Václav Hampl, rektor UK

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Abychom si to ujasnili úplně na začátek, je potřeba zreformovat české vysoké školství?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Já myslím, že samozřejmě v českém vysokém školství najdeme celou řadu věcí, které potřebují vylepšit, to si myslím, že v tomto shoda panuje. V tomto smyslu se vyjadřují i rektoři vysokých škol společně shromáždění v konferenci rektorů, kde podpora pro kvalitně provedenou, dobře připravenou reformu zazněla.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kvalitně provedená, dobře připravená, to skoro vypadá, jako kdybyste tato adjektiva nehodlal použít pro ten materiál, který byl včera na vládě?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
To jsem tak myslel, ano. Já mám k tomu materiálu docela výhrady, byť, byť ta verze, která byla projednávána vládou, nebyla zveřejněná na webových stránkách ministerstva jinak pro bílou knihu určených. Ale nám tam vadí, že u takovéhoto typu materiálu, který má vlastně tu předběžnou přípravnou hodnotu pro budoucí zákonodárnou iniciativu, takže vlastně tam není nějaké porovnání s možnými variantami. Tam prostě ministerští úředníci dopředu vědí, jak to má být správně a s vysokými školami konzultují spíše jenom, řekněme, jenom detaily nebo, nebo nějaké doladění tohoto jednoho předvybraného modelu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane rektore, jak už jsem říkal včera ve Dvaceti minutách byl hostem ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a takto reagoval na výzvu Akademického senátu vaší univerzity, aby vláda zamítla současný návrh reformy vysokého školství.

Ondřej LIŠKA, ministr školství, mládeže a tělovýchovy /SZ/:
Já jsme to zaregistroval, bylo to minulý pátek, Akademický senát Karlovy univerzity se takto radikálně vyjádřil, ale neudělala to žádná jiný vysoká škola a naopak česká konference rektorů, ve které samozřejmě zasedá i zástupce Univerzity Karlovy naopak potřebu reformy potvrdila a uvítala výslovně teď cituji tedy výzvu ministerstva školství, aby se zástupci vysokých škol zapojili do té tvorby věcného záměru zákona, takže já to nevidím vůbec tak dramaticky, ale zároveň říkám, neberu na lehkou váhu jakékoli připomínky, jenom říkám každé, všechny mají svůj čas.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To byla slova ministra školství Ondřeje Lišky. Pane rektore, z toho se dá vyčíst i to, že jste měli čas své připomínky vznést, teď už na to čas není.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
No, my jsme vznesli obrovské množství připomínek, ten materiál měl dvanáct stránek, patnáct stránek, nevím, byl to velmi rozsáhlý materiál, myslím, velmi kvalitně připravených připomínek, vykomunikovaných jak v odborné obci, tak akademické obce jako takové, že většina z nich byla spíše vyřízena způsobem, že tomu moc nerozumíme, to je jiná věc, ale některé byly jaksi vzaty do té Bílé knihy, to zase musím samozřejmě přiznat. A rád to přiznávám, nic proti tomu, já nemám vůči Bílé knize nějaké jakoby černobílé vidění, jsou tam věci, které si myslím, že jsou dobrou, dobrým vykročením, najdou se tam. Ale je tam celá řada věcí, které přinejmenším vzbuzují trošku otazníky, nebo starosti. V kontextu toho, co z nich bude nakonec doopravdy nějak vybráno do budoucího zákona a jakým způsobem zapracována a jakým způsobem zrealizováno, těch možných pootevřených dveří je tam celá řada a ten materiál v tomto smyslu není příliš jasný. A čili já nemyslím, že by nutně tom muselo dopadnout nějakou, nějak jako úplně špatně pro vysoké školy, jenom ten materiál takovouhle možnost, myslím, dostatečně nevylučuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu Bílá kniha terciárního vzdělávání, tedy vysokoškolského je, takříkajíc, na stole, dokonce je zveřejněna na webových stránkách ministerstva školství, tuším, od včerejšího večera či dneška. To je ta finální verze.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Dneska jsem se nedíval, ano, dneska na to nebyl čas, takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já ano.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
