Ilona Švihlíková ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ilona Švihlíková, ekonomka, je hostem ve studiu Radiožurnálu. Vítejte. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítězná strana řeckých voleb Syriza je proti úsporným opatřením a chce, aby věřitelé část dluhu Řecku odmazali. Proč by to věřitelé měli dělat?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, věřitelé by to mohli udělat z jednoho prostého důvodu, a sice, že zcela jednoduše řečeno ty dluhy jsou prostě nesplatitelné. Nejde o to, kolik to je v korunách ani možná, kolik to je v eurech, jde prostě o to, že to je nějakých 175 % HDP a plus ten stav, v jakém je řecká ekonomika, nedává absolutně šanci, že by tohle někdy mohlo být splaceno plus ještě maličkost je potřeba dodat, většina zemí své dluhy nesplácí, takzvaně je před sebou rolují a samozřejmě to, v jakém stavu bude řecká ekonomika, ovlivní vůbec, jestli eurozóna bude moci fungovat, takže je to krok, který by pomohl jak Řecku, tak paradoxně i celé eurozóně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale víte, není tam ten jasný argument, když si někdo sám způsobí dluhy, tak by je měl zkrátka splácet?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tohle zní jako taková pěkná německá moralita, až na to, že ono to není úplně pravda, protože Řecko si nezpůsobilo ty dluhy úplně samo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo mu je způsobil, prosím pěkně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tam těch faktorů je mnohem víc. Za prvé málo se hovoří o tom, že to přijetí Řecka do eurozóny bylo na základě řekněme upravení kreativních dat a že mu s tím vydatně pomáhal Golden Sachs, takže v tom nejelo úplně samo. Za druhé Řecko se kritizuje za nadměrné sociální výdaje, ale zapomíná se na to, že Řecko mělo hlavně enormní vojenské výdaje, ze kterých profitovalo třeba právě Německo nebo Francie, a také je potřeba vidět, že v Řecku v těch předchozích obdobích, řekněme, od roku 90 plus minus byla prováděna politika, která přála těm nejbohatším skupinám, které de facto neplatily daně, takže ten problém byl z velké části také na té příjmové straně ekonomiky. Do toho bych potom ještě z hlediska řekněme makroekonomického mohla přidat, že celý ten návrh té hospodářské a měnové unie, tomu, čemu říkáme eurozóna, nebyl udělán příliš šťastně a že prostě ekonomika jako je řecká takovouhle eurozónu neunese, podobně jako jiné ekonomiky, portugalská a španělská, víceméně i italská.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nicméně už věřitelé dávají najevo, že nemají jaksi ochotu odpouštět Řecku nebo odmazávat ten dluh, který Řekové mají. Co se stane, pokud zkrátka se ti věřitelé rozhodnou, že ne, že se bude pokračovat v tom splátkovém kalendáři tak, jak je nastaven?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ta první možnost je jasná, Syriza dala najevo, že její prioritou je vyjednávání o dluhu a je si samozřejmě vědoma toho, že to bude velmi nesnadný úkol. On není ani tak ekonomicky nesnadný a dokonce není ani vůbec iracionální, iracionální je myslet si, že to je někdy možné splatit, to prostě nedokáže nikdo na světě splatit, ale že to prostě naráží na jisté ideologické hradby představované teda dominantním Německem. Druhá možnost je samozřejmě odchod z eurozóny, na to žádný postup není, nejsou na to pravidla, ale to neznamená, že to nejde, řada velice významných ekonomů to preferuje. Třeba Joseph Stiglitz se domnívá, že by Řecku bylo rozhodně lépe s drachmou než s eurem, ta situace by nebyla určitě nijak snadná, ale řekněme si na rovinu prostě, že Řecko je v situaci, že každé řešení, jakékoliv je nesmírně obtížné, není to prostě výběr, že jedna cestička pěkná prošlapaná a druhá obtížná, všechny jsou náročné, takže ten odchod z té eurozóny bych já úplně nezavrhovala, i když naprosto chápu, že Syriza ho nepreferuje a řekla bych, že ho přímo odmítá, já bych ho neodmítala už z taktických důvodů, nepreferuje ho, ale je to možnost, která je otevřená.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a jak by to vyřešilo ale ten řecký dluh odchod z eurozóny?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Řecký dluh by to nevyřešilo, protože samozřejmě ta drachma by nutně musela devalvovat, takže to, co se tady rýsuje za rohem ten řecký default, takzvané tedy selhání, my tomu říkáme hore bankrot, ale to není úplně správné, protože stát je suverén a neměl by, nemůže zbankrotovat, takže by se samozřejmě objevila na stole, není to jako nic příjemného a není to ani žádná tragédie. Známe mnoho případů zemí, které si prostě prošly defaultem a následně byly, byly schopny se zase dostat na nějakou zajímavější ekonomickou dráhu, takových zemí byla spousta, já to nepreferuju to řešení, ale zkrátka a dobře je potřeba s tím počítat jako s možností. Víte, ale tady nejde jenom o Řecko. Řecko je symptom ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Moment, já se zastavím ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... toho, jak nefunkční je ta eurozóna.