Ondřej Šteffl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Proč děti škola nebaví? Na to odpovídal ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl - Foto: Prokop Havel

Proč děti škola nebaví? Na to odpovídal ředitel společnosti Scio Ondřej ŠtefflFoto: Prokop Havel

Pozítří se budou rozdávat vysvědčení. Končí další školní rok. Dokáže vůbec česká škola připravit žáky do života? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, která se zaměřuje na moderní formu vzdělávání.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka Vítejte. Dobrý den.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIODobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak už jsem říkala, za dva dny dostanou žáci a studenti vysvědčení. Jak důležité jsou pro vás osobně známky? Kontroloval jste je třeba hodně u svých dětí?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONe. U svých dětí jsem je teda nekontroloval skoro vůbec. Já myslím, že známka nedává žádnou výpověď o tom, co to dítě umí. To dává jenom výpověď o tom, jak moc se přizpůsobí tomu, co chce učitel.

Čtěte také: Pokud chceme mít na školách povinnou matematiku, musíme ji umět učit, říká Ondřej Šteffl

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaCo vás tedy zajímalo u vašich dětí, když ne známky? Tak ony se stejně učily dobře. Protože dcera je na gymnáziu, syna máte na vysoké škole dneska.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONo, pozor, teda moc jako, když náhodou jsem ty známky zahlédl teda nějakým nedopatřením, tak jsem zjišťoval, že jsou poměrně dost to vysoká čísla. Takže oni se moc dobře neučili. Ale já jsem byl rád, když do školy chodili aspoň kvůli něčemu, že tam třeba byli kamarádi nebo se tam děly nějaký mimoškolní akce. Občas tu a tam měli úžasné učitele. Můj syn měl třeba úžasnou učitelku na češtinu, která je opravdu naučila psát jako. Psát jako nějaký jako komplikovaný texty. Ostatně moje dcera má taky nějakou, vlastně chodí k té samé učitelce a teď byla druhá nebo třetí v nějaké literární soutěži.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaByť ty známky nejsou kolikrát nejlepší.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOTy známky, to já vůbec ani, já vlastně nevím, co má z češtiny teda. Ale jenom abych to dopověděl a pochválil svou dceru. Ona byla třetí a její učitel češtiny, ten, co ho má na češtinu, byl druhej. A fakt mě mrzelo, že to nebylo obráceně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTakže známky nám vůbec neříkají, jak jsou děti chytré nebo bystré ve škole podle vás?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOTak oni nám samozřejmě něco o tom, co ty děti ve škole dělají, říkají. Ale podle mě nám už dávno neříkají to podstatné. Jako neříkají nám, co ty děti se tam učí, jestli je to učení baví, jestli tam chodí rády, jestli tam zažijí něco pěkného, jestli někomu udělaly ty děti radost. Richard Feynman, fyzik, který dostal kdysi dávno Nobelovu cenu, už bohužel zemřel, tak ten vypráví ve svém životopise, že jeho maminka, když přišel ze školy, se ho neptala, jakou si dnes dostal známku, dokonce se ho ani neptala, co si se dnes naučil, ale ptala se ho, jakou si dnes položil otázku?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaVe škole.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOVe škole. To je pro nás úplně z Jiříkova vidění. A prostě my tu školu nebo řada rodičů ji vnímá jenom přes ty známky a proto prostě proti těm známkám tak mluvím, protože na tom strašně záleží, jak rodiče vnímají tu školu. A v okamžiku, kdy se rodič začne ptát, co si se dnes naučil, je to lepší. Ale když se začne ptát, co ti dnes udělalo radost, jakou jsi udělal otázku, jaký to dnes ve škole bylo, co tam bylo jako skvělýho?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaS kým ses popral na chodbě?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOI třeba s kým si se popral. To samozřejmě může konfliktní, opravdu, otázka, komu si dnes ve škole udělal radost, na co si se dnes zeptal ve škole? To jsou mnohem lepší otázky než po tý známce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaOtázka je, jestli nemají české děti strach se ve škole na něco zeptat.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOTo bohužel mají. To dokonce teď byl nějakej průzkum České školní inspekce, že každé čtvrté dítě, když něčemu nerozumí, má strach se učitele zeptat. Hrůza.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaHrůza. Ale proč? Je to o těch dětech, že třeba jsou z domova takhle vychovaní, že mají prostě strach.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONe, to, že mají strach, to samozřejmě vyvolává ta škola. Ta škola bohužel, česká škola se tradičně, dlouhodobě staví do pozice, že má odučit, oznámkovat, oddělit. Zatímco finská škola, o které se tady, o Finsku se často mluví, protože oni mají skvělé výsledky v některých věcech, tak ve finské škole je hlavním úkolem té školy pomáhat tomu dítěti. A to bohužel u nás prostě nikdo neříká těm učitelům, nikdo je za to nepochválí, nikdo je k tomu nevede, no tak není divu, že učitelé mají pocit, že jejich úkolem je odučit a odznámkovat. A když se děti na něco ptají, tak se to mají doučit doma.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaZrušil byste známkování úplně?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONo to jsou takové, co by bylo kdyby.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNebo by to tady vůbec nemohlo projít, něco takového, protože ten zvyk je prostě železná košile.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOA já si nedovedu představit jako, prostě já jsem zásadně proti nějakým dramatickým operacím ve vzdělávání. Prostě zavedeme bum státní maturitu. V Dánsku mění státní maturitu pěkně krok po kroku, pomaloučku. Takže ze dne na den...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMy se k maturitě dostaneme, ale takže...

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOAle ze dne na den dělat nějaké zásahy, jako snažil bych se známkování potlačit postupně teda, když kladete takhle tu otázku. Ale rozhodně dělat nějaké, to by mohlo mít nějaké dramatické negativní dopady. Půlka učitelů by odešla, protože by si s tou situací nevěděli rady, rodiče by byli nešťastní, protože jsou zvyklí na ty známky. Takže prosím vás, žádný takovýhle dramatický změny.To vždycky nadělá škodu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA slovní hodnocení, k tomu se stavíte jak? Byla by to docela dobrá alternativa nebo je to alternativa dobrá nebo špatná? Protože na spoustě škol už to funguje.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOZas to samozřejmě záleží na tom, jak to slovní hodnocení se dělá. Slovní hodnocení můžu dělat vlastně tak, že jenom nahradí známku, místo dvojky napíšu chvalitebně nebo to rozvedu do dvou celých vět, ale ve skutečnosti to není nic jiného. Anebo se můžu bavit o tom jako, co to dítě dokázalo, jaké má další předpoklady, kam by se mohlo směrovat, jestli je to ve škole bavilo, co ho bavilo, co ho nebavilo, jaké má zájmy. A to je samozřejmě slovní hodnocení, který určitě pomůže.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaOndřej Šteffl, ředitel společnosti Scio je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vy jste obecně skeptický k různým srovnávacím testům, jako jsou třeba testy PISA, které srovnávají úroveň žáků v různých státech. V Hyde Parku České televize jste řekl, že jedna věc by byla ale dobrá zjistit a to, proč jsou naše děti předposlední v nespokojenosti ve škole. Čím to podle vás je? My už jsme to možná trochu naznačili. Tou obavou se na něco zeptat.