... včera jsem se díval a to jsem jí ještě nenašel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínky k této koncepci byly alespoň podle ministerstva školství zatím vypořádány, vláda tedy dokument projednala. Tak se ptám, jestli je Akademický senát Univerzity Karlovy stále ještě proti tomu, aby s touto Bílou knihou jako s koncepcí pracovalo tak, jak to řekl minulý pátek?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Tak Akademický senát se schází jednou za několik měsíců, čili ten se v pátek vyjádřil, co si myslí ku dnešnímu dni, těžko říct. Ale já si spíš myslím, tak dobře, tak já jsem malinko nečekal, že by vláda ten materiál přímo schválila, i s ministrem Liškou na konferenci rektorů, když ji navštívil v prosinci, tak jsme se bavili o tom, že by bylo spíše lepší, aby vláda prostě ten materiál projednala, vzala na vědomí a tím bychom si nechali otevřené dveře na dopracování toho, co přesně se tím myslí a které části by měly být vzaty do přípravy budoucího zákona a které nikoliv. To se nestalo, vláda to schválila ten materiál, čili v tuto chvíli je to schválený materiál jako s takovým je potřeba jaksi tu realitu vzít na vědomí. Já ji takhle na vědomí beru při vědomí toho, že pořád z mého hlediska jsou tam, řekněme, nedokonalosti a to taky je malinko odpověď na to, co říkal pan ministr, že například i já jsem souhlasil s tím, že budu v té skupině, která bude, řekněme, pomáhat, nebo připomínkovat tu přípravu věcného záměru zákona, protože se myslím, že tato univerzita by u tohoto procesu prostě neměla chybět a její hlas by měl být slyšet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ministr školství říkal, že věcným, věcný záměr zákona, který by měl reformovat vysoké školství, by měl být hotov do půli roku 2009, to znamená, že vy sám, pane rektore, se prostě budete účastnit v tom příštím půl roce nějaké práce na tom věcném záměru?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Já jsem byl pozván panem prostřednictvím pana náměstka Růžičky pro vysoké školy, abych byl součástí skupiny, která bude jaksi, řekněme, dohlížet v uvozovkách na ten vznik toho zákona, takže já jsem prozatím s tím souhlasil. Samozřejmě pokud bych měl pocit, a já zatím nemám důvod si myslet, že to tak bude, ale pokud bych snad měl mít pocit, že, že prostě naše vážně míněné připomínky jsou nějakým způsobem bagatelizovány, pak bych tenhle postoj musel přehodnotit, ale zatím, zatím si prostě k tomu přistupuji konstruktivně, chci na tom zákoně pracovat, když je to prostě teďka vládní rozhodnutí na tom pracovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Působíte na mě, že nejste z toho úplně šťasten.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
No, já ... úplně nejsem, úplně nejsem. Víte, mně, mně pořád při tom chybí vlastně to hlavní téma, máli být nový zákon. My zatím ta historie vysokoškolských zákonů ve svobodném Československu lomeno Česku, tak byla, že vždycky každý, každá, každý nový zákon, a nepočítám novely, ale když byl úplně nový zákon, tak měl nějak jakoby hlavní nosné téma typu jaksi osvobození univerzit v roce 90 pochopitelně, nebo jejich odstátnění v roce 98 a prostě takové to nosné, základní hlavní téma zatím v té Bílé knize já jsem nenašel a musím říct, ani když jsem se ptal, tak jsem se ho přímo nedozvěděl, kromě témat typu dostat vyšší odborné školy do terciárního vzdělávání, což je z mého hlediska přeci jenom poměrně slabý čajíček.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy máte představu, co by mělo být tím velkým tématem změny vysokého školství?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Ne, nemám, nemám. Já musím říct, já nejsem přesvědčen, že jaksi psát úplně z gruntu nový vysokoškolský zákon je v tuto chvíli nutné. Já si myslím, že ten stávajíc je docela funkční, já to opravdu nevylučuji jaksi změny modifikace, to, že prostě například stávající systém akademické samosprávy je funkční, osvědčil se, ale že by snesl modifikace, to prostě s tím souhlasím, to si myslím, ale jaksi nějaké zásadní přeorání dělat to s vysokými školami z gruntu jinak, proto si myslím, že nejsou dobré důvody a ani jaksi, když se podíváme třeba na výkon toho vysokého školství, tak jako já trošku nevím, co přesně bychom měli dělat, nebo takhle abych se ... myslím si, že ty výkony jsou docela obdivuhodné. Tak, jako není to, že bysme nenašli jaksi lepší, jsou školy lepší, jsou školy méně dobré, to rozhodně, myslím si, že téma diferenciace vysokých škol je v Bílé knize pojmenováno velmi správně, prostě nemůžou být všechny vysoké školy stejné a tedy nemůžou být například ani stejně financovány. Ale to je zase téma, které v té Bílé knize já vidím rozpracováno jenom prostě spíše náznakem, než abych měl jasnou představu, co třeba velké výzkumné univerzitě se solidním mezinárodním postavením, co to pro ní bude znamenat a co to pro ní znamenat nebude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Ještě se vrátím k takové čistě technické otázce. Vy jste říkal, že pokud by v tom příštím půlroce, kdy se bude připravovat věcný, věcný záměr zákona o reformě vysokého školství, ukázalo, že vaše připomínky nebudou vypořádávány ve vší vážnosti, můžete to nějak přiblížit, za jakých okolností a jestli si vůbec dokážete představit, že by zástupce Univerzity Karlovy nespolupracoval na přípravě takového zákona?