Petra Procházková ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

12. listopad 2015

Jak náročná a hlavně riskantní je cesta uprchlíků do Evropy? Jak fungují převaděčské gangy a co by mohlo migrační vlnu zmírnit? Budeme se ptát. Petra Procházková, novinářka Lidových novin, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vítejte, dobrý den.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Dobrý den, dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste ještě včera byla ve vlaku se syrskými uprchlíky v Srbsku, jste se nacházeli plus minus, bych to tak viděla.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ano, ano, včera jsme ještě byli v Srbsku ve vlaku, předtím jsme byli v autobuse v Makedonii a v Řecku.

Čtěte také

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste zničená?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Jsem docela zničená. To cestování je náročné, zvláště, když netrvá dny, ale skoro týdny. Takže ano, jsem zničená fyzicky i psychicky, řekla bych.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadali uprchlíci už tak, když jste se loučili v Bělehradě?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
No, oni vypadali ještě, bych řekla, hůř než já, protože přece jenom, přiznejme si, že i když my jsme si s kolegyní Ivou Zímovou, se kterou jsme cestovaly, daly za cíl, že budeme kopírovat tu cestu, nebo, lépe řečeno, že pojedeme s nimi a budeme se snažit sdílet ty útrapy jako oni, abysme to pochopily, tak v některé, v některých chvílích jsme selhávaly, jakože jsme šly bydle do hotelu třeba, nebo to moře jsme nepluly s nimi na člunech, ale turistickou lodí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To byste ani nemohly? Dostaly byste se na takový nafukovací člun? Bylo to třeba, Petro, něco, co jste chtěla zažít?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ne, ne, já jsem od začátku tu plavbu na tom člunu zažít nechtěla z mnoha důvodů a ten nejdůležitější byl, že je to zbytečné riziko. Mě k tomu prostě nic nenutí. Já si mohu koupit za 25 euro lístek na turistickou loď od tureckých břehů na nějaký řecký ostrov, ale oni nemohou, oni prostě nemají tu možnost a jediná možnost, jak se dostat do Evropy, je tedy přeplout na tom člunu, takže ambice moje to nebyla. Navíc teda nemám těch 1 200 euro, které byly potřeba na jedno místo v tom člunu. To je strašně vysoká částka. To bylo na celou moji cestu vlastně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ta vaše cesta začala v tureckém letovisku Cesme nebo Češme ...

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ona začala už v Istanbulu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
V Istanbulu.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Protože řada těch uprchlíků přijede nebo někteří i přiletí do Istanbulu, tam se zorientují, tam už se jich ujmou různí ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Převaděči.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Převaděči, známí, příbuzní, prostě tam je takové, takový výchozí bod pro řadu z nich. Často tam také nechávají pasy. Když je nechtějí zničit, tak si je uschovají někde v Istanbulu a řada z nich dále cestuje už po Turecku autobusy už bez pasů, bez dokumentů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč? Proč ničí pasy? Syřani to asi nedělají.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Syřani to nedělají většinou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože syrský pas naopak má hodnotu teď.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Syřani to nedělají. Kupodivu nedělají to ti ostatní. Íránci to dělají, Afghánci to dělají. Nedělají to z toho důvodu, že by se chtěli vydávat za někoho jiného, jak si často tady všichni myslíme. Dělají to, to oni vědí, že není dost dobře možné, aby se Afghánec vydával za Syřana, to poznám i já, protože Afghánci a Íránci mluví persky, Syřané arabsky, takže to poznáte na první poslech, bych se, bych tak řekla. Oni to dělají proto, že například Afghánistán nepřijme zpátky člověka, o kterém si není jist, že je jeho občanem. A pokud ten člověk nemá žádný doklad, tak není možné, aby ho Afghánistán přijal zpátky. To znamená, že přinejhorším ten Afghánec zůstane v Turecku.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom odbočku, protože když už zmiňujete Afghánistán, tak tento týden říkal ministr vnitra Milan Chovanec, že země Evropské unie by měly vracet afghánské migranty do bezpečných částí Afghánistánu. Takže to není úplně reálná myšlenka, pokud nebudou mít žádné pasy?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ze dvou důvodů. Za prvé, nevím, jak ministerstvo vnitra definuje slovo "bezpečí", to se o tom můžeme jako dost dlouho diskutovat. Mně Afghánistán nepřipadá jako místo bezpečné. Já to mám tak, i s Čečenskem jsem si to tak říkala, pokud je to bezpečná země, tak by tam naši vládní úředníci měli třeba jet s dětmi na dovolenou. Tak, tak bych definovala bezpečnou ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by tam měl jet pan Chovanec na dovolenou.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Jestli je to bezpečná země pro rodiny s dětmi, tak se tam může jezdit na dovolenou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale jsou v Afghánistánu přece jen některé části, kde se nebojuje, kde prostě je klid?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Určitě. Jsou tam části, kde je bezpečněji a jsou tam části, kde je velmi nebezpečno. Ale tam je jedna zajímavá věc, která se týká Afghánců, to si myslím, že by také ministerstvo vnitra mělo vědět. 99,9 % těch lidí, které jsme my potkali a kteří byli z Afghánistánu, byli buď Hazárové anebo Tádžici, nikoli Paštúni, což je většinová národnost Afghánistánu. Zdá se tedy, že Afghánistán je zemí bezpečnou pro tu paštúnskou část, což je také ta část, která více podporuje Taliban i Islámský stát a stále méně bezpečná pro tu tádžickou a hazárskou menšinu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Petra Procházková, novinářka Lidových novin, je ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Tak vraťme se do Turecka, do tureckého letoviska Cesme, doufám, že to vyslovuju správně, protože právě z tohoto letoviska je to pouhých 16 kilometrů na řecký ostrov Kós. Vědí uprchlíci přesně, na koho se nakontaktovat, aby mohli nasednout do člunu a odjet do Řecka?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Zdá se, že ano. Oni si řadu těch kontaktů vlastně už vytvářejí v těch svých domovských zemích. Dokonce tam i často platí část té částky, která je, ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdy i celou, jak jste popisovala ...

