Jan Kačer ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, dobré odpoledne. A herec a režisér Jan Kačer je se mnou ve Dvaceti minutách. Dobré odpoledne, pane Kačere.

Jan KAČER, režisér, herec:
Dobrý den.

Čtěte také

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Abych si to na začátek úplně ujasnil, vy máte o vině a nevině Davida Ratha jasno?

Jan KAČER, režisér, herec:
Samozřejmě, že ne, já bych si nikdy nedovolil tvrdit, jestli někdo je vinen nebo není vinen. Já se jenom zarážím nad věcma, který jsou mně divný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Které jsou vám divné?

Jan KAČER, režisér, herec:
No, je mně hrozně divný, že tam seděl dlouho rok a 4 měsíce a k tomu jsem žádnej zvláštní důvod neshledal teda.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom, vy to určitě víte, ale ve vazbě v České republice podle právního řádu může člověk být za určitých důvodů daleko delší dobu, vysoký manažer developerské společnosti Skanska sedí ve vazbě už téměř 3 roky například.

Jan KAČER, režisér, herec:
Tak tohle, pane Veselovský, přesně nevím, ale ty důvody, pro které by bylo možný tuhle tu ochrannou vazbu prodloužit, ty jsme několikrát vážili a soudce, kterej mně v tom smyslu napsal docela hezký psaní, shledal vlastně podezření, že by pan Rath vzhledem k své inteligenci tušil už předem, že jeho vina bude tak veliká, že dostane tolik, že by případně jeho další existence byla ohrožená, to znamená, že už se nebude moct vrátit ani do svého profesního oboru jako lékař, ani jako poslanec, ani jako hejtman, že prostě využije všech možností a inteligence k tomu, aby si případné peníze, které možná má někde deponovaný, ukryl a aby tam utekl, a to je spekulace tak vážná a zároveň vlastně mě to varovalo, protože to vypadá, že Rath je mimo jiné souzen taky za svou výjimečnou inteligenci, a to se mi taky zrovna moc nelíbí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom pochopil jsem to správně, že pan soudce, který s vámi nějak tedy komunikoval, vám vysvětloval svůj postoj k tomu, proč dále nechává Davida Ratha ve vazbě?

Jan KAČER, režisér, herec:
On mi napsal už 2 dopisy, velmi slušně mně odpověděl na to, proč neakceptuje moji snahu zaručit se za Ratha, protože mně samozřejmě, aby to nevypadalo špatně, já si vůbec neosobuju právo rozhodovat o vině a trestu, i když mě to zajímá. Shodou okolností můj první, moje první velká role byla Raskolnikov ve Zločinu a trestu a já se tímhle tím problémem zabývám dlouho a, pane Veselovský, já tím, že jsem už poměrně starej pán, já si strašně vážím času a když si představíte, kolik nádherných hodin, vteřin, minut může prožít člověk za rok a čtvrt a kolik těch zmarněných minut může být v případě, že nejsem vinen, protože až doposud on je nevinen, v tom je mimochodem taky ten hroznej paradox, že my vlastně soudíme nevinnýho člověka, i když ho už rok a čtvrt činíme vlastně vinným.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane Kačere, jenom, abych se vrátil k té argumentaci pana soudce tak, jak vy jste ji interpretoval.

Jan KAČER, režisér, herec:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ta vám přijde úplně nepravděpodobná?

Jan KAČER, režisér, herec:
Ne, z jeho hlediska mi přijde pravděpodobná, ale neprokázala se, že jo, prokázat se nemohla. Nicméně, když potom přijdete na ten proces, na kterej já chodím prostě proto, abych to viděl strašně zblízka nezprostředkovaně, protože ten náš život je tak strašně zprostředkovanej, my vlastně už původní zážitky vlastně ani nemáme. A víte, co mě hrozně překvapilo, ten soud je uprostřed Prahy a bylo tam asi 100 novinářů a kamer a fotografických aparátů a když zavolali, že první může vstoupit do síně veřejnost, tak jsem se vztyčil a byl jsem úplně sám. Jako veřejnost jsem tam byl sám, protože veřejnost se spoléhá na to, co se jim sdělí, a přitom vlastně ten bezprostřední dojem, ten je přeci taky důležitej, jak toho člověka vidím, jaká ta atmosféra je a najednou tam přivedou 3 lidi zavázaný v řetězec, a to se opakuje i v každý přestávce, že přijdou, přijde 10 policajtů, daj mu řetězy a odvlečou ho. Mně se tohle to prostě zdá nadbytečný a nedovedu si představit, jaká ostraha by musela bejt, kdyby tam skutečně vedli nějaký vrahy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Já si zase, pane Kačere, nedokážu představit, že by u všech řekněme důležitých kauz pro českou společnost byly houfy veřejnosti, která za normálních okolností pracuje a právě se možná spoléhá na ty novináře, kteří tam jsou a informují z místa.

