Na podzim oslaví 20 let své existence. Je senát jen odkladištěm politiků, nebo důležitý orgán legislativy?

13. červenec 2016

Horní komoru parlamentu neboli Senát má Česká republika od roku 1996. Projednává návrhy zákonů, které mu postoupila dolní komora Parlamentu, Poslanecká sněmovna. Má ale i další pravomoci.

Původně měl Senát vzniknout hned po rozdělení Československa, jeho existenci totiž zakotvila nově přijatá Ústava České republiky v roce 1993. Reálné uvedení Senátu do praxe se ovšem táhlo, především proto že se v mnoha diskuzích zpochybňovala jeho smysluplnost.

Podle kritiků má senát jen malé pravomoci a funguje jako odkladiště zasloužilých politiků. Jeho zastánci naopak zdůrazňují, že je potřebný při revizi navrhovaných zákonů, pomáhá zabránit přehmatům a vyvažuje moc poslanecké sněmovny.


V roce 1996 tak někteří senátoři měli tu smůlu, že namísto šestiletého mandátu měli jen mandát dvouletý, resp. čtyřletý.

Kvůli průtahům tak druhá komora parlamentu v praxi vznikla až v roce 1996 po prvních senátních volbách. Funkční období senátorů je šest let. Aby byla zaručena obměna, volí se vždy 1/3 senátorů jednou za dva roky.

Prvního kola voleb v roce 1996 se zúčastnilo 35 % oprávněných voličů, kola druhého necelých
31 %. Od té doby bohužel platí pravidlo, že volby do Senátu patří mezi ty, o něž je mezi občany tradičně nejmenší zájem.

autor: Irena Buršová
Spustit audio