Jan Stráský, ředitel národního parku Šumava

Jan Stráský, předseda Rady Národního parku Šumava - Foto: Vendula Uhlíková

Jan Stráský, předseda Rady Národního parku ŠumavaFoto: Vendula Uhlíková

Sežere Šumavu kůrovec, pokud nebude Správa národního parku používat jedovaté chemické postřiky? Zmizí z chráněného území otrávené kmeny, které vadí České inspekci životního prostředí? Ohrožují opatření nějaké návštěvníky Šumavy? A jak je to s vlivem turistů na populaci ohroženého tetřeva hlušce? Začíná 20 minut Radiožurnálu. Pozvání přijal ředitel národního parku Šumava Jan Stráský, vítejte.

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Přeju hezký den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, hodně lidí si asi vzpomene na loňské události kolem kácení v kůrovcem zasažených zónách, na protesty aktivistů, na druhou stranu na transparenty, kterými obyvatelé třeba v Modravě obklopili své domy, stálo na nich: Hnutí Duha táhněte ze Šumavy, chceme ji zelenou. Jakou chcete Šumavu vy?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já chci opravdu Šumavu zelenou a nikdo nemusí táhnout ze Šumavy, všechny tam zvu, ale do Šumavy zelené.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zelená rovná se podle vás zdravá. Není ten zdravý vývoj spíš ten přirozený vývoj, tedy ponechání i těch kůrovcových kalamit?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já si myslím, že ano, ale možná za 100, za 200 let. Teď to určitě není zdravý vývoj, protože každým rokem ubývají tisíce hektarů stojících stromů, abych nepoužil to slovo lesa, určitě les zůstává, a to znamená, že Šumava není zelenou, mění se v hnědou. Já jsem v národním parku proto, abych se pokusil tuto kůrovcovou kalamitu zastavit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, varování Hnutí Duha zní, že se chystáte opět používat jedovaté chemické postřiky, ačkoli jsou v národních parcích přísně zakázané, je to tak?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Tak já znovu opakuji, že zaprvé nejde vůbec o žádné postřiky, nebudeme nikam stříkat, žádnou chemii po lesích v národním parku, jde o úpravu lapáků, to znamená, kůlů dřeva nařezaných, které napouštíme chemií, rozmísťujeme je v určitých územích podle platného zákona, to znamená, vyhýbáme se mokrým místům, místům dotyku s povrchovými vodami a tyto napuštěné lapáky nám umožňují zintenzívnit boj s kůrovcem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Loni jste nechal rozmístit právě stovky otrávených kmenů jako past na kůrovce. Česká inspekce životního prostředí proto vede teď s parkem řízení o udělení pokuty, jednal byste tentokrát jinak?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já jsem přesvědčen, že to nebude jinak, ale samozřejmě nechci předjímat, kam dospěje Česká inspekce životního prostředí, která to rok řeší. Bude to opět tak, že si těmito otrávenými lapáky, pomůžeme v místech, kde bychom nezvládli nával kůrovce, jenom čistými přirozenými lapáky. Doufám, že už posluchači, kteří o tom poslouchají léta chápou, že ten otrávený lapák je něco, co nám umožňuje zintenzívnit boj s kůrovcem, zatím co ten neotrávený lapák znamená přesně hlídat okamžik, kdy se musí odstranit, ono, o nic jiného nejde, žádná chemie se nedostane do příslušných krajních prvků, žádná chemie se nedostane do vody, to chápu, že bych byl postihován a žádná chemie neublíží žádnému návštěvníku Šumavy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já vám odcituji výtku aktivistů Duhy, cituji: „Použití těchto jedů je nebezpečné i pro člověka, narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů, mohou poškodit genetickou výbavu, jsou karcinogenní. Správa parku přitom v minulých letech rozmisťovala otrávené lapáky trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevarovala," jaké je riziko pro člověka?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
