Rok po převratu po boku západních vojsk. Jaké byly okolnosti první zahraniční mise českých specialistů?
V polovině roku 1990 vyvrcholily spory o ropu vpádem iráckých vojsk Saddáma Husajna do Kuvajtu. V reakci na to se zformovala koalice států, která si dala za cíl Kuvajt osvobodit. Na pozvání Saudské Arábie, které chyběla potřebná výbava i zkušenosti, se operace účastnila také československá protichemická jednotka.
V listopadu 1990 podepsali saudský princ a československé ministerstvo obrany dohodu o působení našich vojáků v budoucím konfliktu. Československá protichemická jednotka se skládala z vojáků, kteří se přihlásili dobrovolně.
Zájem o misi čtyřnásobně překročil zamýšlené kapacity. Letadlo se 170 vojáky na palubě odletělo v prosinci 1990. V únoru 1991 dorazilo do oblasti dalších 37 vojáků.
Válka v Perském zálivu, známá také pod kódovým označením operace Pouštní bouře (17. ledna 1991 – 28. února 1991), byla ozbrojeným konfliktem mezi Irákem a koalicí 28 států.
Během ledna a února roku 1991 probíhala proslulá operace Pouštní bouře. Československá protichemická jednotka během ní prováděla chemický a radiační průzkum.
V případě nepřátelského použití chemických zbraní měla za úkol chránit saúdskoarabské jednotky a varovat obyvatelstvo před nebezpečím. Do přímých střetů se ale nedostávala.
Dne 28. února skončily vojenské operace porážkou iráckých vojsk a síly koalice se postupně začaly stahovat z oblasti. Také českoslovenští vojáci se postupně vraceli do vlasti. Poslední část jednotky dorazila domů na konci května.
Pro československé vojáky se jednalo o první zahraniční bojovou operaci od konce druhé světové války a také o první spolupráci se západními armádami.