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jasně k tomu se my ještě dostaneme a vy budete určitě říkat příklad Španělska a ostatně ani Itálie na tom není, není úplně nejlépe, ale když zůstaneme u té vaší myšlenky odchodu Řecka z eurozóny a když víme, že dneska má Řecko 3 hlavní věřitele, je to Evropská centrální banka, je to Mezinárodní měnový fond a je to Evropská komise.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Takzvaná trojka.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, kdo by zkrátka Řecku v tu chvíli pomáhal? Protože, jestli by se ona bez peněz té takzvané trojky, jaksi jestli by se Řecko vzpamatovalo někdy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je velmi dobrá otázka, jinak, když se vracíte k národní měně, tak samozřejmě máte úplně jiný jako rejstřík ekonomických možností a za druhé, já si myslím, že Syriza může mít taková 2 esa v rukávu a že existuje určitá zahraniční linka, která by v případě nouze byla ochotna Řecku pomoci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká to je linka?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím si, že to je země, která v poslední době pomáhá řadě ostatním, které se dostanou do problémů, a na rozdíl od trojky si neklade žádné podmínky hospodářské politiky, protože tyhle věci ji nezajímají.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak na rovinu, je to Rusko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne, ne, Rusko, Rusko je naopak zemí, která také dostává určitá ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak kterou zemi?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to jeden z významných věřitelů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Čína?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To jste řekla vy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste to neřekla tu zemi?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak myslím si, že je někdy dobré dojít vlastní úvahou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže Čína si myslíte, že by potom v případě, že by Řecko čistě teoreticky odešlo z eurozóny, že by mohla pomoci Řecku se splácením?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že to je varianta, která je poměrně pravděpodobná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to říká ekonomka Ilona Švihlíková, která je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Ale co ta varianta, kterou připouští Evropská centrální banka, a to, že je ochotna jednat s Řeckem o novém časovém rozvržení toho jejich dluhu? Není to vstřícný krok dostatečný?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, vstřícný, znova, 175 % veřejného dluhu k HDP je nesplatitelné, to je prostě přiznání ekonomické reality, to jako není žádná ani fantazie, ani šílenost, prostě se musí hledat nějaké řešení, jak se s tím ty země vypořádají. Většina zemí své dluhy neplatí, platí pouze úroky a některé drtí i to, ale prostě ten dluh před sebou rolují, a potom tady máme další země, třeba Japonsko, které mají ještě větší veřejný dluh než Řecko, asi 230 % HPD, a ty ten dluh prostě moritizují, to znamená, že prostě de facto ho kryjí emisí peněz. Takže ta řešení jako jsou různá, příliš se o tom nehovoří, ale je prostě potřeba si přiznat ekonomickou realitu, ten dluh splatitelný prostě a jednoduše není. A pokud na tom budete trvat, tak vlastně budete Řecku říkat - tak asi tak 40 let budete žít v ekonomické stagnaci, zničíte si celý svůj ekonomický potenciál, budete zemí rozvrácenou víc než druhou světovou válkou, ale prostě splatíte nám dluh, to je prostě nepřijatelný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A potom je zde ale ten argument, že zkrátka Řekové a vy jste to sama zmiňovala, si zfalšovali statistiky, aby mohli do eurozóny vstoupit.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Za pomoci, za pomoci Golden Sachs, nikoliv jaksi jenom, že by sami to dokázali, to je pravda, no. Tam jako bohužel ta úvaha té politické prestiže, toho, že by měli být v tom klubu, byla velmi silná, to byla naprosto katastrofální chyba, protože Řecko v té eurozóně prostě nikdy nemělo být, ale to už je pozdě. Jako to si tady můžeme říkat, že jako ex post byly provedeny chyby, byly samozřejmě, byly, to přiznávají v Řecku jednoznačně všichni, ale už je jaksi příliš pozdě. Je potřeba řešit situaci, jaká je teď.