Tomáš Přibyl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Martin VESELOVSKÝ, moderátor Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Do brněnského studia Českého rozhlasu zdravím publicistu a experta na kosmonautiku Tomáše Přibyla. Dobré odpoledne.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuKrásné dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNení u Marsu nebo nebude zítra u Marsu už trošku přeplněno?

Čtěte také

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuJe tam přeplněno, je tam opravdu přeplněno, ale je to hezké, protože my vlastně planetu Mars dneska známe a světe, zboř se, lépe než Měsíc, a přitom Měsíc je náš nejbližší soused. Na druhé straně to, že u Marsu vlastně bude fungovat už, jestli se nepletu, sedmá meziplanetární sonda souběžně, tak s sebou přináší spoustu problémů, logistických, ale i třeba takových, že ty přesluhující sondy na sebe vážou zdroje, peníze, lidi, kteří by byli potřeba jinde, takže všechno má ty dvě strany mince, ale zase je to strašně příjemné, že dnešní kosmické mise už nepočítáme na dny, týdny nebo měsíce, ale opravdu na dlouhé, dlouhé roky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJá tomu, pane Přibyle, úplně rozumím, že jako fanda do kosmonautiky, že se vám to líbí, že tam je prostě přeplněno a že toho je tam hodně, ale ono to má ještě několik otázek, a ta jedna je možná úplně hloupá laická, ale kromě toho logistického problému, není problém s tím, aby se ty sondy nepotkaly?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTo teda zatím není, zatím tam tak velký provoz není. Podívejte se, kolik máme kosmických těles na oběžné dráze kolem Země a tady ano, tady řešíme problém kosmického smetí. Máme tady statisíce úlomků větších než jeden centimetr a takových těch katalogizovaných objektů, které mají své čísla a které jsou větší než 5 centimetrů, je zhruba, teď nevím to číslo úplně přesně, ale zhruba 25 tisíc a tady s tím už začínáme mít trošičku problém a matematické modelace nám ukazují, že jakmile ten počet ještě několikanásobně vzroste, tak to spustí až takový řetězový efekt. Možná si vzpomenete na film Gravitace, kde to teda bylo trošku zrychlené.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorAno.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTen řetězový efekt bude trvat roky a roky, pochopitelně ne minuty, ale zrovna u toho Marsu je zatím takový poměrně klid a je to příjemné, ale to kosmické smetí nebo smetí v uvozovkách problémem už příští měsíc, protože dojde k naprosto unikátní události, kdy kolem Marsu proletí ve vzdálenosti 138 tisíc kilometrů kometa Siding Spring. To je něco, s čím nikdo neplánoval, nepočítal, no, a všichni, kdo tam ty sondy dneska mají, trošku se bojí, protože přece jenom prach z té komety, tedy ten, který vytváří ten nádherný chvost, tak má vůči Marsu rychlost 56 kilometrů za sekundu. Asi si dovedeme představit, že i zrníčko prachu letící touto rychlostí, by mohlo způsobit kosmickým sondám dost značné problémy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA pardon, mají možnost ty týmy, které zatím ještě ty živé sondy u Marsu řídí, mají možnost je takříkajíc uklidit někam na druhou stranu planety?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuNemají, nemají, nemají. Naštěstí to vypadá, že Mars ten hlavní kometární chvost mine v uctivé vzdálenosti, ale zase v tak blízké vzdálenosti, že bude ovlivňovat atmosféru planety, že to bude opravdu už jenom takové líznutí toho Marsu, ale zase se můžeme strašně moc dozvědět o té kometě, můžeme se dozvědět i o atmosféře Marsu. Tam se počítá, že horní vrstvy atmosféry Marsu díky tomu množství prachu, jemného prášku, který do ní napadá, se na několik hodin ohřejí až o 30 stupňů Celsia, což už je hodnota, která se dá měřit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNo, tak z toho budou, předpokládám, Američané, kteří řídí tu sondu, která tam od včerejška je na oběžné dráze, tu sondu MAVEN, která je právě pro výzkum atmosféry, tak ti z toho musí být úplně nadšení.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTohle je něco, co nenaplánujete. To je na té kosmonautice krásné, protože sonda MAVEN, rozhodnutí o její realizaci bylo přijato v roce 2008 a vezměte si, že kometa Siding Spring byla objevena teprve v lednu loňského roku v době, kdy už ta sonda vlastně byla hotová.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTakže oni to opravdu nevěděli.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTo nikdo nevěděl, netušil, a je to úžasná náhoda i obrovské štěstí, protože vlastně teď k Marsu dorazila nejmodernější laboratoř pro průzkum atmosféry a zrovna ta atmosféra se bude v souvislosti s interakcí s kometou projevovat nejvíce, takže to budou opravdu, to budou vědecké hory s kombajnem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTak dobře, rozumím tomu, že to musí opravdu vybudit ohromné vědecké nadšení taková příležitost, na druhou stranu.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTo nenaplánujete, přesně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNa druhou stranu pro absolutního laika, který slyší, že sonda MAVEN letí zkoumat kromě jiného také důvody toho, proč Mars do značné míry ztratil atmosféru, proč tam řekněme od relativně vlhkých období celé planety přišlo absolutní sucho a tak dále, a tak dále, k čemu to potřebujeme?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuJá vždycky říkám, že tím, že poznáváme vesmír, poznáváme sami sebe. Když bychom žili jenom tady na Zemi, tak bysme byli strašně spokojení, podobně jak lidé třeba ve středověku, kterým stačil model Země, jakéhosi ostrova, který drží velcí bílí sloni na svém hřbetě, a díky tomu, že zkoumáme jiné planety, tak vlastně zjišťujeme, jak to v tom vesmíru chodí a třeba, co se nás týká nebo ne. Když se jenom podíváme na Měsíc, podívejte se, jak je poďobaný od kráterů a zrovna ta sonda MAVEN nám může přinést spoustu zajímavých informací. My už víme, že zemské magnetické pole je v čase proměnné, že se různě mění, že slábne, sílí, mění se, no, a teď zjišťujeme, že vlastně Mars v minulosti a v historii měl velmi silné magnetické pole a o něho přišel. A díky tomu vlastně sluneční vítr očesal planetu Mars o většinu atmosféry a připravil ji o 99 % vody. A teď si to představte u Země. Co by se stalo, kdyby to magnetické pole zesláblo, zase není to otázka několika dní, pochopitelně, nechci plašit, ale přišli bychom o 99 % vody.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJakým způsobem přesně, protože, pokud se nepletu, tak sonda MAVEN, ta s sebou nemá žádné výsadkové vozidlo, ta bude prolétávat těmi zbytky atmosféry?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuAno, přesně, má se zanořit až do těch nejvyšších vrstev atmosféry krátkodobě, aby neshořela, má soubor přístrojů, které budou mapovat, budou provádět průzkum na dálku, stejně jako dnes tady u Země dokážeme na dálku určit, vyfotografovat ze 700, z 800 kilometrů, jestli na tom poli roste pšenice nebo řepa, tak úplně stejným způsobem vlastně bude nahlížet do atmosféry a do její interakce se třeba slunečním větrem s okolním kosmickým prostředím, no a tím pádem vlastně se dozvíme spoustu zajímavých věcí třeba o tom, co by nás jednoho asi nepěkného dne mohlo potkat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNo, to, že se NASA, tedy Americkému úřadu pro letectví a kosmonautiku, podaří dostat sondu na oběžnou dráhu Marsu a vypadá to, že dokonce tam bude ještě bonus s prolétající kometou, to vlastně nikoho nepřekvapí. Spojené státy jsou prostě kosmická velmoc a mají nějakou tradici v tom posílat sondy k Marsu. Na druhou stranu, pokud se všechno podaří Indům, tak na oběžnou dráhu Marsu zítra zaparkují svoji sondu. Když se podíváme na to, kolik sond vůbec letělo od roku 60 k Marsu a zjistíme, že úspěšnost byla nějakých 42 %, to je přece úžasný výkon.