Jan KAČER, režisér, herec:
Pane Veselovský, tahle ta kauza shodou okolností byla tak mediálně nabubřelá nebo zvětšená a já si myslím, že tady nejde jenom o soud nad jednotlivým viníkem, jehož vina ještě není prokázaná, ale že to je soud nad morálkou tohohle státu a nás a já si myslím, že v tomhle tom případě, kdybych já bych občan úplně běžnej jako jsem, a měl bych malou příležitost se tam na to podívat, tak bych tam šel. A já si myslím, že spousta lidí a přátel a spolupracovníků, kteří dřív s Rathem spolupracovali, možná i nějak zneužívali jeho postavení, že prostě zalezou doma a předstírají, že se jich to netýká, a to je taky jeden z důvodů, proč já tam chodím, protože to chci na vlastní oči vidět a zdá se mi, že se tam nesoudí jenom jeden případ nebo jeden z mnoha, ale že se tam soudí i do jisté míry pocit přátelství, solidarity, cti, kamarádství.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě jedna doplňující otázka, neberte si to nějak osobně, pane Kačere, ale není to prostě tak, že vy jste se ..., nebo že vás v podstatě náhodou zasáhl právě tento případ, protože nezlobte se na mě, to, že někdo někde byl chycen s úplatkem, s domnělým úplatkem v ruce, to není úplně neobvyklý případ, akorát se o nich tak často nepíše, že prostě o těch dalších mnoha jiných, které jsou možná podobné, nevíte?

Jan KAČER, režisér, herec:
Samozřejmě, že to tak může být, ale, pane Veselovský, vy přece víte a my se dokonce známe, že já jsem se o společenské věci zajímal vždycky. Jestli jsem měl vždycky dobrej odhad, nebo jestli jsem byl u všeho, to samozřejmě ne, ale když se vám stane, když potkáte něco, co se vám jaksi vnucuje jako problém, tak si myslím, že jako spoluobčan máte do jisté míry povinnost se o to zajímat, nehledě k tomu nějaká ČTK napsala nebo vyhlásila, že já jsem někde prohlásil, že si myslím, že on je nevinen, to vůbec není pravda, ale ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proto jsem se na to ptal jako na první věc, aby mi to bylo jasné.

Jan KAČER, režisér, herec:
A moji tady příbuzní říkaj okamžitě to dementuj, táto, musíš to dementovat. A já jsem si potom říkal, když všichni, které jsem tam viděl a celej ten aparát státní a těch policistů spousty, všichni jednoznačně tvrděj, že on je vinen, proč by jeden člověk takovej bambula jako jsem já třeba nemohl říct, že si tak úplně není jistej.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane Kačere, jako ti všichni, kteří tam u toho soudu jsou, pokud se nepletu a pokud jsem to já sledoval, tak neříkají, že on je vinen, to bude říkat pravděpodobně státní zástupce, a ten to má v popisu práce.

Jan KAČER, režisér, herec:
Ano, ale kdybyste tam, pane Veselovský, byl, tak byste tu atmosféru vnímal. A právě to je jeden z důvodů, proč já se třeba nepřesně vyjadřuju, ale to přece není tak úplně možný, abyste přišel sám po roce a čtvrt, kde jste sám sobě nechanej ve svých vzpomínkách, svým pocitům viny, já nevím co všecko a přijdete v řetízkách a najednou jste obklopenej životem, kterej mezitím nějak uplynul, všichni jsou tam domluvený, ráno se vykoupali, dali si svou snídani a vy tam jste přivedenej v řetězech a máte bejt úplně rovnej, máte být zcela nevinnej postavenej před naprosto objektivní soud. Copak je to vůbec možný?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dvě poznámky, jednak tam jsou obhájci, kteří pracují ve prospěch například Davida Ratha, a potom ta otázka je, jak byste to udělal jinak, pane Kačere?