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Který z těch škrtů, který samozřejmě museli Řekové přijmout, aby dostali ty finanční injekce, ať jsou to masivní výdajové škrty, snížení důchodů, mezd, zvyšování daní, co vám připadá nejdrastičtější?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Víte, já jako nechci dělat hitparádu toho, co jako je nejhorší. Jako celý ten balík je prostě ekonomicky hrozivý a stačí se podívat na ty dopady. Jako ta řecká ekonomika se od krize, a to znamená od toho roku 2009, zmenšila o čtvrtinu. To je větší smrštění než měly Spojené státy za velké deprese, abychom měli nějaký srovnání. Jo, to je srovnatelný s tím, když jste ve válečným stavu zhruba. Nezaměstnanost je okolo 27 %, nezaměstnaných mladých okolo 60, takže samozřejmě utíká do zahraničí, ztrácí se budoucí ekonomický potenciál, obrovsky vzrostla chudoba a takhle bychom mohli pokračovat, že jo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na druhou stranu německý ministr financí dnes řekl, že Řecko je na dobré cestě.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je roztomilá úvaha. Mně se tohle to hrozně líbí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jestli on umí nebo má horší pozorovací talent než vy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak myslím, že pan Schäuble jaksi neoplývá velkou sociální citlivostí, on tam nežije, že jo, a ta ..., nebo to má z /nesrozumitelné/ možná tyhle ty argumenty, ale mě tohle to strašně baví. Třeba poslední rok se objevily čísla asi 0,6 růst řecké ekonomiky a teď jako takové jásání nad tím, a ono si stačí udělat jednoduchý výpočet, a to byste zjistili, že kdyby se řecká ekonomika měla dostat na stav před krizí, jako ne prostě do nějakého velkýho rozkvětu, ale těsně před krizí, tak by při tomhle tom úžasném tempu 0,6 na to potřebovala 40 let, jo. Takže je jako potřeba trošku vnímat, vnímat ty proporce. Víte, ono se můžete dívat na běžný účet asi jako se dívá pan Schäuble prostě a můžete se dívat právě na nějaké jako primární přebytky rozpočtu a teď jako jásat. Problém je v tom, že jako lidé nežijí ani teda z přebytků běžného účtu, ani z primárních přebytků, oni prostě žijí ze mzdy, jo, to znamená, klíčový ukazatel prostě jsou mzdy, to je, to vám odráží tu životní úroveň a tady prostě ta řecká ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale když na ty mzdy není, tak zkrátka mzdy nemohou růst, to jaksi dává ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, moment jako, že na mzdy není? Co to znamená, že na mzdy není? To znamená, že ta ekonomika má nějaký strukturální defekt, takže není schopná něco generovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak musí se nadechnout znovu, že jo, když někdo měl finanční problémy, tak se musí znovu nadechnout.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přiškrcení, jako se jako nikam nedostanete. A upřímně já teda neznám ekonomiku, která by se proškrtala k něčemu asi dobrému. Jo, asi vím, že Mezinárodní měnový fond hledal intenzivně nějaký hezký příklad, který by jako Řecku dal, kdo se jako proškrtal k lepším zítřkům a žádný takový nenašel. Já žádný takový neznám, protože nemůže ani existovat, to je prostě ekonomický nesmysl.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste včera řekla v rozhovoru pro První zprávy tohle, budu citovat: "Ukázalo se, jak silný je vliv Německa a vítězství Syrizy také prokazuje, že německá politika je nesmyslná, destruktivní a že na ni bude následovat politická odpověď." Nejste nespravedlivá vůči Německu, protože je potřeba připomenout, Německo souhlasilo s těmi záchrannými balíčky, německá kancléřka musela hodně jaksi krotit obavy daňových poplatníků v Německu, že to nejsou oni, kdo zkrátka platí řecké dluhy. Nerozumím tomu, proč podle vás je německá politika v tomto směru destruktivní.