Většina lidí umírá v anonymním zdravotnickém prostředí. Změní to služby hospiců?

„Se smrtí stále nedokážeme zacházet,“ soudí Jiří Krejčí, ředitel Hospice Dobrého Pastýře, který hodnotí spot jako odpovídající a s černým humorem problém nemá. „Ukazuje se, že většina lidí má trauma spojené s odchodem blízkého člena rodiny,“ připomíná. Nejde podle něj o smrt jako takovou, ale o způsob. „Například o fakt, že rodina u toho nemohla být a že jejich babička umřela v anonymním prostředí,“ vysvětluje.

Přitom hospic by mohl být adekvátním řešením celého problému. „Nabízíme služby pacientům, u nichž byly vyčerpány možnosti léčby a zbývají jim poslední týdny nebo měsíce života,“ přibližuje. Pacient navíc nemusí zůstávat v cizím zařízení, ale může trávit poslední chvíle svého života doma. „Nabízíme zdravotní, sociální, psychologickou a spirituální službu, a to i v domácím hospici,“ popisuje a dodává: „Takhle umíraly naše babičky před 50 nebo 60 lety.“

Čtěte také

Takovou smrt by si přál každý?

Zásadní problém tkví ve financování. Jeden den domácího hospice stojí 1 900 Kč, náklady na lůžkový hospic čítají 2 500 Kč. „Přitom akutní lůžko stojí 5 tisíc nebo spíš 10 tisíc za jeden ošetřovací den,“ srovnává náklady Jiří Krejčí. Jenže akutní lůžka jsou zahrnuta do systému veřejného zdravotního pojištění, zatímco služby hospiců jen částečně.

Ve spotu Nepohřbívej svou babičku zaživa, který připomíná, že umírat se dá i jinak, si zahrál Jiří Lábus. „Můj dědeček si sedl na zídku, snědl guláš, vypil pivo a umřel. To je velmi milosrdná smrt, ale taková bohužel není vždy,“ konstatuje herec v rozhovoru s moderátorkou Karolínou Koubovou.

Jiří Krejčí, ředitel Hospice Dobrého Pastýře|foto: Šárka Ševčíková

Uznává však, že se o umírání mluví častěji než dřív. „Je dobře, že to tak je. Takový je život. Člověk se narodí a ví, jak to dopadne,“ říká k tomu a s trochou nadsázky připomíná, že by byl rád pohřben v kostýmu Jů.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.