bude právě chystaná novinka zmíněného Paula Thomase Andersona s pracovním názvem Phantom Thread. Ta by se měla věnovat americkému módnímu návrháři Charlesu Jamesovi. Day-Lewis byl známý svými extrémně pečlivými přípravami na jednotlivé postavy – kvůli filmu Nesnesitelná lehkost bytí (1988) se naučil česky, v rámci extrémně náročné role tělesně postiženého spisovatele ve snímku Moje levá noha (1989) prý strávil celé natáčení na invalidním vozíku a musel se naučit používat svou levou nohu k řadě různých úkonů. Není divu, že se na Twitteru objevila spekulace, že Day-Lewis ohlásil svůj odchod z filmového průmyslu ve skutečnosti proto, že se připravuje na svou příští roli, kde bude hrát herce, který odchází z filmového průmyslu. Pokud je to pravda, tak tento hypotetický připravovaný film stejně podle všeho nikdy nevznikne.

Wave News21. června  2017 v 18:00  

Prohlédněte si výtvory konspiračního bota, který vidí souvislosti tam, kde nejsou

Conspiracy Bot - Foto:  Printscreen z webu conspiracy.thenewinquiry.com

Conspiracy BotFoto:  Printscreen z webu conspiracy.thenewinquiry.com

Francis Tseng z online magazínu The New Inquiry naprogramoval bota, který pomocí umělé inteligence (konkrétně strojového učení) nachází souvislosti v náhodných datech, čerpá je z úložiště licenčně volných fotografií Wikimedia nebo například webu The New York Times. Záměrně chybový bot nachází souvislosti tam, kde nejsou. V důsledku vytváří vlastní konspirační teorie. „Tam, kde hledáte vzorce, je najdete. U lidí tomu říkáme apofenie,“ píše Tseng. S umělou inteligencí Google Deep Dream, o které jsme psali před dvěma lety, tvoří Conspiracy Bot pozoruhodně poblázněnou dvojici. Podobně jako umělá inteligence od Googlu bot na fotkách nachází obličeje tam, kde ve skutečnosti nejsou. „Pokud ‚objevená‘ konspirace najde odraz ve ‚skutečném‘ světě – například když propojí dva politiky, kteří skutečně spolupracují (a to je díky ohromnému množství botem generovaných vazeb velmi pravděpodobné) –, zdají se pak umělou inteligencí generované teorie divákovi o to uvěřitelnější,“ vysvětluje Tseng logiku svého výtvoru. Paranoidní výtvory konspiračního bota si můžete prohlédnout zde, schválně, jestli nějakým uvěříte. O Google Deep Dream se dočtete více zde.

Wave News21. června  2017 v 16:30  

Případ zmizelého palce. Policie vyšetřuje krádež prstu servírovaného v drinku

Slavná ingredience vyhlášeného drinku Yukon baru: mumifikovaný palec u nohy - Foto:  Jimmy Emerson, DVM,  CC BY-NC-ND 2.0

Slavná ingredience vyhlášeného drinku Yukon baru: mumifikovaný palec u nohyFoto:  Jimmy Emerson, DVM, CC BY-NC-ND 2.0

Kanadská policie vyšetřuje krádež slavné ingredience vyhlášeného drinku Yukon baru: mumifikovaného palce u nohy. Downtown hotel v Dawson City servíroval více než čtyřicet let panáka whisky s plovoucím zčernalým palcem. Kořeny tradice sahají do roku 1920, kdy si místní podivínský běžec zakonzervoval svůj amputovaný omrzlý palec ve sklenici alkoholu na své chatě. O padesát let později objevil naložený palec jeden z rodilých obyvatel Yukonu a přinesl jej do Downtownu, kde ho použili jako ingredienci do koktejlu. O sobotní krádeži hotel informoval policii a začal nabízet odměnu za jakoukoliv informaci. „Naštěstí máme několik náhradních palců, ale tenhle opravdu potřebujeme zpátky,“ řekl Terry Lee z hotelu. Jednalo se o nejnovější přírůstek v jejich sbírce, dar od muže, který si musel nechat palec chirurgicky odstranit. Zaměstnanci ho začali přidávat do drinků teprve o víkendu, po šesti měsících, co byl naložený v lihu, řekl manažer hotelu. „Je těžké palce sehnat, byl to náš nejnovější a byl opravdu dobrý.“

Autor:  Hana Kuncová
Wave News21. června  2017 v 14:34  

Vousy muže „chrání“ před homosexualitou, myslí si ruský církevní hodnostář

Vousy mohou muže „ochránit“ před homosexualitou, myslí si ruský církevní hodnostář - Foto:  iiii iiii, CC0 Public domain

Vousy mohou muže „ochránit“ před homosexualitou, myslí si ruský církevní hodnostářFoto:  iiii iiii, CC0 Public domain

Muž, který chce dát najevo svou heterosexualitu, by měl zvážit, zda si bude holit tvář. V rozhovoru pro ruskou informační agenturu TASS to řekl metropolita Kornilij, arcibiskup ruských ortodoxních starověrců, kteří se oddělili od pravoslavné církve v roce 1666. Dodnes praktikují její dřívější liturgii. Informuje o tom server Newsweek. V rozhovoru nabádal muže, aby přestali s odstraňováním chlupů ze svého těla. Řekl, že u mužů s plnovousem je menší šance, že budou „poškození“ stejnopohlavním vztahem. Informuje o tom server The Moscow Times. „Bůh stanovil určitá pravidla. Každého stvořil s vousy. Člověk by neměl vzdorovat svému stvořiteli. Katolicky zaměřený Západ se od tohoto konceptu zcela odchýlil. Ale jedno je jasné: nedokážeme si představit Ježíše Krista nebo někoho svatého bez plnovousu. Je to obrovská změna vidět, jak se oblékání a účesy mužů mění,“ řekl církevní hodnostář Kornilij. Holení vousů je podle něj odklon od posvátného a duchovního. To, že náboženský motiv pro nošení plnovousu zcela vymizel na katolickém Západu, je podle arcibiskupa Kornilije důvod, proč v Rusku přibývají případy homosexuálně orientovaných lidí.
Starověrci se v minulosti rozšířili do zemí po celém světě – některé skupiny žijí ve Spojených státech amerických, Brazílii, Číně nebo na Sibiři. Součástí jejich víry a zásad je přísný zákaz homosexuality.

Autor:  Anna Horáčková
Wave News21. června  2017 v 11:47  

Z Berlína by mohly úplně zmizet sexistické reklamy

Berlin - Foto: Veronika Šimíková Vlachová

BerlinFoto: Veronika Šimíková Vlachová

Koalice vládnoucí v německé metropoli navrhuje zakázat reklamy, které zobrazují ženy jako snadno dosažitelné sexuální objekty. Nová pravidla navržená tamní koalicí levicových stran (SPD, Strana levice a Zelení) by se měla vztahovat taky na billboardy, na kterých jsou ženy spoře oděné a usmívají se jen tak z blíže nespecifikovaného důvodu. Politici vidí problém taky u reklam, kde je muž zcela oblečen, zatímco žena ne. Jak uvádí server The Telegraph, zákaz by měl platit i pro obrázky a fotografie, na kterých jsou ženy zobrazovány jako krásné, ale zároveň slabé, hysterické, přihlouplé, šílené, naivní nebo řízené svými emocemi.
Sexistické reklamy už jsou zakázané na reklamních plochách, které patří městu. Nové opatření by se mělo týkat i billboardů a ploch vlastněných soukromými osobami. Navržené změny počítají také s tím, že by jednotlivé reklamy posuzovala speciální komise.
Proti zákazu se staví třeba konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Podle nich jde o zásah do volného trhu. Svobodně demokratické straně (FDP) vadí, že může jít o omezování svobody projevu. Obě strany jsou ale v berlínském regionálním parlamentu v opozici. Je proto málo pravděpodobné, že by se jim podařilo vyhlášení zákazu zastavit. Odpůrci navržených pravidel argumentují tím, že nejsou potřeba. Podle nich už tento typ reklamy ve čtvrtích, které zákaz nemají, stejně není.
V některých částech Berlína už podobné zákazy existují, jak informuje server The Local. Třeba v populární čtvrti Friedrichshain-Kreuzberg zakázali sexistickou reklamu v roce 2014.

Autor:  Anna Horáčková
Wave News21. června  2017 v 11:30  

Brno je o krok blíž Kreativnímu centru, zastupitelé schválili pořízení projektové dokumentace

Brněnská káznice na Cejlu - Foto: GNU General Public License, verze 1.2

Brněnská káznice na CejluFoto: GNU General Public License, verze 1.2

Zastupitelé jihomoravské metropole schválili pořízení projektové dokumentace k vybudování Kreativního centra v budově bývalé věznice z 18. století v ulici Cejl. Měla by fungovat jako místo pro setkávání umělců, prostor pro ateliéry, výstavy a také historické expozice. Objekt je v současnosti opuštěný a chátrá, jak uvádí server Archiweb. Město Brno provedlo loni nejnutnější práce za asi šest milionů korun, jejichž cílem bylo opravit krovy a střechu, kterou dovnitř zatékalo. Objekt, který sloužil jako věznice mezi lety 1784 a 1956, je památkově chráněný. Podle primátorova náměstka zodpovědného za kulturu, Matěje Hollana z hnutí Žít Brno, není proto možné do cel smrti nebo barokní kaple zasahovat. Město ale úpravy v těchto prostorách neplánuje. Projekt vybudování centra by měl podle odhadů stát 400 milionů korun. Město chce na projekt čerpat část peněz z Evropské unie. Náklady by měla zpřesnit právě plánovaná projektová dokumentace za 24 milionů korun. Podle náměstka Hollana by mohly práce na objektu bývalé káznice začít v roce 2019 a nové místo pro kulturní život by mohlo být hotové za pět let.
Aktuální informace si můžete přečíst na webu projektu.

Autor:  Miroslav Tomek
    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  384
Další  |  Poslední

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace