Pavel Šolc: Potřebujeme energii, buď jádro, nebo plyn

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do studia dnešních Dvaceti minut přišel náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc, dobrý den.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Dobré odpoledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, ministr Martin Kuba dnes na Žofínském fóru zopakoval, že podporuje dostavbu Temelína. Jste opravdu přesvědčení, že se to Česku vyplatí?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Přesvědčení jsme, ty analýzy tohoto typu probíhají už prakticky 4 roky, 5 roků v jednom nepřetržitě už od dob Pačesovy komise první a zatím stále dospívají ke stejnému závěru, přesto všechen ten technologický vývoj, který se děje okolo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte technologický vývoj, ale pak je tu taky energetický trh a ten podle odborníků je velmi rozkolísaný, neví se jak bude vypadat za pár let, neví se jak ho ovlivní regulace. A v téhle době je údajně tedy velmi nebezpečné rozhodovat o investici v řádu 200300 miliard korun. Co na tyto výhrady, berete je vážně?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Samozřejmě současná podoba trhu je jisté, že nemůže fungovat dlouho, protože trh prakticky nefunguje, je vystaven regulačním zásahům ať už jsou to emisní povolenky, ať už jsou to dotace na obnovitelné zdroje. To znamená, že i ty dnešní ceny elektřiny neodrážejí skutečnou hodnotu elektřiny a nějaké dlouhodobé výrobní náklady. My samozřejmě, čili my zakládáme tu úvahu na tom, jak bude vypadat potřeba elektřiny a struktura zdrojů možná v horizontu 1520 let, protože ta základní odpovědnost je zajistit to, že naši obyvatelé a naše podniky budou mít zajištěny dodávky energií. A hledáme k tomu tu nejrozumnější možnost a samozřejmě zvažujeme veškeré možné situace, které nastanou včetně rozkolísané regulace, ale ta je otázkou posledních 3 let. Takže my se snažíme dohlédnout toho, jaké jsou dlouhodobě možné scénáře vývoje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je tedy spíš pravděpodobné podle vás, že ten Temelín se vyplatí i kdyby trh byl zregulovaný víc než dosud? Počítáte s touto variantou, že v tuto chvíli se vyplatí dotovat další, a že se k tomu stát zaváže, výkupní ceny energie z jaderného zařízení?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
My se domníváme, že v tuto chvíli diskuze o dotování nebo nedotování jsou spíše dlouhodobým signálem o záměrech státu. Protože se bavíme o elektrárně, která bude stát za 15 let, což je delší doba, než je vývoj celého liberalizovaného trhu v celé Evropské unii se všemi pohyby nahoru dolů. A bude vyrábět elektřinu dalších 50 let, což přesahuje horizont veškeré právní regulace energetiky, kterou jsme tady kdy měli. Takže z tohoto pohledu musíme vnímat, že ty regulační výkyvy sem a tam jsou v tomto smyslu, jako by neměly být zásadním měřítkem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
On je to právě běh na dlouhou trať, jak jste sám říkal, 15 let výstavba, pak možná to bude fungovat, možná ne. Ale tím spíš může se teď rozhodovat o tom, jestli ten Temelín má být rozšířený?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Musí se rozhodovat, problém je v tom...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Musí se teď v tuto chvíli rozhodovat?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Teď v tuto chvíli co to znamená? Můžeme si dovolit rozhodovat za měsíc, za dva, za tři, za rok. Ale víme, že během následujících 7 let odstavíme významnou část uhelné energetiky české a to navždy. Nejenom z důvodu toho, že potřebujeme snížit emise uhlíku, protože to je strategický závazek Evropy i Česka. Ale i proto, že nám to uhlí prostě dochází. Víme, že jsme schopni postavit určitou kapacitu obnovitelných zdrojů na našem území, ta je dána klimatickými podmínkami našeho území.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy potřebujeme podle vás tu jadernou energii.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Potřebujeme energii, buď jádro nebo plyn.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Z jaderného zdroje?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Buď jádro nebo plyn, prakticky žádné jiné možnosti nemáme. A teďka si vezměme v úvahu za prvé, stále ještě veškerá dlouhodobá porovnání signalizují, že jádro je plně konkurenceschopné s plynem a to i když vezmeme v úvahu vliv břidličný dodávky břidličného plynu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
K tomu se možná ještě dostaneme, ale mně jde o to, jestli třeba teď vláda prosazuje dostavbu Temelína také proto, že údajně by českému státu, pokud by nerozhodl letos, hrozily žaloby z prodlení a to ze strany uchazečů o ten tendr, který je opravdu obří.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Já netuším, jak jsou postaveny podmínky tendru. My jako ministerstvo nejsme vlastníkem ČEZu, tím je ministerstvo financí a to znamená my jsme pouze regulátorem sektoru. Takže k tomu, k těmto rizikům se neumím vyjadřovat. Nicméně to, že jestli chceme jadernou elektrárnu, tak musíme rozhodnout zhruba teď letos, příští rok, ale nemůže to být za 5 let.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Protože jak jsem řekl, řádově tisícem, mezi 34 tisícema megawatt uhlí odstavíme do roku 2025, přesněji řečeno 22. Ty musíme něčím nahradit, protože i přes všechna opatření na straně spotřeby iluze, že v elektřině bude spotřeba klesat, pro to nejsou žádná ospravedlnění, ani ostatní evropské státy neuvažují s poklesem spotřeby elektřiny. Energie jako takové ano, ale právě ten proces, který se bude odehrávat, že některé druhy energie budou nahrazeny elektřinou jakožto kvalitnějším nosičem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Prostě je potřeba přemýšlet o náhradě. Ale kdyby to byla dostavba Jaderné elektrárny Temelín, která tedy zajistí tu energii, o které vy mluvíte, tak potom by ale přece ty výkupní ceny dotovat daňoví poplatníci, tam by byly do určité míry garantované ceny, aby se to vyplatilo ta stavba ČEZu.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
To je trošku zjednodušené.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nebo by to nemuseli dotovat?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
No, někdy by z toho mohli dokonce dostávat a my předpokládáme, že období kdy je budou dotovat, budou přibližně srovnatelná s obdobími, kdy naopak budou z toho čerpat výhody. Čili ten model je takový, že my na základě očekávaných dlouhodobých cen všech možných zdrojů, které připadají v úvahu ve zdrojovém mixu spočteme jaké jsou výrobní náklady elektřiny v nějakém typickém zdrojovém mixu střední Evropy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale co to je ten typický zdrojový mix. Už jsme se bavili o tom, že ten energetický trh je velmi rozkolísaný a že nemůžete teď přece vědět, jestli se to vyplatí a jestli lidé budou spíš dotovat nebo budou dostávat. Nebo podle čeho byste to mohl vědět?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Takhle, my máme samozřejmě výhledy vývoje cen ropy, plynu které dělají mezinárodní agentury, mezinárodní energetické agentury přes Světovou energetickou radu a tak dále. To jsou instituce, ve kterých pracujou špičkoví experti z celého světa. A ty informace berou za bernou minci analytici všech možných investičních společností světových a tak dále. Máme úvahy totéž v bleděmodrém, máme úvahy a analýzy cen technologií, včetně té fotovoltaiky, že bude klesat třeba.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale jak to můžou ti odborníci vědět, když třeba otázka břidlicového plynu je teď na stole. Za 5 let může být všechno jinak.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
To si nemyslím, že může být tak zásadní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Může to být jiné.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Protože ten břidličný plyn se k nám musí nějak dostat. A situace na severoamerickém kontinentě bude vždycky jiná z hlediska geologických struktur, tam bude jiná. To znamená v Evropě za prvé nejsou indikovány takové zásoby a za druhé podmínky pro jeho těžbu už budou vždycky složitější. To znamená, to co se odehrálo v Americe se zatím, zatím nejsou žádné signály z žádné strany, že by se to mohlo odehrát v Evropě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale jestli bude ten plyn z Ameriky levnější, tak přece bude na to reagovat i evropská cena.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Bude, ale vy ho sem musíte přepravit. To znamená, ta evropská cena bude vždycky nad tou severoamerickou a jaksi těžební náklady nebo náklady na těžbu v různých geologických strukturách jsou poměrně dobře zdokumentovány a je to, nakonec se dostanete k tomu, kolik vody potřebujete někam napumpovat, kolik chemikálií tam potřebujete napumpovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To určitě, ale jestli bude ta cena plynu levnější v Americe, tady bude taky levnější. Velmi pravděpodobně mohla by být levnější než cena energie z jádra, k tomu se chci dostat.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
