Tančící dům stojí v Praze už 20 let. Kontroverzní stavba je dnes vyhledávaným turistickým cílem
Letos 20. června to bude přesně dvacet let, co architekti představili Tančící dům veřejnosti. Dílo vzniklo v porevolučním nadšení a je odvážně zasazené mezi historické domy Rašínova nábřeží v Praze.
Jeho autory jsou Čech chorvatského původu Vlado Milunič a světově uznávaný architekt Frank Gehry, který pomohl záměr uskutečnit. Interiérům se věnovala především v zahraničí úspěšná architektka Eva Jiřičná.
První myšlenka na dům na rohu Jiráskova náměstí se ale zrodila už o deset let dřív, při setkání Miluniče s Václavem Havlem. Ten chtěl v místě vytvořit kulturní centrum. Milunič si přál, aby nový dům vyjadřoval stav společnosti, která se z totalitní strnulosti dává do pohybu. Proto má budova vzadu statickou kamennou věž a v popředí věž dynamickou skleněnou. Obě části, připomínající postavy tanečníků Freda Astaira a Ginger Rogersové, nakonec daly stavbě druhé jméno.
Podle Miluniče je také Tančící dům první stavbou na světě, jejíž dokumentace je vypracovaná v 3D počítačovém programu.
Rozporuplné reakce
Už na konci roku 1996 získal Tančící dům v anketě amerického týdeníku Time nejvyšší ocenění v kategorii designu. V Česku ovšem zpočátku vyvolával velmi rozporuplné reakce. Mnozí považovali jeho zasazení mezi historické domy za nevhodné. V současnosti ovšem převažuje kladný pohled a dům patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům hlavního města.
Oproti původnímu nápadu na kulturní centrum se stal Tančící dům kancelářskou budovou. Až nový vlastník chtěl tento stav změnit a zpřístupnit alespoň část vnitřních prostor veřejnosti. V budově funguje galerie a v 7. patře bar s jedinečnou vyhlídkou na Prahu.
