Rastislav Maďar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Epidemie chřipky sužuje Českou republiku. V uplynulém týdnu přibylo nemocných ve všech krajích kromě Libereckého. Na Zlínsku či Olomoucku je dokonce nemocných o 100 % víc než v týdnu předtím. Na chřipku letos zemřelo 6 lidí. Jak se bránit, budeme se ptát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Epidemiolog a odborný garant center očkování a cestovní medicíny Rostislav Maďar je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vítejte. Dobrý den.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Děkuji dobrý den.

Čtěte také

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane docente, jak hodnotíte ta aktuální čísla, o kterých jsem právě teď mluvila, která dnes uvedla Národní referenční laboratoř pro chřipku? Jsou znepokojující?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Já myslím, že se to dalo očekávat. Je jasné, že epidemie nám vrcholí a teď je jenom otázka, jak dlouho to potrvá a jestli nepřijde ještě v průběhu měsíce února druhá vlna způsobená, dejme tomu, nějakým jiným typem viru chřipky, i když zatím to úplně nevypadá, tady dominuje pořád ten kmen A H3N2.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem svědčí třeba fakt, že nemocnice nedoporučují anebo zcela zakazují návštěvy?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Ano, to spolu souvisí a v podstatě i to je jeden z cílů nebo z významů, proč se sbírají ta data, protože v podstatě by měla být přijímána adekvátní protiepidemická opatření a uzavření nemocnic, kde leží riziková populace, je jedním z nich, je tím, jedním z nejvýznamnějších a potom, kdyby se to zhoršovalo, tak se omezují nejen kolektivní, hromadné akce, kde se vlastně setkává spousta lidí, ale zatím je to jenom na úrovni doporučení ještě pořád, že lidé se mají vyhýbat tomu, kde se sdružuje mnoho osob v uzavřených prostorách.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale normální, máme únor, docela takové proměnlivé počasí. Včera třeba byla docela velká zima, dnes se mi zdálo, že je docela teplo, možná to trochu přeháním, ale jestli v takovém počasí není normální, že zkrátka se vyskytuje chřipka, jestli to není ideální pro ten virus?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Je a není, v podstatě virus chřipky se vyskytuje na zeměkouli celoročně, on se vyskytuje buď u nás nebo když je u nás léto, tak na zimní polokouli je v Austrálii, například je zimní období a zase tam kolují, cirkulují ne kmeny chřipky a v zásadě viru chřipky pomáhá nedostatek slunečního záření v zimních měsících a v podstatě i sucho, protože máme nižší vlhkost než v létě, takže tyto dva faktory jsou základní a samozřejmě i to, jak se chová člověk. V zimních měsících lidé tráví většinu času uvnitř budov, a tím pádem jsou blíž jeden druhému a jsou vytvořené podmínky proto, aby se tyto viry přenášely. Souhlasím s tím, že v podstatě epidemie chřipky se dají každoročně očekávat a dají se očekávat v tomto období, takže z toho hlediska to není něco mimořádného.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A čím to, že třeba loni nebyla epidemie, letos ji máme?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Vloni cirkuloval jiný subtyp viru chřipky, bylo to A H1N1, podobný tomu pandemickému, takže v podstatě je to jenom otázka proočkovanosti populace, i když teda u nás moc ne, protože je velmi nízká.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nízká, kolem 5 %.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Tak, ale je to otázka i promořenosti populace po kontaktu s podobným virem nebo /nesrozumitelné/ virem z minulých let a podobně, takže těch faktorů je hodně a rozhodně tomu napomáhá teda i počasí. Kdyby bylo vlhčí počasí, menší zimy, bylo by i víc sluníčka, tak to jsou všechno faktory, které zasahují do toho epidemiologického řetězce přenosu infekce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to, že letos ten virus zmutoval?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
No, ono se to děje v podstatě běžně, jenom není úplně běžné, aby ta odchylka byla trošku větší než minimální od toho vakcinačního kmene a není úplně běžné, že by to nastalo přímo v období už té probíhající jakoby epidemie, takže vlastně, abych to úplně zjednodušil, ono je to poměrně komplikované, ale zkusím to podat takovým zjednodušeným způsobem.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Abych to pochopila i já prosím.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
V podstatě ten virus, všude se mluví, že ten virus chřipky obsahuje nějaké H a N, to jsou bílkoviny na povrchu toho viru a ta složka N slouží na to, aby se přisál nebo našel nějaké cílové místo na buňky v lidském těle, což jsou většinou epitelové, je to výstelka buněk dýchacích cest, a díky tomu H se připojí na tu buňku, pronikne do ní a teď ten virus by se, chce se replikovat, chce se množit, a ta replikace probíhá tím, že se musí namnožit do těch nových kopií viru, které vznikají i ta genetická informace. A jednou za čas u několika desítek tisíc replikací toho původního viru, který vznikl na ty nové kopie, tak dojde ke změně, k chybě, k chybě přepisu té genetické informace a výsledkem je, že se objeví malinko odlišný typ, jakoby ta dcerská generace, když to takhle řeknu, od toho původního.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jakým problémem to je třeba pro lékaře, který musí říct, jestli ten člověk má, nebo nemá chřipku. Ten hned pozná - aha, toto je chřipka a je to nový druh chřipky?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
V podstatě ne. Ono se ani nehlásí jenom chřipka, ale hlásí se chřipka a chřipce podobné nemoci. Dokonce i Národní referenční laboratoř je pro chřipku a nechřipkové virové respirační onemocnění. Ten lékař jako takový, ať už je to praktický nebo jiný lékař, v podstatě nemá šanci říct, jestli je to skutečně influenza, jak se tomu říká odborně, nebo je to jenom onemocnění, které se jí podobá a v podstatě, když si vezmeme, že u nás jsou nemocných desetitisíce lidí momentálně, tak i Národní referenční laboratoř, pokud vím, podle jejich zpráv disponuje pár desítkami kmenů, respektive k pátému týdnu v letošním roce uváděli něco přes 100 izolátů, to znamená, v těch vzorkách, ten lékař by měl udělat, nebo by měl udělat, když to považuje za nutné, tak udělá dejme tomu tamponem stěr z nosohltanu a z nosu a pošle to do virologické laboratoře, kde se vyšetří, jestli je to virus chřipky nebo ne, a pokud ano, tak se následně dělá genotypová analýza a zjistí se, jaký ten typ to je. On se potom označuje svým podle místa a podle data izolace a porovnává se s těmi, které kolují.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, jestli to je A, B, H1N1, H3N2?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Přesně tak. Ano, určitě ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já to tady mám vypsáno, to ne, že bych to takhle znala zpaměti.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Určí se A nebo B, teda určí potom, jaký, když je to A, jaký je to subtyp, to znamená, jestli H1N2 nebo H3N2 a potom se ještě dělá i podrobnější analýza, aby se zjistila shoda, která je oproti vakcinačním kmenům. A například jeden i u nás, z u nás zachycených A H3N2, oni jsou pořád, ta mutace, kterou jsem popisoval, ta nezmění ten subtyp, to je pořád ten stejný subtyp A H3N2, jenom ty menší změny způsobí, že je méně citlivý na protilátky, které cirkulují v populaci po předchozích infekcích v minulých letech nebo po očkování. A například jeden z těch typů, subtypů, který byl zachycen u nás, se podobá subtypu A H3N2 Switzerland, který je v doporučení Světové zdravotnické organizace pro léto pro jižní polokouli. Takže asi příští rok to bude i u nás, takže ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pokud teď nás poslouchá někdo, kdo má třeba z chřipky strach a teď slyší, že zmutoval virus. To, že zmutoval virus, je to nějak víc nebezpečné pro pacienta, než kdyby nezmutoval ten virus?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
V podstatě, ve své podstatě ten virus jako takový není nebezpečnější, jeho dopad je v tom, že skutečně, pokud máte v těle protilátky po očkování nebo po předchozím prodělání té nemoci tím původním typem, který jsme měli předtím, tak ty protilátky ho nezasáhnou nebo ho nezasáhnou v plné míře a může nám tedy způsobit nemoc, takže my můžeme de facto onemocnět podruhé, když to takhle řeknu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jinými slovy, pokud se někdo nechal třeba v listopadu naočkovat proti chřipce, tak je mu to teď k ničemu, protože tady máme najednou jiný virus chřipky a to očkování na to nefunguje?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Ne, ta odchylka je jenom částečná, takže parciální ochrana by tam měla být, i když v medicíně nelze úplně téměř nic říct na 100 %, druhá věc je, že u nás už byly v Krnově minulý týden zachyceny i poměrně vážné způsoby způsobené H1N1, proti které ta vakcína chrání a u nás cirkuluje, i když zatím sporadicky byl zachycen, i typ B byl zachycen a proti nim ta vakcína chrání spolehlivě, takže, i když se zjistilo, že je tam mutace proti tomu H3N2 a odchylky, tak pořád doporučení bylo očkujte se, je to to nejlepší, nejvíc specifické, co pro ochranu svého zdraví můžete udělat a zejména, pokud jste riziková skupina. Můžeme si vzít, to například, že u nás je riziková skupina, to znamená, vezmeme-li jenom jednu z nich, to jsou starší osoby nad 65 let, očkované na úrovni, dejme tomu, liší se to regionálně, ale někde 25 %, přitom Světová zdravotnická organizace i vlastně Evropská unie chtějí 75 % starších 65 let, aby bylo očkováno, tito lidé mají nárok na očkování zdarma, jenom se prostě kvůli různým mýtům a podobně nenechají očkovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, proč se nenechají očkovat, čím vy si na to odpovídáte jako člověk, který je epidemiolog a také odborným garantem center očkování, tak proč ti lidé, když vědí, že to mají zadarmo nad 65, proč se nenechají naočkovat?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
My se setkáváme s různými důvody, proč to uvádí. Nejsou to tedy finanční důvody nezbytně, protože, jak jsem říkal ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zadarmo pro těch 65 a výš?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Ano, ano a chronicky nemocní. Oni například bojí se toho, že by je to neochránilo a kdyby dostali chřipku, tak bude probíhat hůř, což je nesmyslné samozřejmě. Bojí se toho, že, dejme tomu, ta vakcína by způsobila nežádoucí účinky, které, že by jim navodila chřipku, což je taky nesmyslné. Jo mimochodem ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To je prokázáno, že to nemá takové ty vedlejší ...?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Virus chřipky jako takový, on nezpůsobuje destrukci tkání dýchacích cest. Vlastně ty příznaky chřipkové, které máme jako bolesti kloubů, svalů a podobně, to je reakce našeho imunitního systému, který vytváří molekuly jako prozánětlivé, takže, když někdo po očkování má pocit, jako že na něho něco leze, že má trochu bolesti, mírné bolesti kloubů a svalů, tak je to přehnaná reakce jeho imunitního systému na něco, co bych mohl velmi ale zjednodušeně, prosím, v uvozovkách označit jako maketu toho původce, protože vakcíny proti chřipce jsou neživé. A když on takhle reaguje na tu maketu, tak, jak by potom reagoval na skutečný virus ten jeho imunitní systém, s kterým by se potkal? Mnohem více dramaticky, takže to očkování má význam i tehdy, kdy ten člověk má pocit, že prodělává mírnou chřipku po tom očkování, i když to chřipka samozřejmě není.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A potom při samotném třeba, když už ten člověk je přinaočkován, přesto dostane chřipku, má třeba potom ta chřipka díky tomu očkování mírnější průběh u něj?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Ano, ano, měla by být. Opět zase, těžko říct, jestli to platí u 100 % lidí, ale na základě toho, jaké jsou skutečnosti, dokonce i když se nakazíte, očkujete pozdě a nakazíte se, dejme tomu, víme, že po očkování nastupuje imunita 10-14 dnů v průměru, když se nakazíte 5. den po očkování, potom ještě úplně nějaká krátká inkubační doba, už byste měla mít polovinu ochranu hladin protilátek a měla by teoreticky ta infekce probíhat mírněji. Ale v každém případě je prokázáno, že u těch rizikových skupin, které by tedy měly být pročkovány na úrovni 75 %.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou na úrovni, jak jste říkal, přes 20 %.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
25. Jo ale jsou země, /nesrozumitelné/ Holandsko nebo i jiné země, Německo, Itálie, Francie, Španělsko, kde si to dokážou minimálně 60 a více procent zajistit, ale je prokázáno, že to očkování u těchto rizikových skupin, starší a chronicky nemocní, redukuje počet hospitalizací o 75 % a úmrtnost až o 88 %. Takže to očkování má svůj význam a myslím si, že není dobré, že ho takovýmto způsobem podceňujeme, a i obecně populace, já se očkuji každý rok, i když nejsem riziková skupina.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl jste chřipku v posledních letech?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Neměl jsem, neměl jsem a očkuju se, protože prostě jenom nechci mít nemoc, kterou mít nemusím. Proč bych měl ležet doma a mít nějaké potíže, když v podstatě ten výkon aplikace trvá 5 vteřin, je to půl mililitru tekutiny a de facto ty nežádoucí účinky, pokud vůbec vzniknou, tak jsou lokální a úplně banální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale oni si lidé třeba řeknou - ale to je jenom byznys. Tady nás pořád každý přesvědčuje, abychom se nechali očkovat, všichni z toho mají peníze, kteří nám to nabízejí, tak to není,

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
To je dobrá otázka, ale já jsem četl, že, a to jsou teda údaje Světové zdravotnické organizace, že vakcíny tvoří jenom 2 % příjmu farmaceutických firem. Pro farmaceutický průmysl musí být mnohem lukrativnější, když ten člověk onemocní a je dlouhodobě léčen, pokud možno ještě, nechci to teďka, aby to vyznělo negativně, ale když ten člověk má dlouhodobé komplikace a bohužel virus chřipky nejenom, že přímo zabíjí, ale on rozhodí jaksi do té doby kompenzovanou nemoc oběhového systému, srdíčka a cév, ledvin, cukrovku, tlak a v podstatě u nás, dejme tomu stovky, desítky až stovky lidí umírají přímo na chřipku, ale mnohem více lidí, mnohem více lidí umírá na to, že vlastně onemocnění toho člověka vlastně následně s latencí několika týdnů nebo měsíců usmrtí tím, že vlastně se mu zhorší ta základní nemoc, kterou si předtím úspěšně dlouhodobě léčil. A to jsou jenom na oběhové nemoci v průměru 1700 lidí ročně nebo na jiné chronické nemoci 2600 lidí ročně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Epidemiolog a odborný garant center očkování a cestovní medicíny Rastislav Maďar je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vy jste to zmiňoval, že chřipka může i zabíjet. Já jsem četla v těch údajích, které dnes zveřejnila Národní referenční laboratoř pro chřipku, že zemřelo už 6 lidí. Čím to, že vlastně už dnes dokážeme léčit daleko náročnější nemoci, než je chřipka, a přesto se tady na chřipku umírá?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Ve většině případů je to souhra faktorů. Je to jednak věk, v podstatě věk jako takový, i když ten člověk nad 65 až 60 let nemá jiný, zatím jiný zdravotní problém, tak můžeme ten věk považovat za nezávisle rizikový faktor, který oslabuje imunitní systém, takže v podstatě v tomto věku první nemoc, spousta pacientů říká, že nemívám chřipky, první nemoc může být i poslední v podstatě u toho člověka, takže je lepší se chránit kontrolovanou formou. Nedávno mi pacientka říkala, že měla očkované už různé vakcíny, říkala mi, že chřipkovou vakcínu by nechtěla, protože slyšela, že ten imunitní systém je potom líný, že nepracuje, ono je to prostě naopak, protože my podáváme jakoby maketu, jak jsem říkal toho, nebo podáváme antigeny, které jsou navázané na nosič, to je malinká část toho viru a ten, očekává se, že ten imunitní systém se sám aktivuje a sám si vytvoří proti tomu protilátky, které, když se potká se skutečným virem, tak je použije. A zajímavé u nás je i to, že jsou lidi, co k nám, pacienti, kteří k nám chodí na očkování, mají všechno možné, očkování proti vzteklině kvůli cizině, břišnímu tyfu, choleře, ale když jim nabídneme očkování proti chřipce, tak to negativně ..., prostě mají k tomu negativní postoj a odmítají to.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale ono právě člověk si říká, když slyší, proti čemu všemu by se měl nechat naočkovat, proti chřipce, proti klíšťové encefalitidě, proti meningokokovi a já nevím proti všemu se dá takhle naočkovat, ale jak to snáší naše tělo? Není z toho už naše tělo úplný magor, když dostane takové dávky každý rok?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Ne, ne, vůbec ne, vůbec ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vůbec ne?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Vezměte si, že infekčních nemocí je strašně moc a v podstatě ty antigeny, které my dostáváme očkováním do těla, na které má reagovat náš imunitní systém, to je tak strašně malá zátěž, že vlastně kojenec za první rok svého života se potká s milionem antigenů, to je neporovnatelné. Ve vakcínách, v celém povinném očkování jsou jenom desítky antigenů, takže bát se toho skutečně nemusí, ani těch antigenů a ani těch, co občas se objevuje v médiích, že hliník a podobně, to jsou v podstatě součásti, které umožňují zeslabit tu vakcínu, aby vyvolávala menší nežádoucí účinky a to bych vás musel naočkovat snad stovkou najednou těch vakcín, což je úplně nesmyslná představa, aby vůbec, abychom se přiblížili alespoň zdaleka té kritické hranici nebo té rizikové hranici, takže je to skutečně, hlídá se to, vezměte si, že ročně jsou naočkovány miliardy lidí na celém světě a můj syn pětiletý měl do tří let celé povinné očkování a plus 8 nadstandardních vakcín proti 8 nemocen teda.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A je v pohodě?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Naprosto. Proto ho očkuji, aby neměl tu nemoc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak nebezpečné je vlastně přecházet chřipku?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
To může být nebezpečné jednak pro okolí, protože například děti jsou výborní přenašeči, takže oni nemusí mít až tak těžký průběh, ale i delší dobu vylučují virus chřipky než dospělý, stejně tak jako osoby s oslabenou imunitou. A když to člověk nevyleží, tak se mu to vrátí jako spousta jiných nemocí a i mladý člověk může skončit se zánětem vlastně obalu srdce, s výpodkem na srdci, který následně může způsobit i klidně invalidní důchod v horším průběhu, může mu dokompenzovat astma nebo nějaké jiné onemocnění. A i z toho důvodu si myslím, že je naprosto zbytečné mít něco, co mít nemusím a co mi může ublížit v jakémkoliv věku. Míváme i mladé lidi 26leté, které, kteří umírají na chřipku zničehonic.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A jako byť jsou úplně zdraví?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Ano, přesně tak. Takže ono je to souhra faktorů. Máte jinou virózku, teď je to únava organismu, nevyspalost, do toho, na to vám nasedne nějaká bakterie, kterou můžete nosit dlouhodobě v krku a do té doby vám nic neudělala a najednou je to superinfekce, která vás ohrožuje na životě v jakémkoliv věku.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže dávat si pozor, vždycky si vzít neschopenku a minimálně, kolik, takových 5 dnů to pořádně vyležet, nebo to je individuální u každého?

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Je, ale bohužel, a to je taky velký deficit u nás, při vší úctě ke zdravotníkům, zejména k těm, co teda slouží noční služby a dělají první poslední pro své pacienty, tak potom je naprosto z mého pohledu nesmyslně ohrožují tím, že se nenechají včas před chřipkovou sezónou očkovat, protože si neuvědomují, že když oni onemocní, tak jejich pacient na to může umřít, i když to přímo na svém oddělení nevidí, a to, že si alibisticky vezmou roušku, to nic neznamená de facto, protože, když navlhne obyčejná rouška, tak ten ochranný efekt je sporný a skutečně mi to přijde, že zatímco v Americe se očkuje přes 50 % zdravotníků, v Severní Americe a v těch dokonce jsou nemocnice, kde je to povinné, mimochodem u nás v centru očkování a cestovní medicíny je to taky povinné to očkování, abychom neohrozili ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale u nás je také několik zdravotníků, kteří sami říkají, že oni se nenechají očkovat proti chřipce.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
No, to už je potom otázka, zase očkování je téma, do kterého mluví každý a tak, jak my nemluvíme do jiných specializací, pokud to nesledujeme aktivně, tak asi by bylo záhodno, kdyby jiné specializace, pokud zase nesledují, pokud to výslovně není buď jejich koníček nebo se věnují něčím, co s vakcinologií souvisí, vakcinologie se strašně rychle vyvíjí tak, jako všechny ostatní medicínské obory a pokud někdo to nesleduje jeden rok, tak může mít už obsolentní informace, které neplatí, natož delší dobu. Já jsem skončil studium medicíny před 18 lety a upřímně řečeno v některých oborech, do kterých jsem od té doby nenahlédl, i když teda jezdím na mise do zahraničí, kde je lékař konfrontován se všemi diagnózami, takže trošku má jinou situaci, tak přece jenom bych si v životě z úcty ke kolegům nedovolil komentovat, hodnotit jejich postup léčby a jejich názor nějakých jiných chronických nemocí, do kterých jsem, které prostě 18 let systematicky nesleduji.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvil o tom, že velmi nebo takovým nejlepším přenašečem v uvozovkách chřipky jsou děti. Také se říkalo, že se chřipka přenáší klimatizací, ale to jsem slyšela, že už neplatí, že už existují filtry v klimatizaci, které tomu dokáží zabránit.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Existují, existují, ale zase na druhou stranu typickým místem, kde se přenáší tyto chřipkové viry a jím podobné, jsou prostředky veřejné hromadné dopravy, kde, předpokládám, že ty filtry standardně nejsou, aspoň o tom nevím, a pokud jsou, tak asi jen někde. Takže jsou studie, že když se posadí do letadla například člověk s chřipkou, který vylučuje virus chřipky, tak ten virus se dostane tou klimatizací, tou cirkulací vzduchu, vůbec tím foukáním vzduchu do celého letadla v průběhu 4 minut bez ohledu na to, kde sedíte vlastně, jenom můžu jako příklad uvést jednu věc, ještě, že virus chřipky má asi 80 až 120 nanometrů a 1 kapénka má asi 5 mikrometrů v průměru, takže, když kýchnem, 1 kapička je dostatečné množstvím, abychom přenesli, nakazili někoho v podstatě a když si kýchneme, tak jich vykýchneme 40 tisíc. Samozřejmě ne všechny zůstanou viset ve vzduchu, některé se usadí, ne všechny jsou dostatečně malé, aby pronikly do dýchacích cest, nicméně stačí jedno kýchnutí, které si špatně zakryje rukou člověk pusu a nebo nos a vlastně může to letět poměrně dlouhou dobu a ten virus je schopný na pevném povrchu vydržet 1 až 2 dny, tak tam klidně číhá na někoho, kdo si na to šáhne a potom se dotkne svojí vlastní sliznice.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Epidemiolog a garant center očkování a cestovní medicíny Rastislav Maďar byl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Děkuju za to. Na shledanou.

Rastislav Maďar, epidemiolog, odborný garant center očkování a cestovní medicíny
--------------------
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Radiožurnálu za chvilku další zprávy, Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

autor: heš
Spustit audio