Tomáš Pojar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu vítám prorektora pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejšího velvyslance České republiky v Izraeli Tomáše Pojara, dobrý den.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte na těch 25 českých vojáků střežících vnější hranice Schengenu, tedy vyslání techniky také, které dnes schválila vláda?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Tak zaplať pánbůh za ně. Nicméně ta hranice vnější, schengenská hranice je skutečně pod velkým náporem. Očekával bych, že každá země schengenského prostoru, včetně České republiky, pošle daleko více vojáků, více techniky a že skutečně tu hranici budeme bránit seriozně. Takže já vítám tento krok české vlády, zároveň bych očekával, že nejen česká vláda, ale i další vlády přispějí výrazně více.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta obrana zatím vnější schengenské hranice je podle vás neseriozní, nebo říkáte, že byste očekával, že to bude bráno více seriozně. V jakých konkrétních krocích?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Tak záleží země od země. Já myslím, že Maďarsko se snaží, mnohé kroky Maďarsko udělalo a za to si zaslouží naši pochvalu, protože Maďarsko patří mezi země, kteří se snaží dodržovat platné dohody, tedy i ochranu vnější schengenské hranice ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili chválíte Maďarsko za to, že vybudovalo plot?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
No, tak Maďarsko ještě nevybudovalo. Chválím, že Maďarsko se rozhodlo pro to plot budovat a že se rozhodlo pro to, skutečně tu hranici chránit. Pak máte země typu Řecka, do určité míry například Itálie, které svoji vnější hranici prakticky nechrání, teda Řecko nechrání svoji vnější hranici prakticky vůbec a dlouhodobě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak on se ten plot asi hůř buduje. Ale řekněte mi, právě to budování plotu by mělo být nějakým způsobem tím efektivním krokem, jak ochránit schengenskou hranici?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Jedná se o jeden z efektivních kroků. Obecně, pokud se bavíme pouze o tedy ochraně schengenské hranice, tak je, tak by to měla být skutečně kombinace budování fyzických bariér, vysílání nebo patrolování na té hranici vojáky a policisty a to nikoli pouze těmi, pokud ta země požádá, že potřebuje pomoc, tak nejenom z té dané země, která ta, tu hranici musí chránit, ale třeba s výpomocí českých vojáků a policistů, ale zároveň do ochrany té vnější hranice spadá i potom dodržování celého toho schengenského systému uvnitř schengenského prostoru, což se také neděje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A dohadovaly se vůbec ty podmínky pro ochranu toho schengenského prostoru za zcela jiné situace? Nehraje i to roli teď v té reakci některých států, které zkrátka nejsou schopny je ochránit?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
To je samozřejmě pravda, nicméně Řecko již několikrát v minulosti slíbilo, že zvýší ochranu své hranice, že vybuduje ta zařízení, kde mají evidovat uprchlíky, kteří přicházejí do Řecka. A to, k tomu se zavázalo před lety, dokonce na to čerpalo nemalé evropské peníze a ve skutečnosti ta zařízení v tuto chvíli vybudovaná nejsou a ten systém, systém tam nefunguje. Já před tím, než jsem se stal nám..., jsem se stal velvyslancem v Izraeli, tak jsem byl pět let náměstkem ministra zahraničí, mimo jiné zodpovědným i za bezpečnost, i v době vstupu České republiky do schengenského prostoru a již v té době, bavíme se o situaci před osmi, devíti lety, bylo jasné, že Řecko neplní své povinnosti vycházející z členství v Schengenu a na Řecko nebyl vyvíjen žádný tlak a nic se od té doby nestalo, kromě toho, že do Řecka putovaly další miliony eur.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A to hůř je asi teď na Řecko vyvíjet tlak v té aktuální situaci, kdy řeší ještě finanční krizi?