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOJá myslím, že to je, to má samozřejmě řadu různých příčin. Náš pořad je na to příliš krátký, bysme šli do detailů. Ale teď jsem přišel vlastně z besedy na jedné škole, kde přemýšlejí o tom, jak nějak pozměnit to, co se děti učí. Já si myslím, že to je z velké části v tom, že učíme děti vlastně pořád to samé, co jsme se učili my, ale ten svět se mezitím hrozně změnil a ty děti to zajímá čím dál méně. Takže ta Komenského jednoduchá myšlenka, že děti má cenu učit jenom tehdy, když je to opravdu zajímá, že pokud to ty děti nezajímá, tak je to marné, používá slovo, že to je marné, budeš vzdělávati, říká. Když nevzbudíš vřelý zájem o učení. A my nedokážeme, a je to čím dál těžší, vzbudit vřelý zájem o učení, když máme děti umět, já nevím, zapojit diodu nebo orientovat se v základním vybavení kuchyně. Schválně vám čtu tady. Objasnit funkci dvou organismů ve stélce lišejníku. To dneska nezajímá teda ani ty děti, mám obavy, že to nezajímá ani vás teda.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNo úplně z toho nadšená nejsem. Ale nevím, jestli já jsem byla bůhví jaký student.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOJá vím. Ale prostě ty děti by jako, mají zájem o něco jiného, než se jim v té škole dostává. Takže to si myslím, že je jedna z těch příčin, že to ty děti ve škole nebaví. Ta škola se úplně odtrhla od reálného života těch dětí a nakonec i reálného života dospělých.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaKaždopádně ty diody, nebo co jste to tam všechno jmenoval, to jde určitě dohledat všechno na Googlu. To nemusím přece umět zpaměti, zapojení dvou diod, jste říkal.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOAno. To je právě ono. A většina škol, já zase samozřejmě tady musím zobecňovat, protože na to není čas, ale jsou úžasné školy, jsou úžasní učitelé, kde to děti baví, děti tam tráví volnej čas, chodí tam po nocích, po večerech. Ale ten mainstream, ta většina těch škol prostě, a to říkají ty data z té PISA, většinu dětí to ve škole nebaví.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak si tedy vybrat správnou školu? Co byste doporučil třeba rodičům? Mají se tím začít zabývat, už když vedou dítě do první třídy, do jaké školy ho vedou? Je to důležité?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONo určitě. Jako rodiče, velká část rodičů se tím zabývá, k nám přicházejí, prostě řada těch rodičů se na nás obrací s různými dotazy. My k tomu poskytujeme nějakej servis. Máme dokonce portál, kterej se jmenuje Jdeme do školy.cz. Je nekomerční. Všichni se tam můžou podívat, co se tam nabízí. Takže my těm rodičům pomáháme. Ve větších městech často mohou najít školu, která odpovídá jejich představám. I když třeba za tím musí jezdit. V menších městech je to horší. A naše hlavní rada je, a ta si myslím, že odpovídá i té reálné situaci, naše rada totiž je, nespoléhejte jenom na školu. Vzdělávání čím dál tím víc probíhá někde jinde než ve škole. Naše děti i my se učíme někde jinde. Jsou možnosti na internetu, na sociálních sítích, ale jsou možnosti i v realitě, kterejch pořád a pořád přibejvá. Rodiče jsou zvyklí na to, že jakoby celý to vzdělání hodí na starosti škole a tím je to jako vyřízený. Ale ten, ta situace se skutečně mění. Já říkám, vzdělávání odchází ze škol. Čím dál tím víc se toho dozvídáme někde jinde a v okamžiku, kdy rodiče začnou přemýšlet o tom, že dobře, tak my dáme ty děti do školy proto, aby se tam naučily, já nevím, matematiku, češtinu, dějepis a když náhodou budou mít blbýho matikáře nebo mu ta matika nepůjde, tak se můžu obrátit někam jinam. Ale to je potřeba vědět. V Čechách například máme Khanovu školu. Khanova škola.cz, napíšu do internetu, dostanu se na stránky a mám tam celou matematiku úžasně vylouženou od první třídy až k maturitě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaAle to bych nemusela potom časem chodit vůbec do školy. To bych mohla tu školu absolvovat na internetu celou. Tak jestli to je cesta.