Jan Daňhelka ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se to sucho, které aktuálně zažíváme, už označit za extrémní?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Ono je to velice složité, protože neexistuje jedno číslo, kterým by se dalo sucho vyhodnotit tak, aby postihlo všechny ty aspekty, aspekty sucha. Každopádně lze určitě říct, že lokálně dosahují ty hodnoty opravdu extrémních, extrémních stavů, které jsme třeba zatím nezaznamenali za posledních několik desetiletí, konkrétně v případě několika, několika vodních toků. Na druhou stranu za celou republiku, kdybychom to, kdybychom ten pohled vzali nějak globálněji, tak ještě určitě nedosahujeme extrémů, které tady byly v roce 2003, ale i v dřívějších obdobích, třeba i v 19. století.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde je tedy lokálně ta nejhorší situace, co se týká třeba řek?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Co se týče řek, tak ono není to soustředěno do jednoho regionu, ale, řekněme, jsou to spíš ty menší toky v takových těch středních a nižších polohách, takže kdybych měl jmenovat některé, tak je to Šlapanka, Lomnice, Skalice, takové menší toky, které si úplně, úplně neidentifikují možná posluchači, ale opravdu jsou to menší toky ve středních polohách, ne ty tekoucí z hor. Tam ta situace se vždycky vyvíjí o něco zpožděně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vodáky můžeme potěšit nějakým údajem z řek, kam by se mohli vydat přece jen na nějaký úsek nebo vůbec ne?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Obávám se, že příliš nikoliv. Český hydrometeorologický ústav měří průtoky, ale ten převod na to, zda ta řeka je splavná, nebo ne, to neděláme my, to si dělají vodáci sami. Pokud já vím, tak o něco lépe snad ve srovnání s zbytkem republiky by na tom mohla být Horní Vltava pod Lipnem, kde přece jenom z nádrže je možnost upouštět větší průtok, než byl tam byl asi v tuto chvíli přirozený.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je ta situace ohledně podzemních vod?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Podzemní vody, vždycky na ně dopadá to sucho s určitým zpožděním, řekněme, několika týdnů oproti tomu, co se děje v meteorologii v podobě nedostatku srážek a potom se projevuje na těch povrchových tocích a v půdě, takže co se týče podzemních vod, tak momentálně zhruba polovina těch objektů, které operativně sledujeme a vyhodnocujeme, vrtů a pramenů, je, řekněme, pořád v mezích normálu, nicméně asi 30 % už se dostalo pod hranici, kterou máme definovanou jako silné sucho, což je hranice, která odpovídá, řekněme, 15 % historicky nejmenších stavů v těch, v těch měřících stanicích, takže se dostáváme na něco, že kdybych to měl převést, tak 15 % zhruba odpovídá tomu, že to je situace, která se opakuje jednou za 8 let nebo méně často.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysychají už studny, dá se tomu nějakým způsobem zabránit?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Studny určitě v tuto chvíli vysychají. My samozřejmě nejsme schopní hodnotit ty přímo jednotlivé studny, ale z toho, z těch indicií, které máme, to znamená, že i v našich vrtech došlo, došlo k významnému poklesu, lze usuzovat na to, že v řadě oblastí právě studny problémy mít můžou. Tam je ovšem ještě druhá věc třeba říct, že každá ta studna je svým způsobem specifická, protože my jsme tady v poměrně složité geologické situaci, takže opravdu záleží na tom, odkud přímo ta studna bere vodu, jak velké jsou ty zdroje podzemní vody, ze kterých čerpá, ale ty menší, které u nás převažují, tak mohou být v tuto chvíli opravdu na tom už velmi špatně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A tomu se asi nijakým způsobem, tento stav nedá odvrátit.

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Tento stav se v tuto chvíli zvrátit nedá, to nám musí pomoct příroda, že přijdou, přijdou srážky. Jinak z dlouhodobého hlediska samozřejmě se dá to zlepšit, případně i ty malé zdroje jejich lepším managementem, ale tam už opravdu záleží, jak jsou potom využívány ty jednotlivé studny, jestli nejsou používány na zalévání, na naplňování bazénů, což je v řadě, v řadě oblastí určitě problém dneska, tak samozřejmě ta voda, pokud se vyčerpá takhle v průběhu jara a brzkého léta, tak potom na konci léta může chybět o to víc.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili měli by si dávat lidi velký pozor na to, jak hospodaří s vodou? Bývali na to takto připravováni nebo jsou na to připraveni, nebo je to něco nového?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Nejsem si úplně jistý, jistý, že to všichni takhle vnímají, ale je vidět, že česká populace se naučila hospodařit s vodou, protože ta spotřeba vody se neustále snižuje, což ukazuje na to, že jsme schopni a ochotní tu vodu, tu vodu šetřit nebo zacházet s ní, řekněme, efektivně, co nejefektivněji, nicméně samozřejmě to je, to je celkový obrázek a u jednotlivců těžko posuzovat, jestli někdo šetří více, je zodpovědnější, někdo na to zatím nedbá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké dopady pocítí zemědělci? My jsme mluvili o těch stavech podzemní vody, ale každopádně ta půda už je asi hodně vyschlá.

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Půda samozřejmě na to reaguje, na nedostatek srážek reaguje první. Tam ten deficit je znát jako první. Přiznám se, že ČHMÚ není úplně, já zvlášť v hydrologii nejsem úplně odborníkem na dopady v zemědělství toho sucha, takže budu spíš vycházet z toho, co vím trošku od kolegů. Pravda je to, že v tuto chvíli vlastně to sucho v této fázi produkce nebo vzrůstu rostlin není zas až tak špatně působící nebo tak destrukční, jako by bylo třeba v průběhu jara, kdy opravdu dochází k tomu, k tomu nárůstu. Teďkom v tom zrání ty obiloviny třeba potřebují vody daleko méně, čili ty dopady budou menší, než kdyby se podobná situace stala, řekněme, v květnu nebo, nebo v dubnu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je hydrolog Jan Daňhelka. Mě překvapilo, že vlastně je několik druhů sucha. Mohl byste to přiblížit? Jak se třeba navzájem ovlivňují?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Ano. Je několik druhů sucha a vyvíjejí se vlastně od toho meteorologického nebo klimatologického sucha. A o tom hovoříme tehdy, když těch srážek je výrazně méně než odpovídá dlouhodobým normálům pro to dané období. První, co na to zareaguje, je půda, která začne vysychat a voda v ní dochází, protože je spotřebovávána rostlinami a vypařuje se. A v tomto případě tedy hovoříme o půdním nebo někdy také o zemědělském suchu, které je definováno právě tím, kolik vody v půdě je k dispozici rostlinám. Často se to vztahuje k takovému ukazateli, který je retenční vodní kapacita. V okamžiku, kdy dojde k poklesu pod tu retenční vodní kapacitu, tak už to znamená nějaké omezení pro ty rostliny, které vodu potřebují. Následně potom se to sucho přenáší do povrchových vod, kde ubývá tedy vody v tocích, nejdříve v malých, pak v těch velkých, a teprve s určitým zpožděním se projeví ten nedostatek srážek a nedostatek doplňování té vody v podzemních vodách. A opačně, můžeme taky říct, že vlastně když začne pršet, tak ty sucha odeznívají zhruba se stejným zpožděním. Nejprve se doplňuje ten deficit v půdě, až když je doplněn, může se dostat na povrchové a podzemní vody.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ta souvislost je zřejmá, aktuálně zažíváme tedy už všechna tři sucha.

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Ano. V aktuální situaci už jsme se dostali do všech tří aspoň v některých oblastech. Můžeme říct, že minimálně taková pětina vodních toků už je pod limitem, který je stanovení pro to hovořit jako o suchu. V půdě tam je ta situace už delší dobu a i u podzemních vod, zhruba 30 % objektů je vlastně pod hranicí, kterou máme definovanou jako silné sucho.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik tu situaci, o níž mluvíme, může zhoršit to, že se v té nejbližší době neočekává, neočekávají nějaké srážky?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Tak samozřejmě ta situace se vyvíjí. Nedostatek srážek nemůže tu situaci zlepšit, když to tak řekneme, ale pravda je, že ono potom ty poklesy se zpomalují, tak jak se dostává do velmi nízkých hodnot, tak samozřejmě už nemůže být ten pokles takový jako na začátku. Vždycky ta dynamika se poněkud zpožďuje, nicméně problémem není jenom ta aktuální hodnota, kolik vlastně protéká vody v toku a o kolik je to míň, než by bylo normální, ale i jak dlouho ten deficitní stav trvá, protože ty škody a ty dopady se akumulují i v čase.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy se to tedy může obrátit?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
To je velice složitá otázka. Pokud vím, tak v aktuálním výhledu na týden nejsou takové srážky, které by mohly ten stav jednoznačně zvrátit. A i měsíční, poslední měsíční výhled, který dělali kolegové, tak předpokládá s větší pravděpodobností, že to období bude normální nebo spíše podnormální srážkově, čili to, že by tady bylo nějaké vlhké období, kdy by nám spadlo, během 5 dní třeba pršelo, třeba 20 milimetrů, v řadě zatím ve výhledu není, ale je potřeba říct, že ty výhledy na 14 dní, tři neděle dopředu jsou velice nejisté a můžou se změnit, ale v tuhle chvíli zatím nevidíme něco, co by mohlo zvrátit tu situaci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Může tedy nějakým způsobem se ta situace se suchem ještě zhoršovat, až by se dala označit za kritickou třeba?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Určitě. Typický průběh toho sucha je právě, že jeho velký vývoj začíná v průběhu června, července a ty největší sucha přetrvávají, řekněme, do konce srpna, někdy až třeba do poloviny září, kdy pořád mohou být vysoké teploty, pořád může být ten deficit srážek natolik výrazný, že pořád dochází k poklesu. Když bychom se koukli do historie, právě i třeba rok 2003, tak tam vlastně vrchol toho sucha nastal opravdu až ke konci srpna, v některých oblastech až vlastně na začátku září.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy typický vývoj, jak říkáte, jsme na něj nějakým způsobem připraveni nebo bude to pro nás mít nějaké fatální dopady?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Musím říct, že vlastně dopady toho sucha jsou dalším aspektem, kdy můžeme hovořit o dalším typu sucha, a to je socioekonomické sucho, které vlastně vyvolává teprve ty dopady. V tomhle tom ohledu české vodní hospodářství je připraveno na to, aby poskytovalo dostatek vody, zejména pro pitné, pro pitnou, zásobování pitnou vodou, protože tak vlastně bylo nastaveno v minulosti, takže vlastně ty dopady, které pocítí obyvatelé, že by jim netekla voda, tak myslím si, že těch se není třeba obávat, protože jednak kolegové vodohospodáři s eventualitou sucha už dlouhodobě počítají, takže, takže v nádržích se snaží tu vodu zadržovat tak, aby vydrželi právě přes to období typické sucha a až vlastně do zimy, kdy by se zase mohly doplnit ty zásoby v podobě sněhové pokrývky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké méně patrné dopady ale to aktuální sucho bude mít, než tedy to, že by nám netekla pitná voda?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Tak určitě jsou věci, kdybychom vycházeli třeba z analogie toho roku 2003, tak samozřejmě jednak jsou to dopady ekonomické v podobě, už momentálně většina vodních elektráren, těch malých vodních elektráren není schopna vlastně pracovat, protože není dostatek vody na to, aby produkovaly energii. To samé ale platí i pro ty velké nádrže, které prostě nevyužívají plně ten potenciál, který mají. Dopady jsou samozřejmě na turismus v podobě vodáctví, který určitě je zajímavá pro ty obce podél vodních toků. Kdybychom šli do toho roku 2003, já to nechci říkat, že to nastane, ale v roce 2003 vlastně ty dopady byly i takové méně představitelné a v podobě dopadů na energetiku, protože nebylo dostatek vody a byla příliš teplá na to, aby chladila tepelné elektrárny. Hlavně v Německu, ale vlastně po nějaké období byla odstavená i mělnická tepelná elektrárna. A samozřejmě nesmíme zapomenout, že ty dopady samozřejmě jsou i na přírodu, na ekosystémy navázané s vodou, které prostě tím suchem samozřejmě jsou poškozeny a trpí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Trpí. Ta aktuální sucha ovšem netrápí pouze Českou republiku, jak je na tom zbytek regionu?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Zbytek regionu je na tom, dalo by se říct, velice podobně. Když se podíváme do pohraničních oblastí, tak nedokážu vyčíslit nebo kvantitativně srovnat, ale ten deficit, nedostatek srážek, vysoké teploty a tím pádem i sucho minimálně v půdě, tak jak je hodnoceno na evropské úrovni, je v podstatě v západní, střední Evropě i v jižní Evropě, vymyká se Skandinávii, kde je vlhko dost.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Povodně a sucha, dva opozity téhož ovšem, tak povodně jsou viditelnější, jak je to se suchem? Vlastně počítáme s ním tak nějak? Jak se na něj dá připravovat?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Připravovat se na něj dá mnohem složitěji než na ty povodně. U povodní jsme vlastně i díky tomu, že jsme zažili katastrofální povodně v roce 97, 2002, jsme připraveni na to ty povodně zvládat. Nejenom v podobě těch vybudovaných protipovodňových opatřeních, který jsou asi nejvíc vidět tadyhle v Praze, ale i na řadě dalších, dalších míst, tak i v té fázi, řekněme, přípravy na povodeň v podobě zpracování povodňových plánů, v podobě prognóz, které jsou vlastně, jestli bude pršet v následujícím dni, jestli to může způsobit povodně. U toho sucha díky tomu, že ten jev se vyvíjí mnohem dlouhodoběji, tak je to mnohem složitější, ať už z hlediska těch prognóz, které prostě, spolehlivost na měsíce dopředu, což je ta typická doba, po kterou se sucho vyvíjí, mít nemohou, stejně tak z hlediska toho plánování. Zatím je to velice, velice omezené. Na druhou stranu je třeba říct, že jak už jsem zmiňoval to vodní hospodářství tady bylo nadimenzováno tak, že je schopné to sucho do značné míry zvládat, proto i třeba ten rok 2003 v podstatě neměl zas až tak velké dopady, které by si lidi uvědomili, jako že se jich týkají úplně přímo, z kohoutků voda neustále tekla, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik ale právě třeba to protipovodňové vybudování nebo vybudování nějakých protipovodňových opatření, která nemusela být úplně šetrná, mohou, může souviset s tím, že teď krajina jaksi nebo půda není schopná absorbovat dostatečné množství vody, které by se potom třeba ušetřilo právě na ta období sucha, jestli, vždy se mluví, že by se měly vybudovat nějaké poldry a podobně, pak třeba dojde k vybetonování koryt, jak to je?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Já si nemyslím, že ty protipovodňová, ta protipovodňová opatření, která se realizovala v posledních letech a jsou v nějakém konfliktu s krajinou. To paradigma toho, jak by se měla protipovodňová ochrana dělat, se změnila od 80. let naprosto a dnes žádný vodohospodář není betonová lobby, tak jak jsou přezdíváni, ale opravdu se vidí management toho povodí jako celku, to znamená nezačíná se protipovodňová ochrana Prahy v Praze, ale začíná se v celém tom povodí, začíná to u využití půdy ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je tu jistý paradox, promiňte, pane Daňhelko, že zdá se to, nebo to tak opravdu je, že když trochu zaprší, tak se hned rozlévají toky, pak chvíli neprší a najednou se potýkáme s extrémním suchem?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Je to, je to samozřejmě dáno stavem půdy, který, která, který se určitě, řekněme, trpí velmi tím, co se tady dělo od těch 50. let ve formě kolektivizace, zcelování, zmizelo opravdu spoustu krajinných prvků, které měly tu funkci, že vodu zadržovaly. Zejména tedy v podobě té protipovodňové ochrany, takové ty remízky. Já často říkám, když se mě na to někdo ptá, že prostě při tom dešti vzniká v tý krajině málo louží, který tu vodu chvilku zadrží a pustí o trošku pozdějš, to se určitě ta situace oproti, řekněme, stavu před 100 lety, lety v tomhle tom proměnila.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se vidět tady nějak, jsou tu vidět nějaké kroky k nápravě tohoto stavu, že by se znovu tedy jaksi vracelo k tomu původnímu stavu, kdy tu byly mokřady, kdy tu byly remízky, kdy tu byly různé tyto přírodní záchytné ...

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Vím o několika, o několika úspěšných pokusech, vím, že státní správa, ale i třeba Agrární komora v tomto se snaží vlastně dělat tu osvětu, i třeba ukázat dobré příklady tak, že to zemědělství vlastně by mělo mít vodní oběh nebo oběh vody v krajině jako jednu z takových těch přirozených funkcí. Ale ono tady ty problémy s krajinou byly, byly vždycky a vždycky se zmiňovali. Já jsem nedávno narazil na vlastně krásný příklad, že se nebavíme jenom o moderní době, ale na konci 18. století byly vlastně velké hladomory vzniklé tím, že bylo příliš vlhké období a úroda většinou shnila na polích a obviněny z toho nebo jedním z viníků byly tehdá nalezeny rybníky, zejména na jižní Moravě. Výsledkem bylo, že se zrušilo spoustu rybníků a dnes vlastně ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A dnes se k nim budeme vracet.

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Dnes vlastně říkáme, že to sucho je výsledkem toho zrušení rybníků před 100, 150 lety. Je to do určité míry pravda, zejména pokud se podíváme na tu krajinu, ale na druhou stranu je potřeba říct, že ty opatření zejména vůči suchu nejsou často jednoznačná. Právě jak jsme říkali, že máme víc typů toho sucha, tak ta opatření některá můžou fungovat na jeden typ toho sucha, můžou zlepšovat třeba tu, ten stav půdy nebo půdní vláhy nebo v tom daném, v té dané lokalitě, ale nemusí být zase prospěšné pro množství vody v tocích z hlediska jejich využití pro výrobu pitné vody a podobně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to tedy řešit? Budeme si muset zkrátka zvyknout na nějaká taková to období, protože mluví se o tom, že i srážky teď už nejsou tak rozloženy, jak bývaly, zkrátka naprší hodně v jednom období, všechno to odteče a tím pádem opět zase tu máme ten důsledek sucho.

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Tak to řešení je samozřejmě komplexní. Podobně jako v případě povodní nenajdeme jedno řešení, které by bylo použitelné a komplexně to vyřešilo, takže opravdu bude muset přijít řešení jak v krajině, tak se nemůžeme bránit ani tomu, že bychom třeba hledali nové zdroje pro zásobování pitnou vodou, pokud by se situace s růstem teploty a výskytem sucha zhoršovala.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde je hledat?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Ono existuje, jsou vlastně vymezeny oblasti pro případnou akumulaci a stavbu nových nádrží. Ono to často je negativně vnímáno, je jich zhruba šedesátka a po celé České republice vodohospodáři hovoří o tom, že by se měly hledat i další, protože jich bývalo víc. A je to území ne kde začneme zítra stavět, ale které si ochráníme, abychom ho případně za 100, za 50 let případně mohli, mohli využít.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme se připravit na častější meteorologické extrémy do budoucna?

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Když budeme připraveni, určitě to nebude ničemu škodit. Já si myslím, že zejména u toho sucha, pokud vzroste teplota, vyšší teplota znamená výpar a na té, minimálně na té jedné straně rovnice problému je zcela jednoznačná tendence ke zhoršování. Co se týče srážek, ty jsou v těch výhledech a scénářích velice nejistým faktorem, takže tam nelze říct, jestli jich bude víc, míň nebo zůstanou zhruba stejné, ale ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je dobré se připravit.

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Určitě je dobré se připravit. Není důvod se domnívat, že by se situace měla zlepšit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Děkuji vám za to, na shledanou.

Jan DAŇHELKA, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Připomínám, že tento pořad najdete na stránkách Radiožurnál.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.