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Tak to je v tuto chvíli trošku hypotetické, já musím říct ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bezesporu.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
... já si poměrně dost slibuju od toho, že přece jenom sestava lidí, kteří mají pracovat na tom věcném záměru je trošku jiná, než se sestava lidí, kteří připravovali tu Bílou knihu. Bílá kniha, bílá, nebo věcný záměr má být jaksi připravován pod bezprostředním osobním vedení pana náměstka Růžičky, což je, což je profesor vysoké školy chemickotechnologické a donedávna její rektor, takže tam si myslím, že zase ty komunikační věci a to přece jenom jaksi bližší porozumění toho, jak to doopravdy na těch vysokých školách běží a co tam rozumně možné je a co tam zase by tak dobře nefungovalo. Tak jaksi od toho já poměrně hodně očekává, takže já zatím k tomu skutečně přistupuju v tom smyslu, že dobře, když vláda rozhodla, že chce připravit věcný záměr zákona o vysokých školách, tak je mojí povinností pokusit se k tomu přispět, aby, aby prostě ten výsledek byl pokud možno co nejlepší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud jsem dobře sledoval, pane rektore, tak jednou z takových základních připomínek k tomu koncepčnímu materiálu, který se jmenuje Bílá kniha terciárního vzdělávání, je obava, že bude omezena role samosprávy univerzit a naopak posílena role správních rad. Proč by tomu tak mělo být?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Ta obava, musím říct, nejvíc ze všeho pramení z jakési historie u té Bílé knihy. My jsme měli, my jsme měli na očích různé verze počínaje předběžnými tezemi a pak nějaká minus první verze a tak dále, a pozvolna, jak ty verze se vyvíjely, tak vlastně ta otázka řízení univerzit byla čím dál méně konkrétní a čím dál mlhavější, takže dneska už těžko říct jak vlastně přesně ta představa vypadá. Ale když člověk se malinko orientuje podle toho, co tam bylo původně napsáno výslovněji, tak to omezení té samosprávy tam a autonomie bylo velmi výrazné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, abychom to zjednodušili i pro posluchače Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, že by se, řekněme, určité pravomoci či výkonné, výkonný moci z rukou univerzitní samosprávy přesouvala například na management představovaný například správní radou?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
V podstatě, já si myslím, že to je jakoby hlavně koncepční změna o tom, co ty univerzity vlastně jsou. Ta změna obrovská nebo návrat vlastně k dlouholetým tradicím, který přinesl ten listopad, ti studenti v listopadu 89, je ta koncepce univerzity ne jako prostě nějaké státní instituce, ale jako, jako obce komunity těch, kteří se učí a kteří vyučují a společně hledají poznání, řekněme, taky jako skoro ze středověku, nebo ze středověku je to pocházející princip, to rozhodně, ale prostě v moderní době osvědčený a musím říct, že třeba to i vidíme v Akademii věd, kde, která se měnila na ty veřejné výzkumné instituce a tam ten požadavek té autonomie vědců, kteří vlastně sami nejlépe mohou řídit ten vědecký proces, zní velmi silně a prostě představa, že by o toto měli přijít, pro mnoho z nich znamená, že by hledali práci jinde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu argumentem minimálně těch lidí, kteří připravovali Bílou knihu, a to znamená asi to je i hlas ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je, že posílením, řekněme, pravomoci správních rad by došlo k větší, řekněme, veřejné kontrole toho, jakým způsobem jsou univerzity řízeny, a dá se k tomu podotknout jediné, proč by to tak nemělo být?