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Někdy i celou, což se často ukazuje jako chybný krok, ale často polovinu nebo často se dohodnou na nějakých splátkách během té cesty a úplně markantní je, jak jsou ti lidé neustále na telefonu. To prostě vidíte na první pohled. Oni neustále telefonují. Ani tak nepřicházejí s těmi převaděči do styku osobně, jako spíš telefonicky. A teď je tam jazyková bariéra samozřejmě, protože ta špička těch převaděčů v Turecku jsou Turci, popřípadě jsme zjistili, že tam jsou občané bývalé Jugoslávie, kteří se do toho byznysu aktivně zapojili a mezi tím musí existovat Afghánci, kteří hovoří jak turecky, tak, tak persky. Takže to má prostě zvláštní hierarchii. S někým oni se setkají, s někým si jenom telefonují. Je to poměrně složité. Musí být dost logisticky schopni ti lidé, protože situace se mění.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže oni třeba řeknou: Musíte teď hned, za 10 minut bude vyplouvat člun.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
No, přesně tak. No, za 10 minut to nezvládnou, protože oni si ho musí sami dát dohromady. To není tak, že oni jim tam převaděči přivezou člun, uprchlík zaplatí 1 200 euro, nasedne do člunu a odjede. To vůbec tak není. Oni jim přivezou balík, vedle toho jim přivezou motor, pak nějaká dřeva na podlážku a ti uprchlíci sami si musí ten člun nafouknout, dát tam tu podlážku, připravit prostě na vyplutí, dát tam motor a vyplout samostatně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A řídí někdo z těch uprchlíků?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
A řídí někdo z těch uprchlíků a vzhledem k tomu, že Afghánistán je země, která nemá moře, tak většinou to ti lidé vůbec neumějí. Takže i když je to vámi zmíněných 16 kilometrů, tak oni třeba to uplují dvakrát tolik, protože ..., a to jsme viděli na vlastní oči, strašně kličkují po tom moři a neumějí to prostě, například se diví, že moře je slané. Nejsou to mořeplavci. Afghánci nejsou dobří mořeplavci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto je tolik vlastně neštěstí v tom moři?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ano, proto je tolik neštěstí. My jsme o tom hodně hovořili. Přesně tyto otázky my jsme kladli řeckým rybářům, kteří to prostě pozorují už měsíce, mají to ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste už pak byli na ostrově Kós?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Když jsme byli na Kósu a oni říkali, že samozřejmě většina těch neštěstí je způsobena tím, jak jsou ty čluny hrozně přetížené. To jsou čluny třeba pro 12 osob a pluje tam 50 lidí a když jsou trošku větší vlny, tak ten člun se tak prostě komíhá a hýbe, že někdo vypadne. Velmi často je to dítě. Za tím dítětem skočí rodič, nastane panika, vypadnou další děti a je na neštěstí zaděláno. Takže ano, většinou proto, že tam je velmi nervní situace, počasí není dobré, neumějí to řídit a neumějí plavat a mají špatné záchranné vesty.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je vlastně možné, že mohou vyplout a ještě v takovém množství? Turecká policie tam přece působí v takových letoviscích? Dělá, že nic nevidí, neslyší?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
No, my jsme viděli obě situace. Zajímavé, jednu, jak řecká policie ..., turecká policie naprosto dělá, že nic nevidí a přitom je přítomna na místě. To bylo v trošičku jiném letovisku severněji, kde se vyplouvalo na Lesbos, na ten druhý řecký ostrov, který je velmi oblíbený u uprchlíků a tam skutečně jezdila turecká policie, hovořila dokonce s těmi řidiči autobusů, kteří přivážejí uprchlíky na místo a nijak nezasáhla. My jsme za ten den viděli 52 člunů, jak přeplulo z pevniny na Lesbos.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Lesbos.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Pak jsme popojeli dál do Cesme a tam jsme také viděli policii, ale tam jsme také byli svědky policejního zátahu, který probíhal tak, že oni obklíčili tu pláž, kdy zrovna se chystali lidé vyplout, sebrali je a my jsme je za 3 dny potkali na Kósu ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže oni je zase pustili?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Oni je zhruba za 5 hodin pustili.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to znovu budou zkoušet dostat se, dostat se do Evropy, pokud už tady nejsou, což je docela, docela ...

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Určitě, určitě, bez pochyby ... My jsme pak potkali na pevnině řadu z nich. Docela jsme se radovali, protože jsme o ně měli velké obavy. Oni říkali, že to nebylo nijak hrozné a s výjimkou Syřanů, které se Turci snaží deportovat do uprchlických táborů, protože ti právě mají ty dokumenty, ale jakmile je ten člověk bez dokumentů, tak ti Turci moc nevědí, co s nimi, co s ním dělat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pokud dopadnou někoho ze Syřanů, tak ho vrátí třeba do uprchlického tábora na turecko-syrskou hranici a on potom musí znovu tu dlouhou cestu ...

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ano, ano a ještě udělali takovou jednu věc, že oni zničili ty nafouklé čluny. Oni je propíchali noži ti policisté. Takže se tam řešilo strašně dramaticky vlastně znova platba za, za nové čluny a to jsou obrovské peníze. Ti lidé je prostě nemají. Takže to byla velká jako logistická, složitá operace. Pravděpodobně, já, já se, samozřejmě nemám k tomu žádné důkazy nerada to říkám, ale není možné, aby nějakým způsobem ta policie nevěděla o těch pašerácích, nebo s nimi nějak nebyla domluvena na tom, že teď můžeme, teď nemůžete. To prostě není možné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Policie v tom jednoznačně jede?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Musí o tom přinejmenším vědět a zná přesně ta místa. My jsme přijeli do Turecka a nebyli, neměli jsme žádné speciální informace tajných služeb. My jsme nevěděli, odkud ti lidé budou odplouvat, ale vzali jsme si prostě mapu na Google a řekli jsme, si: hele, tady je to blízko, tady je nějaká pláž, tak půjčíme si auto a jedem tam. A takhle jsme je nacházeli a našli jsme jich prostě tisíce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Petra Procházková, novinářka z Lidových novin je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Mají Syřané privilegované postavení mezi uprchlíky už proto, jak vy jste právě v jednom z těch svých článků popisovala, že na rozdíl třeba od Afghánců mají více peněz?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Trošku ano. Je to tak, že většinou na té turecké straně jsme naráželi na to, že třeba Syřané bydleli normálně v hotelích s námi v hotelu, hotel byl plný Syřanů. Jezdili taxíky, kdežto Afghánci tvořili takovou skupinu s Íránci, což já si vysvětluju jazykovou příbuzností, oni si dobře rozumějí a ti tedy žili v mnohem horších podmínkách, v takových divokých táborech bez elektřiny, bez vody, opravdu jako ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
I potom v Řecku třeba, když se jim už podařilo přeplout?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ne, v Řecku se právě stalo to, že tam se všichni ocitli najednou na takové stejné úrovni a i když si ti Syřané možná mysleli, že i dále ta privilegia budou zachována, tak už to tak nebylo, už najednou se s nimi se všemi jednalo stejně, i když musím teda říct, že v Řecku to ještě byla idyla, že Řecko bylo asi první a poslední, co se jim v Evropské unii líbilo, protože řecké přijetí je pro ně příjemné, vřelé, ohleduplné, velmi tolerantní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, proč tam nepožádají tedy o azyl? Protože je to vlastně první země Evropské unie, do které vstoupí. Proč jdou dál? Proč jdou dál?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Já si myslím, že úplně nejzásadnější problém, který vůbec s celým tím pohybem uprchlíků je, že oni nemají, oni nemají vůbec žádné informace. Oni někteří ani moc nevědí ..., oni vědí, že jsou na nějakém ostrově, protože během té cesty se totiž vytvářejí různé neformální skupiny a ta má vždycky nějakého neformálního vůdce, který umí anglicky třeba. Takže ten zjišťuje informace a říká to těm ostatním. Na tom ostrově oni jsou nějak tak trošku zaregistrováni, dostanou nějaký papír a samozřejmě, že Řecko, které není zrovna v nejlepší ekonomické kondici, moc nechce, aby tam statisíce uprchlíků zůstávalo ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže také zavírá oči a posílá je dál?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ano, ono, ono ne tak úplně zavírá oči, jako, jako Turecko, ono je zaregistruje a oni řeknou, že chtějí dále do Evropy, většinou do Německa, ale to proto, že vlastně skoro ani jinou zemi neznají, anebo proto, že už ti před nimi tam úspěšně dojeli. Ale kdyby dostali jinou informaci, oni se nás například velmi často ptali: "A co myslíte, máme jet do toho Německa? Ono už tam asi je hodně lidí, že? A neměli bysme jet ... a neřekli byste nám nějakou zemi?"