Jan KAČER, režisér, herec:
Já bych samozřejmě velice vážil každou minutu tý vyšetřovací vazby. Každá vteřina lidskýho života má cenu a musím říct, že dokonce bezvýznamná mnohdy skýtá v sobě ten objev toho života a mně je prostě líto, jestliže, jestliže vznikne třeba jenom vteřinová pochybnost, tak je mi líto, že jsme ji nevzali v úvahu. Abyste mi rozuměli, já se zločinů vůbec nezastávám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To já tomu rozumím. Jenom, pardon, není mi na tom úplně jasné, vy byste vyměnil při té jenom drobné pochybnosti, tak byste vyměnil tu řekněme osobní svobodu člověka, že by nebyl v oné vazbě za to riziko, ...

Jan KAČER, režisér, herec:
Pane Veselovský, ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... že by se sebral a utekl a ten proces by prostě neproběhl, maximálně v jeho nepřítomnosti?

Jan KAČER, režisér, herec:
Pane Veselovský, tam sedí 6 lidí přede mnou, kteří tam přijdou úplně svobodně, ti jsou stíháni takzvaně na svobodě. Před nima jsou 3, kteří jsou přivedeni v těch želízkách. Pak je tam stranou jedna paní, která za začátku vypadala, jako že tam nepatří, která se na nikoho nepodívá a oni se nepodívaj na ni, čili jsou tam 4 kategorie vlastně obviněných. Takže ono nějaký detaily a jemnosti těch procesů se přece dají dělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom pardon to, jak říkáte, že tam před vámi v té řadě sedí někteří obvinění, kteří jsou na svobodě, není to právě důkaz toho, že soud myslí i na ty vteřiny života, které vy popisujete, jako že jsou prostě drahá, je potřeba na ně myslet?

Jan KAČER, režisér, herec:
Samozřejmě byl bych rád a já jsem rád, pane Veselovský, že mně v podstatě kladete odpor, ale protože vás znám a znám spousta lidí vám podobných, myslím, že by bylo docela dobrý, kdybyste někdy sám tenhle ten pocit prožil, je to třeba vidět, je to třeba vidět na vlastní oči. A já si dokonce myslím, víte já jsem v tomhle tom smyslu nesmyslnej romantik a pamatuji si třeba jednu dětskou básničku, když starýho krále Václava věznili a oni mu poslali kanárka v kleci, aby tam nebyl sám a on řekl, pustil toho kanára ven a řekl syn Otakarův dar ti vrací s díkem, on může být vězněm, nikdy žalářníkem. A to jsou věci, ze kterých já jsem vyrostl, a pro mě prostě pocit zavřít člověka vinnýho nebo sebemíň ..., že je tak strašně riskantní, že bych to vážil na vahách přímo lékařských.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu dnes s hercem a režisérem Janem Kačerem. Zkuste mi ještě, prosím, pane Kačere, vysvětlit svůj názor, který jste teď tak jemně řekl, když jste mluvil o té paní, která při soudním líčení sedí stranou. To je spolupracující svědkyně nebo se dřív říkalo korunní svědkyně Ivana Salačová, která spolupracuje s vyšetřovateli. A proč na vás působí tak zvláštně?

Jan KAČER, režisér, herec:
Protože tak působí. Víte, on ten život se jaksi podobá pohádkám nebo pověstem. Tam můžete, když jste, jak vy jste se snažil být objektivní, tam přijdete a zjistíte, že to drama před váma má zvláštní pravidla. A já jsem z divadla zvyklej na pravej opak. My z divadla vlastně ze slov se snažíme stvořit živý divadlo. A tady vidím, že se z živýho divadla vlastně mění v písmena, mění se v reprodukovanou skutečnost. A když se na to takhle koukáte, tak vidíte 3 lidi, z nichž třeba jeden je vám víc sympatickej, ta druhá paní vás dojímá, ten třetí je vám trochu lhostejnej, tam ty ostatní vlastně nevnímáte, a pak stranou je někdo, kdo se dívá do země a říká takzvaně pravdu, ale ve skutečnosti je zrazuje. A i kdyby existovaly nějaký váhy po spravedlnosti, tak najednou začíná to, ta vaše sympatie se klonit k tý legendě, jaksi k tomu prazákladu toho rituálu, prostě je tam někdo, kdo ve vlastním zájmu zrazuje ty ostatní a můžete dělat, co chcete a být na straně práva, ale tenhle ten pocit ve vás prostě je a bohužel já jsem člověk, kterej žije z emocí, čili tohle to takhle vnímán.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu úplně rozumím, myslíte si, že by soudce si mohl nebo měl dovolit připustit k sobě emoce například tak, jak vy jste je teď popsal?

Jan KAČER, režisér, herec:
Já myslím, že pan soudce je velice kvalifikovanej a myslím si, že je to perfektní profesionál a dokonce se zastává někdy těch vypovídajících a uvádí je na správnou míru a já mu plně důvěřuju. Já jsem dokonce nic jinýho nechtěl, pane Veselovský, než aby on měl právo na spravedlivej soud, kterej by měl proběhnout brzo a toho se mu teďko dostává. Čili já proti tomu soudnímu líčení v podstatě nic nemám a chodím tam vlastně proto, abych si tenhle ten pocit důvěry ve spravedlnost posílil. Mně spíš vadí to, co bylo předtím, ten humbuk a to všecko, nehledě k tomu, že stalo se to vlastně najednou, že tenhle ten proces, kterej vypadal jako vrcholovej, najednou, jako kdyby ztrácel zájem, už tam pomalu nikdo nechodí, protože mezitím už vzniklo tolik afér, že se zavírá jaksi na úřadu vlády, že padá vláda kvůli hloupostem, že nemáme vládu, že nakonec tahle ta Rathova událost se začíná jevit jako epizodní, ale on to odskáče hodně, a to jsou takový dějiny, maléry. Já bych to chtěl prostě vidět vlastníma očima.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vám se to do té doby, než jste zasedl do lavice na tom soudu, nedařilo vidět vlastníma očima? Tak, jak to popisujete, promiňte, mám pocit jako že aspoň já jsem žil někde trošku jinde než vy, protože je tady prostě nějaké podezření na spáchání trestného činu za nějakých okolností a teď se prostě se vší úctou ke státnímu zástupci, obhájcům a soudci prostě čeká na to, jak to soudní líčení a ten soudní proces dopadne.

Jan KAČER, režisér, herec:
Pane Veselovský, já vám strašně přeju, abyste, protože jste velmi úspěšnej ve svý profesi a já vás sleduju a vidím, že se snažíte vidět svět, pokud možno bohatě, ale prostě každej jsme trošku jinej. Já se snažím vidět ten život a možná tím, že jsem už bohužel hodně starej, tak mám i ke státním institucím a k obvyklým pořádkům jistej druh podezření a taky jsem už zažil a četl a mnohokrát byl účastnej omylům všelijakejm a vím, že každý člověk je vlastně omylnej a každý člověk je svým způsobem ovlivnitelnej, proto strašně jsem dbal na to, aby se to v tomhle případě nestalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněte mi, pane Kačere, ještě jednu věc, když jsem četl v Literárních novinách vámi sepsaný článek tuším o tom prvním dni ...

Jan KAČER, režisér, herec:
Ano, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... procesu, kterého jste se účastnil, tak z něho celkem jasně vyplývalo vaše řekněme rozladění nebo nechuť k tomu, že ty věci jsou v podstatě jen interpretováni novináři a že nejsou interpretovány dobře. V čem spočítá ta vaše výhrada k tomu, že tam je, jak vy jste psal, smečka novinářů, kteří o tom procesu píšou?

Jan KAČER, režisér, herec:
Mimochodem dneska, co teď o tom mluvíme, jsem napsal druhej článek do Literárních novin včetně kresby, kterou tam dělám, protože se tam nesmí ani fotografovat, takže to je trošku jako doplněk k tomu. Pane Veselovský, já nevím, když to vidíte na vlastní oči, nikoho samozřejmě z účastníků neviním a nemám na to právo. Jsou to kluci většinou, který si říkaj strojníci, který držel ty kamery 10kilový a čekaj prostě na jakýkoliv pohyb a jsou většinou provázený redaktory, kterým je tak kolem 30, většina jich je takovejch mladejch dívek, který možná taky jsou tam proto, že zrovna jsou prázdniny a nikdo jinej nemůže, já je vůbec nepodezřívám z toho, že by chtěli dělat něco špatně, ale ten, jaksi ten jejich životní pocit je tak strašně různej a život se jich ještě vůbec nedotknul, takže já, když vidím ten proces a potom těsně vedle toho slyším, co oni vysílají do televize, ono je to skoro stejný, ale není to stejný. Chybí tomu prostě ten prožitek a ta empatie, nevím, nechci říct soucit nebo velkorysost, je to prostě suchá zpráva, která je nějakým způsobem vždycky nějak je motivovaná nějakým prostě prospěchem. Já jsem dostala za úkol podat tuto zprávu, já musím napsat tuto zprávu. Jsou to prostě lovci, který loví zvěř.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já, nedá se jinak, než abych hájil jméno Radiožurnálu, asi jste neviděl na našich webových stránkách online reportáž z téměř každého dne toho procesu, která mapuje téměř po minutách, co se tam děje bez jakéhokoliv řekněme osobního vkladu a jen se popisuje či přepisuje, co tam kdo řekl.

Jan KAČER, režisér, herec:
Pane Veselovský, já vůbec nevidím žádnej a jsem rád, že hájíte svůj rozhlas, já mám rozhlas rád a prosím vás, vůbec to tak neberte, že se hodlám uchýlit ke kritice novinářů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, jenom, abyste rozuměl, proč se na to ptám, protože minimálně z vaší, z vašeho názoru tak, jak ho píšete nebo jak ho říkáte, tak to vyplývá, že prostě ta interpretace toho, co se u toho soudu píše, je do značné míry zavádějící a ...

Jan KAČER, režisér, herec:
Ale, pane Veselovský, ale to je vždycky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Samozřejmě. A já proti tomu kladu jenom řekněme určitý protinázor, že přece jenom nějaké kanály, jak si udělat dobrý obrázek o tom, co se u toho soudu děje, aniž by tam člověk byl, tady jsou.

Jan KAČER, režisér, herec:
Samozřejmě. Pane Veselovský, já, když budu režírovat Othella a budu se dívat na představitele Othella, tak ho budu tisíckrát interpretovat. A přitom ten základ toho jeho jednání a to, co napsal ten Shakespera, je tam na to napsaný, ta interpretace, to znamená to osobní vidění přece je rozhodující v tom základním dojmu. A pravda se vždycky skrývá v detailu. Čili ta, já vůbec teďka, vy jste mě spíš k tomu přinutil, ale já vůbec nekritizuju sdělovací prostředky, já jsem z nich živej, já na to koukám ve dne v noci, protože nemůžu všude bejt, ale ta jemnost právě, ten poznatek, ta vůně toho života, ten dotyk, ten tam prostě nemůže bejt a o tenhle ten dotyk já jsem celej život usiloval, čili pro mě je to taky osobní proces, protože já sám si vedu svůj proces se svou morálkou, se svým selháním, se selháním svých sousedů a vidím to dnes a denně. Dneska přijela holka s autem a ukradli jí značku na autu, včera mně ukradli tady vozejček na maltu s lopatou, ten soud je prostě morální o tomhle, co se u nás děje a já to tak beru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Kačere, děkuju, že jste si udělal čas na Dvacet minut Radiožurnálu.

Jan KAČER, režisér, herec:
A já vám děkuju za spoluúčast, pane Veselovský.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na shledanou.

Jan KAČER, režisér, herec:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hostem Dvaceti minut byl herec a režisér Jan Kačer. U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Přeji dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.