Tomáš Přibyl, expert na kosmonautiku

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Krásný dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč, proč vlastně úřad NASA Curiosity na Mars poslal?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
No, to je dost dobrá otázka. Planeta Mars nás láká, planeta Mars odjakživa lidstvo láká, v podstatě dá se říct, že dnes je Mars větším cílem zájmu než třeba Měsíc, a přitom Měsíc je vlastně náš nejbližší soused. Takže NASA se velice intenzivně zajímá o Mars z jednoho docela prostého, a nejen NASA prosím vás, z jednoho docela prostého důvodu, ta planeta je hrozně podobná naší rodné zemi a je to v podstatě taková laboratoř toho, co bychom se sami o sobě mohli dozvědět, takové zrcadlo, proč se Marsu třeba život nevyvinul, anebo ano, anebo naopak nebyl na Marsu někdy život, nebo není tam dokonce teď, jak moc je nám podobný, nebo naopak, jak moc je odlišný, takže ten Mars představuje takové jakési zrcadlo pro nás a z toho důvodu je mnohem zajímavější, než právě ten náš blízký soused Měsíc, který by nás sice mohl teoreticky zajímat víc, ale přece jenom z biologického hlediska ho považujem za naprosto mrtvé těleso.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dá se to chápat tak, že ta laboratoř Zvědavost nebo Zvídavost je vyslána na Mars proto, aby hledala život?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Ne, tak docela. Samozřejmě, že není vyloučeno, že by se jí něco mohlo podařit najít, ale není to jejím hlavním cílem. Jejím hlavním cílem je zkoumání geologické a klimatologické současnosti a minulosti na planetě Mars. Jinými slovy ta laboratoř tam má zkoumat ani ne tak to, jestli tam běhají nějací broučci nebo jsou nějaké mikroby či lišejníci, nebo zdali tam někdy nebyli, ale má nám pomoci poodhalit trošku roušku tajemství o tom, jak ta planeta třeba vypadala v minulosti a jak vypadá dnes a tím nám vlastně naznačit, zdali vůbec mohla být někdy v minulosti dlouhodobě příhodným místem pro vznik a vývoj života, nebo zdali dokonce v současné době není. Takže řekněme to tak, že nehledáme ten život, ale v současné době hledáme podmínky vhodné k životu, a to v minulosti nebo v současnosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Prezident Spojených států amerických Barack Obama dnes použil v komentáři k přistání Curiosity docela silná slova, on řekl, že jde o bezpříkladný technologický úspěch. Je to tak, pane Přibyle, vzhledem k tomu, že minimálně z americké strany už na Marsu byly sondy Viking, byl tam Mars Pathfinder, Opportunity nebo Spirit, to jsou ta dvě vozítka z počátku minulého desetiletí. Tak není to v podstatě, nechci říkat úplně rutinní záležitost, ale něco, co už jsme tady několikrát viděli?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Na první pohled by se to tak mohlo zdát, ano přistání na Marsu už jsme zvládli. Na straně druhé to, co dneska robot Curiosity předvedl během přistání na Marsu, tak je skutečně výkon, který jsme tu zatím ještě neměli. Všechny ty předchozí mise byly v něčem trošku jednodušší, trošku zjednodušené. Byly zjednodušené třeba z hlediska řízení při přistání, prostě tam šlo o to přežít, tam šlo o to, aby ta mise přežila. Jak jste tady zmiňoval roboty Spirit, Opportunity, ta vozítka nebo misi Pathfinder, to byly sondy, které vlastně žuchly do nafouknutých airbagů, do /nesrozumitelné/ airbagů, takže vlastně šlo o takové jakési velké nafukovací míče, kde jsme dost takovou hrubou silou brzdili jejich dopad, kdy účel světil prostředky. Mise Curiosity šla na extrémně přesné přistání, bylo to poprvé v historii kosmonautiky, co jsme si vlastně vybírali úplně přesně s předností na několik málo kilometrů místo přistání. Ty předchozí mise tam 100 kilometrů doleva doprava nehrálo roli a najednou tady máme přesné místo přistání. A ta choreografie, kterou dnes robot během přistání na Marsu předvedl, byla neskutečná a neuvěřitelná. Pokud bychom se zmínili třeba jenom, a to vybírám jenom jednu část o řekněme té pyrotechnické součásti té mise, to znamená o tom, kolik různých pyropatron bylo použito během těch 7 minut přistání, tak těch různých pyrotechnických efekt, čili těch pyropatron, různých přepnutí kabeláže, oddělení něčeho, odpálení něčeho, tak tam bylo 76, a to se bavíme o těch řekněme prosím jenom o těch pyrotechnických efektech, nikoliv o desítkách, desítkách dalších technických a technologických činností. Čili ten robot musel během těch 7 minut naprosto autonomně a automaticky provést několik set úkonů a nejenom, že tupě vykonával podle nějakého algoritmu teď tohle, teď tohle, teď tohle, on je i aktivně řídil, vyhodnocoval okamžitou situaci a podle toho volil třeba dobu zážehu motoru, volil natočení svého pohybu v atmosféře a tak dále, čili opravdu z technologického hlediska toto, co dnes ráno Amerika dokázala na Marsu, tak tady ještě nebylo a je to jeden z vrcholů, troufám si tvrdit, dosavadního dobývání vesmíru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, že ta otázka asi nebude úplně korektní, protože jde o dvě události, které od sebe dělí, které od sebe dělí v podstatě téměř 40 let, ale dá se to srovnat s přistáním na Měsíci technologicky?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
No, to je záludná otázka. Do značné míry možná ano. Přistání na Měsíci bylo zase ve své době a v trošičku jiném kontextu, protože tam šlo samozřejmě o politický úkol, tam lidé ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozhodně, teď mi jde spíš o tu technickou stránku věci. Vy jste tady popisoval minimálně, co v tom slepém oku, kdy robot jaksi procházel marsovskou atmosférou, co se dělo a jak musel reagovat. Tak na Měsíci, tam byli přítomni lidé, ale přesto, bylo to podobně složité?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Máte naprostou pravdu v té věci, že se srovnává nesrovnatelné, ale rozhodně bych tady dnes hovořil o dalším velkém skoku kosmonautiky vpřed, protože zatímco tenkrát byli přítomni lidé, říkám srovnáváme nesrovnatelné, ale tenkrát byli na palubě lidé, mohli zasahovat, bylo to odzkoušeno. Vezměte si, že dneska to přistání šlo vlastně bez jakékoliv generálky, dneska celá ta sekvence šla z jedné vody načisto. Tenkrát tam byly přece jenom předchozí mise. Už jsme to tady řekli dvakrát nebo třikrát, je to srovnání nesrovnatelného, ale ten technologický úspěch je obrovský. Dneska tomu možná chyběl jenom ten kosmonaut na palubě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už jsme o tom také mluvili, ale od roku 2003, respektive 2004 jsou na Marsu jiné dva americké rovery Spirit a Opportunity, Spirit už nefunguje téměř 2 roky, Opportunity je stále v provozu, tu poslední zimu ten rover přežil, tak, co to znamená, budou teď na Marsu fungovat dvě americká zařízení s možná podobným záměrem?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Ano, je to tak, je to vlastně poprvé opět v historii kosmonautiky, ono těch prvenství bychom naskládali desítky a desítky po tom dnešním triumfu na Marsu, ale je to poprvé v historii kosmonautiky, co vlastně na nějakém tělese budou souběžně pracovat dvě mobilní stanice různých generací, čili ne nějaké dva souběžně fungující typy, ale dvě zcela jiná vozidla. Každé z nich má ale trošku jiné přístrojové vybavení, trošku jiné úkoly, je na úplně jiném místě na Marsu, takže se můžou vhodně doplňovat, to pochopitelně ano z globálního hlediska, ale to máte stejné, jako když tady na Zemi pošlete jednu vědeckou expedici do polárních oblastí a druhou pošlete zkoumat tropické ostrovy. Tak nějaké průsečíky tam asi najdete, ale že by se nějak extrémně doplňovaly, to ne, a naopak nás obě dvě výpravy zasypou nehorázným množstvím nádherných vědeckých údajů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já myslel fotografií, což už se ostatně děje u obou těch misí. Mimochodem představa, že by si oba rovery, byť jsou velikostně nesrovnatelné, takříkajíc někde plácly v průběhu příštích let na Marsu, je asi úplně mimo mísu?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
To zřejmě ano, protože robot Opportunity, který už tam funguje tím osmým rokem, měl životnost plánovanou na 300 metrů, on měl ujet 300 metrů a ujel do dneška 35 kilometrů. Curiosity má životnost, NASA doufá nějakých 5 až 10 kilometrů, neoficiálně se mluví o 20 kilometrech, kdyby 100 kilometrů, což není vyloučeno, protože je mnohem větší než Opportunity, ten drobek ujel, už jsem říkal 35 kilometrů, kdyby 100 kilometrů, pořád budou několik tisíc kilometrů od sebe vzdálené. Bylo by to strašně hezké, bylo by to nádherné, ale myslím si, že tady nepůjde o to, aby si ti dva roboti ťukli tou symbolickou skleničkou jakoby nebo těmi svými mechanickými manipulátory, ale že spíš než nějaké jízdě k sobě, i kdyby teoreticky byla možná, tak se dá přednost vědeckým výzkumům a zkoumání toho místa, kde přistály.