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak za prvé ty balíčky, no, je potřeba vědět, kam ty peníze šly té trojky. Všichni pořád říkají, že se půjčuje Řecku. No, ono se moc nepůjčovalo Řecko, ono se prostě hradily ty pohledávky těch věřitelů, což byly dominantně německé banky, takže jako Německo si to platilo samo sobě, ono to udělalo takový kolečko, že to přešlo přes Řecko, a pak se to vrátilo těm německým věřitelům, jo. Takže představa, že jako ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A Řekové z toho nic neměli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, Řekové z toho měli minimum, protože jenom velmi část těch celkových výdajů, asi okolo 10-15 % z těch takzvaných záchranných balíčků šlo na řeckou ekonomiku, jo, to bylo podmíněno právě těmi takzvanými úspornými opatřeními, takže jako ty peníze byly primárně věnovány pro věřitele a ne proto, aby se podpořila řecká ekonomika. Ta, kdyby se podpořila, by asi vypadala jako jinak, to by asi tam nebyla stagnace srovnatelná s druhou světovou válkou. A teď k tomu Německu. No, ta německá politika je prostě a jednoduše orientována na tom, že chce mít z eurozóny takových jako 18, 19 malých němecek, které budou prostě úplně stejné. Víte, Německo má velikánské výhody v rámci eurozóny, za prvé mu vyhovuje ten kurz, vůbec ta celá eurozóna tím, jak je stavěná, je stavěná prostě to německý účel. Evropská centrální banka už na počátku své existence stanovila úrokové sazby tak, aby to vyhovovalo Německu. Německo těží z toho, že má krásný kompaktní území, že jo, ve středu Evropy, má průmyslovou tradici, která prostě sahá do 19. století velmi rozsáhlou, a pak to srovnávejte prostě s Řeckem, který chudinka leží na periferii Evropy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je potřeba také říct, jak jsou Němci třeba pracovití a ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To jsou takový ty mýty, že jsou pracovití. Když se podíváte na tu produktivitu práce, tak tam jako zase tak velký rozdíly nenajdete. Ale hlavně, i kdyby, i kdyby tam nějaké rozdíly byly, teď to jakoby dejme tomu přijměme, tak zkrátka a dobře, a to zase, to není ideologická věc, to je prostě jednoduchá základní makroekonomie, vy nemůžete mít společnou měnu na velmi rozdílných územích strukturálně prostě jo. Pokud ji chcete mít, tak to jde, ale potom musíte fiskálně /nesrozumitelné/. Dáme si příklad jednoduchý, třeba Československo. Československo vlastně byla měnová unie, ta česká strana byla silnější než ta slovenská, to znamená, když jsme chtěli mít jednu měnu československou korunu, a to teďka nezáviselo dokonce ani na režimu, jo, takže jste prostě musela posílat zdroje z té české strany na slovenskou, abyste udržela tu jednu měnu. Totéž se děje ve Spojených státech, to je taky velice pestré území, kde jsou prostě slabší oblasti, silnější a pak se to zkrátka dobře drží tím, že se federálně redistribuuje. Totéž byla Itálie a to lira teda nebyla žádná úchvatná měna, ale zkrátka a dobře sever silnější než jih musel posílat dlouhodobě zdroje na jih, to je prostě ekonomicky jednoduchá věc, pokud chci mít společnou měnu v území, třeba i několik států, které zkrátka i strukturálně velmi odlišné, velmi pestré, tak to musím akceptovat. Když to akceptovat nechci, tak vlastně to slabší křídlo a je jedno, jestli to je region anebo jsou to státy, já je vlastně odsuzuju k tomu být permanentně ve stagnaci, protože ty ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste to rozpustila tu společnou evropskou měnu, vy byste se vrátila k tomu, co bylo předtím.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, rozpustila, ne, ona se musí změnit, ta eurozóna je nefunkční, to vám dneska řekne každý počínaje Krugmanem a konče Stiglitzem, ta eurozóna je prostě špatně navržená, protože s tím nepočítala, jo, nepočítala s tím. Takže buď se změní fundamentálně zevnitř, anebo skutečně si myslím, že by bylo čistší a lepší, kdyby ta eurozóna se omezila na země, které snesou tu německou kůru, což bude Německo a okolí, dejme tomu, ale spousta zemí samozřejmě odpadne, protože to euro jim nic nepřináší, to euro je na ně strašně moc silný, ta ekonomika je strukturálně slabá, oni nemají co dát jakoby, oni prostě nemají s čím. Co chcete tomu Řecku jako vzít? Co tam jako chcete kde budovat? Vždyť je to ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to bychom se zase dostávaly do té debaty, do jaké míry si Řecko za to může samo, co se stalo ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, nemělo tam lézt, to je pravda, jo. Ale ta eurozóna, to jenom problém Řecka, jo, to je Španělsko, to je Portugalsko, částečně Irsko, prostě ta eurozóna nemůže tímhle způsobem fungovat. Jo, opakuji, chcete-li mít společnou měnu, fajn, potom musíte mít redistribuci. Vy nemůže tu ..., vlastně ta eurozóna se stabilizuje na úrovni stagnace. Ta stabilizace je možná jedině, když ty ekonomiky jsou v hlubokým propadu, jinak to prostě vůbec jako nefunguje. No, tohle přece není politicky udržitelný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A nefunguje to ale naopak tak, že ve chvíli, kdy právě se ty státy dostávají do problémů, ať je to Řecko, ať je to Španělsko, Portugalsko, že mají právě tu jistotu, že mají někoho, kdo jim půjčí, kdo se je bude snažit