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Ale otevřeme skutečně debatu, jestli by Řecko mělo být součástí schengenského prostoru.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím, jindy, ale teď jenom, jak pomoci Řecku při ochraně tedy schengenské hranice?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Tak, pokud Řecko nebude chtít chránit schengenskou hranici, tak mu pomoct nemůžeme. Pokud Řecko skutečně nebude se snažit zastavit ty pašeráky, pokud nebude budovat ploty, pokud nebude budovat ta vlastní vnitřní zařízení, pokud nebude registrovat uprchlíky tak, jak se k tomu zavázalo v rámci tedy těch schengenských smluv i té smlouvy Dublin 2, tak prostě to není možné. Pokud někdo nechce něco dělat, tak ho k tomu asi nedonutíme, ale ve chvíli, kdy to nechce dělat, tak máme otevřít seriozní debatu na to, jestli země, které neplní základní funkce vyplývající z členství v schengenské zóně, jestli mají být členy schengenské zóny. Tato debata se měla vést již před mnoha lety, nevedla se, aby náhodou se neotevřela nějaká Pandořina skříňka a v tuto chvíli sklízíme ty plody.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A odchod Řecko z schengenské zóny by podle vás prospěl, co se týče třeba zabránění právě migrantů do Evropy?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Já si myslím, že by prospěl a prospěl by proto, že by se třeba mnoho dalších zemí takzvaně chytlo za nos a začaly by také lépe chránit tu vlastní hranici a že by se celý ten evropský systém nějakým způsobem rozhýbal. Já si dokonce myslím, že by prospěla i jenom ta debata o tom, jestli má být Řecko v schengenské zóně, protože to samé nastolení toho problému by možná vedlo k faktickému zvýšení ochrany a ochotě jednotlivých zemí a vůli jednotlivých zemí se tomu problému věnovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, když o tomto tématu mluvíme, a vy jste mluvil o tom, že tedy budování plotů je pouze jedna část nějakého komplexního plánu, tak já se ptám proto, jestli za tím nevidíte, že zůstává pouze u té části, tedy budování plotů a jaksi v tom komplexu to tak jako tak selhává?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
No, tak předtím, než jsme budovali ploty, jsme vysílali humanitární a rozvojovou pomoc a samozřejmě bychom měli vysílat cíleněji a lépe humanitární a rozvojovou pomoc. Měli bychom více spolupracovat s těmi zeměmi, přes které k nám uprchlíci proudí, přes ..., s těmi zeměmi, které jsou první na ráně a kam ..., zeměmi v regionu, a kam ti uprchlíci proudí, měli bychom jim pomáhat, ale zároveň bychom měli s nimi jednoznačně vyjednávat na základě vzájemný dohody a vzájemnýho porozumění, nikoli tak, že někam budeme bezhlavě posílat peníze a ty peníze se budou někde ztrácet. Takže my máme být aktivnější, můžeme dávat více, ale máme také více vědět, na co skutečně dáváme a k čemu jsou ty naše prostředky používány. Bude to ku prospěchu všech a v první řadě to bude ku prospěchu uprchlíků.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je prorektor Vysoké školy CEVRO INSTITUT, bývalý náměstek ministerstva zahraničí a někdejší velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Vy jste řekl, že tu migrační vlnu nelze zastavit, ale omezit. Jak konkrétně? O některých tady opatřeních jsme mluvili teď ohledně hlídání schengenské hranice, ale vy jste pro silovou obranu Evropy. Jak by měla vypadat?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Já jsem pro kombinaci silové obrany Evropy, zároveň aktivního působení v těch zónách konfliktu, dokonce někdy se může jednat i o silové působení. To neznamená, že automaticky musíte někoho bombardovat, ale že mimochodem musíme spolupracovat s tamějšími vojenskými a vojenskými jednotkami a složkami k tomu, aby, aby byla nastolena nějaká stabilita a nějaký režim a nějaký systém.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je toto možno třeba v Sýrii? Třeba spolupracovat jaksi s tamějšími policejními jednotkami? Teď mluvíme o policejních jednotkách režimu Bašára Asada nebo umírněné opozice. Jak, jak toto ...