To považuju za nepravděpodobné. Bude levnější, než je dnes na základě dlouhodobých kontraktů třeba z Ruska, to určitě s tím počítáme. Ale nepředpokládáme, že bude levnější než cena elektřina z jádra. Dneska je výroba z plynu absolutně nekonkurenceschopná ve srovnání s cenou elektřiny z jádra. I když počítáme ten vývoj, to znamená to že dojde ke snížení cen plynu, dostáváme se přibližně na paritu, plus mínus řádově procenta nebo 10%. A tady už se dostáváme k tomu, jestli 1 či několik procent výhodnosti stojí za to, že jsme, že budeme závislí. A je naprosto důležitej faktor, kterej je potřeba vzít v úvahu. Postavímeli se energetiku na plynu, 75% hodnoty té výroby jsou, je to co odteče z této země. To zaplatíme, to musíme někde vyprodukovat a to zaplatíme tomu, kdo nám ten plyn bude dovážet. Jestliže si postavíme jádro, tak řádově 6070% té hodnoty zůstane tady doma ve stálých provozních nákladech ve výrobě těch komponent a to je naprosto zásadní rozdíl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Naladili jste Dvacet minut Radiožurnálu, dnešním hostem je náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Teď pane náměstku k těm garantovaným cenám. Přece jen, říkal jste, že máte v ruce výpočty, že ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s tím, že do jisté míry a dokonce to dnes řekl ministr Kuba na Žofínském fóru, že daňoví poplatníci budou muset jaksi zajišťovat ochranu proti krátkodobým výkyvům ceny, tedy té ceny energie z rozšířeného Temelína. Kolik by lidé museli platit?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Tak za prvé, nemuseli. Pakliže odstraníme během následujících 23 let veškeré dotace v Evropské unii.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak je toto pravděpodobné, v době kdy regulace...?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Bohužel, to je velmi málo pravděpodobné. Ale v tom případě jde o souboj regulací a jestliže dneska platí v Německu za rozhodnutí odstoupit od jádra a orientovat se na obnovitelné zdroje 53 euro na megawatthodinu oproti tržní ceně 41 a tento podíl bude nadále stoupat, tak je to jejich rozhodnutí o tom, jakou energetiku budou mít.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale přece česká energetika je velmi úzce napojena na německou energetiku. Někteří odborníci dokonce říkají, že je potřeba vycházet z energetické politiky Německa víc než z té české.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Z ceny komodity a tady jsme u toho, o to se bude soutěžit. Bude se soutěžit o to, ne jaká bude cena komodity. Ta bude skutečně pravděpodobně, pokud nedojde k nedostatku elektřiny, tak bude stejná v Česku nebo v Německu, ta tržní cena. Ale ta tvoří dneska 40% té konečné ceny. Takže to o co se bude soupeřit, tak bude jaká je konečná cena elektřiny. Česko má dneska z hlediska konečné ceny elektřiny pro obyvatele podprůměrnou cenu ze všech statistik Eurostatu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kolik by lidé museli doplácet, podle vašich výpočtů na energii z rozšířeného Temelína?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Domníváme se a ten systém bude nastaven tak, aby v dlouhodobém, dlouhodobém...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vycházejme z toho, že regulace se nepodaří do 3 let zrušit.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Dobře, vůči čemu. My se domníváme, že nebudou doplácet nic oproti dlouhodobé předpokládané ceně. To znamená, že když bude ta cena nižší, tak budou doplácet a to se bavme o tom, kde bude zrovna. To znamená, to bychom si museli říct, jestli bude 41 euro, jestli bude 31 euro.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To byste si právě říct měli, to mě zajímá. Protože když tady pan ministr mluví o ochraně proti krátkodobým výkyvům ceny, tak přece musíte vědět, kolik by tam stát poslal peněz, tedy daňoví poplatníci.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Když bude cena, ano. Dobře, takže vezměme si 2 modelové situace. Rok 2009, což je pouhé 4 roky nazpět, přesněji řečeno 2008, promiňte. Je to 5 let nazpět, cena elektřiny 90 euro, výrobní náklady z jádra 65 euro, to znamená na každé megawatthodině by naši občané dostávali zpátky od ČEZu 25 euro. Vezměme si letošní rok, cena elektřiny 42 euro, cena náklady zůstávají stejné, přesněji řečeno ta prostřední cena...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale v roce 2023 to bude vypadat úplně jinak.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ano a my na základě velmi jaksi dlouhodobých dívajících se dopředu analýz tvrdíme, že ta rovnovážná cena elektřiny bude ležet někde na úrovni 6567 euro.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To znamená?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Jsme o tom přesvědčeni.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jste o tom přesvědčeni? Máte k dispozici data údaje o tom, jak bude vypadat ten trh, když už jsme u toho znovu.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ano, máme k dispozici předpovědi. Nikdo neví přesně, co bude za 15 let. To zjistíme až tam dojdeme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proto se ptám, jestli je možné, možná lepší odložit rozhodnutí o Temelínu?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Pak je riziko, že budeme mít nedostatek elektřiny a samozřejmě to riziko neznamená... Pokud budeme mít tržní prostředí, tak nedostatek elektřiny neznamená, že někdo elektřinu mít nebude, ale že ji bude mít právě za 100 euro.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si pane náměstku, že by bylo jednoduché v Bruselu s Evropskou unií, aby stát mohl podporovat právě energii z jaderné elektrárny, která už se osvědčila na trhu jako fungující model? Že by to mohlo projít jako povolená státní podpora?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
To, jestli to bude možné domluvit v Bruselu, to uvidíme, až to...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je taky podstatná věc.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
To je naprosto zásadní věc, protože bez toho to nebude možné spustit. A to určitě nedomluvíme během měsíců nebo půl roku. Takže to je podmínka, že to bude model, který Brusel akceptuje pro celou Evropu. Pokud ho neakceptuje, tak bude muset ale udělat jiný krok. To znamená akceptovat jiný model, například že bude platit za kapacitu nových zdrojů, což je jiná varianta téhož a to je model, který podporují Francie a Německo a nebo bude muset říct, že opravdu zruší veškeré dotace, protože žádnou jinou variantu si zatím nedovedu představit. Tyto 3 varianty byly v Bruselu položeny na stůl a o tom co bude, o tom se, k tomu se dostaneme poměrně dost rychle. Protože některé země typu Británie musí to rozhodnutí udělat v každém případě letos za každou cenu. My si můžeme dovolit chvilku počkat. Takže to rozhodnutí, jakým směrem se Evropa vydá, jsem přesvědčen, že budeme znát do konce tohoto roku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Pavlem Šolcem. Ptá se posluchač Ladislav Hadrava na našich facebookových stránkách. O kolik by bylo dražší vystavět novou jadernou elektrárnu někde u továrny, kde elektriku hodně spotřebovávají, než v jižních Čechách, kde nic není. Asi zřejmě jaksi mu přijde, že by to bylo logičtější, aby tam byl odběr té elektřiny.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ne, to je naprosto zanedbatelné. Ztráty v přenosových sítích, to znamená v těch vysokonapěťových, kterými se transportuje elektřina jsou 1,51,9% to kolísá. Takže o tolik.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem ty odhady, že to bude stát 200300 miliard, ty se vzaly kde, když ještě není úplně jasné, jaké typy reaktorů by to měly být.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ty se vzaly opět z toho, že existují nějaké referenční informace o projektech, které jsou rozběhlé. Samozřejmě teďka nemyslím ty 2 nešťastné projekty, u nichž se zdvojnásobily ty náklady, nicméně nestaví se jenom ty dva nešťastné reaktory, nebo ne nešťastné ale 2 reaktory, které jsou prodlouženy v Evropě. Staví se všechny 3 původní uchazeči staví řadu reaktorů v Číně, Čína má v tuto chvíli rozestavěných tuším asi 12 nebo 15 reaktorů a z nich existují informace o tom, kam asi směřují ty náklady.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě jedna věc. Na kolik v té energetické koncepci i v tom, jestli dostavět Temelín a jestli budeme potřebovat tu energii, jestli ji budeme potřebovat třeba vyvážet, jak počítáte s tím, že se jaksi bude čím dál víc šetřit energií, jako je tomu evropský trend.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