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Expert na kosmonautiku Tomáš Přibyl z brněnského studia Českého rozhlasu je dnes hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Minimálně teď aktuálně na facebookovém profilu projektu Curiosity jsou zveřejněny srovnávací fotografie projektu jednotlivých amerických roverů a srovnání dává poměrně jasnou představu toho, že například ta dvě vozítka ze začátku minulého desetiletí jsou opravdu řádově menší, než to, co dnes ráno přistálo na Marsu. Když to opravdu hodně zjednoduším, tak na roveru Curiosity by se jeden či dva lidé nějaký čas klidně i svezli, jak je veliký. Hrála ta velikost nějakou roli při tom plánování přistání? Je to daleko problematičtější tak velké a těžké těleso dostat v pořádku měkkým přistáním na marsovský povrch?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Ano, rozhodně je, rozhodně je, protože už jsem tady zmiňoval, že u těch menších zařízení nebyl problém v podstatě to závěrečné měkké dosednutí zajistit pomocí nafukovacích airbagů či nafukovacích vaků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to nejde u tunu vážícího tělesa?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
No, tak jde samozřejmě, všechno jde, když se chce, ale ten systém by byl neskutečně mnohem, mnohem těžší a kromě toho byste s tím robotem trošičku nešetrně křísli o zem, přece jenom Spirit a Opportunity měly mnohem menší vědeckou výbavu a ta byla trošičku odolnější. Vezměte si, že když ony padaly na ten Mars z těch několika desítek metrů a pak poskakovaly v těch airbazích, takže poskočily 20 až 30krát než se zastavily. Teď jsme tam poslali na Mars úžasnou laboratoř, fantastickou laboratoř a byť samozřejmě si zkusila své, prosím vás, při tom přistání na Marsu musela přežít krátkodobé přetížení, možná až 15G, tak přece jenom ony ty dopady a rány a vlastně to nakopávání by jí taky asi moc nepomohlo, to vědecké vybavení by muselo být menší, samozřejmě, že by to asi šlo, ale bylo by to na úkor nějakých jiných cílů té mise.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a ve chvíli, kdy zhruba v půl osmé a dvě minuty středoevropského času dnes ráno se ten nový rover ozval z marsovského povrchu a ohlásil, že je tedy relativně v pořádku, tak to bylo důvodem velké radosti v řídící místnosti. Co se děje od té doby, co s tím robotem nadálku na marsovském povrchu jeho operátoři dělají?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
No, budete se možná divit, ale v podstatě nic, protože on vlastně přistál z hlediska pohledu ze Země na odvrácené straně planety. A vlastně jenom díky tomu, že na oběžné dráze kolem Marsu pracují další družice, americká Mars Odyssey, americká Mars Reconnaissance Orbiter a evropský Mars Express, tak tady tihle ti tři pozorovatelé nám vlastně zprostředkovaly tu informaci o tom, že přistání došlo, to znamená, že od té doby vlastně ten robot je na odvrácené straně Marsu a my čekáme zase, až se ta planeta otočí kolem své osy a bude s ní možno navázat spojení, zatím bude velice decentně to spojení navazováno pomocí těch řekněme spojovacích družic. V průběhu dnešního dne, nevím teď prosím vás přesně v kolik hodin, zdali už k tomu došlo nebo dojde, má být rozevřena ta hlavní přenosová anténa pro přímé vysílání se Zemí, zítra se má vztyčit na tom robotovi, který mimochodem ale už jinak stojí na Marsu v celé své kráse, na těch 6 kolech, na rozdíl od jiných výprav, které se rozbalovaly třeba dva týdny, tak má se vztyčit vlastně takový středový stožár s kamerou, která bude v poměrně velké výši, aby se mohl rozhlížet. Pak má být postupně několik dní docházet k aktivování dalších systémů, až pátý den po přistání v pátek dojde k přepsání toho softwaru, který má nahraný ve své paměti, bude smazaný ten přistávací software a dojde tam k nahrání programu pro plnění vědeckých úkolů. Pak se dá očekávat, pokud NASA nebude chtít něco uspěchat, že by se mohla ta kola na Marsu poprvé roztočit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, chápuli to dobře, pane Přibyle, tak ty první fotografie, které zveřejnil úřad NASA, které odeslal Curiosity z povrchu Marsu, tak ty šly jaksi přes orbitální stanici, která létá nad Marsem?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Naprosto správně, naprosto správně, proto ty fotky taky nebyly nějak extrémně kvalitní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nebyly, no, to je pravda.