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOPozor. Ta škola nemá, to je omyl, že ta škola má jenom tu funkci, že má předávat ty znalosti. Ona má řadu jinejch funkcí. Sociálních, kompenzačních a dalších. Čili to není tak, že nemusím vůbec chodit do školy, ale řadu věcí, který jsem chtěl po tý škole, můžu hledat jinde. Ale ještě tady druhá věc, že čím dál tím víc roste poptávka po věcech, jednoduše řečeno měkké dovednosti. Kritické myšlení, řešení problémů, kreativita, spolupráce, týmová spolupráce, interpersonální vztahy, pochopení sama sebe, intrapersonální věci, který ta škola tradičně nedělá, zase jsou školy, který to dělají, ale obecně je nedělá. A všechny tyhlety věci můžou zas někde hledat na internetu. Zas řeknu teda nějakej, aby rodiče věděli. Existuje portál Druhá noha.cz. První noha jsou ty předměty, druhá noha jsou ty měkký dovednosti. Tam můžu přijít, tam najdu spoustu úkolů, příkladů, dokonce můžu změřit si, jak na to moje dítě je. A tam můžu hledat řešení těch problémů, který mám. Jsou rodiče, kteří už dneska jsou, a já si myslím, že jich bude přibývat, který třeba posílají to dítě do školy jenom dva dni. Každej kouká jako, jak je to možný, ale očividně to možný je, protože já takový rodiče znám. Takže to je na dohodě s ředitelem. Tak dva dni chodím do školy...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA co potom dělají ten zbytek? Ty tři dny jsou doma u internetu a hledají si věci na internetu?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOTak já bych se nesoustřeďoval jenom na ten internet. Třeba chodí ven, hrají si s kamarádama anebo jdou pomáhat do domova důchodců.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA nechybí jim potom ta škola?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOTo se musí ti rodiče rozhodnout, jestli tu zodpovědnost vezmou na sebe. Nechybí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTi rodiče je učí doma?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONe. Ne. Ty příklady, co já znám, tak většinou ty děti jsou jaksi z těch, jak bych to řekl, vzdělanějších nebo rodin, který mají větší kulturní zázemí a ty děti od jistého věku už jsou schopny se samy učit doma. Prostě řada těch věcí, na internetu totiž to lidi málo jako sledujou. Lidi maj představu, že na internetu je Google a Wikipedie. To jsou informační zdroje. Ale na internetu dneska úžasnou rychlostí přibejvá takzvanejch vzdělávacích zdrojů, což už jsou internetové stránky, které vás vedou tím vzděláváním.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA počkejte, vy si myslíte, pane Šteffle, že časem tady může fakt nastat situace, že to dítě půjde do školy třeba jenom jednou nebo dvakrát týdne a zbytek, ty další tři dny se bude samo učit u nějakého takového vzdělávacího programu?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOAno. V Británii jsou školy, který takhle fungujou. A ještě je to tak zase, že ne všechny děti můžou chodit jenom dvakrát týdně do školy, ale jsou děti, který třeba zaostávají, tak v těch zbylejch třech dnech můžou ty děti chodit do školy, protože učitel řekne dobře, tak pondělí, čtvrtek tady jsou všichni a ty přijdeš ještě v úterý, protože ti nejde matematika a já tady na tebe budu sám a mám čas na to, abych ti pomohl s tou matematikou. To jsme zas u toho pomáhat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA to bychom potom nepotřebovali řadu učitelů. To by řada učitelů byla bez práce.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONe. Pozor. Na tenhleten režim, o kterým mluvím, potřebujete ty učitele. Akorát že ten učitel tam nemá třicet dětí, on tam je dva dny v týdnu pro třicet dětí a tři dny v týdnu tam má třeba ty děti po jednom a konzultuje s nima, pomáhá těm dětem, protože ta pomoc těm dětem, je často jako těžké pomáhat jednotlivému dítěti, když mám třicet dětí ve třídě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaOndřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Pojďme ke státním maturitám. To je samozřejmě téma, o kterém vy už jste v posledních dnech a týdnech hodně mluvil. Propadlo nejvíce dětí nebo studentů od zavedení státních maturit v roce 2011. Skoro pětina studentů státní maturitu letos nezvládla. Váš názor je, že ta maturita je příliš obtížná nebo jak byste to charakterizoval? Nebo se to celé špatně připravilo, ten systém by se měl zrušit státních maturit, mělo by se to vrátit před ten rok 2011.