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže štědrý sociální německý systém není úplně ten důvod, proč jedou do Německa? Je to spíš to, že Německo prostě znají, je to velká země, možná i někdy slyšeli němčinu, třeba se ji učili někdy?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ano, ano, ano a někdy ..., možná, možná. Oni jsou si vědomi toho, že v Německu, z Německa pravděpodobně nebudou, nebudou vyhoštěni. Prostě oni to znají, oni znají Německo a Švédsko. To jsou dvě takové země, které nejčastěji, jejichž jméno nejčastěji padá, ale opravdu se nás pořád ptali, jestli by neměli jet někam jinam.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptali se na Česko?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Sem tam, ale většinou netušili, většinou zabral Petr Čech a Pavel Nedvěd, to jako ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To znají?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
To znali, to, když jsme řekli, že to je ten fotbal, tak Afghánci jásavě prostě ..., měli, měli velkou radost, že teda je to tato země. Jinak o nás příliš, příliš nevěděli až na výjimky. Občas tušili, měli informaci, že se nemá už chodit přes Maďarsko, přes Slovensko a přes Česko ... kvůli restriktivním. Kvůli plotu a kvůli ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli plotu v Maďarsku a kvůli tomu, že zkrátka u nás končí v detenčních zařízeních?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Že je u nás zavřou, ano, ano. Oni, my jsme zažili takovou jednu humornou věc. Cestovali jsme velkou část cesty s dvěma íránskými psycholožkami, dvěma ženami, měli s sebou jedno 13leté dítě, chlapečka a ty byly bohaté poměrně, takže ony také bydlely třeba na tom řeckém ostrově Kós bydlely v lepším hotelu, my jsme spaly v autě, ony bydlely v hotelu a když jsme, pak jsme se trmáceli, přejeli jsme lodí na pevninu a trmáceli jsme se autobusy a bylo to dost strašné a vyčerpávající a když jsme se loučili, tak ony říkaly: "No, my tady asi taky půjdeme spát do hotelu" a my jsme jim říkali: "No, ale tady už do hotelu spát nepůjdete, tady už vám to nikdo nedovolí ..., Řecko bylo poslední zemí, kde jste se mohli trochu nadechnout a žít jako lidi, tady dál už to ..." a ony nechápal vůbec, proč by nemohly jít spát do hotelu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Oni nechápou, že třeba skončí, já nevím, v Česku v Bělé?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
No, to ... Bělou si nedokážou představit. Oni chápou, že skončí v nějakém zařízení, v nějakém uprchlickém táboře a domnívají se, že tam budou čekat na nějakou nabídku nějakého, jak oni říkali, nového života, nové příležitosti. Muži chtějí práci, ženy ostatně taky. Oni si to takhle jaksi dost jednoduše představují.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dost je to naivní ty jejich, ty jejich představy?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Já si myslím, že oni, samozřejmě ta převaděčská mafie, která působí v těch domovských zemích, jim říká, tam teď kolují dvě fámy, které si myslím, že hodně zvyšují ten počet těch uprchlíků. Jedna je, že 1. ledna Evropa úplně se zavře a nebude už vůbec nikoho přijímat, takže kdo půjde teď, tak má šanci, také se zhoršuje počasí, je třeba spěchat a druhá fáma, ta je ryze afghánská, že v Afghánistánu příští rok začne velká válka. Takže tyhle dvě fámy hodně povzbuzují tok uprchlíků a mimochodem není nikdo na té cestě, kdo by jim říkal něco jiného. Není tam žádná humanitární organizace, žádné OSN, žádní úředníci ministerstev vnitrech, ... vniter Evropské unie, nikdo, kdo by jim řekl, co je čeká, kam jedou, co mají dělat, jestli by se neměli zastavit, jestli by neměli jet do jiné země než do Německa, prostě nikdo. Oni jsou zcela ovládáni různými překupníky, podvodníky. To je prostě podle mě neuvěřitelné selhání toho evropského aparátu a naopak tedy ukázka toho, jak se okamžitě to podsvětí té situace zmocnilo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomohlo by zmírnit tu migrační vlnu, pokud by evropské státy teď daly daleko více peněz třeba Turecku, Libanonu, Jordánsku, na to, aby vylepšilo ty podmínky v těch uprchlických táborech, které tam jsou docela otřesné? Asi můžeme použít to slovo a i to je důvod vlastně, proč řada lidí už nevidí jiné východisko, než se vydat tady na tuhle cestu do Evropy?