zachránit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to určitě ne. Oni, kdyby nebyli v té eurozóně, tak by i ta situace s těmi půjčkami byla jiná. O tom se třeba málo hovoří, proč se Řecku půjčovalo? No, za prvé jednak teda ten věřitel s prominutím taky nese odpovědnost, když někomu půjčuju, tak jsem spoluzodpovědný, no, protože řada těch věřitelů se domnívala, že eurozóna je i dluhové území. Ona teda jako nikdy nebyla. Je pravda, že ..., nehovořilo se o tom, že jo, byl to nový projekt, nebylo to tak vnímáno, to znamená automaticky někteří mylně předpokládali, že eurozóna je jednotné dluhové území a tím pádem tam platí jakoby jedna garance, což se ukázalo teda, že očividně není tomu tak, to je taky potřeba vidět. A stejně tak ty nízké úrokové sazby, které byly nastaveny Evropskou centrální bankou, byly nastaveny právě pro Německo, ale byly velmi nevhodné pro země jako je Španělsko nebo Řecko, které se začaly okamžitě přehřívat ty jejich ekonomiky, zkrátka a dobře, vy nemůžete mít mustr jedné politiky pro země, které jsou takhle strašně rozdílné, když to ničím nevyrovnáváte, ale to platí i jako v rámci jedné země, to nemusíte na to mít jako eurozónu, tohle je prostě poučka, která platí univerzálně, jak jsem říkala, jak to bylo třeba Československo nebo ta Itálie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby Česko mohlo přijmout euro podl evás?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si vůbec nemyslím teda, že by v tuhle chvíli mělo. My s těmi kritérii samozřejmě jakoby nejsme minimálně teda vázáni na euro, nemáte stanoven ten kurz, který by stanoven být měl. Já jsem tomu, musím říct, ráda, protože představa, že prostě budeme stanovovat převodní kurz na té současné devalvované úrovni, tak z toho se mi dělá trošku nevolno, protože to vlastně znamená, že byste do té eurozóny vstupovali jako žebrák, že vám to snižuje hodnotu aktiv, to je naprosto šílená představa. My samozřejmě nemáme žádnou výjimku, takže se u nás očekává, že jaksi jednoho dne vstoupíme, ale já musím říct, že i z taktických důvodů představa, že lezu do nějakého spolku, který je vrcholně nestabilní a který vlastně si sám se sebou neví moc rady, mi nepřipadá příliš lákavá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonomka Ilona Švihlíková je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Já říkám ekonomka, ale dokonce jsem četla v některých článcích levicová ekonomka. Sama sebe také charakterizujete jako levicovou ekonomku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já nemám problém s tím tohle říct, akorát mi trošku vadí, že u ostatních ekonomů, kteří jsou jednoznačně a tvrdě napravo se to adjektivum pravicový nikdy nepoužije.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale takové to nálepkování někdo je pravicový, levicový, s tím vy u sebe ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak je to soubor prostě určitých hodnot. Já si myslím, že jako někdy je dobré prostě na rovinu říct, kde člověk stojí, ale jako bohužel se to používá u té levice, aby se označilo pozor, mohla by říkat něco levicového. Ale jako u těch, kteří jsou na té druhé straně jenom se to bere jako neutrální názor odborníka.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomínáte si, jak třeba Václav Klaus říkal, že snowboard je levicový sport. Jezdíte na snowboardu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne, já nesnáším zimu, já nesnáším sport obecně, myslím zimní sporty, jinak ano, takže tohle to mi připadá jakoby takový zvláštní rozlišovat sporty nebo jídla, tomu moc dobře nerozumím, ale jako v ekonomii to svůj smysl někdy má.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vy se třeba s Václavem Klausem, který je pravicový, v některých věcech musíte shodnout v názoru třeba na společnou evropskou měnu určitě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že se shodneme možná v nějakých závěrech, úplně asi ne v té analýze toho, co je špatně a už asi méně na tom, co by se mělo napravit nebo jak to napravit, to si myslím, že asi tam ty naše názory budou rozdílné, ale to neznamená, že skutečně v některých oblastech mezinárodní ekonomie bych se s Václavem Klausem shodla, eurozóna je jedna z těch příkladů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonomka Ilona Švihlíková byla hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuju za to. Přeju hezký večer. Na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Díky moc. Na slyšenou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Radiožurnálu vás za chvilku čekají další zprávy, Helena Šulcová přeje dobrý poslech. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.