To samozřejmě je otázka velmi odborná, já jsem přesvědčen, že žádné a samozřejmě, že mám takové vyjádření od odborníků, kteří tomu rozumějí. Používá se to v Národním parku Šumava nejméně 10 let. Nevyvolalo to žádné pochybnosti v předchozích letech. Pochybnosti jsou spojeny až s mým nástupem do této funkce.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A používá se to třeba i v Bavorském národním parku, nebi jinde?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Určitě se otrávené lapáky používají i v jiných národních parcích. Samozřejmě ta situace je vyvolána tím, že Národní park Šumava je podroben velmi intenzivní kůrovcové kalamitě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, používáte chemikálie, které obsahují cypermethrin?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
To já opravdu nevím, to je otázka pro odborníky. Používáme chemikálii vastac, to je základní chemikálie.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V tom případě moje informace říkají, že ve vastacu je cypermethrin obsažený, nebo respektive říkají to informace Hnutí Duha a mezi národní standardy zdravého lesního hospodaření tento cypermethrin, který má být tedy, jak jste řekl sám ve vastacu, který používáte, mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářské lesy. Látka patří ke skupině jedů, které prý narušují u živočichů i funkce hormonů a imunitní systém. Nemáte obyčejný lidský strach, použít něco takového na Šumavě?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Tak samozřejmě, že bych ho měl, kdybych se přesvědčil, že to je pravda a vaše otázky položím odborníkům a nechám si na ně znovu odpovědět. Ale jsem přesvědčen, že vastac se používá Národním parku Šumava tolik let, že už i já musel postihnout, protože se na Šumavě pohybuji pořád, nějaké závady, nebo zdravotní omezení, která z toho vyplývají, samozřejmě vaše otázky ověřím, ale chápejte, že na ty já odpověď nemám.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V případě tedy, že zjistíte že ve vastacu je cypermetrhin, přehodnotíte jeho použití?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Není na mě, abych přehodnocoval použití, o tom rozhoduje státní správa, v národním parku. Státní správa v národním parku představovaná mým náměstkem, panem doktorem Braunem, je jistě velmi kvalifikovaně vybavená na to, aby posoudila opatření, o které já jako ředitel parku požádám o jejich projednání a povolení. Toto je tak standardní a provádí se to celou řadu let, že musím znovu upozornit pana náměstka, jestli snad ještě pořád platí to, co platilo loni, předloni a před předloni, že vastac je prostředek, který určitě není ze všech hledisek dobré použít vůči přírodě v národním parku, ale je prostředek, který je přiměřený situaci, která v Národním parku Šumava je.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Oddělení státní správy podle Hnutí Duha speciální výjimku pro použití té chemie udělilo v rozporu se zákonem, chybí vám prý důležitý posudek, který by prověřil, jestli chemické postřiky vážně neohrozí vzácné a chráněné druhy zvířat. Máte v ruce takový posudek?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Vy pořád mluvíte o postřiky, možná, že zbytečně trvám na tom slovu, ale aby lidé si nemysleli, že někde jezdí nějaký vozy nebo lítají letadla a někam stříkají chemii. Vůbec ne. Na vymezených místech, se touto chemickou látkou potřou dřevěné kůly a rozmístí se podle pravidel, které proto platí, při jednotlivých cestách. Nejde tedy o žádné postřiky, které by se nějak nekontrolovaně šířili po Šumavě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já se omlouvám za tu formulaci, já pouze použila přesně výtky Hnuté Duha, bavme se tedy ale o těch výtkách, tedy tak, že v těch jedovatých stromech, které jsou tam nastraženy na kůrovcem hynou podle Duhy i další živočichové, kteří je přirozeně hubí ty kůrovce a kteří se snaží tedy ke kůrovci dostat, který je naláká na ten jedovatý strom, neboli hynou i další druhy hmyzu a údajně prý hynou i druhy ptáků, kteří se tím hmyzem živí. Je to tak?