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Když se na ně podíváte třeba, kdo má přístup k internetu nebo kdo je viděl v nějakém jiném médiu, tak uvidí, že opravdu jsou velice malé. Tam šlo o to jenom, jestli ta linka funguje a v podstatě zjistit i to, v jakém stavu ten robot je, jestli se dá s ním navazovat spojení a tak dále. Viděli jsme tam v podstatě jeho stín a ten stín je úžasný v tom, že vidíme, že on stojí na kolech, což je taky potvrzení toho, že to přistání bylo velice kvalitně provedeno. Takže další fotografie by mohly být zveřejněny dnes večer. Mimochodem ta sonda Mars Reconnaissance Orbiter údajně zachytila přistávající Curiosity. Curiosity během přistání snad na padáku ze vzdálenosti několika set kilometrů a tahle ta fotografie by měla být zveřejněna někdy po šesté hodině večerní našeho času na tiskové konferenci NASA, takže to bude zase takový kosmický bonbonek, na který můžeme čekat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To zní opravdu dobrodružně, musím říct, to už bude za nějakých 40 minut, pokud se úplně nepletu. Ještě jedna věc, v průběhu činnosti těch předchozích roverů, to znamená Opportunity a Spirit, tak vědci nebo operátoři zjistili, že jaksi marsovská atmosféra má schopnost například sluneční baterie jednak zavát pískem a kromě jiného je také očistit, což se stalo u jednoho z těch robotů. Počítá s podobnou činností marsovské atmosféry a s tím, že se tam pohybuje prostě prach, písek a tak dále, také rover Curiosity?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Tak ten robot má životnost 2 roky plánovanou. To znamená, že zatímco ty, ale na druhé straně už víme, že ty mechanické stroje dokážeme postavit tak, aby tam mohly fungovat tak, viz Opportunity 8 let a dodneška vesele jezdí. A co se týká třeba zavátí slunečních baterií, tentokrát nás to absolutně netrápí, protože Curiosity má jednu úžasnou technologii, má radioizotopový generátor, což vlastně zjednodušeně řečeno je prosím vás malá atomová elektrárna, ale je to v uvozovkách samozřejmě, takže jeho netrápí nějaké sluneční záření, zaprášení, střídání dne a noci. Když to přeženu, on může jezdit i v noci a on může vjet třeba do jeskyně, tohle to mu vůbec nevadí, zatímco ty předchozí roboty, i když se třeba šplhaly na nějakou dunu, na nějaký kopec nebo někam jely, tak pořád jsme museli mít na paměti, že musí být správně natočené směrem ke sluníčku a na zimu jsme je dokonce museli zavézt vždycky, zase zavézt v uvozovkách samozřejmě, do nějakého zimoviště, které bylo správně nakloněné, aby chytaly co nejvíce těch slunečních paprsků, aby je marsovská zima nezničila a nezlikvidovala.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ono to, pane Přibyle, zatím vypadá, jakoby Mars měly z vědeckého hlediska propachtovaný Spojené státy americké. Když si vezmeme, že Evropská kosmická agentura od neúspěchu se sondou Beagle v roce 2004 nic dalšího směrem k rudé planetě nezkouší, Rusům se nepovedlo loni vyslat marsovskou meziplanetární stanici PhobosGrunt, dá se z toho odvozovat, že první člověk, který došlápne na marsovský povrch, bude Američan?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Tak to je hodně divoká spekulace, protože zatím samozřejmě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je poslední spekulace těchto Dvaceti minut.

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
... žádný pevný program vyhlášený není. Já bych se ještě jenom drobně rychle vrátil k té sondě Beagle. Ta sonda Beagle nebyla evropská, ale byla pouze britská a ona v podstatě nesplňovala ani standardy Evropské kosmické agentury, ale protože už se s ní počítalo, myslím bezpečnostní a kvalitativní standardy, ale protože už se s ní v tom projektu počítalo, měla tam vyhrazené svoje místo, svoji hmotnost, tak ji tam prostě přilepily a víceméně čekali, jak to dopadne. Evropa se zajímá o Mars, Evropa chce na Mars vyslat v roce 2016 a 2018 velkou dvojmisi, dokonce je tam plánováno i evropské výsadkové vozidlo, bohužel ta mise dostala trošku na frak poté, co Spojené státy odstoupily tady z tohoto společného projektu a tak se rýsuje, že by tady se mohlo zapojit právě Rusko, což by mohlo být zajímavé pro obě dvě strany přesně, jak jste říkal. Rusové mají trošičku smůlu. U Marsu viz mise PhobosGrunt a tak, když by se spojilo evropské knowhow a technologie s tou ruskou a z obojího vzalo to nejlepší, tak můžeme mít velice zajímavé mise. No, a jak jste říkal, že Mars je trošku doménou Ameriky, ono, když se na to podíváme, tak ta jedna sonda vlastně kope za druhou. Pochopitelně, když máte úspěšnou sondu a když máte úspěchy, tak se vám mnohem jednodušeji obhajují další a další výpravy, ale když máte za sebou 4 selhání, tak každá další výprava, která vyžaduje nemalé finanční prostředky a sám jste na začátku uvedl, že tady v tomhle tom případě se bavíme o 50 miliardách korun, tak samozřejmě, že každá další výprava se čím dál tím hůře obhajuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře a jenom poslední technická poznámka, na druhou stranu ve chvíli, kdy někdo na začátku kolem roku 2000, kdy se plánovaly ty mise Opportunity a Spirit, počítal s tím, že ujedou 300 metrů, že budou fungovat třeba jen několik měsíců a ono se ukázalo, že ještě teď jedna z nich funguje, není to kontraproduktivní pro úřad NASA, proč by se měly vysílat další mise, když tam ta jedna funguje?

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Tak svým způsobem ano, na druhé straně otázka je, co člověk chce nebo co vůbec NASA chce, protože ve chvíli, kdy vám ta jedna mise funguje, tak čistě technologicky nevyvíjíte nové technologie, neděláte nic nového, prostě jenom točíte volantem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano, to jsem měl na mysli.

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
A nepřicházíte s novými technologiemi, nemáte nové přístroje, nezískáváte nová data, máte nádhernou kontinuální řadu dat, třeba meteorologická pozorování, my můžeme dávat dohromady klimatologické mapy Marsu nebo určitých jeho oblastí, to jsme doteďka nemohli, samozřejmě, že těch 8 let je parádních. Na druhé straně přece jenom si myslím, že je dobré čas od času to trošku obnovit, a ten hlavní problém těch misí Spirit a Opportunity, které byly nadplán NASA oficiálně to nikdo neřekne, a do tiskové zprávy rozhodně nedá, tak byl třeba v tom, že nasazuje laťku budoucím výpravám strašně vysoko. Každý se bude ptát, když tady tahle ta výprava pracovala nad 5 tisíc procent, to je jak za dob stachanovců, že, tak, jak to, že nám ty výpravy pracují jenom dvoj až trojnásobek stanovené činnosti a kromě toho svého času držely nebo blokovaly dost významnou lidskou kapacitu, že, tam se počítalo s tím, že 3 měsíce budou pracovat a pak ti pracovníci, zaměstnanci, což jsou špičkoví vědci, kteří to dělali 20, 30 let, budou uvolněni na další projekty meziplanetárních sond a tihle ti lidé pak chyběli někde jinde. Takže svým způsobem tady tyhle ty sondy, které přežívají samy sebe, trošku kontraproduktivní jsou, pochopitelně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Za zhruba půl hodiny budou minimálně podle slov mého dnešního hosta Tomáše Přibyla z Brna k dispozici nové myslím asi docela překvapující fotografie z Marsu zejména na stránkách amerického Úřadu pro letectví a kosmonautiku. Pane Přibyle, díky za vaše informace a přeji hezký večer do Brna.

Tomáš PŘIBYL, expert na kosmonautiku:
Taky, na slyšenou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přeji příjemný poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.