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Já myslím, že uprchlické tábory budou vždycky místem, odkud lidé budou utíkat. To, z toho prostě neuděláte fungující, fungující, zvláště ti lidé, kteří, kteří jsou vzdělanější, inteligentnější, logisticky schopnější. Oni prostě nebudou sedět jako pecky v uprchlickém táboře a vidět tam své děti, jak vyrůstají skutečně v podmínkách, ... i když tam nalijete obrovské peníze, tak to vždycky bude provizorium a právě tihle schopnější lidé se snaží z toho provizoria dostat a ta motivace jsou ty, jsou ty děti. Já si myslím, že tábory, určitě by se měly zlepšit ty podmínky, ale nevěřím tomu, že se uprchlická krize nebo ta uprchlická vlna dá zastavit. Já si myslím, že se vůbec nedá zastavit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohla by ji zastavit samozřejmě, kdyby skončila válka v Sýrii?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Částečně ano, ale Sýrie je trošku specifický problém, protože Sýrie byla relativně bohatá země. Já si myslím, že ta uprchlická vlna, samozřejmě ti Syřané jsou tam úplně jasnou prioritou, ale že ona je taková, ona je vyvolaná vlastně něčím, čemu bysme mohli říct informační globalizace. Já si myslím, že už prostě nemůže svět fungovat tak, že na jedné straně žijí lidé, mají prostě za každým, každý na zahradě bazén a žijí vlastně v blahobytu a v druhé části světa v nuzotě a ty dva světy o sobě dneska vědí strašně moc, protože právě ty informační toky díky internetu a všemu možnému, celý Afghánistán sedí na internetu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na internetu.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Takže to, že oni vědí, že se někde žije lépe, já myslím, že je úplně přirozené, že se seberou a zkoušejí jít tam, kde je lépe.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ještě k Sýrii jedna věc, protože vy jste odbornicí také na Rusko. Jak se díváte na angažovanost Vladimira Putina v tom syrském konfliktu? Oč mu jde?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
No, já si myslím, že mu jde o zachování přítomnosti, vojenské přítomnosti Ruska v Sýrii, protože to je poslední vlastně taková velká zahraniční základna Rusů, "asadovci" tradičně byli spojenci Ruska a tím pádem Rusko mělo obrovský vliv v této části světa. Na chvíli právě ho ztratilo a teď vycítilo tu obrovskou příležitost vrátit se na světovou scénu právě prostřednictvím Sýrie jako důležitý hráč, kterého se dílem bojíme, dílem víme, že s ním budeme muset nějak spolupracovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na druhou stranu, jde bez Ruska ukončit konflikt v Sýrii?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Nyní už nikoli, si myslím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je vlastně, co Vladimir Putin dobře věděl?

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Hm, to je to, co dobře věděl a myslím, že v této, v této fázi toho globálního souboje velmocí má docela navrch.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Petra Procházková, novinářka z Lidových novin byla ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Děkuju za to, na shledanou.

Petra PROCHÁZKOVÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.