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Takhle, já nic proti veřejné kontrole, to si myslím,že není problém, ale tohle není o kontrole, to je přímo bezprostřední řízení. Já to hlavní riziko, které v tom vidím, je možnost a teď jako pan ministr Liška podotýká, že on to tak dělat nechce, ale v principu to otevírá možnost zpolitizování vysokých škol, zpolitizování řízení, respektive daleko větší kontrolu prostě zájmovými skupinami, velkými průmyslovými skupinami a podobně, a to je prostě velký konceptuální posun, který sám o sobě já nevidím a to tam chybí v té Bílé knize. Tam je předpoklad, že taková to změna povede ke zvýšení kvality těch vysokých škol a já mám obavu, že ten předpoklad je úplně špatně, že pokud to k něčemu povede, tak spíše ke zhoršení kvality v dlouhodobém měřítku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte představu, jaká může být, a teď už je jedno u koho, to nemusíme personifikovat, motivace k takovému kroku?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
To bych zase možná nespekuloval. Já nevím do jaké míry je to jaksi záměrné, do jaké míry je to, řekněme, jistá nechci říct nezkušenost, nebo, nebo prostě neodhadnutí té situace ze strany některých členů v tom týmu Bílé knihy. To, to se mi opravdu nechce, nechce hodnotit. Já myslím, že to je z mého hlediska není moc významné, důležité je prostě jak to, jak to ve výsledku dopadne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Pane rektore, součástí reformy vysokého školství by měl být také určitým způsobem strukturovaný žebříček hodnocení vysokých škol a takto si ho zhruba představuje ministr školství Ondřej Liška.

Ondřej LIŠKA, ministr školství, mládeže a tělovýchovy /SZ/:
Nedokážu teďka tenhle velmi komplexní systém předvídat do úplné ho detailu, ale ten jeden z těch projektů, které se nyní právě spouštějí, by měl tento velmi rozsáhlý, velmi komplexní systém připravit a bude tam rozhodně napsáno, jak ta daná fakulta, jak to dané pracoviště, ta instituce, jakým způsobem pracuje, jak publikuje, jak otevřený mezinárodní výzkum třeba dělá, kolik tam hostů je, zahraničních pedagogů a tak dále a tak dále. A podle toho si bude moci udělat obrázek, zad to je zrovna ten typ instituce, který by chtěl navštěvovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik slova ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky. Kdyby žebříček u minimálně jednoho typu vysokých škol vypadal takto ten kvalitativní, pane rektore, tak byste s ním souhlasil?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
To zase je podepisování bianko šeku, jo,prostě hodnocením univerzit, žebříčky a podobně se zabývají experti po celém světě, lámou si s tím hlavu a žebříčky, které zatím máme k dispozici, tak spíše mají tendenci vést do slepé uličky. Jsou výjimky třeba, třeba způsob, jakým se, jakým je k dispozici hodnocení univerzit nebo vysokých škol v Německu považuji za docela sofistikovaný, docela užitečný, čili pokud by to bylo něco takového, tak si myslím, že ano, může to být docela zajímavé vodítko pro budoucí studenty. Ale jenom prostě těžko jaksi odsouhlasit předem něco, co jako nevím, jaké kontury má nabrat. A prostě my pořádně ... problém tady trošičku je, že my pořádně do dneška vlastně neumíme a teď myslím nikdo, to není jako my univerzita, nebo my Češi, nebo nikdo pořádně neumí kvantifikovat, měřit úspěšnost pedagogického působení na univerzitě. To je prostě strašně komplexní věc, ten výstup úspěšného působení univerzity na člověka, na mladého člověka je to, že vychovat osobnost, která má rozhled, umí používat hlavu, když to tak řeknu, umí argumentovat, umí si poskládat věci dohromady a tak, a to jsou všechno věci, které se špatně měří. Samozřejmě se to dá aproximovat zaměstnaností, tím kolik ti lidé vydělávají a podobně, ale to má samozřejmě obrovské oborové rozpětí a podobně. Takže jako já neříkám, že to není možné, ale prostě těžko to dopředu jaksi říct, bude to dobře, bude to špatně. Já taky neříkám, že to bude špatně, říkám, kdyby to bylo podobně jako je to třeba ten žebříček německé rektorské konference, tak si myslím, že by to mohlo být docela dobrý nástroj.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Další součástí reformy vysokého školství by měl být a to by také mělo být vtěleno do samostatného zákona o financováni vysokého školství, rozjetí nové ho systému studijních grantů a potom také studijních půjček, jinými slovy ministr Liška tomu říká a jeho lidé, nastavení celého systému, aby student byl více klientem vůči svým vzdělávacím institucím. Cesta správným směrem?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Tak já bych tohle rozdělil. To více klientem spíše souvisí s tím, že by ten student platil školné, to že by existovaly půjčky a granty studijní, to si myslím, obecně proč ne, nebo myslím, že to je cesta správným směrem, kromě jiného taky otevírá tu možnost toho školného, což je prostě celosvětový a celoevropský trend, ke kterému si myslím, že dřív nebo později nebude úplně možné se vyhnout a bez nějakého solidního systému prostě zabezpečení toho, aby sociálně slabší studenti tímto nebyli odrazeni, tak je rozhodně nutné. Takže v tomto smyslu je to, myslím, vykročení dobrým směrem. Jiná věc je, že některý ty zase, to jak je to narýsováno v Bílé knize, tak ne že bychom k tomu neměli celou řadu jaksi konkrétních otázek nebo připomínek k tomu způsobu, jak je to tam implementováno, ale to, myslím je zase věc na nějaké, na nějaké snad doladění. Jediná zásadnější otázka tady, bych řekl, nebo hlavní zásadnější otázka je, takříkajíc, z čeho se to zaplatí, protože to je systém, který bude mít nemalý vstupní nárok na peníze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tom případě jediný protiargument také ze včerejšího rozhovoru s ministrem školství Ondřejem Liškou, který říkal tento systém bude mít nulové náklady, protože ty peníze, které by měly být svěřovány do rukou přímo studentům, budou odebírány ze sociální podpory jejich rodičům, které, kteří je dostávají v tuto chvíli zatím právě proto, že jejich děti studují.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
No, to se bojím, že teda je složitější, protože to, jak to je v té Bílé knize, tak ještě předpokládá vznik jakéhosi centrálního fondu, před který ty peníze budou administrovány a to i v Bílé knize se jaksi uvádí, že to je věc, která bude vyžadovat iniciální vstupní peníze ne úplně malého řádu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná proto bude při přípravě na celý tým dohlížet, při přípravě věcného záměru zákona také ministr financí Miroslav Kalousek.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
To si myslím že bude jeden důvod. Já doufám, že druhý důvod by mohl být, mohla být věc, která je v Bílé knize spíše jenom ne moc odvážně naznačena, ale podle mě velmi dobrá věc, a to sice možnost daňových úlev pro ty soukromě subjekty, které kontrahují nějaký vědecký výzkum u univerzit. To zatím v tuto chvíli nemáme, je to skoro, bych řekl, anomálie mezi rozvinutými zeměmi, velmi by to pomohlo, ale nicméně je to samozřejmě velmi záležitost daňových operací a potažmo teda ministerstva financí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a poslední otázka dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane rektore Hample, samotná vláda včera ústy Mirka Topolánka, svého předsedy, řekla, že tato vláda školné nezavede na vysokých školách a ministr školství mluví o tom, že nejdřívější datum, kdy je možno o takovém instrumentu uvažovat, je rok 2014. Tak s jakým výhledem vy byste osobně hleděl do roku 2014?

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Teď nemyslíte, co se školného týče, ale vůbec perspektivy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co se školného týče.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Tak to bych asi neuměl časově zařadit, protože já si ... takhle, vůbec k tomu školnému. Já, mně se moc nelíbí ten, ta konstrukce té odloženosti toho školného. Já myslím, že je složitá, poměrně drahá, zase bude vyžadovat nějaké vstupní investice a tak a není mi vůbec jasné jakým způsobem třeba tu část dluhu, kterou absolvent bude mít u vysoké školy, tak jak bude vymáhána, to je věc, kterou my prostě máme už v konkrétní praktické zkušenosti, že to je něco, co není vůbec triviální a jednoduché, takže si myslím, že školné, když na něj dojde, jako že říkám, že si myslím, že ten trend k tomu směřuje, tak by bylo jednoduší asi, kdyby v prostředí existující půjček, podpodgrantů a podobně tak bylo prostě placeno přímo. Ta, ten problém s tím odloženým školným totiž z hlediska vysokých škol kromě jiného je také ten, že prostě my ty první peníze, které bychom tímto způsobem viděli, by byl za patnáct let, nebo něco takového, čili to je opravdu hodně vzdálený horizont.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. O Bílé knize vysokoškolského vzdělávání jsem hovořil s rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem. Děkuji pěkně za váš čas, na shledanou.

Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy:
Já také děkuji, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu byl také Martin Veselovský, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.