Židé prchají z Evropy. Nejnebezpečněji je ve Francii, Belgii i ve Švédsku, připomíná Leo Pavlát
Jak daleko je v satiře možné zajít, abychom neuráželi druhé? Tuto otázku si položil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. „Jsem Charlie v tom smyslu, že soucítím s oběťmi těch hrozných vražd,“ říká o útoku na redaktory francouzského časopisu Charlie Hebdo.
Připomíná však, že o karikaturách zmíněného časopisu je těžké mluvit, protože jsou v posledních dnech viděny prizmatem vražd redaktorů. „Nemyslím, že je dobré za každou cenu útočit na symboly, které jsou pro někoho důležité,“ míní. Nejdůležitější roli podle něj hraje kontext. „Když náboženství vstupuje do politického a veřejného prostoru, což je nešťastné, objevuje se prostor pro karikatury,“ uvádí.
Odmítá slova Tomáše Halíka, který v jednom ze svých komentářů přirovnal karikatury časopisu Charlie Hebdo ke karikaturám židů za druhé světové války. „Nacistické karikatury byly předehrou genocidě,“ namítá Leo Pavlát.
Kdo tedy může za útoky ve Francii? Podle tvrzení Leo Pavláta jsou na vině i politici, kteří zůstávají v zajetí politických programů. Situace v Evropě se komplikuje, což vede k odchodu židů. „Ve Francii je situace nebezpečná, podobně v Belgii, Nizozemsku a Švédsku. I to je obraz současné Evropy – židé z ní prchají,“ uvádí Leo Pavlát v rozhovoru s moderátorkou Helenou Šulcovou.
Kolik židů odešlo z Francie do Izraele? Přijímají židé v Česku nějaká bezpečnostní opatření? A je v Izraeli dnes bezpečněji než v některých evropských státech? Také na tyto otázky odpovídal Leo Pavlát po 17. hodině.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