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Tak já mohu říci a to jedině z té roční diskuze, kterou vedeme o toto téma, před loňským nastolením toho boje s kůrovcovou kalamitou ve stejné době, jako je tedy letos, samozřejmě mohu shrnout to, co jsem si přečetl o těch, kteří to kritizují, i o těch kteří mi povolují tyto zásahy dělat, že vastac, je nejvíce šetrný vůči všem ostatním druhům v přírodě a že je nejintenzivněji zaměřen na kůrovce. Doufám, že v té větě je dáno, že určitě i odborníci, kteří souhlasí s použitím si uvědomují, že vastac se může dotknout i některých jiných druhů brouků a třeba i toho, co naznačujete, to znamená, některých bakterií, které samy o sobě s kůrovcem bojují, že by to vadilo ptákům jsem zatím opravdu neslyšel.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Je tu také kritika ombudsmana, který nejen označil loňské kácení kůrovcových smrků u Ptačího potoka na Šumavě za nezákonné, ale upozornil i na fakt, že šumavský park stejně jako ostatní české národní parky si v mnoha případech vydává povolení sám sobě. Úřad ombudsmana to považuje za poněkud kuriózní, vy ne?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já to považuji také za kuriózní, ale tak zdědil organizaci Národního parku Šumava. Ano, je pravda, že by bylo docela dobře možné a snad to vyplývá i z mých předchozích slov, kdyby pan náměstek, který je mým náměstkem, ale zároveň je šéfem Státní správy, byl místo toho představitelem samostatného úřadu, který by ty výjimky posuzoval. Prakticky by se nezměnilo vůbec nic. Já ho mohu jedině požádat, a on mě jedině musí vyhovět. Vůbec nemůže vyhovět tak, jak já si přeju, ani s ním takové diskuze nemůžu vést takže, že to je kuriózní, to je otázka na někoho jiného, prostě organizace národního parku je taková, že v sobě mají složku nejen ochrany přírody, ale také složku státní správy, která na žádost ochrany přírody přijímá určitá rozhodnutí a tato rozhodnutí se v tomto případě týkají i použití chemie.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Lze ten váš postoj k chemické likvidaci kůrovce tedy shrnout tak, že jste o její nezbytnosti přesvědčen, zákon vám dává možnost si ji povolit a tady vás nezastaví?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Dá se to tak shrnout, ale přesto bych rád, aby se k této odpovědi dodalo, že to použití chemie je okrajovou formou boje s kůrovcem. Ano, je velmi citlivá, velmi dobře se zneužívá při argumentaci, ale já potvrzuji slova, která jste řekla. Jsem přesvědčen po tom roce diskuzí, které vedly k tomu stavu, že státní správa znovu vydala souhlas s použitím chemie, že to je nejméně škodlivý a přitom nezbytný prostředek boje proti kůrovci na Šumavě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vyloučí nový zákon zařazením Šumavy do mezinárodní kategorie národních parků a ohrožuje přítomnost člověka populaci tetřeva. Poslouchejte dál 20 minut Radiožurnálu odpovídá ředitel parku Jan Stráský. Pane řediteli, Jana Procházková vám na facebooku píše reakci, že vaše zadání, na Šumavě je politické a to umožnit kmotrům zničení lesů vyrubáním co největšího množství dřeva, aby se to dalo použít na pozemky, které skoupila skupina spřátelených spekulantů s cílem postavit na ní hospody, hotely, parkoviště, lanovky, golfová hřiště. Jak odpovíte paní Procházkové, jednáte v zájmu takových lidí?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já bych rád začal od toho konce, ale nerad bych zapomněl i na ostatní části té otázky, 88 % Národního parku patří státu a já nemám žádný záměr ani možnost, abych tento státní majetek rozprodával komukoli, ať už jim budete nadávat do developerů nebo čehokoli jiného. Zbývajících 12 % je obcí a i obce podle zákonu o národním parku nemají možnost prodávat tento pozemek za účelem, který uvádíte, k té základní otázce, kterou jste položila, konstatuji znovu, že v roce 2011, kdy jsem stál v čele Správy národního parku Šumava bylo poraženo a vykáceno v souvislosti s bojem s kůrovcem o třetinu stromů méně než v roce 2010 a podle nového zkoumání z leteckých snímků také uschlo o 1/3 stromů méně než v roce 2010. Já mám jediný zájem, aby těchto stromů, které budeme muset porazit, bylo i v roce 2012 co nejméně, a aby také co nejméně stromů v roce 2012 uschlo. Já nejsem na Šumavě pro žádné politické zájmy, můj motiv je, že žiju na Šumavě a rád bych jí měl zelenou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Server aktuálně.cz upozornil, že krátce poté, co ministr životního prostředí Tomáš Chalupa dokončil návrh nového zákona o Národním parku Šumava, dorazil na jeho úřad dopis Mezinárodního svazu ochrany přírody a ten varuje, že norma by mohla mít zásadní dopad na vzácnou přírodu a dodává, že vadí především velkoplošné kácení smrků napadených kůrovcem, které by ten zákon umožnil. Víte o tom hodnocení?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já on tom samozřejmě vím, já bych chtěl říci, že k žádnému velkoplošnému kácení v Národním parku Šumava v roce 2011 nedošlo, velkoplošné kácení je sice definováno ne zcela jednoznačnou definicí, ale rozumí se i takové kácení, kterým vznikají více než půlhektarové holiny. Já konstatuji, že k takovým holinám v Národním parku Šumava nedošlo, pak by to bylo okamžitě předmětem sporu a okamžitě by byla podávány stížnosti. Samozřejmě, že zákon předpokládá, že se kůrovcem bude bojovat tak, aby Šumava zůstala zelená, ale předpokládá vymezení zón, kde se bude postupovat, tak jak tvrdím a vymezení zón, kde člověk už zasahovat nebude.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ta definice bezzásahové zóny, je taková, že to je zóna, kde se skutečně nezasahuje ani proti kůrovci, anebo taková, ve které se v případě kůrovcové kalamity kácí?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já jsem naprosto přesvědčen o tom, že když dáme k sobě dva právníky, tak nám na tuto otázku odpoví různě. První zóna určitě znamená, co nejmenší lidský zásah. Samozřejmě vedou se pořád spory a to, i na Šumavě, jestli to také znamená, že když tam se zapálí les, ať už bleskem nebo nedbalým člověkem, tak jestli je zásahem do přírody tento požár hasit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A myslíte si, že ten zákon, pardon, že vás přeruším, ale upravíte ten zákon tak, aby o tohle nebyly věčné spory, aby zákon o národním parku přinesl jasnou definici bezzásahové zóny a nebylo potřeba každý zásah zvlášť znovu řešit?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já jsem přesvědčen, že ano, neupraví to do nějakých kdoví jakých detailů, ale byl to jeho základní smysl a ten smysl je tam promítnut tak, že skutečně ke každému tomu stupni ochrany, přesně a jednoznačně vymezeny jednotlivé zásahy, které se v tom daném území mohou a nemohou provést.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, pokud tedy zákon projde v tom znění, které navrhuje ministr Chalupa, řekněte mi, v zóně s úplně nejvyšším stupněm ochrany, bude se smět podle toho zákona kácet v případě kůrovcové kalamity a hasit v případě požáru?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Ten zákon opravdu neřeší hašení. A já bych řekl, že to také těžko může řešit, poněvadž, když potom hoří les, tak asi těžko rozeznáme ty jednotlivé zóny, ale samozřejmě na kůrovcový problém se zaměřuje, v první A zóně se nebude moci kácet ani proti kůrovci.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Světový svaz ochrany přírody také varuje, že Šumava přijde o peníze, cituji: „Ikdyž nový zákon může mít pozitivní vliv na turistický ruch a místní ekonomiku, cítíme maximální znepokojení ohledně pravděpodobných dopadů na budoucí ekologickou integritu šumavské přírody a tudíž dlouhodobý dopad na místní ekonomiky, které na Šumavě závisí,“ jak vám to zní?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Já to řeknu velmi kategoricky, že jestliže nevyřešíme krátkodobý problém, záchrany zelené Šumavy, žádný dlouhodobý problém rozvoje Šumavy nás nečeká, prostě Šumava bude bez lidí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ten nový zákon podle kritiků také hrozí tím, že vyloučí Šumavu ze zařazení mezinárodní kategorie národních parků, nebyla by to škoda?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Toto není pro mě tak úplně jasná právní otázka, v každém případě Národní park Šumava, několikrát svými orgány definoval, že by se rád stal národním parkem kategorie 2 a o tom se diskutuje. V každém případě je to záměr, v každém případě ta kategorizace je jenom dobrovolná, doporučující kategorizace národních parků a v každém případě není vůbec jasné, kdyby se podařilo splnit skutečně parametry toho, co to je kategorie 2, že by se národní park stal národním parkem a nebyl by mezinárodním, to je otázka, která mi připadá jako zcela vedlejší.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak to vypadá mimochodem s kauzou turisti versus tetřev hlušec? Stude z dílny pana Důhy, který je slovenskými odborníky zpochybňován jako expert a také vyšetřován pro údajný úmyslný trestný čin týkající se vývozu vzácného orla, je stále jediným materiálem na základě kterého rozhodujete o turistech na nových stezkách?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Tak zaprvé ten materiál je zamýšlen pro dlouhodobou polemiku o životě a podmínkách a ochraně tetřeva hlušce. Ten materiál určitě sám o sobě neotevře Šumavu turistům ani jí Šumavu nezavře, má ho Česká inspekce životního prostředí, má ho ministerstvo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale objednávali jste si ho přece vy ten materiál?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Samozřejmě, samozřejmě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A podle čeho a kdy, když ne podle toho materiálu, rozhodnete, kam budou smět turisti s ohledem na tetřeva?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
K tomu se bude muset dělat naturový posudek. Řekněme si ten problém. Na Šumavě je asi 600 km značených cest. Po těch turisté mohou chodit a mohou chodit v národním parku i po všech ostatních cestách, které nejsou v 1. zóně. Poněvadž zákon, který připravovala skupina kolem ministra Chalupy, předpokládá rozšíření prvních zón, jak už jsme o tom mluvili zhruba z 13 na 26 %, znamená to, že přijetím tohoto zákona, by se jedna šestina Šumavy dnes přístupná, stala naprosto nepřístupná pro občany. Aby to tak nebylo, musí se na tomto území rozšířit turistické značené cesty, poněvadž jen po těch se bude moci chodit, až to bude zákon určovat, že toto území je první zónou. Samozřejmě, že k tomuto děláme celou řadu kroků, aby se dosáhlo jednoty času a děje až bude vyhlášen zákon a zároveň byly už vyznačené cesty, které umožní plnění tohoto zákona a zároveň návštěvnost Šumavy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli jasno vtom, kam se bude smět kvůli tetřevům, není?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
To samozřejmě není, jsme teďko ve stádiu, že jsme předložili v naturovému posouzení, celou soustavu šumavských přístupných turistických cest, i těch, které navrhujeme rozšířit jako nově značené v deseti variantách a bude se posuzovat, která nejméně ublíží Šumavě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste, pane řediteli, použil spojení souběh času a děje, jak dlouho podle vás uplyne do přijetí nového zákona o Národním parku Šumava, jaké jsou vaše informace?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Tak informace já k tomu nemám v podstatě žádné, ale protože se ptáte někoho, kdo byl 8 let v Parlamentu ČR, tak vám říkám, že je to 8. zákon, který se o postižení řešení zákonného stavu v Národním parku Šumava projednává, to znamená, šest už jich bylo zamítnuto, sedmý, jak víte, leží v Poslanecké sněmovně z dílny Plzeňského kraje, osmý tam ještě ani neleží, takže myslím, že takovou kouli nemá nikdo, aby dokázal říct, myslím tím skleněnou kouli, aby dokázal říct, kdy tento zákon vejde v platnost.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pozvání do 20 minut přijal ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Já vám děkuji za váš čas. Na slyšenou.

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Také na shledanou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu. 

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat. 

Autor:  Štěpánka Čechová  (šče)
Pořad: Dvacet minut Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 17:06; repríza: úterý–sobota 00:10  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace