Wave News29. června  2017 v 12:05  

První vesmírný národ ještě ani oficiálně neexistuje a už pirátí Daft Punk

K cílům zatím neuznaného vesmírného národa patří snaha zachovat veškeré znalosti lidstva. Proto chce vypustit do vesmíru satelity. První poletí společně se zásobováním Mezinárodní vesmírné stanice z amerického Kennedyho vesmírného střediska - Foto:  Asgardia.Concept

K cílům zatím neuznaného vesmírného národa patří snaha zachovat veškeré znalosti lidstva. Proto chce vypustit do vesmíru satelity. První poletí společně se zásobováním Mezinárodní vesmírné stanice z amerického Kennedyho vesmírného střediskaFoto:  Asgardia.Concept

Ruský podnikatel a vědec Igor Ašurbejli chce vytvořit vesmírný stát – Asgardii, název odkazuje k severské mytologii. Svůj projekt popisuje jako vědecký a humanitární. Občanem či občankou se může stát každý, stačí se registrovat na webu, k dnešnímu datu je jich přes 250 tisíc. Jednou ze základních idejí Asgardie je vesmírný mír a společnost uspořádaná podle vědeckých poznatků.
K cílům zatím neuznaného vesmírného národa patří snaha zachovat veškeré znalosti lidstva. Proto chce vypustit do vesmíru satelity. První poletí společně se zásobováním Mezinárodní vesmírné stanice z amerického Kennedyho vesmírného střediska. Bude obsahovat harddisk, na který registrovaní Asgarďané mohou nahrát 100 KB dat zdarma nebo si za 10 dolarů další prostor přikoupit. Na harddisku se ale objevil obsah chráněný autorskými právy. Třeba skladba Voyager od Daft Punk nebo anime Attack on Titan, nechybí samozřejmě známý trollící klip Never Gonna Give You Up od Ricka Astleye.
Porušování zemských práv je ale v rozporu se zásadami Asgardie, která se zavazuje neplést se do pozemských záležitostí a respektovat planetární obchodní dohody i právo. Od pozemšťanů pak očekává to samé. Někteří kritici spekulují, zda Asgardia není skrytým pokusem o vytvoření mimozemského daňového ráje. Soubory, které poletí do vesmíru, si můžete pohlédnout zde. Zprávu jsme převzali z webu Motherboard/Vice.

Autor:  Petr Bouška
Wave News29. června  2017 v 08:00  

King Kendrick uprostřed riotů a Ariel Pink v karaoke baru. Podívejte se na nová videa

Ariel Pink ve videoklipu k písni Another Weekend - Foto:  Oficiální Facebook Mexican Summer

Ariel Pink ve videoklipu k písni Another WeekendFoto:  Oficiální Facebook Mexican Summer

V náloži videoklipů se blýsknou rappeři Kendrick Lamar, Vince Staples, písničkář Ariel Pink, kytarovka Beach Fossils a experimentální producent Yves Tumor. Rapový kazatel Lamar právě završil trojlístek videoklipů k poslednímu albu DAMN. Působivý snímek k tracku ELEMENT, kde King Kendrick popisuje své odevzdání rapové hře, uvádí ruka trčící z vodní hladiny a následují pouliční bitky a hořící domy. ELEMENT je plný vizuálních metafor, ale rapperovo sdělení je jasné – za úspěchem je spousta potu a krve. Další diskutovanou deskou letoška je Big Fish Theory od kalifornského rappera Vince Staplese, na níž se potkává rap s klubovou hudbou. První zveřejněný videoklip doprovází track Rain Come Down, kde hostuje Ty Dolla $ign – vizuálně klip protíná motiv vody, stejně jako samotné album. Aby nezůstalo jenom u rapu, novou desku oznámil i písničkář Ariel Pink. S nahrávkou Dedicated to Bobby Jameson, která bude věnovaná spolupracovníkovi Franka Zappy nebo Beach Boys, má na předchozí Pom Pom navázat už v září. Prozatím vypustil videoklip poznamenaný VHS patinou k písni Another Weekend – a Ariel Pink tu v karaoke baru nasadí kovbojský klobouk. Brooklynská kytarovka Beach Fossils, která se svým zasněným popem připomíná takové Real Estate, zas nasedne na skejty a brouzdá se ulicemi ve videoklipu ke skladbě Sugar. Producent Yves Tumor, známý z loňského ročníku kutnohorského festivalu Creepy Teepee, vydal videoklip k tracku Broke In. Pochází z jeho loňského debutu Serpent Music u labelu PAN, zaměřeného na experimentální elektroniku. V temném snímku po svém tematizuje problematiku klonování a biohackingu – taková aktivita může zahrnovat neetickou a nelegální modifikaci virů nebo manipulaci s lidským vědomím.

Yves Tumor - Broke in ft. Oxhy from lowlife scum on Vimeo.

Autor:  Miloš Hroch
Wave News28. června  2017 v 18:30  

V Bombaji je obrovské množství secesních budov, o kterých se téměř neví

Art deco v Bombaji - Foto:  Sandra Cohen-Rose and Colin Rose,  CC BY-SA 2.0

Art deco v BombajiFoto:  Sandra Cohen-Rose and Colin Rose, CC BY-SA 2.0

Když se řekne Bombaj nebo také Dillí, málo komu se vybaví dekorativní styl art deco, který se poprvé objevil ve Francii před první světovou válkou. Přitom právě hlavní město Indie se podle organizace UNESCO řadí ke špičce měst s největším počtem art deco budov a architektonických památek, je tu druhá největší secesní sbírka na světě. Probudit o ně zájem se teď rozhodla nezisková organizace Art Deco Mumbai. Její nově spuštěné stránky přibližují odborné i laické veřejnosti vzácné kulturní dědictví pocházející z dob viktoriánské Anglie až po třicátá léta dvacátého století. Podle webu Quartz Media se turisté obvykle soustředí jen na proslulé památky, například Bránu Indie. Ani spousta tamních obyvatel netuší, že chodí, bydlí nebo pracuje v budovách, které chrání UNESCO. Povědomí o moderním uměleckém stylu, s nímž je zejména pro Evropany spjata Paříž, ale i Praha, teď pomáhají rozšířit sociální sítě. „Neexistovala žádná stránka, kde byste našli rejstřík všeho, co v tomto směru Bombaj nabízí,“ říká zakladatel webu Atul Kumar. Stránky chce dotáhnout do podoby rozsáhlého inventáře. „Ty domy jsou prodchnuté historií a zajímavými lidskými příběhy, na to se tu ale často zapomíná,“ upozorňuje Kumar, který se snaží varovat před demolicemi. Indické dvanáctimilionové město totiž neustále bojuje s místem a hledáním pozemků pro stavění nových budov. „Bombaj je ráj art deka, které teď konečně vystupuje ze stínu,“ uzavírá Kumar.

Autor:  Karolína Tomašková
Wave News28. června  2017 v 16:30  

Praha prý zatočí s vizuálním smogem. Plakáty na sloupech čeká regulace

Typický příklad špatně zvládnuté a agresivní reklamy - Foto: Martina Pavloušková

Typický příklad špatně zvládnuté a agresivní reklamyFoto: Martina Pavloušková

Reklamního smogu v Praze od ledna příštího roku výrazně ubyde. Institut plánování a rozvoje připravil pravidla pro umísťování reklamy na sloupech, která rada hlavního města Prahy včera schválila. Z památkových rezervací zmizí reklamní nosiče docela, jinde bude výlep plakátů přísně regulován – budou se muset dodržovat tři typizované velikosti, také se budou citlivěji umísťovat, aby nebudily rušivý dojem. „Město je dnes zahlceno reklamními nosiči, které nejen že tvoří vizuální balast, ale navíc leckdy brání v pohybu po chodníku nebo bezpečnému výhledu v křižovatce,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Reklamy zmizí nejen z křižovatek, ale také z cyklostezek, ostrovů nebo parků. Zásadní regulace reklamních ploch čeká celé čtvrti – Nusle, Dejvice, Karlín nebo Bubeneč. V těchto památkových zónách se bude moci objevit pouze nejmenší formát reklamy. Pravidla regulací začnou platit od 1. ledna příštího roku – jak rychle se ovšem podaří odstranit reklamu, která pravidla nedodržuje, to záleží na úpravě smluvních vztahů mezi městem a provozovateli reklam. Podrobnosti naleznete na stránkách Institutu plánování a rozvoje. Pražští architekti, urbanisté, designéři i ostatní obyvatelé se o téma vizuálního smogu zajímají už velmi dlouho, regulace podle mnoha odborníků na městský rozvoj měla přijít dřív.
Podívejte se taky na Adam Gebrian o agresivitě vizuálního smogu.

Wave News28. června  2017 v 15:00  

Roztomilí růžoví psi se fotili s turisty na pláži. Když zestárli, skončili v lese

Aktivisté zjistili, že obarvení psi dřív pracovali v Gelendžiku na pláži, kde se s nimi za peníze fotografovali turisté. Když si odsloužili svoje, majitelé se jich zbavili tak, že je odvezli do lesa - Foto: Ksyunya Kuznetsova,  vkontakte

Aktivisté zjistili, že obarvení psi dřív pracovali v Gelendžiku na pláži, kde se s nimi za peníze fotografovali turisté. Když si odsloužili svoje, majitelé se jich zbavili tak, že je odvezli do lesaFoto: Ksyunya Kuznetsova, vkontakte

V jižním Rusku, nedaleko přímořského města Gelendžik, došlo před několika dny ke kurióznímu nálezu. Ochránci zvířat v lese objevili tři růžové psy, kteří se tam zřejmě nacházeli už delší dobu, informuje ruská tisková agentura RIA Novosti. Aktivisté zjistili, že obarvení psi dřív pracovali v Gelendžiku na pláži, kde se s nimi za peníze fotografovali turisté. Když si odsloužili svoje, majitelé se jich zbavili tak, že je odvezli do lesa. Ochráncům zvířat se podařilo odchytit jen dva ze psů. Třetí je příliš plachý a zůstal v lese. Dvě feny rasy sibiřský samojed mají blechy a trápí je drobné zdravotní problémy, jinak ale prý jsou velmi přátelské, i když trochu vylekané. Jizvy mimo jiné svědčí o tom, že po nich někdo střílel ze vzduchovky. Jedna z aktivistek, Ksenija Kuzněcovová, na svém profilu na ruské sociální síti VKontakte napsala: „Když jsem je uviděla, ta růžová barva mi přišla tak nepřirozená, že jsem dostala chuť nabarvit ty lidi, kteří jim to provedli, a vystavit je na pláži místo nich.“ Psi se teď nacházejí v psím hotelu a čeká je cesta do Moskvy. Ochránci zvířat doufají, že si brzy najdou nový domov.

Autor:  Miroslav Tomek
Wave News28. června  2017 v 13:30  

Konec houbařského tápání. Čeští vývojáři přišli s aplikací pro rozpoznávání hub

Specialitou aplikace je ale experimentální funkce pro optické rozpoznávání hub. Když zaberete houbu kamerou v mobilu, aplikace pomocí „předtrénované“ neuronové sítě hádá, o jaký druh houby by mohlo jít - Foto:  Vocom

Specialitou aplikace je ale experimentální funkce pro optické rozpoznávání hub. Když zaberete houbu kamerou v mobilu, aplikace pomocí „předtrénované“ neuronové sítě hádá, o jaký druh houby by mohlo jítFoto:  Vocom

Národ houbařů se konečně dočkal, kromě atlasů a diskuzních fór už má i inovativní „Aplikaci na houby“. V případě nejasností vám pomůže určit, na jakou houbu se díváte a zda ji utrhnout, nebo nechat raději být. „Nápad vytvořit Aplikaci na houby vznikl loni na podzim po zjištění, že zatím žádná ucelená nebyla k dispozici. Byla to radostná práce, protože máme houby i telefony rádi. Navíc je fajn, že na tom spolupracovalo spoustu našich šikovných kamarádů z různých oblastí lidského vědění a umění. Nejzábavnější a nejnapínavější byla samozřejmě práce s neuronovou sítí, kterou používáme pro rozpoznávání hub z videa,“ říká jeden z autorů aplikace Vojtěch Kučera ze studia Vocom. Aplikace obsahuje atlas s reprezentativním výběrem 210 význačných druhů hub, s podrobnými popisy a kvalitními fotografiemi. Dále je zde sofistikovaný klíč k určování druhů hub podle viditelných znaků. Specialitou aplikace je ale experimentální funkce pro optické rozpoznávání hub. Když zaberete houbu kamerou v mobilu, aplikace pomocí „předtrénované“ neuronové sítě hádá, o jaký druh houby by mohlo jít. „Největší problém byl s nedostatkem obrázků, na kterých bychom ji mohli učit. Zatím to funguje hlavně na výrazné druhy hub a je to spíš taková technická zajímavost. Ale pokud se aplikace trochu chytne, rádi bychom v dalších verzích umožnili uživatelům posílat nám obrázky. Díky tomu bychom mohli výsledky rozpoznávání dramaticky zlepšit,“ vysvětluje Kučera. Rozpoznávání běží v offline režimu, takže se aplikace dá používat i v hlubokých lesích, kam lidská noha zřídka kdy vkročí a kde mobilní operátoři nabízejí mrzké pokrytí internetem. Je ale třeba zdůraznit, že na výsledky rozpoznávání rozhodně nelze spoléhat. Houby umějí být pěkně jedovaté.

Autor:  Karolína Tomašková
Wave News28. června  2017 v 12:03  

Turisté v Bruggách platí za vše o 10 % víc, prodejci to chápou jako výraz solidarity s místními

Prodavač hranolků Gauthier Gevaert v rozhovoru pro plátek De Standaard uvedl, že vyšší cenu pro turisty nevnímá jako daň, naopak nižší cenou pro místní vyjadřuje svým spoluobčanům solidaritu - Foto: Roman Betik,  Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-NC-SA 2.0)

Prodavač hranolků Gauthier Gevaert v rozhovoru pro plátek De Standaard uvedl, že vyšší cenu pro turisty nevnímá jako daň, naopak nižší cenou pro místní vyjadřuje svým spoluobčanům solidarituFoto: Roman Betik, Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-NC-SA 2.0)

Turisté platí vyšší ceny víceméně všude na světě. Zejména pouliční prodejci, stánkaři a trhovci si rádi na úkor peněženky cestovatelů přihodí něco navíc. V belgických Bruggách, které získaly pověst Benátek severu, se však dvojí ceny považují za legální a férové. Když se jeden turista obrátil na tamní úřady s tím, že mu účtují za hranolky o 10 % více než obyvatelům Brugg, odpověď z belgické agentury na ochranu spotřebitelů zněla, že „jde o zcela legální záležitost“. Prodavač hranolků Gauthier Gevaert v rozhovoru pro plátek De Standaard uvedl, že vyšší cenu pro turisty nevnímá jako daň, naopak nižší cenou pro místní vyjadřuje svým spoluobčanům solidaritu. „Nesnažíme se zde zavádět masový turismus, chceme naopak budovat vztah s těmi, kteří k nám chodí často,“ říká prodavač. „Nehodlám se ptát nikoho na pas. Slyším, jestli je někdo odsud, nebo ne. Pokud mluví naším dialektem, tak mi to stačí,“ dodává. Nad situací se nepozastavují ani belgické úřady, podle kterých je situace fér, když o podmínkách všichni vědí předem. Podle britského Guardianu hájí starosta Brugg postoj obchodníků s tím, že historická perla Belgie je oblíbenou turistickou destinací, kterou ročně navštíví asi 6 milionů lidí. I kvůli tomu rostou i ceny domácích hranolků, které v této části Belgie platí za vyhledávanou tradiční pochoutku. „Turismus dělá ze středověkých Brugg drahé město a tato gesta jsou milá,“ hodnotí počínání obchodníků.

Autor:  Karolína Tomašková
Wave News28. června  2017 v 10:30  

Billow ušli už dlouhou cestu. Svůj návrat ohlašují singlem Long Drive

Oba songy předznamenávají debutovou, zatím nepojmenovanou desku, která vznikala během posledních tří let střídavě v Praze a Varšavě a která vyjde koncem léta - Foto:  Oficiální Facebook kapely Billow

Oba songy předznamenávají debutovou, zatím nepojmenovanou desku, která vznikala během posledních tří let střídavě v Praze a Varšavě a která vyjde koncem létaFoto:  Oficiální Facebook kapely Billow

Česká kytarová scéna se může pyšnit dalším zajímavým jménem. Kapela Billow, která stojí na základech projektů Strangers in the City a Václav J., se sice po několika letech nahrávání šuplíkového materiálu rozpadla a své znovuzrození ohlásila singlem Galaxie z minulého roku, návrat však definitivně stvrdila až čerstvou novinkou Long Drive. Oba songy předznamenávají debutovou, zatím nepojmenovanou desku, která vznikala během posledních tří let střídavě v Praze a Varšavě a která vyjde koncem léta. Billow zvukově vychází z lo-fi akustického folku Lenky a Jakuba ze Strangers, z ambientních ploch, snového vokálu a rozvleklých syntezátorů lze ale cítit silná inspirace dream popem devadesátých let. „Zatímco Galaxie byla ‚čerstvou‘ písničkou, Long Drive sahá až k počátkům Strangers in the City. To je charakteristické pro celou desku, jež kombinuje nové nápady s přeživšími střípky z minulosti,“ dodává kapela.

Autor:  Jakub Šponer
Wave News28. června  2017 v 08:30  

Nedopalky od cigaret si ptáci do hnízd přinášejí, aby si pomohli proti parazitům

Nedopalky od cigaret si ptáci do hnízd přinášejí, aby si pomohli proti parazitům - Foto:  CC0 License

Nedopalky od cigaret si ptáci do hnízd přinášejí, aby si pomohli proti parazitůmFoto:  CC0 License

Hýl mexický, ale možná i další ptáci nejspíš využívají chemické látky ve zbytcích od cigaret proti nevítanému hmyzu. Zjistil to vědec Constantino Macías Garcia se svými kolegy z Mexické národní autonomní univerzity. Jak píše server New Scientist, vědci několik let zkoumali zvyky hýla mexického, žijícího v prostředí městské zástavby. Dřívější výzkumy naznačily, že nikotin a další chemické látky, které nedopalky obsahují, by mohly pomoct odrazovat škůdce. Domněnku se ale nepodařilo potvrdit. Garcia se svými kolegy provedl experiment na 32 hnízdech. Den poté, co byla v příbytcích vysezena vejce, odstranili vědci původní přírodně vytvořenou podestýlku a nahradili ji novou – uměle vytvořenou, aby odstranili všechny parazity, kteří se mohli do hnízda dostat během sezení na vejcích. Do deseti hnízd přidali živá klíšťata, do deseti dalších mrtvá a dvanáct hnízd ponechali bez hmyzu, píše se v závěru studie. Díky experimentu vědci zjistili, že u dospělých ptáků sídlících v hnízdech s klíšťaty bylo pravděpodobnější, že si do hnízd přidávali vlákna z cigaretových nedopalků. Váha tohoto materiálu byla navíc u hnízd se živým hmyzem o 40 % větší než hmotnost odpadu objeveného v hnízdech obsahujících mrtvá klíšťata.
„Klíšťata, roztoči a další ektoparazité mohou hýlům ublížit – jedí například jejich peří nebo sají jejich krev,“ vysvětlil autor studie Macías Garcia motivaci ptáků přidávat do svých obydlí právě nedopalky. Zároveň ale upozorňuje na to, že tento zvyk může být také škodlivý. Nedopalky totiž poškozují opeřence tím, že zasahují do jejich buněčného dělení. Vědci to zjistili na základě pozorování ptačích červených krvinek.
„Myslím si, že antiparazitický účinek cigaret musí převážit nad negativy, která chemické látky přináší. Možná že trvá déle, než se genotoxické efekty projeví, a tak ptáci nemají o žádném problému tušení,“ myslí si ekofyziolog Steve Portugal z Royal Holloway University of London.

Autor:  Anna Horáčková
Wave News27. června  2017 v 16:30  

Uzbečtí zpěváci budou potřebovat povolení pro publikování videí na YouTube

Uzbekistán – folklór - Foto: Giorgio Montersino,  CC BY-SA 2.0

Uzbekistán – folklórFoto: Giorgio Montersino, CC BY-SA 2.0

Zpěváci budou moct nahrát svá videa na sociální síť jen v případě, že dostanou povolení od státem řízeného regulátora, zvaného Uzbekkonsert. Tomu, kdo nařízení platné od 1. července poruší, dokonce hrozí odebrání licence pro vystupování. Spekulace šířící se na sociálních sítích potvrdilo minulý týden Radio Ozodlik, uvádí server Eurasianet.org.
„Opatření je preventivní, abychom zamezili šíření hudebních videí, která neodpovídají národním tradicím a mentalitě Uzbeků,“ vysvětlil zástupce Uzbekkonsertu Radiu Ozodlik.
Nová pravidla pro umělce se objevila na pozadí nedávných diskuzí o některých uzbeckých skladbách. Zpěvačka Munisa Rizayevová byla obviněna z toho, že její video ke skladbě Sakramento bylo vytvořené jako servilní imitace španělské kultury. Podle kritiků bylo video „nevhodně hispanizované“ a obsahovalo nepřiměřené španělské výrazy. Podle novinářky zabývající se showbusinessem Dildory Nishanovové je možné, že se skladba Sakramento už neobjeví v místní televizi. Opatření limitující umělce by podle ní mohla mít na hudebníky destruktivní vliv, protože videa publikovaná online a vysílaná v televizi jsou pro ně důležitou propagací. Vytvoření videí je stojí tisíce dolarů.
Dalším případem ovlivňování hudební tvorby je píseň Dilfuzy Ismoilovové, která skladbu věnovala prezidentu Šavkatovi Mirzijojevovi. Komise Uzbekkonsert ji zhodnotila jako neetickou kvůli tomu, že byla věnována uzbecké hlavě státu. Objevil se i případ skladby jiného umělce, kterou zakázali vysílat na dvou televizních stanicích. Důvodem byl údajně nesmyslný obsah.
Jak uvádí server The Calvert Journal, oznámení o limitujících pravidlech ukazuje na sílící cenzuru napříč Střední Asií. Omezení ale mohou také ohrozit a destabilizovat uzbecký hudební průmysl.

Autor:  Anna Horáčková
    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  387
Další  |  Poslední

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace