Zdeněk Kapitán ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten vývoj, kdy tedy mladší z hochů skončí v adopci a jsou odebrána rodičovská práva matce, překvapil i ministryni Marksovou, protože z norské strany zaznívalo ujišťování, že adopce je opravdu krajní možností. Byl jste tedy překvapen rozhodnutím krajské komise pro sociálněprávní ochranu dětí i vy?

Čtěte také

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já si možná dovolím ve vztahu k této otázce úvodní poznámku. Sama jste mluvila v tom vstupním slovu o hysterii.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
S otazníkem.

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já si myslím, že je potřeba si uvědomit, že to rozhodnutí samozřejmě není definitivní. To je důležité, nenastavuje ty vztahy absolutně. Následuje potenciální soudní přezkum toho rozhodnutí krajské komise, takže byl bych opatrný a to si skutečně myslím, že je hysterie. Nic to nicméně nebrání na, řekněme, překvapivosti toho, jakým způsobem postupovaly norské orgány. Pokud bych měl vyjádřit svůj názor ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem to podle vás bylo tedy tak překvapivé? Ztotožňujete se s tím názorem paní ministryně, že zkrátka jste byli ujišťováni norskou stranou, že adopce je poslední možností a najednou je tady rozhodnutí, že ta poslední možnost nastala.

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já se domnívám, že nejde ani tak o to ujišťování. To samozřejmě hraje svou roli v tom, že norská strana potvrzovala přístup, který je akceptovatelný i v našich geografických podmínkách a řekněme v celém systému Rady Evropy, jestli se tak dá nazvat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten byl jaký? Jaký přístup?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Adopce nebo zbavení rodičovské odpovědnosti je opravdu až krajním prostředkem. Za situace, kdy biologická rodina jeví o děti zájem, tak já si prostě v České republice nedokážu představit situaci, že by mělo dojít ke zbavení rodičovské odpovědnosti a k udělení souhlasu s osvojením.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A vypadá to, že ani norská strana tedy a najednou ...

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Můžeme říct, vypadalo to tak, že ani norská strana ne, nepřistoupí k tomuto kroku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si tedy vysvětlujete, že na něj nakonec došlo?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
To by byla ryzí spekulace. Pokud bychom měli hodnotit ty pohnutky, pokud jde o obsah toho rozhodnutí, to poměrně konzistentním způsobem s ohledem na judikaturu norského nejvyššího soudu, která vykládá podmínky norské vnitrostátní úpravy celkem, konzistentně odůvodňuje, proč k tomu kroku bylo přistoupeno, to znamená, jak i zbavení rodičovské odpovědnosti, tak udělení toho souhlasu s adopcí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomeňte, prosím, ještě ty důvody, které jsou v tom rozhodnutí?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Bohužel ty důvody nemohu podrobněji komentovat, vzhledem k tomu, že obsah toho rozhodnutí je pokryt zákonnou mlčenlivostí a obsah toho rozhodnutí může zveřejnit pouze maminka, ať už sama, nebo prostřednictvím svých právních zástupců. Já bych se rád dopouštěl pouze nějakých zobecnění, které jsou akceptovatelné právě s ohledem na zákonnou mlčenlivost.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím. Můžete, pane řediteli, alespoň vyloučit, že k tomu kroku mohlo vést také to, že matka tento případ medializuje?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já myslím, že to je informace, kterou koneckonců maminka, respektive její podporovatelé a právní zástupci i deklarovali. Myslím si, že je všeobecně známou zkušeností to, že fakt, že medializuje ten případ, tak je okolností, která ji, řekněme, přitížila z ohledu norských orgánů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen ještě, druhá strana, tedy norská ambasáda tvrdí, že úřady rodiče za mluvení s médii netrestají. Tak jak si to potom máme vyložit?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Zkuste to třeba vnímat tak, že, a to je můj postoj, který je konzistentní nejen v tomto případu, už několik let. Pro mě z hlediska odborného je naprosto neakceptovatelné, aby se medializovaly tímto způsobem, který proběhly v tomto případu, osudy dětí. Přinejmenším proto, že za 5 měsíců, za 10 let děti, jejich přátelé, jiné vztahové osoby, zkrátka historickou stopu na tom internetu dohledají a to dítě to samozřejmě frustruje. Takže jakkoli to zní jako vysoká matematika práva, jedna věc je trestat někoho za to, že medializuje, anebo se na to podívat pohledem těch dětí. Zkrátka, jestliže se děti o svém osudu stýkají na internetu, navíc ve verzi, se kterou nejsou ztotožněné, tak je to úplně jiný pohled, jo, to nemusí být trest matce, můžeme to vnímat jako diskomfort pro to dítě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hrálo roli v rozhodnutí norských úřadů, tedy to, že matka kauzu medializovala, nebo ne?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Jak už jsem řekl, sama matka připouští, že tato okolnost hrála roli.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale norské úřady zase tvrdí opak, tak proto se já ptám.

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
To je právě ten právnický jemnocit. To jsme my slovíčkáři. Já si osobně nemyslím, že to je prezentováno primárně jako trest. Chápu, že paní Michaláková to jako trest vnímá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Pojďme ještě k tomu jednání, protože my jsme spolu mluvili naposledy v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu v březnu, kdy jste se vrátil z Norska po jednání s tamními úřady. Jak od té doby, tedy do dneška, kdy padlo rozhodnutí o odebrání rodičovských práv, probíhala jednání?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Samozřejmě od toho březnového jednání, které já osobně jsem shledával velmi vstřícné, proběhlo ještě jedno jednání na stejné úrovni, a potom řada jednání v rámci písemného styku. Domnívám se, že v jakémsi, v jakési předtuše zvyšujícího se nátlaku z české strany ta pozice byla, řekněme, obrannější a obrannější s plynoucím časem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ten nátlak vyvolával větší rezistenci?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Domnívám se, že ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si tedy potom interpretujete tu snahu po diplomatickém tlaku? Myslíte si, že bude efektivní? Protože řada politiků mluví o tom: Musíme na Norsko zvyšovat diplomatický tlak v reakci na to, co se teď stalo?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já už delší dobu říkám, že si myslím, že míra nátlaku, která se vyskytuje v tomto případě, už je kontraproduktivní. Podle mého názoru je na to takový krásný příměr, který používá jeden můj přítel: mít na něco názor a rozumět tomu, jsou dvě rozlišné kategorie. Takže my jsme to dostali do polohy, kdy každý vyslovuje názor na situaci v tomto případu, ale jenom málo lidí jsou skutečnými zasvěcenci, kteří mají dostatečné informace k tomu, aby mohli případ posoudit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte a dá se mluvit o nějakém významném nátlaku, když v minulosti tedy byly poslány dvě diplomatické nóty, pak, jak říkáte, docházelo na setkání, na písemný kontakt. To, že tady je kauza takto medializována, to je fakt u nás. V Norsku zdaleka vůbec. Tak vlastně o jakém nátlaku, který může norská strana říkat, mluvíme?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Už ta okolnost, že Česká republika, přesně řečeno ministr zahraničí adresoval svému norskému protějšku několik diplomatických nót, to už je výrazem velmi závažného zájmu o ten případ a česká zahraniční politika tím jednoznačně dává najevo, že z hlediska zahraničněpolitického to je pro ni prioritní otázka. Opravdu je to nestandardní ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to legitimní tedy posílat nótu takto, v takových to případech? Myslíte si, že i toto bylo kontraproduktivním krokem v minulosti?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Je to otázka vždycky formulace. Já si myslím, že to samo o sobě kontraproduktivní být nemusí. Já osobně se domnívám, že velmi zásadní je spíš ten mediální tlak proto, protože norská strana ji vnímá jako ne zcela objektivní. Bohužel k tomu musí ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, ale norská strana přece ..., jak víte, jak vnímá český mediální tlak?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Protože to bylo mimo jiné předmětem toho jednání, naposledy červnového v Oslo. Samozřejmě, ono se dá přeložit z češtiny, samozřejmě dají se monitorovat ta média.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dělá to norská strana?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Ano, norská strana to dělá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Teď k tomu, co tedy bude následovat. Premiér kvůli tomu svolal schůzku ministrů dotčených resortů. I vy budete jako úřad žádat vysvětlení. Jaké tedy jsou ty další kroky, aby nebyla kontraproduktivní, jak o tom mluvíte?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já si myslím, že to podstatné řekl i pan premiér v tom doporučení, které adresoval ..., já si možná dovolím malou odbočku. Představme si obrácenou situaci, že bychom tady v Česku něco rozhodli a jiné státy by integrovaly politickými prostředky do toho, jak mají rozhodovat naše české nezávislé soudy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili namístě podle vás není to zpochybňovat jejich nezávislé rozhodování?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Určitě ne. Já si myslím, že jsou tady dvě koleje, dvě linie. Česká republika určitě dává svým postupem, nótami, kladením dotazů najevo: ten případ nás zajímá, zastáváme se svých občanů a povzbuzujeme vás k tomu, abyste dodržovali, milé Norsko, své závazky z mezinárodního práva, ať už z Úmluvy o právech dítěte nebo z Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Teď je jenom otázka způsobu toho nátlaku, kvality, vyváženosti, rozumnosti. Pan premiér koneckonců zdůraznil, že bude volit takové prostředky, které mají reálnou šanci na úspěch. Myslím si, že vyslovit tuto zásadu bylo velmi důležité. Tato zásada mimo jiné brání tomu, abychom právě nepodléhali hysterii.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké prostředky mají podle vás reálnou šanci na úspěch?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Podle mého názoru, a říkám to několik let, je důležité soudní řešení toho případu a dostat tu situaci co nejdříve k Evropskému soudu pro lidská práva. Nemohu si odpustit poznámku, možnost nového přezkumu toho případu byla k dispozici začátkem dubna loňského roku. Návrh na svěření chlapců do péče byl podán až v prosinci. V podstatě tři čtvrtě roku se ztratilo jenom tím, že se nepožádalo o návrat chlapců do rodiny a tři čtvrtě roku v životě těchto dětí znamená hrozně moc.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, ale advokát Evy Michalákové tvrdí, že o to svěření do péče požádali už v roce 2012, jak rodina, sestra Evy Michaláková, tak i dědeček.

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Mluvíme asi o různých svěřeních. Pokud jde o ten návrh, my jsme koneckonců, přesněji řečeno, to byl takový, byl to takový jakýsi podnět. Já osobně si nejsem vědom toho, že by rodina podávala nějaký takovýto návrh. Já vím, že my už v roce 2012 jsme provedli v širší rodině sociální šetření, kterým jsme deklarovali, že tady jsou členové rodiny, kteří jsou způsobilí pečovat a dali jsme norskému soudu podnět k tomu, aby je svěřil do pěstounské péče tety. Oba chlapce, norské orgány s námi o tomto podnětu už dál nekomunikovali i přes urgence, ani advokátka paní Michalákovou, kterou jsme opakovaně urgovali, s námi o této otázce potom už dál nekomunikovala. Nutno podotknout, že norské právo ne umožňuje věřit do pěstounské péče mimo Norsko. Samozřejmě, je pravdou, že jsme tuto informaci v té době ještě neměli, nicméně opakovaně jsme zdůrazňovali, svými návrhy a podněty: jako rodina prokazujte zájem biologické rodiny, prostě proto, že to je okolnost, která norskému státu dává jasně najevo, my jsme rodina a máme tady zájem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Eva Michaláková i její advokát by bezesporu tvrdili, že tento zájem konzistentně a kontinuálně jaksi prokazovali norským úřadům, ale když vy mluvíte i o té nekomunikaci ze strany norských úřadů, i s vámi jako s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, tak byla vůbec nějaká jiná možnost, jak s norskou stranou komunikovat, než zvyšovat ten tlak, jak vy o něm mluvíte jako o kontraproduktivním?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já dokončím tu původní myšlenku. Skutečně já se domnívám, že buďto mluvíme o různých věcech, anebo někdo z nás neříká pravdu. Do dnešního dne například, ačkoli to bylo doporučováno opakovaně, dědeček nepodal návrh na úpravu styků k chlapcům s odůvodněním: Já se prostě nebudu nikde soudit v Norsku. Podle mého názoru, a opakovaně jsme to doporučili, bylo potřeba efektivně prokazovat zájem biologické rodiny o děti a mimo jiné tím zlepšovat pozici k tomu, aby norské orgány dnes neřekly to, co řekly: "Zbavujeme rodičovské odpovědnosti."

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás tedy jaksi rodina biologická neprokazovala dostatečný zájem o tom, že chce své děti zpět?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
To jste řekla vy. Já jsem řekl, že bylo potřeba prokazovat zájem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Větší než prokazovali?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Můžeme položit klidně další otázku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Vy jste, pane řediteli, mluvil o tom, že vidíte jako jednu z možností tedy stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. I tam už paní Eva Michaláková byla. Soud jaksi její stížnost zamítl pro nepřípustnost. Jak by tedy teď ta stížnost měla vypadat, aby ta pozice byla jiná? Aby měla šanci na to dopadnout jinak?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Nejdřív bych rád upozornil na to, že jsou tady dva různé předměty řízení. V minulosti Evropský soud pro lidská práva projednával otázku, jestli bylo důvodné odebrání chlapců z rodiny. Já bych byl moc rád, kdybychom akceptovali aspoň pro účely tuto otázku jako uzavřenou, Evropský soud se k ní vyjádřil, řekl, že nemá za to, že by došlo k porušení práv zaručovaných úmluvou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní jsme tedy k pozici, kdy podle vás máme brát to, že důvod k odebrání byl legitimní a posunout se jinam?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Ano, to je právní stav. Právní stav říká: Ano, odebrání bylo legitimní, ani Evropský soud pro lidská práva neshledal důvody, proč přezkoumávat tu, to odebrání. Nyní jsme v pozici, kdy se bavíme o tom, zda a za jakých podmínek se děti mají vrátit do rodiny a ve vztahu k tomuto předmětu je otázka přezkumu před Evropským soudem pro lidská práva znovu otevřena a podmínkou toho přezkumu je, aby byly vyčerpány všechny vnitrostátní prostředky ochrany práva a podle mého názoru role České republiky v tuto chvíli spočívá zejména v tom, aby se pokusila třeba i s prostředky diplomatického nátlaku k tomu, aby nezávislé orgány v Norsku tu věc rozhodly co nejrychleji a buďto bude ten vývoj případu zvrácen na vnitrostátní úrovni, anebo se dostaneme na úroveň Rady Evropy a v tom případě bude rozhodovat Evropský soud pro lidská práva a role České republiky v tomto řízení spočívá v tom, že může provést takzvanou intervenci. To znamená, může se zastat svého občana v tom řízení před Evropským soudem pro lidská práva, tak jako to koneckonců Česká republika učinila už mnohokrát.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli to chápu správně, vidíte tedy jedinou možnou cestu v tom, že paní Eva Michaláková absolvuje to stejné kolečko soudní, akorát tedy na základě jiné pozice a česká strana tedy má dohlížet na to, aby soudy norské jednaly efektivně?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Bezesporu to i takto lze zjednodušit, takto to lze vidět. Souhlasím.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to, když advokát paní Michalákové volá po tom, aby český stát z kauzy udělal mezistátní spor a udělal žalobu na celý norský systém k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, to není ta cesta, kterou vy byste viděl jako správnou?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Ne, myslím si, že to není správná cesta.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je podle vás norské rozhodnutí v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí, tak jak to právě tvrdí pan Hasenkopf, advokát Evy Michalákové?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Upřímně, to nám bude muset říct až Evropský soud pro lidská práva, jestli má pravdu český pohled nebo norský pohled na to, co říká Evropská úmluva a Úmluva o právech dítěte. Já za sebe mohu zopakovat jenom to, co už jsem deklaroval v posledních dnech mnohokrát. Bez ohledu na to, jak šedivé jsou okolnosti tohoto případu do minulosti, jestliže biologická rodina, která projevuje o děti zájem, je zbavena rodičovské odpovědnosti a důsledkem toho by měla být i adopce, je to prostě z mého pohledu naprosto neakceptovatelné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo teď jste právě mluvil o tom, že je to neakceptovatelné, ale před chvílí jsme spolu mluvili o tom, že podle vás mohla rodina jaksi prokazovat více zájmu.

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
I takový zájem, který byl projevován, je důvodem pro to, aby byla ponechána rodičovská odpovědnost rodičům.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak významný rozdíl vlastně panuje mezi tím, jak postupují české úřady a jak norské v otázce ochrany dětí?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Já se jenom velmi nerad dopouštím nějakých populistických hodnocení. Každý systém je trochu jiný a jak norskému, tak českému systému jsou společné nějaké hodnoty, které jsou vyjádřeny už dnes několikrát zmiňovanou Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvou o právech dítěte. Vyslovení těch principů je ale poměrně široké a obecné, principy typu "nejlepší zájem dítěte", "právo na podporu povědomí o etnickém původu" a podobně. A každý stát je svými vnitrostátními předpisy může naplňovat různě. Já osobně nesdílím to přesvědčení o tom, že v Norsku děti patří státu a rodiče nehrají žádnou roli.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná můžeme říci, že pro kontext, jen v České republice stát ročně odebere až 3 tisíce dětí, což je víc než v Norsku. Jaké jsou vlastně ty nejčastější důvody a v kolika případech se děti vrací zpět do rodin?

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Přiznám se, že ta statistická data v tuhle tu chvíli nemám k dispozici, protože jsem nevěděl, že bude, budou předmětem naší diskuse.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtěla jsem k tomu jenom doplnit ten kontext, když se mluví právě o norském systému a českém systému.

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Je pravdou nepopiratelně, a my jsme od Norů informace k této otázce chtěli, samozřejmě, že jsme zkoumali i širší statistická srovnání v rámci Rady Evropy. Nutno podotknout na začátek výhradu, velmi často srovnáváme nesrovnatelné, protože ty kategorie ve všech státech Rady Evropy, v těch zhruba 50 státech, nefungují úplně stejně, nicméně lze vyslovit názor, že v Norsku počet odebraných dětí v čase stoupá v posledních pěti letech, což samozřejmě nemusí svědčit o tom, jestli to skutečně je, nebo není důvodné. Každopádně vlastní odebrání dítěte Norové využívají jako prostředek sociálněprávní ochrany dětí jenom v nějaké čtvrtině případů a v naprosté většině případů soudy v rámci následného přezkumu, v nějakých, tuším, 90 % dávají těm orgánům sociálněprávní ochrany dětí, tedy těm barnevernům zapravdu, že to odebrání bylo důvodné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Děkuji vám, na shledanou.

Zdeněk KAPITÁN, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
--------------------
Na shledanou vám i posluchačům.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Můžete si náš pořad pustit i na webových stránkách radiozurnal.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.