Cílem bylo, aby se společnost začala bát! zaznělo ve speciálu Radiožurnálu o útoku v Paříži
Dnes dopoledne vtrhli ozbrojení muži do redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo a začali střílet. Zahynulo 12 lidí, útočníci prchají. Kdo za útoky stojí? Jaký bude mít útok dopad na francouzskou společnost? A jak vypadá aktuální situace v souvislosti se stíháním teroristů? I na takové otázky odpovídali hosté speciálu Radiožurnálu.
„Tři ozbrojení muži jsou na útěku, stíhá je přes tři tisíce mužů. Zatím se nic o jejich identitě neví, ale důvody byly patrně náboženské,“ říká k aktuální situaci po lince z Paříže arabista Zdeněk Müller.
„Stále ale není dostatek informací, nebo jsou nejednoznačné,“ podotýká francouzský politolog Michel Perottino. Upozorňuje také, že existují náznaky toho, že útok byl sice připravený, ale nijak podrobně. „Způsob provedení atentátu není klasický, teroristé se v dnešní době zaměřují na nové způsoby, zabíjí se lidé z očí do očí, což je posunutý způsob vedení terorismu,“ upozorňuje.
Diplomat Pavel Fischer míní, že cílem teroristického útoku bylo, aby se společnost začala bát. „Je potřeba odlišit reakci – jít proti lidem, kteří útočí, a oddělovat je od muslimského světa jako takového,“ míní.
A s tímto názorem souhlasí i Zdeněk Müller. „Situace nijak neprospívá snaze politické elity a většiny, aby se negeneralizovalo vůči všem muslimům, ale aby se rozlišovalo, kdo je proti terorismu a kdo není,“ podotýká.
V redakci pracovali elitní karikaturisté
A jak se nyní změní situace ve Francii po útoku? „Může posílit krajní pravice, může dojít ke vzedmutí vlny proti všem krajním myšlenkám, může dojít k různým propojením na levici i na pravici, prostor možností je poměrně otevřený,“ nastiňuje Michel Perottino.
Novinář a publicista Adam Černý připomíná, že v redakci Charlie Hebdo pracovala elita francouzských karikaturistů, z nichž někteří zahynuli. „Časopis vznikl v roce 1969, byl úspěšný, žil čistě z výnosů, co zaplatili čtenáři, ale vydržel do roku 1982. V devadesátých letech byl oživen, největší ohlas měl po zveřejnění karikatur proroka Mohameda,“ vysvětluje.
I podle Pavla Fischera byl týdeník břitký a osvěžující, a i když s ním člověk nesouhlasil, tak si ho rád četl. „Kritizovala se i extrémní pravice, byl to svobodomyslný týdeník, symbol čehosi důležitého pro svobodu,“ podotýká.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