My počítáme s tím, že se bude šetřit energií, to znamená v prvé řadě poklesne...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Že ta spotřeba prostě neporoste.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ale nezaměňujme energii a elektřinu. Určitě poklesne spotřeba tepla mírně, v absolutních hodnotách poklesne řádově až o 30% z hlediska těch úspor zateplování. Ale mějme na paměti, že se neustále zvyšuje podlahová plocha bytu na jednoho člověka, roste komfort, který chceme. Staví se nová obchodní střediska.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale také jsou kvalitnější technologie ekologické a ty šetřivé, takže...

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ano, ano, takže kdybychom neměli více obchodních středisek a větší byty, tak bychom ušetřili řádově 30% energie. Protože současně budeme chtít mít více ploch vytápěných a lépe vytápěných, tak ta úspora nebude 30, ale dejme tomu 15%, s tím počítáme v energetické koncepci. Počítáme s úsporama v dopravě, samozřejmě budou úspornější motory, bude přechod na čistší technologie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
I tak budeme potřebovat větší jadernou elektrárnu v Temelíně?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
I tak budeme potřebovat o něco více elektřiny než dnes, ne zásadně, ale o něco více. A budeme potřebovat něco, čím nahradíme oněch 4000 mega uhelných zdrojů, buď plynem nebo jádrem, žádná další možnost není. Obnovitelné zdroje nerostou, z dnešních 10% výroby elektřiny narostou řádově na 25, ale stále to nebude 6070.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, aktuální problém z Bulharska. Tam ČEZ čelí kontrole úřadu kvůli kritice, že Bulharům určuje distribuční síť, která patří ČEZu, příliš vysoké ceny za elektřinu. Vyžádal si stát, ministerstvo od ČEZu nějaké doklady jak to v tom Bulharsku vypadá, jestli opravdu neúčtuje víc než musí?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ministerstvo průmyslu má odpovědnost za českou energetiku. Toto je otázka vlastníka, to znamená pokud si to vyžádá ministerstvo financí jako držitel toho státního podílu v ČEZu, pravděpodobně ano přes dozorčí radu. V tuto chvíli ale je to záležitost společnosti, která se cítí být poškozena rozhodnutím nějakého regulačního orgánu. Takže z pohledu, ministerstvo průmyslu a obchodu z pohledu české energetiky to nemá žádnou váhu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A máte nějaké informace o tom, jestli ČEZ jaksi je v riziku, že přijde o licenci v Bulharsku?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Nemám naprosto žádné informace. Domnívám se, že Bulharsko není Albánie a domnívám se, že je to otázka přece jenom, Bulharsko je členem Evropské unie, respektuje pravidla směrnice, takže si myslím, že postup který se odehrál v Albánii není v členské zemi Evropské unie dost dobře možný.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Privatizace asi nehrozí. Mně jde o to, jestli ČEZ nemůže přijít o licenci, jestli o to se zajímá ministerstvo průmyslu a obchodu?

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ministerstvo průmyslu a obchodu určitě ne, protože není vlastníkem ČEZu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já vám rozumím. Ale jestli třeba nemáte ty informace.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Ne, nemáme ty informace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hostem dnešních Dvaceti minut byl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc, díky že jste přišel, na shledanou.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Děkuju, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pěkný večer přeje Veronika Sedláčková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.