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTam strašně moc záleží na tom, kterou zemi si vezmete jako model, jakou časovou řadu vezmete a tak dále. Třeba Američané mají vlastně poměrně úspěšnou sérii kromě jedné sondy Mars Climate Orbiter, na kterou by nejradši asi zapomněli, když si trošku popletli libry a newtony a tu sondu úspěšně spálili v atmosféře Marsu, ale jinak pro Indii to bude obrovský úspěch, pokud se to podaří, protože navést sondu na oběžnou dráhu Marsu, ono to zní strašně jednoduše, ale dosud se to opravdu podařilo jen Sovětskému svazu, Spojeným státům a Evropě, takže vlastně se zařadí do té absolutní kosmické špičky, na druhé straně Indie ví, že je to velmi, velmi riskantní a obtížný manévr a celou tu misi od začátku proto velmi pokorně označuje jako technologický demonstrátor, prostě jenom zkoušku, jestli by se to nepodařilo a každý další krok, už to, že doletěli k tomu Marsu a že sonda ještě včera zkoušela svůj hlavní motor, jestli zítra bude všechno fungovat, protože má jeden jediný pokus a pak nechá Mars v případě neúspěch daleko, daleko za sebou, tak už to, že se dostali k Marsu, tak považují za gigantický úspěch.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNa čem ztroskotaly ty jiné mise, protože k Marsu například Japonci posílali svoji sondu ne zcela úspěšně, i další země, na čem, v čem je problém?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuOn je trošičku problém obecně v meziplanetárních letech. My už jsme poměrně solidně zvládli ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTo asi trochu ano.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuAno. Ne, ne, ne, tím jsem chtěl říct, že letět někam do větší dálky je mnohem větší problém, než kolem Země, že prostě nemůžete naložit to, s čím obletíte Zemi a vystřelit někam k Marsu a že můžete být spokojeni, že to bude fungoval. Rozdíly například v radiaci, výrazně silnější radiace. Nás zase chrání to příjemné magnetické pole a radiační pásy kolem Země, my si to neuvědomujeme, ale i pro to létání do blízkého vesmíru je tohle úžasný poklad, kdežto ta sonda letící volným prostorem dostává mimořádné dávky radiace, což bude velký problém třeba, až se jednou vydají k Marsu lidé. Další problém je komunikace, řízení na dálku. Přece jenom ten vesmír, my vždycky v učebnici vidíme, jak je ta křivka nějak hezky propojená z jedné planety na druhou, ale uvědomme si, že ten let je ve skutečnosti je ve 3D, trojrozměrný, takže i ta navigace, spolehlivost té techniky, těch otazníků a těch problémů je tam celá řada a v podstatě dá se říct, že každou tu sondu zničilo něco trošičku jiného, takže je to takový krůček za krůčkem skutečné dobývání vesmíru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPokud se to Indům, pane Přibyle, podaří, tak v momentě, kdy zaparkují svoji sondu na nějaké oběžné dráze Marsu, tak je mise splněná, potřesou si rukami a řeknou teď budeme pokračovat dál, anebo má sonda možnost plnit i nějaký úkol?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuMají úkoly. Samozřejmě ve chvíli, kdy dokáží zaparkovat na oběžné dráze Marsu, tak technická část mise je splněna a můžou jít slavit až do Nového roku. Na druhé straně sonda má malý soubor 15 kilogramů 5 vědeckých přístrojů, které budou zkoumat jak atmosféru, a zase jsme u té atmosféry planety Mars, tak je tam třeba snímkovací kamera, protože pochopitelně byť máme velmi špičkové fotografie Marsu z amerických sond, tak co si budem vykládat, ony ty snímky jsou přece jenom i z hlediska jakési propagace trošičku nebo nejviditelnější součástí těch kosmických letů, takže každý se těší na nové obrázky rudé planety.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTo chápu. Zvládli to nebo zvládají to Indové úplně sami svůj kosmický program a let k Marsu, anebo jsou řekněme někým, co se znalosti a knowhow týče, podporováni?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTak, co se týká kosmonautiky, dneska obecně, když budu hovořit v širší rovině, tak létání do vesmíru je mezinárodní záležitostí, viz Mezinárodní kosmická stanice. I třeba Rusové mají na robotu Curiosity, na americkém robotu na Marsu svoje přístroje, mají přístroje u Měsíce, mají přístroje na oběžné dráze Marsu díky americkým sondám a takhle bychom mohli pokračovat. Čili i na té indické sondě se podíleli přístrojovým vybavením zahraniční vědci, na druhé straně takové to základní gró nosná raketa, sonda, její navigace, její technologie, tak v daném případě je opravdu made in india.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPosloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes mluvím s publicistou a expertem na kosmonautiku Tomášem Přibylem. Pardon. Vraťme se zpátky na oběžnou dráhu Země, pane Přibyle, jednak k Mezinárodní vesmírné stanici, tam dnes dorazila soukromá nákladní loď Dragon a pak je tu informace, že Americký úřad pro letectví a kosmonautiku podepsal kontrakt se společností SpaceX, což je mimochodem výrobce té lodi Dragon, a společností Boeing, které by měly zařizovat dopravu lidí na orbitu v budoucnosti. Co je součástí vlastně té zakázky, co to podepsali?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuV podstatě ve Spojených státech dnes dochází k takové unikátní situaci, která nemá v historii obdoby. Vyvíjí se tři různé kosmické lodě, kromě těch dvou, které jste zmínil, tak se tady vyvíjí ještě loď Orion, ale to je taková, to je takový RollsRoyce kosmický, který bude určený k letům k asteroidů, k Měsíci, k Marsu, to ponechme stranou. Součástí této zakázky je vlastně v podstatě dodávka služby, dodávka služby dopravy kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici. Když se podíváme od historie třeba na raketoplán, který si ještě pamatujeme, byť už je několik let v muzeích po celých Spojených státech jednotlivé exempláře, ten raketoplán, když vznikal, tak do toho mluvil každý. Mluvili do toho vojáci, astronomové, lékaři, technici, mluvili do toho politici a všichni a výsledkem byl stroj, který toho strašně moc uměl, ale byl zároveň hrozně drahý. Já to vždycky přirovnám třeba k tomu, když přijdete do restaurace a šel byste do kuchyně a společně s vámi šli všichni kamarádi a teď byste mluvili kuchaři do toho, co do toho jídla má přidávat, to by bylo asi jako jak od pejska a kočičky. Teď NASA si objednala službu. Vůbec neřeší, vůbec neřekla těm firmám, že ta loď má být tak a tak veliká, prostě řekla potřebujeme dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici posádky, co nám můžete nabídnout? Čili vy přijdete do restaurace a jste host, nepůjdete do kuchyně, sednete si k jídelnímu lístku a teď si díváte, že vám ti a ti nabízí tohle a tohle, takže NASA už nenakupuje vlastně hardware, ale nakupuje službu. A v podstatě v tom je ten nejzásadnější rozdíl, že každá z těch dvou firem to řeší trošičku jiným způsobem, každá má jiné znalosti, jiné zkušenosti, jiné možnosti, sází na jiné technologie, jedni chtějí třeba přistávat pomocí padáků, druzí by rádi přistávali s tou lodí na raketových motorech a tak dále. Čili tohle NASA neřeší, NASA si v podstatě teďka objednává službu. No, a cílem toho ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJenom pardon, pane Přibyle, jenom technická poznámka, v čem je rozdíl od toho, když například řekněme jednotliví výrobci vyráběli komponenty Apolla 11 a potom i samotné přistávací kabiny, která přistávala na Měsíci, to také vyráběly soukromé společnosti.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuAno, ano, vyráběly to soukromé společnosti, ale NASA jim naprosto přesně nadiktovala technické parametry.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA to teď není?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTo teď není. Teď opravdu je tady požadavek, před několika lety to vzniklo, vlastně tenhle program běží už mnoho let a to, co teďka, k čemu dochází, tak vidíme už jenom tu špičku toho ledovce, kdy na té cílové rovince jsou dvě poslední firmy, jich tam bylo původně mnohem více a zájemců bylo ještě více, ale ten rozdíl je v tom opravdu, že NASA řekla potřebujeme dostávat kosmonauty na kosmickou stanici, co nám kdo může nabídnout? Vůbec se neřešilo to, že by NASA vyvíjela nějakou techniku nebo něco takového dělala, samozřejmě působí jako konzultační agentura, ale v podstatě opravdu nakupuje jenom službu, je to vidět právě i na tom, že koncepce těch obou lodí je poměrně rozdílná, liší se v mnoha detailech. Prostě firma SpaceX a firma Boeing sází na něco trošičku jiného. No, a neuteču od toho kontraktu, čili, pokud ten kontrakt bude naplněný tak, jak by být měl, tak obě dvě lodi by měly být počátkem roku 2016 nebo 17 vyzkoušené bezpilotně ve vesmíru, v polovině téhož roku by měl letět poprvé s posádkou a na konci roku 2017, čili za 3 roky by měli zamířit na Mezinárodní kosmickou stanici, v podstatě půjde o takovou soukromou taxi službu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNení to trošku riskantní záležitost? Je to, tak, jak to líčíte, tak to na mě působí, jako kdyby si řekněme letoun pro Air Force One, to znamená pro amerického prezidenta, jako kdyby provozoval někdo jiný než americká vláda a americká tajná služba.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTak samozřejmě, že americký prezident je pan někdo s velkým N, ano, co se týká bezpečnosti, spolehlivosti, je na místě, pochopitelně. Ono to trošku evokuje, soukromník bude brát peníze, čili bude řezat náklady na krev. Na druhé straně, když se na to podíváme přesně naopak, tak to může být obrovský přínos. NASA doteď platila, ať ty rakety létaly nebo padaly. Tomu soukromníkovi zaplatí jenom za to, co se podaří, takže to riziko teď nese soukromník. Sám jste zmínil dnešní přílet lodi Dragon na Mezinárodní kosmickou stanici. Když tenhle ten projekt se rozjížděl, tak tehdejší administrátor NASA říkal dávám do sázky půl miliardy dolarů, dokážu si představit lepší využití těchto peněz, ale zároveň věřím tomuto komerčnímu modelu, kdy soukromý sektor se předvede s tím, co dokáže. Sázka vyšla. Ta dnešní loď, která zakotvila u kosmické stanice, byla osmá v pořadí. Létají dvě lodě Signus a Dragon dvou firem a tyhle ty lodě, prosím, neměly jediné selhání, jedinou havárii, takže ten soukromník je opravdu velice motivován a ty úspory spíš vidím třeba v oblasti různých certifikací a administrativy a zjednodušení řídících procesů, NASA je přece jen úřad.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorDvě věci mě ještě zajímají, až dojde na řekněme první zkoušku a na první pilotovaný let, tak, kdo vlastně bude najímat ty piloty? Bude to, budou to řekněme vojáci, ze kterých se na chvíli stanou astronauté, nebo to budou prostě soukromníci, které si například společnost SpaceX najme klasickým výběrovým řízením?