Vozmen Jiří Čeloud: Důležitější než chůze je soběstačnost
V šestnácti letech skončil po úrazu páteře na vozíku. Přesto se dokázal vyhecovat a dnes žije život, který by mu mohli mnozí zdraví lidé závidět. Jiří Čeloud je aktivní sportovec a cestovatel. Je na sebe přísný a rozhodně nemá rád, když ho někdo lituje. Podle Jirky byly nejhorší začátky, kdy se učil nebýt na nikom závislý a zvládat běžné životní úkony. Trvalo mu to několik let a stále se učí.
Jak se Jirka dostal k handbiku, na kterém už urazil tisíce kilometrů? Co vnímá jako největší překážku při takhle dlouhých cestách? Jak vnímá z pohledu vozíčkáře bezbariérovost v běžném denním životě? Narážejí dnes tělesně postižení na předsudky v oblasti zaměstnávání?
Jirka Čeloud studuje Vysokou školu ekonomie a managementu. Aktivně sportuje, cestuje a je aktivní vyznavač outdoorových aktivit. Loni společně se dvěma kamarády na handbiku během sedmi týdnů objel Island a zanedlouho vyrazí na další zhruba tisícikilometrovou výpravu po Izraeli a Jordánsku. Jirka je členem správní rady obecně prospěšné společnosti Klub vozíčkářů Petýrkova, o svých zkušenostech z cest přednáší ve školách a rehabilitačních ústavech.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka