OHLÉDNUTÍ: Kuponová privatizace dodnes vzbuzuje emoce
Kuponová knížka byla vstupenkou do světa akcionářů, ve kterém se dá pohádkově zbohatnout. Šlo o jeden z nástrojů kuponové privatizace.
Kuponová privatizace byla českým vynálezem a jednou z metod, kterou československý stát převáděl státní majetek do soukromého vlastnictví. V rámci kupónové privatizace si každý dospělý mohl zakoupit kuponovou knížku za 1035,- korun.
Jednalo se o podlouhlou oranžovou knížečka o několika listech, která byla velká asi jako na třetiny přeložený papír formátu A4. Vyplňovat se musela speciální propiskou, která se prodávala pouze spolu s kupónovými knížkami a podle přesných pokynů, jak mají vypadat písmena a číslice.
Nákupem kuponové knížky se člověk stal takzvaným DIKem, tedy držitelem investičních kuponů. Investiční kupony se pak směňovaly za akcie privatizovaných podniků.
Někteří DIKové si opravdu pořizovali akcie určitých podniků, ale většina občanů (v první vlně privatizace přes 71 % všech investičních bodů, ve druhé 64 %) prodala své kupony privatizačním fondům, které se tak staly největšími vlastníky bývalého státního majetku. Asi nejznámější byly Harvardské fondy Viktora Koženého.
Díky kuponové privatizaci vznikly i některé firmy, které fungují dodnes
Kuponovou metodou se zprivatizovalo 1172 podniků o hodnotě 367,5 miliardy korun. Většinu takto privatizovaných firem ovládly fondy. Jako investiční fond účastnící se kuponové privatizace vznikly i některé dnes úspěšné firmy, například PPF Petra Kellnera.
A co si o privatizaci myslí Češky a Češi dnes? V jednom loňském výzkumu společnosti Stem téměř 70 % dotázaných oznámkovalo privatizaci čtyřkou nebo pětkou.
Řada fondů, a tedy i majetku DIKů ale skončila v rukou různých podnikavců, kteří dokázali využívat nedokonalé legislativní úpravy, často na úkor drobných akcionářů. Dodnes soudy zaměstnávají některé kauzy, které začaly během privatizace. Například kauzy spojené s Mosteckou uhelnou společností (MUS), Ostravskokarvinskými doly (OKD) nebo Unipetrolem.