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuSoučástí toho kontraktu, který byl teď podepsaný, je, že na zkušebním letu musí být přítomen minimálně jeden astronaut NASA a zbytek posádky dodá ona soukromá firma. A takhle to asi bude i do budoucna. Teď se řeší v tuhle tu chvíli, jestli to bude model, že ti kosmonauti si tam tu loď přivezou sami svoji loď, nebo, že ji tam přiveze třeba ten soukromník, to ještě není dořešené, jakým způsobem to bude udělané, ale vy jste nakousl zajímavý problém, pokud ten soukromník bude provozovatelem lodi, u raketoplánu to byla NASA, ale pokud bude provozovatelem lodi, tak bude moct prodávat další lodě a další místa a tím vlastně snižovat náklady. Bude prodávat místa turistům, bude prodávat místa soukromým firmám, třeba různým výzkumným organizacím, anebo třeba v Holywoodu na natočení nějakého úžasného kosmického filmu, takže i tohle je ta zásadní změna.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNo, a pak ještě jedna otázka, protože to, o čem my tady teď spolu mluvíme, pane Přibyle, tak to je vlastně cesta, jakým by se Spojené státy americké po těch třech letech, kdy vlastně naposledy letěl někdo raketoplánem, chtěly dostat nebo měly dostat jaksi z té zabetonované situace, kdy mohou nahoru na oběžnou dráhu létat jen s ruskými loděmi, nebo samozřejmě až na nějaké případné výjimky, ale létají prostě s ruskými loděmi. To přece musí být pro Američany velice nekomfortní situace.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuAno, je to velice nepříjemná situace, na druhé straně ona je trošičku přeceňovaná. Mezinárodní kosmická stanice byla vytvořena jako společný projekt a v podstatě se nedá vzít sekera a rozštípnout vedví a říct tohle je americká část, tohle je ruská část. Samozřejmě nejviditelnější částí jsou pilotované lety a Rusové to zneužívají trošičku, vysmívají se Americe vy jste sice dokázali létat na Měsíc, ale to už je dávno, dnes nedokážete poslat kosmonauta ani na oběžnou dráhu země, ale oni ti Rusové jsou závislí na Američanech ve spoustě věcí. Na druhé straně i ti Američané zůstanou na Rusech závislí, žádná americká loď, kterou mají dnes k dispozici nebo kterou vyvíjí, nedokáže například na kosmickou stanici dopravit pohonné látky, tohle to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJak to, že ne?

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuTohle to prostě americký segment na to není uzpůsobený, americký segment ani nemá vlastní nádrže nebo vlastní motory, všechna tahle ta činnost je pouze na ruských modulech, znovu opakuji, ta stanice byla dělaná jako společné dílo, proto takové ty různé úvahy na jejím rozdělení, ono to sice zní líbivě a hrůzostrašně a je to samozřejmě nepříjemné svěřovat Rusům dopravu kosmonautům do vesmíru, to je přeci jenom ta prestižní věc a prestižní otázka, ale opravdu ta stanice je velmi úzce propojená v mnoha různých nitkách a rovinách, takže sice jedna část té závislosti odpadne a ono je to dobře nejenom kvůli tady těmhle těm ruskoamerickým vztahům, ale podívejte se, když havaroval třeba raketoplán Challenger nebo Columbia, tak pilotované lety tři roky stály. Představte si, nechci nic přivolávat, ale že by havarovala ruská kosmická loď Sojuz. Už naše babičky říkávaly nedávejte všechna vajíčka do jednoho košíku. Pokud budeme mít dvě lodě Sojuz a nějakou americkou, tak i v případě nějaké nepříjemné události a ona ta kosmonautika není nic jistého a do kamene vytesaného, tak bude provoz kosmické stanice, byť v omezeném režimu, pokračovat dál, takže já vidím ten ohromný přínos nejenom v tom zbavení se závislosti na Rusku, ale i v tom, že kosmická stanice výrazně posílí jako jistý projekt.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPane Přibyle, díky za váš čas. Mějte se hezky. Na shledanou.

Tomáš PŘIBYL, publicista, expert na kosmonautikuMějte se hezky. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPublicista a expert na kosmonautiku Tomáš Přibyl byl hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu, u mikrofonu byl Martin Veselovský. Přeji vám dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.