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOJá bych skoro řekl, že by nejlepší bylo to vrátit teda. Ty škody, které se tou maturitou páchají, jsou veliké. A ty přínosy nikde nejsou vidět. Když se zeptáte na vysokých školách, jestli za ty čtyři roky, co máme státní maturitu, se nějak zlepšila kvalita uchazečů o vysokoškolské studium nebo když se podíváte na statistiky nezaměstnanosti, jestli těch nezaměstnaných, těch naopak přibylo, protože my tou maturitou z těch 20% teda nebo 18%, kteří letos nematurují, to sice je nějaká polovina, ta se ještě udělá v říjnu, některý za rok. Ale část z nich jsme vyhnali na úřad práce. Podle mého odhadu takovejch pět tisíc lidí každej rok vyženeme navíc na úřad práce. Jakej to má smysl? Ta představa, že jaksi budeme tím vzdělanější, čím víc lidem odepřeme to vzdělání, to je prostě hrubý omyl.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaPočkejte, vy nesouhlasíte s takovou tou myšlenkou, že zkrátka ten důvod, proč vlastně je tolik lidí, kteří neudělají maturitu, je právě ten, že se tady dostávají k maturitám lidi, kteří na tu maturitu zkrátka nemají a je to vlastně věc, o které mluví právě i ministr školství Marcel Chládek, že je tady problém v tom, že je na maturitních oborech moc lidí a že to množství se odráží v tom snižování výsledků.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOPodívejte, ve Finsku je to kritérium trochu jiný. Ale my máme v jistých testech neúspěšných 23% a Finové mají 8% neúspěšných. To se dá vztáhnout i na tu maturitu. My máme teda 18% neúspěšných a můžeme jako si myslet, že kdybysme měli finské školství, tak bysme měli 8%. Ta myšlenka, my těm dětem nepomáháme, o tom jsme mluvili předtím. My místo, ve všech zemích světa, s výjimkou teda několika, včetně České republiky, když mají neúspěšné studenty, tak první, co dělají, jak udělat z těch neúspěšných úspěšné. Zatímco my děláme to, že se snažíme ty neúspěšné z toho vyřadit a tím pádem je prostě vysíláme na nějakou jako nesmyslnou dráhu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaCo byste třeba poradil v případě matematiky, protože vy jste matematiku učil a z matematiky letos propadlo 24% studentů. Takže jakým způsobem to tedy změnit, aby ti studenti znovu získali chuť vůbec maturity jít maturovat nebo jak je to učit?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOTo bychom museli změnit celou výuku matematiky. O tom naštěstí teda pan ministr Chládek taky mluvil, že dříve, než budeme dělat povinnou matematiku, tak že nejdřív musíme učit pořádně. A pak teprv ji můžeme měnit. V matematice navíc je problém v tom, že, já to furt opakuju a nikdo to nějak nebere na vědomí, jak je možné, že v matematice propadne čtyřikrát víc dětí než v českém jazyce, když přitom v mezinárodním srovnávání jsme na tom v matematice líp než ve čtenářské gramotnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaAle vy jste mluvil o tom, že Cermat dělá každý rok těžší a těžší testy z té matematiky.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOOn je nedělá těžší a těžší, on je dělá každý rok jiné jako. Já to popisuju srozumitelně tak, že děti běhají stovku. V českém jazyce i v matematice. Mají na to dvacet vteřin. Akorát my jsme v českém jazyce tu stovku změřili ve stopách, takže to skoro každej uběhne, zatímco v matematice jsme ji loni naměřili v yardech a letos jsme ji naměřili v metrech, takže je to delší a těžší. A to vůbec nikoho nezajímá. Každej se mě ptá, jestli si myslím, že neúspěch v maturitě je v těch žácích nebo v učitelích. Podle mě je teda v tom měřícím nástroji a v tom, co vlastně z tý matematiky po těch dětech chceme. Protože z velké části, to se zlepšilo, v českém jazyce a v cizím jazyce po těch dětech chceme věci, které oni opravdu většinou budou potřebovat. Cizí jazyk je potřeba umět, to je jasná věc. V českém jazyce, co nejvíc potřebujete, je čtenářská gramotnost. Rozumět psanému textu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA co z matematiky bychom si měli odnést?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOTrojčlenku, procenta, čtení grafů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaUmět si spočítat honoráře.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOUmět si spočítat honoráře, umět prostě vědět, když se zdraží, umět si spočítat úrokovou sazbu. A my ty děti nutíme prostě počítat směrnici přímky, průsečík dvou mimoběžek, řešit logaritmické rovnice. Věci, který prostě naprostá většina z nich nebude nikdy potřebovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA takové věci by podle vás ani nemusely být u té maturity?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONo to by podle mě nemusely.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA když se tady zavede povinná maturita z matematiky, což podle ministra Chládka by mohlo být někdy v roce 2020, jaké očekáváte, že budou výsledky ve chvíli, kdy bude zavedena povinná maturita z matematiky?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOJá si to vůbec nedovedu představit. Já si myslím, že do roku 2020 se ještě změní tolik věcí, že se nic takového teda neudá, protože pan ministr Chládek mluví daleko za své volební období, takže může říkat celkem, co chce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTakže si myslíte, že to nebude v roce 2020?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOJá si myslím, že to zaplať Pánbůh nebude. Protože tomu by měla předcházet ta změna. Ten problém totiž, teda já bych tu maturitu nejradši zrušil celou. Ale když už máme mít nějakou státní zkoušku, tak bychom měli mít minimální středoškolskou zkoušku. Zkoušet skutečně to, co naprostá většina těch maturantů bude někdy potřebovat a co prokazuje základní jaksi občanskou gramotnost, prostě tedy v cizím jazyce, matematice a českém jazyce. A nikoliv prostě zkoušet kadeřnice z logaritmů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaVy jste řekl větu, že byste nejradši zrušil tu maturitu celou.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOPardon. To jsem se blbě vyjádřil. Zrušil bych, maturitu školní bych ponechal, dal bych školám větší ještě pravomoci v tom, aby si ji organizovaly, jak chtěly. Měl jsem na mysli tu státní maturitu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTu byste zrušil úplně. Nechal byste to tak, jak to tedy bylo předtím. Jak vy jste vlastně maturoval, pane Šteffle?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOJá jsem maturoval na matematickém gymnáziu úplně normálně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaV kterém to bylo roce?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO73, myslím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaVzpomenete si na své známky, jaké jste měl?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOJá se to tady stydím říct a na známky si vzpomenu. Měl jsem samý jedničky. Takže potom, co jsem říkal. Ale zase teda bych chtěl diváky ujistit, posluchače bych chtěl ujistit, že jsem ve druhém ročníku měl šest čtyřek, což zase nebylo úplně jako. A ještě ale musím, vlastně můžu teda navázat na to, co jsem říkal. Já jsem potom od třetího ročníku byl dlouhodobě nemocný a přestal jsem do té školy chodit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA to vám jako pomohlo?

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIOA od okamžiku, kdy jsem do té školy přestal chodit, tak jsem najednou všechno uměl a hezky jsem se to naučil doma a to jsem se to prosím musel učit z knížek.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaOndřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuju za to. Na shledanou.

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIONa shledanou. Děkuju za pozvání.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNa Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
 

Autor:  Helena Šulcová  (heš)
Pořad: Dvacet minut Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 17:06; repríza: úterý–sobota 00:10  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace