Speciál Radiožurnálu o Nepálu

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Dobrý den.

Speciál Radiožurnálu: Vrátí se do Nepálu turisté?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A reportéři Radiožurnálu Jaromír Marek a Lubomír Smatana. Pánové, dobrý den.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Dobrý den.

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
Dobrý podvečer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Bultasová, já začnu u vás, protože vy jste odjela do Nepálu hned po tom zemětřesení. To zemětřesení první bylo 25. dubna. Vy už jste 27. byla v Nepálu.

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Přesně tak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takhle rychle to šlo.

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Já jsem byla zrovna na cestě z Filipín z naší mise, kde jsem akorát končila, měla jsem sbaleno, měla jsem vlastně 27. ráno odlétat a místo do Prahy jsem letěla do Nepálu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jenom vám zavolali a řekli: "Deniso, změna, letíš jinam." A vy jste řekla ano, to je prostě rozkaz? Takhle to funguje v Člověku v tísni.

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Přesně tak. Není to rozkaz, můžu určitě odmítnout.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale udělala byste to?

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Ale v tu chvíli jsem měla ještě energii jet, chtěla jsem vlastně pomoci a věděla jsem, že tam budu rychle.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jste viděla, když jste přijela do Nepálu, jaký byl vlastně ten první pohled na hlavní město?

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Ten první pohled překvapivě nebyl tak strašný, jak jsem čekala. Ono vlastně jenom část Káthmándú, hlavně to historické centrum bylo úplně zničené a mnoho čtvrtí tam bylo v podstatě v pořádku a kdyby třeba člověk neviděl lidi, kteří přespávají venku, protože se stále báli těch následných otřesů, tak by ani nemusel v některých částech Káthmándú poznat, že nějaké zemětřesení bylo, takže tam je vždycky velký rozdíl mezi kvalitou budov, takže ty méně kvalitní popadaly, ale ty moderní dobré budovy zůstaly stát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to věc, kterou potvrdí i Jaromír Marek, náš reportér, který vlastně také přijel poprvé do Nepálu po tom zemětřesení, tuším, 28. jsi byl na místě?

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
27.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
27. také.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
V noci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
V noci.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Chvilku po Člověku v tísni.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Také jsi vlastně měl pocit podobný, jako popisuje tady Denisa, že jakoby tam na některých místech vůbec zemětřesení nebylo?

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Tak určitě to je pravda. Samozřejmě představa, že spadly všechny budovy, že celé Káthmándú je v troskách, tak ta neodpovídá realitě. Je to tak, zkrátka popadaly ty budovy, které byly staré, historické, o to je to horší samozřejmě, protože ty nejcennější stavby, ty se zhroutily, ale celé velké čtvrti samozřejmě jsou nedotčené, takové ty různé betonové budovy, které vyrostly v posledních 20-30 letech, tak ty samozřejmě stojí, i když některé taky spadly k údivu tamních lidí, že to byly domy, které měly vydržet leccos, a přesto se zhroutily, ale to bylo zřejmě tím, že prostě byly postaveny z nekvalitního materiálu nebo bylo něco ošizeného. Ale v těch městech opravdu padly ty historické středy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A to bys nám možná mohl říct, jak to vypadalo ty popadané budovy, protože tys mi ukazoval fotografie, když jsi fotil vlastně v Káthmándú a tam nebylo vůbec nic, tam byla hlína nebo já to ani neumím popsat.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
To je pravda, to mě, vlastně asi každého muselo zaskočit, protože, když už ten dům spadl, tak se skutečně změnil ne v hromadu trosek, ale spíše opravdu v hromadu hlíny, jakýchsi sutin, prachu, jakoby se ten dům, který byl postavený z těch tradičních hliněných, nepálených mnohdy cihel, prostě zase změnil na ty výchozí materiály zase zpátky na tu hlínu a prach, což musím říct, že mě docela překvapilo. Ty moderní budovy byly třeba hromada sutin, ale většina těch starých budov se skutečně změnila v hromadu hlíny a hromadu prachu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty jsi jezdil do Nepálu, byl jsi tam poprvé v roce 1996, potom několikrát ještě opakovaně, bylo to bolestivé pro tebe potom vidět vlastně, že to, co jsi tam viděl ty krásné historické budovy, že najednou to není?

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Určitě, já, když jsem se to dozvěděl v tu sobotu, když to zemětřesení se odehrálo, tak jsem shodou okolností taky byl v Asii, byl jsem v Šanghaji a dozvěděl jsem se to, přišla mně SMSka z nějaké agentury na telefon, že zasáhlo Nepál zemětřesení o síle tehdy 7,6 mám, tuším, pocit Richterovy škály a bylo mi jasné, že řada těch památek spadne a musím říct, že jsem z toho byl docela, docela smutný, protože Nepál a Káthmándú, zejména káthmándské údolí jsem opravdu považoval a pořád považuju za jedno z nejkrásnějších míst Asie, opravdu to mělo úžasné kouzlo, prostě tam ta historie byla přítomna a teď tedy velká část tady té historie nenávratně zmizela. Ten duch těch měst je prostě pryč.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak toto všechno vnímal Lubomír Smatana, náš další kolega, který se vrátil teď před pár dny také?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
Tak já všechno vnímám bystře, ale to je zajímavé, že ty budovy, které jsou postaveny z hlíny a z kamene, tak se tím chvěním rozložily opravdu na prvočinitele, a to si myslím, že je také důvod, teda za prvé tam byly dva otřesy, ten první zřejmě, ten, co byl na severozápadě ten větší, tak asi ty budovy nejdřív načal, a ten druhý je, řekl bych, dorazil, protože, jak se ty budovy rozpadly opravdu jenom na ty jednotlivé kousíčky, tak to byl možná důvod, to říkám v uvozovkách, ale proč tak málo lidí zemřelo. Vezměte si, že čtvrt milionu budov je zničeno úplně a přitom zemřelo 8,5 tisíce lidí, to jako nehraje, člověk přemýšlí, jak je to možné. Tak jsem to ještě dneska konzultoval s bratrancem, který staví v Číně a na Tchwaj-wanu, takže v seizmicky aktivních oblastech a on mi tohle to potvrdil, že tím chvěním, které trvalo při tom prvním otřesu asi, tuším, 50 vteřin, tak ty budovy se začínají pomalinku rozkládat až se prostě úplně rozdrobí, rozdrobí na prach a tím, poprvé teda ti lidé opustili velice rychle ty příbytky, a to je zachránilo a už se do nich nevrátili, takže to druhé zemětřesení, ta druhá vlna, ty budovy sice padly, ale ti lidé už nebyli vevnitř.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě zaujala jedna věc, že jste se ubytovali v hotelu, protože i třeba spousta Nepálců raději spala venku právě z obavy, že by mohly být následné otřesy.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Dodnes spí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodnes spí, říká tady Jaromír Marek.

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
A ještě třeba 10 let spát budou podle mě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Lubomíre, a vy jste se nebáli, Lubomíre?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
Já jsem spal první noc, myslím, v hotelu a pak jsem spal ve stanu, když jsem byl nahoře v té vesnici. Tam jsem, tam nás to zastihlo ve 4 hodiny ráno zase takový nějaký slabší otřes, ten jsem se potom díval do tabulek, tak měl asi 4,8. A jak jsem se díval do těch tabulek americké geologické služby, tak ty otřesy jsou každý den, akorát že je člověk necítí, a jsou každý den asi už posledních 100 let, tam zkrátka to je asi nejvíce nebo jedna z nejvíce aktivních, seizmicky aktivních oblastí na celém světě jižně od Himalájí, takže ti lidé jsou na to za prvé zvyklí a za druhé ty hliněné domy jsou vlastně velice dobré v tom, že ta hlína velice dobře vstřebává ty malé otřesy, a proto tam asi po staletí ty hliněné domy vydržely. Kdyby to bylo celé z betonu, tak budou padat celé betonové bloky a kdyby padly najednou, tak těch mrtvých bude asi víc. Tím chci říct, že asi je rozumné i nadále v těch vesnicích a v těch horách stavět z těch tradičních materiálů, které dokážou odolat nebo alespoň tedy zachránit ty lidské život.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Denisa Bultasová, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni se také ubytovala v hotelu?

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Ne, no, vlastně v prvních, v prvním týdnu, když jsme byli v Káthmándú, tak jsme bydleli v hotelu, a když jsme pak přijeli do Gorkhy, do jednoho z těch venkovských, venkovských částí, tak tam jsme spali taky ve stanu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A Jaromír Marek se tady hlásil o slovo ve chvíli, kdy ...

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
... mluvil Lubomír Smatana. Tys měl jiné vysvětlení vlastně pro ty otřesy.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Já bych samozřejmě nechtěl, nechtěl polemizovat se svým kolegou, který bystře vnímá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Klidně polemizujte, od toho je ten pořad.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Ale já si myslím, že především ten relativně malý počet obětí byl proto, že obě ty zemětřesení, jak toho 25., tak 26. a potom toho ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
12. května.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
12. května se odehrávaly kolem poledne, to znamená, že většina lidí nebylo v těch budovách, byli prostě venku. Kdyby to zemětřesení se odehrálo o půlnoci alespoň jedno, tak těch obětí bude mnohonásobně a mnohonásobně víc, protože ty domy, byť hliněné, tak opravdu padaly, z těch videí to je zřejmé, jako docela, docela rychle, ony se rozložily až potom na zemi, takže řekl bych, že ten opravdu hlavní důvod, proč si myslím tedy já, těch obětí je relativně málo na to, jaký je počet těch domů, tak je zkrátka ten, že ti lidé v těch domech v tu chvíli aktuálně nebyli, kdyby to bylo v noci, tak to bylo mnohem horší.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Denisa Bultasová chtěla ještě doplnit.

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Tohle bych určitě ráda potvrdila, protože, když jsme se bavili s těmi lidmi v těch vesnicích, které byly úplně zničené, tak tohle byl určitě jeden faktor, který nejčastěji zmiňovali, že to bylo v době, kdy většina těch lidí byla na polích, venku a říkali, že určitě, kdyby, kdyby to zemětřesení přišlo v noci, tak většina té vesnice by byli v podstatě uvězněni v těch troskách.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Denisa Bultasová, koordinátorka humanitární pomoci ze společnosti Člověk v tísni. Jaromír Marek, reportér zahraniční redakce Radiožurnálu, a také další reportér Radiožurnálu Lubomír Smatana jsou hosty Radiožurnálu. Lubomíre, vy jsi vyjel i za hlavní město, navštívil jsi vesnici Simthalí, doufám, že to správně čtu, ta je spolu s vesnicí Dahú místem, kam právě poputují peníze ze sbírky České rozhlasu Pomáhejte s námi Nepálu. Jenom připomínám, že se vybralo, úžasná částka, 7, přes 7 milionů korun. Jak to vypadalo na místě?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
No, tak vypadalo to, si myslím, úplně všude. Tuhle tu oblast zasáhlo zemětřesení, ta druhá vlna víc, tam to bylo, to první bylo na severozápadě, tohle to je na východě od Káthmándú, takže ti lidé už vlastně bydleli mimo, mimo domy. No, jak to vypadá? No, všechny ty domy, které spadly, tak prostě je to hromada hlína, k tomu se nedá nic víc říct. A ty, co stojí, no, tak jsou popraskané, mají tam různé spáry a tak dále, ti lidé, ti lidé bydlí venku, ten obrázek je pořád stejný. Já myslím, že už to nemá cenu dál rozebírat, takhle to prostě vypadá po celém Nepálu. A ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bylo těžké ale se dostat na místo, protože vím, že hned, těsně po tom zemětřesení prvním se mluvilo o tom, že vlastně některá místa jsou úplně nedostupná. Ty ses tam dostal v pohodě, jak jsi tam jel?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
No, protože, že jo, Nepál je docela velký, ale nedostupné jsou ty vesnice, které jsou v mnohem vyšší nadmořské výšce. Tohle to leží ve výšce 1500 metrů, je to 4 hodiny jízdy od Káthmándú, šplhá se, ty cesty jsou vyřezané jakoby ve vrstevnici v těch skalách, takže takhle prostě běhají po těch skalách a tam, kde byly nějaké sesuvy, tak to už to stačili ti místní lidé odklidit, to už přece jenom to bylo 3 týdny po tom otřesech nebo po tom prvním otřesu, takže tam se dalo celkem normálně dojet, i tam jezdila v uvozovkách taková nějaká místní doprava každé ráno, chlapík troubil, asi hodinu jezdil po vsi nebo kolem po těch silnicích, nabíral ty místní, co jedou zpátky domů a sjel dolů, zase druhý zase přijel nahoru.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nádherná příroda, starobylé chrámy a svatyně v káthmándském údolí lákají do Nepálu turisty z celého světa. Každoročně jich zemi navštíví zhruba 300 tisíc. Část z nich tvoří také Češi. I je totiž pohádková horská krajina s největším počtem osmitisícových velikánů láká stále více. Tak my jsme si teď měli poslechnout jednu reportáž o turistickém ruchu, ovšem ta z nějakého záhadného důvodu není, ale co je, tak to je Miloslav Stašek, velvyslanec České republiky v Indii, pod kterého spadá i oblast Nepálu. Pane velvyslanče, zdravím vás. Slyšíme se? Tady je Radiožurnál, slyší nás Miloslav Stašek, velvyslanec České republiky v Indii? Pane velvyslanče, dobrý den.

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
Ano, ano, ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Už se slyšíme?

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
Slyšíme se, slyšíme se. Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Už se slyšíme krásně. Není žádným tajemstvím, že Nepál je hodně závislý na turistickém ruchu. My jsme spolu mluvili před týdnem, vy jste říkal, že zatím nedoporučujete Čechům, aby se do oblasti vraceli, nicméně ta země, jak jsem říkala, je závislá na turistech, stále to platí, stále jim nedoporučujete, aby do oblasti cestovali?

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
Tak zatím určitě to doporučení držíme, protože tak, jak i zaznělo ve vaší reportáži a v rozhovoru přede mnou, tak probíhá pořád odklízení vlastně následků zemětřesení a /nesrozumitelné/ ty ..., hlavní centrum vlastně starobylýho Káthmándú a ty hlavní památky jsou víceméně, je tam omezený vstup, protože většina z nich popraskala a hrozí tam další sesuvy, takže v zásadě to, ten střed hlavního města, kde vlastně je tam tržiště Thamel, kde vlastně většina turistů se shromažďuje, ať už z návratu z hor nebo se tam chystají vlastně na treky, tak v zásadě je úplně vylidněná, většina obchodů je zavřená, takže ten turistický ruch je opravdu, opravdu teďko velice limitován a jakoby lidi, kteří mohli, tak v zásadě jakoby tu zemi opustili a čeká se samozřejmě teďko, aby proběhly monzumy a ta hlavní rekonstrukce, obnova země nastane určitě až po monzumech.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, kdy si myslíte, že bude zase vhodná doba se do Nepálu vydat?

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
Tak já si myslím, že už to nastane na podzim, protože tam je v zásadě jakoby, ten Nepál má na horskou turistiku dvě sezóny, jedna je samozřejmě teďko, což je druhá polovina dubna a květen, a potom je to samozřejmě říjen vlastně po těch monzunech, takže já věřím tomu, že ta situace se natolik stabilizuje, že bude samozřejmě možné prostě bez problémů do Nepálu cestovat už v letošním roce a vlastně tu další sezónu bez problémů absolvovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Přikrývky, stany, různé plachty pro provizorní přístřeší, to byly věci, které byly nejvíce potřeba v Nepálu. To, předpokládám, stále platí?

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
To stále platí. My teďko vlastně jsme měli dva lety vlastně, kde se dopravila humanitární pomoc, která byla poskytnuta Českou republikou ze strany Červeného kříže. Vlastně máme teďko /nesrozumitelné/ na další let ke konci, konci týdne, protože na místě stále máme náš trauma tým, který v zásadě v těchto dnech ukončuje činnost a měl by se stáhnout do České republiky /nesrozumitelné/.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Už není potřeba, myslíte, nebo ještě třeba podle vašich informací by tam byl na místě potřebný?

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
Tak já si myslím, že ten hlavní účel, pro kterou vlastně tu misi, kterou vlastně ten tým měl, tak splnil bezezbytku, protože oni vlastně za ten skoro měsíc působení ošetřili 1131 zraněných, takže to je úctyhodné číslo a hodně pomohli vlastně na místě stabilizovat místní nemocnici, dovybavit ji a vlastně místní lékaři jim vlastně asistovali, takže teďko tu jejich práci, vlastně pacienty, o které se starali, tak v zásadě přebírá ta místní nemocnice, takže i po dohodě vlastně s nepálskou vládou a s místními úřady v /nesrozumitelné/, tak byla dohoda, že v zásadě ukončí práci vlastně ke konci týdne tak, jak vlastně měli mandát vlády.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to vlastně s těmi finančními částkami, které se tady v České republice vyberou? Kdo potom rozhoduje o tom, na co se použijí?

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
Tak většinou to jde přes různé nevládní organizace, takže vlastně ty si rozhodují, na co se ty prostředky použijí. Vlastně po tý vládní úrovni, my jsme získali určitý, určitý seznam priorit, o které měla nepálská strana největší zájem, takže v té první várce se poskytly léčiva, dovezly se přikrývky, stany, plachty. Teď vlastně poletí další letadlo vlastně se zdravotnickými potřebami. Takže ta pomoc, která je směřovaná vládou, tak samozřejmě se předává v místě, ať už je to ministerstvo zdravotnictví, které se stará o vlastně zdravotnický materiál a o další distribuci do nemocnic. A pokud jde o vlastně materiální pomoc, přikrývky, stany, ale i potraviny, tak to má na starosti ministerstvo obchodu a zásobování, takže vlastně ministerstvo shromažďuje tu pomoc, která přichází do Káthmándú a v zásadě armáda asistuje tu distribuci dál.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl Miloslav Stašek, velvyslanec České republiky v Indii, pod kterého spadá také právě oblast Nepálu. Pane velvyslanče, děkuju. Na shledanou.

Miloslav STAŠEK, velvyslanec České republiky v Indii
--------------------
Mějte se hezky. Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A já jenom připomínám, že hosty Speciálu Radiožurnálu jsou Denisa Bultasová, koordinátorka humanitární pomoci ze společnosti Člověk v tísni a také dva reportéži-ři Radiožurnálu Jaromír Marek a Lubomír Smatana. Deniso, když už jsme mluvili vlastně o té pomoci, tak, jakým způsobem vlastně to potom probíhá na místě v Nepálu? Vy to koordinujete tu pomoc, to znamená, máte nějaké spolupracovníky a řeknete: "Ty pojedeš támhle, tam je potřeba zase něco jiného." Můžete nám to popsat?

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Přesně tak. Pracujeme v týmu, máme také v tuto chvíli asi 15 místních zaměstnanců a úplně v tom prvním týdnu jsme se rozhodli vydat se do oblasti toho epicentra, do oblasti Gorkha, kde jsme vlastně velmi rychle dali dohromady tým. Největší překážkou byla logistika, protože vlastně poté, co všichni začali nakupovat právě ty plachty, které byly nejvíce potřeba, tak ten nepálský trh nebyl schopen absorbovat tu poptávku, takže vlastně několik dní ty plachty nebyly vůbec dostupné, nebo byly ve velmi špatné kvalitě. Takže důležitá vlastně část té práce je určitě zajistit logistiku, jednak nákup toho zboží, které je třeba distribuovat těm zasaženým rodinám, a jednak zajistit dopravu na místo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A také, aby toho nebylo ve finále moc třeba.

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Přesně tak. Ale při katastrofě takovéto, těchto rozměrů je většinou těžké přijít už v té první chvíli s příliš, takže vlastně těch aktérů je tam tolik, nicméně stále těch lidí, kterým vlastně to sebralo střechu nad hlavou, je daleko víc, než jsme schopni celá ta komunita těch mezinárodních organizací i s vládou zajistit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaromíre Marku, jak vypadá na místě práce novinářů? Když přijedeš, nebo když jsi přijel, ty jsi tam byl po zemětřesení dvakrát, tak přijedeš na místo, vytáhneš nahrávací zařízení a jdeš hlavním městem a když něco zajímavého vidíš, tak to natočíš?

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Tak v zásadě tak to nějak to vypadá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Ale já myslím, že vždycky je potřeba zkrátka se nějak rychle zorientovat, je potřeba najít rychle lidi, kteří vám mohou nějak třeba pomoci v tom dostat se tam, kam potřebujete a dostat se k těm, které potřebujete, no, a pak už to potom vypadá tak, jak říkáš, no prostě jdeš po ulici, s někým si popovídáš, pak si to nahraješ a ...

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
Je to jako, když jedeš do Berouna, je to stejné v podstatě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to v podstatě stejné, protože Lubomír Smatana toto může říct, ten se pohybuje převážně po České republice, takže, jaký to je rozdíl, Lubomíre, třeba pro tebe konkrétně to byl, to byl hlavní rozdíl v čem?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
No, v ničem. Já jsem vyjel nahoru do vesnice a jak jsem obcházel ty jednotlivé domky, mluvil jsem s těmi lidmi a protože jsem toho potřeboval natočit hodně, tak jsem vždycky vybral prostě nějaký úhel pohledu na jeden domek nebo na nějakou jednu rodinu, a takhle jsem prostě trávil asi 24 hodin chození po té vesnici, dokad jsem nenasbíral dostatek materiálu, něco jsem ještě poslal v noci přes satelitní modem a potom zbytek jsem zpracovával zpátky v Káthmándú, kde bylo celkem jednou za několik hodin prostě připojení, kterým to šlo poslat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl jsi průvodce, překladatele?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
No, měl jsem s sebou jednoho mladíka, který mluvil anglicky a na místě potom se objevil učitel angličtiny, se kterým se dalo domluvit, a to byli v zásadě asi dva lidé, kteří mi tam nějak pomáhali. Ale oni Nepálci jsou strašně velice ochotní. Oni jsou schopni mluvit o čemkoliv, na co se jich zeptáte. Navíc v tu chvíli, i když to nevypadá, tak jako oni si dokázali ten čas najít vždycky, vůbec v Asii si lidé vždycky najdou, najdou čas na vás, takže z tohohle hlediska to, myslím, není vůbec žádný problém. Nakonec oni byli i rádi, že tam vůbec někdo přijel, netušili, že tam asi někdo vůbec ještě letos přijede, navíc, kdo se zajímá o jejich problémy. A vysvětlil jsem jim, že proč tam jsem, že tam bude směřovat nějaká pomoc, že tam budeme něco obnovovat, takže prostě byli rádi, no. Zabili kvůli mě třeba i kozu, takže jsme měli dobrou ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Že jste si dali třeba nebo ...?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
No, dali jsme si kozu. Jedli jsme kozu. To tak prostě bývá, že lidé si k obědu něco uvaří, tak Nepálci zabili kozu v jedné rodině, pak přišly ostatní rodiny, protože koza se musí zpracovat hned, tam nemají ledničky nebo něco takového, tam se všechno zpracovává hned. Také, to je možná dobré vědět, že po tom zemětřesení tam se nic nekazilo, protože ti lidé nemají nic, co by se jim zkazilo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak důležité vlastně pro tu pomoc humanitární je, že se o té oblasti mluví? Protože předpokládám, že dokud je to v médiích, tak proudí víc peněz potom třeba na konto třeba sbírky Člověka v tísni, je to tak? Tam už je přes 20 milionů jenom, 25 milionů teď.

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Je to tak, nicméně ..., ano, nasbírali díky štědrosti české společnosti 25 milionů korun a je to určitě třeba mluvit o té katastrofě, o potřebách těch lidí, na druhou stranu je to dvousečné a když pak do nějakých vesnic proudí reportéři, proudí ty nevládní organizace a ptají se ty stejné otázky každý den, tak ti lidé často bývají velmi unavení a frustrovaní, že třeba přichází lidé pouze se ptát, ale ta pomoc nepřichází spolu s nimi. Takže my jsme určitě v těch prvních dnech místo, abychom chodili do těch vesnic jenom zjišťovat potřeby, tak jsme rovnou distribuovali věci a ten průzkum prostě přicházel až vlastně na řadu poté, co byly zajištěny základní potřeby těch lidí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaromíre, do jaké míry si člověk nebo v jaké situaci sis třeba ty řekl - teď už není vhodné se těch lidí na nich ptát, teď už není vhodné fotit?

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Já musím říct, že skutečně, jak říkal Lubomír, my si asi nedokážeme představit to, že ti lidé navzdory takové velké tragédii v zásadě jsou pořád optimističtí, jsou veselí, usměvaví, neprožívají to asi tak dramaticky a tragicky, jak bychom takovou situaci prožívali my, takže jakoby ten limit nebo ten práh toho, na co se neptáte, tak samozřejmě bych se asi neptal přímo na to, jestli zahynuli během toho zemětřesení nějací rodinní příslušníci toho dotyčného, on vám to nakonec stejně řekne sám. A vlastně jediný okamžik, kdy jsem tedy nefotil, ani jsem nějak ..., prostě šel pryč, tak byla taková situace, kdy vykládali z nákladního vozidla nějaké ostatky lidí, které byli několik dní pod těmi ruinami, tak to jsem nepovažoval za nutné, abych to nějak zdokumentoval.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl nějaký moment u Lubomíra Smatany, kdy jsi řekl - teď už ne?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
V zásadě ne, akorát, když jsem vyjel teda nahoru, tak tím, že jsem jel narychlo, tak jsem s sebou vlastně nic neměl, tak jsem se posadil na tu náves vedle školy, to je takový plácek, kde kluci asi hrají fotbal nebo vůbec děti nějaké hry, tak jsem si říkal, co tam vlastně budu dělat, tam jako je rozmlácené, někam se ztratil řidič i ten překladatel, tak jsem tam seděl a říkal jsem si - no, tak to bude pěkné. A pak jsem se jich zeptal, jestli tam někde nemají toaletu, tak mě k ní dovedli. Kupodivu toaleta byla zachovalá, vypadala podstatně líp než většina toalet, které jsem kdy viděl v Asii, dokonce tam měli jakoby, toaleta byla sice tureckého jakoby zvyku, ale byla porcelánová, tekla tam voda, prostě normální záchod, tak jsem si říkal - no, tak to je celkem ještě civilizovaná vesnice a ona civilizovaná byla, no, zkrátka to tam akorát popadalo. Ti lidé jsou sice chudí, ale fungují v podstatě jako normálně, je to trochu jiná civilizace, ale je vesměs normální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Bultasová, řekněte mi, do jaké míry, když se vracím k těm penězům, jak jsem říkala tu částku, která se třeba vybrala, která je teď na kontě ať už Českého rozhlasu nebo na kontě, nebo Nadace Českého rozhlasu nebo na kontě Člověka v tísni, do jaké míry se právě v tom projevuje i to, že Češi znají tu oblast, že tam rádi jezdí? Hraje to roli?

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Určitě to hraje velkou roli. Tahle sbírka byla poměrně úspěšná. Když mohu srovnat třeba s filipínskou sbírkou v roce 2013, tak tam jsme vybrali 17 milionů korun a určitě se ozývalo i spoustu lidí, dobrovolníků Čechů, kteří nabízeli pomoc, byla to vlastně spousta firem, uspořádala zaměstnanecké sbírky právě proto, že Češi rádi do Nepálu cestují.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřítomnost turistů teď v Nepálu by byla asi tragédií, Jaromíre Marku, protože pan velvyslanec mluvil o tom, že se nedoporučuje Čechům jezdit teď do Nepálu.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Nejen Čechům asi.

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
Ani Maďarům třeba.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Komukoliv, že se nedoporučuje jezdit do Nepálu, ale samozřejmě ta země žije z turistického ruchu, takže, jak problematické je vlastně tato věc?

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Tak ono problematické je zejména to, že vlastně už Nepál ztratil tu první část té letošní sezóny, protože to zemětřesení přišlo právě v době, kdy těch turistů tam jezdí nejvíc, kdy jezdí horolezci na ty velehory, takže tato sezóna rychle skončila, všichni odjeli, ty treky se uzavřely, ty tábory, odkud se chodilo na ty velehory, jsou zavřené, je tam zakázáno chodit, takže tu první část té sezóny prakticky Nepál už ztratil. Teď bude 2-3 měsíce období dešťů, takže to tam žádní turisté nebyli stejně. A je samozřejmě velmi důležité, jestli tam se ti turisté vrátí do té druhé části sezóny, to znamená, od toho, řekněme, přelomu září-října až do konce roku. Tam se, tam se samozřejmě ukáže, jestli, jestli se lidé vrátí nebo se nevrátí. Když jsme se o tom bavili s Lubomírem tam s místními lidmi, kteří se pohybují v tom byznysu turistickém, tak ti většinou tedy předpovídali, že se hned tak ti lidé nevrátí, protože ono samozřejmě něco jiného je ta vlna solidarity, která je samozřejmě úžasná, a něco jiného je potom, řekněme, ten návrat po nějaké takové katastrofě nebo tragédii do normálu, protože zkrátka jaksi ti lidé nějakou chvíli váhají s tím, jestli tu zemi mají navštívit nebo nenavštívit a to se potom tedy ukáže na podzim v té sezóně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy se vrátíte vy do Nepálu, Lubomíre?

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
To já nevím, kdy se vrátím do Nepálu, ale vím určitě, že ty treky, takové ty nejpopulárnější, jako je třeba kolem Anapurny, tak ty jsou úplně mimo nějaké, nějaký turis..., to se prostě nedá. Ta vesnice Langtang je úplně zničená, ta je pod nánosem kamenů, jsou zničené všechny ty přístupové cesty, ty treky i ty další cesty, které vedou prostě do hor, tak nejsou už zabezpečené, tam jsou, hrozí neustále sesuvy. Teďka přijde monzum, bude pršet, zas to povolí. Takže já nevěřím tomu, že v dohledné době bude možné absolvovat nějaké treky v horách, to je podle mě úplně iluzorní. I expedice, včera jsem se díval na jednu, která byla, která šla na Čo Oju ze severní strany, to znamená, od Tibetu, tam také skončila sezóna, tam to Číňané uzavřeli. Vůbec myslím si, že to je jako ztracená záležitost pro letošní rok.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl Lubomír Smatana, Jaromír Marek a Denisa Bultasová, kteří byli hosty Speciálu Radiožurnálu. Děkuju za to. Na shledanou.

Lubomír SMATANA, reportér Radiožurnálu
--------------------
Příjemný večer.

Jaromír MAREK, reportér Radiožurnálu
--------------------
Na slyšenou.

Denisa BULTASOVÁ, koordinátorka humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni
--------------------
Na slyšenou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Helena Šulcová vám přeje dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.