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
V Sýrii to možné není, ale je to například možné v Turecku a s Tureckem je možné v první řadě teda posílit tu tureckou ochranu hranice, je možné zároveň naléhat na Turecko, aby tu svou hranici chránilo, je možné působit společně v těch uprchlických táborech. Je možné podporovat Jordánsko, je možné podporovat celou řadu zemí a celou řadu vlád a místních struktur, které si tu podporu jednak zaslouží a jednak zároveň o tu podporu stojí. Takže to má být vždycky kombinace toho působení na místě, včetně humanitárního, ochrany i fyzické a silové ochrany vlastní hranice, ale pak zároveň jednoznačné debaty toho, co ty evropské společnosti jednotlivé mohou unést, jaký má být systém sociálních dávek a jakým způsobem my, nebo naši představitelé a v tuto chvíli například němečtí představitelé a němečtí politici, jak, jaké signály vysílají a jakým způsobem ty jednotlivé signály jdoucí z Evropy mají spíše ten efekt, že migrační vlna ještě posiluje, než by oslabovala.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste ale mluvil o té podpoře třeba Turecka, tak Evropská unie má akční plán, o něž jedná dnes turecký premiér Erdogan v Bruselu. Podle něj budou vnější hranice EU společně hlídat řecké a turecké lodě. V Turecku vzniknou nové, evropskými penězi spolufinancovaní tábory pro dva miliony běženců a Evropská unie se zaváže, že půl milionu z nich převezme do vlastní péče. Navíc přišla aktuální zpráva, že Evropská unie je ochotna s Ankarou hovořit také o nárazníkové zóně Sýrii. Turecko musí přispět k zastavení migrační vlny. To jsou kroky, které se vám zda smysluplné?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Já jsem přesvědčen o tom, že to jsou přesně ty kroky, které se mi zdají smysluplné. Na druhou stranu bych trošku byl opatrný k těm závazkům, že Evropská unie přijme půl milionu uprchlíků. Musíme se bavit o tom, jestli to jsou ti, kteří již jsou na cestě, nebo ti, kteří jsou v Turecku, nebo ti, kteří do Turecka i díky tomu tureckému zásahu mohou, mohou ještě přijít a v první řadě naším zájmem by mělo být většinu uprchlíků stabilizovat a umožnit jim život na místě, když to nejde doma, tak co nejblíže vlastním domovům a takto bychom měli vyjednávat i s Tureckem a nejen s Tureckem, ale i s dalšími zeměmi. Takže já nevidím do, do těch konkrétních dohod, ale ten rámec je zcela v pořádku. Škoda, že k těmto jednáním nedošlo třeba před půl rokem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, ptám se, není už opravdu pozdě? Nebo, dá se to nějakým způsobem ještě zabrzdit to celé?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Tak nikdy není pozdě, ale kdybychom reagovali dříve a kdyby například toto jednání s Tureckem, kdyby k němu došlo před mnoha měsíci, tak by ta situace dnešní mohla být lepší než je v danou chvíli. Na druhou strnu, zaplaťpánbůh, že k tomu jednání dochází dneska, že jsme nečekali další půl rok na to, aby se ta situace ještě více zhoršila.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITU Tomáš Pojar. Vy jste také řekl v ..., že je třeba vracet mladé muž mezi 18 a 40 let, tedy, co se týče právě běženců. Podle vás nemají nárok na azyl?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Já si myslím, že to jsou lidé, kteří by měli jednak bránit svoji zem, jednak rozvíjet svá vlastní města a své vlastní vesnice, měli by tu svoji budoucnost stavět doma a ve chvíli, kdy většina těch uprchlíků je tvořena právě těmito lidmi v této věkové kategorii, tak je něco špatně, protože to nejsou ti nejpotřebnější. Ti nejpotřebnější vždycky se rekrutují z jiných sociálních skupin, jsou to, jsou to jsou to, jsou to jiní lidé.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pojare, opět, v případě Syřanů, ke komu by se měli připojit v tom boji a v tom budování své země? Na jaké straně bojovat?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Tak v první řadě, já jsem to řekl obecně. Většina těch uprchlík, kteří, většina ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, ale většina, ta skupina je stále ...

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Většina těch uprchlíků, kteří v tuto chvíli proudí do Evropy, nejsou Syřané. Syřané patří, Syřané je možná největší skupina, ale není to většina.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to největší skupina, ano.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
V rámci, takže já jsem mluvil o celé té většině a to nepatřilo jenom, jenom tedy Syřanům.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dále jsou tam Afghánci.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Dále jsou tam Afghánci, dále jsou tam Pákistánci, ale jsou tam Afghánci, dále jsou tam Albánci, dále jsou tam kosovští Albánci a ve chvíli, když se na to podíváte a v těchto skupinách je také většina těch hochů a mužů mezi 18 a 40 lety, tak vám to signalizuje, že to není o pomoci nejpotřebnějším, ale že to je skutečně migrační spíše ekonomická vlna, než, než pomoc těm nejpotřebnějším.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, jak se ale mají tedy připojit konkrétně třeba Syřané zpátky jaksi k budování své země? Jak byste si to představoval?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Mají se připojit tak, že budou bránit ty svoje vesnice.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na čí straně? Nebo, jak se mají třeba připojit k té umírněné opozici ..., umírněné opozici Bašára Asada? Přece ta je jen tak nepřehledná, že těžko asi si představit, že tam přijde nějaký člověk, nějakým způsobem se vyzbrojí a tam na ... v těchto řadách bude bojovat proti ...

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Tak v první řadě, zbraní je na místě dostatek a na každých těchto bojištích každý ví, z kterého je města, z které je vesnice, z kterého je klanu a může bojovat a mnozí bojují na obranu těch vlastních vesnic a měst, nikoli pouze na obranu velkých ideálů. A pokud není možné bojovat uvnitř, v tom vlastním městě a vesnici, protože už vás odtamtud vytlačili, tak můžete bojovat někde jinde. Dělají to mnozí a koneckonců i naši spoluobčané za Československa v dobách protektorátu a druhé světové války bojovali na východní frontě a západní frontě a snažili se něco dělat. A pokud nechtějí, tak ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste uvedl tuto paralelu, pane Pojare, tak přece jen, když lidé emigrovali z totalitního Československa, či jiných států sovětského vlivu na západ, tak umíte si představit, že by zazněl ze strany západních zemí argument ten: Běžte zpátky do totalitního Československa a bojujte třeba proti ....?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
V první řadě se jednalo o migraci rámci nějakého jednoho kulturně civilizačního okruhu a je to vždycky jiné než, když, pak vždycky musíme mít namysli tu, tu současnou vlnu, tu, tu sílu té migrační vlny, to, jestli ty konkrétní domácí společnosti jsou potom schopny absorbovat takové množství migrantů a běženců. A upřímně řečeno, já bych se nedivil, kdyby někdy ty západní země navracely i někteří české nebo československé uprchlíky s tím, že by prozkoumali, jestli jsou skutečně tady politicky tady persekuováni, nebo jestli se jedná o ekonomické, ekonomické ..., zároveň tady to nebyla, ta situace nebyla úplně paralelní, protože v Sýrii se jedná o válku a já myslím, že prostě ten náš přístup toho, že všichni mohou přijít do Evropy bez ohledu na to, co jsou a jakým způsobem mohou přispět k řešení situace doma, je prostě špatný. Máme motivovat ty lidi, aby se taky,a máme jim pomáhat, aby mohli budovat svoje vlastní životy a domovy, tam, kde jsou doma, nikoli primárně u nás, ve chvíli, kdy jich je takové množství.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by si tedy podle vás zasloužil azyl v Evropě?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Zasloužil by si azyl v Evropě, zasloužili by si ti skutečně nejpotřebnejší, ti nejohroženější. Záleží u takových lidí, z jaké jsou například menšiny, z jaké jsou skupiny a je faktem, že mnoho příslušníků menšin je tam více persekuováno než příslušníci většiny a i na tohle to musíme, musíme dbát, musíme se na to dívat. Zároveň ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili byste zohledňoval co všechno?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
No, já bych zohledňoval to, jakým způsobem je ten člověk konkrétně persekuován, co mu hrozí, když se navrátí ne jenom zpátky na místo, ale když se navrátí do té země, přes kterou přejel. Co mu hrozí, takového člověku, když se navrátí do uprchlického tábora v Turecku, tedy nedaleko od svých hranic, od, od svého domova, s daleko větší možnost se v budoucnosti někdy, dá-li Pánbůh, vrátit domů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdybych si to měla představit v nějakých konkrétních obrysech tento váš, tuto vaši představu? Tak, kdo by všechno toto měl vlastně zjišťovat? Jak by to probíhalo v rámci toho azylového řízení?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
No, probíhalo by to úplně stejným způsobem, tak jak probíhá jakékoli azylové řízení nyní, jak probíhalo před třemi lety, před pěti lety, před deseti lety v %České republice, akorát bychom museli posílit počty imigračních úředníků, museli bychom dát více peněz do té azylové procedury, ale ta pravidla se žádným způsobem nezměnila.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o to, jestli by se to třeba nemělo zjišťovat, ne tedy po tom, co přijdou třeba do Evropy, ale třeba právě v těch táborech?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
V ideálním případě by se to mohlo zjišťovat v těch táborech, ale samozřejmě by se to mělo zjišťovat na tom prvním místě, kam do Evropy přijdou, kam do schengenského prostoru vkročí, kde by měli být zaregistrováni, a to jsou ta místa, kde by k tomuto screeningu mělo dojít. A věřte mi, že spousta těch mladých mužů mezi 18 a 40, kdyby se dostali na ten řecký ostrov Lesbos, kde by potom museli čekat, než skončí ta azylová procedura, že oni by na těch facebookách a twitterech poslali zprávu zpátky, že to není tak jednoduché se dostat do toho Německa, a že kdo teda jako je natolik ohrožen, že bude, že chce podstoupit tu proceduru na ostrovu Lesbos, tak ať přijede, ale, že ať automaticky si nemyslí, že skončí za pár týdnů v Německu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně Německo zpřísňuje azylovou politiku. Myslíte si, že nedostatečně?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Já si myslím, že Německo zpřísňuje v tuto chvíli nedostatečně, hlavně pozdě. Krom toho i v posledních dnech přicházely z Německa nejrůznější rozporuplné signály. Na jednu stranu Německo zpřísňuje, na jednu stranu Německo kritizuje Maďarsko za stavení plotu, zároveň potom o několik dní později buduje, posiluje ochranu vnitřní schengenské hranice. Německo říká, že nemůže unést takovéto množství uprchlíků, ale zároveň hovoří, že vydá na pomoc uprchlíků v Německu pět miliard marek, pardon, euro, v příštím, v příštím roce. To jsou přesně ty zprávy, které se na tom Facebooku a Twitteru šíří rychlostí světla, a to jsou přesně ty zprávy, které nějakým způsobem tu další migraci do Evropy podporují ve chvíli, kdy si každý z těch běženců nebo většina těch běženců a zároveň také těch převaděčů představí sumu pět miliard euro.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Poukazuje se ale i na příznivé vlivy uprchlické krize, příchodu migrantů respektive. Například v Dánsku podle průzkumu akademiků z kodaňské univerzity, naopak imigranti Dány posunuli od hůře placených prací k těm náročnějším. Nějakým způsobem se neodepsali na nezaměstnanosti Dánů a podobně. Vidíte i příznivé vlivy příchodu emigrantů?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Nepochybně příznivé vlivy příchodu emigrantů existují. Nepochybně i my potřebujeme emigranty. Ale jde vždycky o tu míru, o to množství těch lidí, o to množství těch lidí v tom daném čase a zároveň o schopnost těch lidí se integrovat a o schopnosti té většinové společnosti tu integraci, tu integraci umožnit. Takže to je velmi složité a pokud se tato absorpční kapacita nějakým způsobem přepálí, tak to dopadne špatně. Nejenom, že se, nejenom, že ti uprchlíci dost často budou nezaměstnaní a budou odkázaní na sociální dávky, ale že skutečně nedojde k jejich integraci, nebo chcete-li asimilaci do většinové společnosti, ale že budou vytvořena ta sociální imigrantská ghetta, která rozhodně k posílení potom kvality života, HDP a fungování těch společností i s ohledem na ty konkrétní uprchlíky, tak není ničím dobrým, není to žádným pozitivním signálem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili jaká je ta absorpční kapacita třeba Evropské unie podle vás? Je přepálená teď, přepaluje se?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
To záleží, to záleží na každé společnosti a já si myslím, že se může přepalovat. Koneckonců, když se podíváte na výsledky těch voleb v Rakousku, tak možná svědčí .. a s nárůstu populistů a těch, těch extremistů tam, tak to svědčí o tom, že možná již místně je přepálená, každopádně ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, řekněme "místně", protože já se ptám na to, jestli třeba opravdu Evropská unie s počtem obyvatel přes 500 milionů není schopná absorbovat milion běženců ročně.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Milion běženců ročně schopná absorbovat je, ale v tuhle chvíli se bavíme o pravděpodobně vyšších počtech, protože už nyní Německo odhaduje, že jenom do Německa přijde milion a půl v letošním roce. Když potom vezmete celou praxi na slučování rodin, když se podíváte na ten efekt té sněhové koule, tak se bavíme o tom, že ty, ty milion a půl nemusí být zdaleka koneční číslo a že těch lidí může chodit několik milionů ročně do Evropy po několik mnoho let. A to je něco, co si myslím, že ty evropské společnosti nejsou schopné vydržet a mimochodem si myslím, že ta německá v první řadě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli to přepálení právě nenastává tím, když ten milion nebo více než milion směřuje pouze do jednoho státu.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Když ten jeden stát v zásadě ty uprchlíky vítá a sám nelpí, že se má chránit ten schengenský prostor, když je to stát, který určuje jakožto ten stát nejsilnější, váhově nejsilnější, určuje ten diskurs Evropské unie a jde to tímto směrem, tak ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Sám jste ale řekl, že Německo právě jaksi přistupuje na jedné straně ke zpřísnění té azylové politiky a také ke kontrole Schengenu.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Německo v tuto ..., to je pravda a já doufám, že k tomu začne přistupovat i seriozněji a respektive, že přestane vysílat ty dost často protichůdné signály od svých představitelů, protože si myslím, že ty protichůdné signály rozhodně tu situaci nezjednodušují, nezlepšují, spíše ji ještě zhoršují.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k jedné věci. Vy jste se toho dotkl v jedné odpovědi. Za posledních 24 hodin ruské letectvo podniklo v Sýrii dalších 20 náletů, narušilo rovněž také turecký vzdušný prostor. Jak vnímáte ty vojenské akce Rusky v Sýrii? Vy jste říkal, že i důsledkem toho by mohly jaksi ... být další vlna uprchlíků?

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Tak v první řadě Rusko v Sýrii bojuje za zachování režimu prezidenta Asada, nikoli v první řadě proti Islámskému státu a těch povstalců, ten ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak deklaruje.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Většina těch uprchlíků, kteří se ..., těch syrských uprchlíků, kteří se dostali do Evropy, nebo kteří jsou v tuto chvíli v Turecku a na cestě do Evropy, tak to jsou uprchlíci, kteří neuprchli před Islámským státem, ale právě před režimem Bašára Asada. Ta eskalace na místě, ten další pohyb fronty, fakt, jestli Bašár Asad skutečně dobije, což si nejsem v tuto chvíli jistý, ale možné to je, území, nad nímž už ztratil kontrolu, bude znamenat, že těch lidí uteče méně, bude zo znamenat, že ta alavitská šíitský menšina bude vytlačovat tu sunnitskou většinu a z mnoha oblastí významnou většinu, takže počet uprchlíků díky těm ruským aktivitám a směr a ta migrační vlna do Evropy naopak se může, může zesílit, nikoli, nikoli zeslábnout.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Odhaduje Tomáš Pojar, prorektor Vysoké školy CEVRO INSTITUT, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji vám za to, na shledanou.

Tomáš POJAR, prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO INSTITUT, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová, navštivte i náš web radiozurnal.cz, kde najdete všechna vydání pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.