Richard Brabec ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. Zdravím do přenosového vozu. Dobrý den.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Krásné odpoledne.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu tématu polských skleníků, tak světlo z nich aktuálně slábne. Ale co do budoucna, protože firma počítá s rozšířením hal?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Tak máte pravdu, ale zase na druhou stranu to rozšíření ..., firma s tím počítá, to je z prohlášení firmy, které zaznělo kdesi v jakémsi rozhovoru, ale my, když jsme oficiálně žádali polskou stranu, polské ministerstvo o vyjádření k tomu případnému rozšíření, tak oni říkali, že o ničem takovém nevím ..., neví, ale samozřejmě to je otázka, já myslím, že dneska má smysl se bavit o těch deseti hektarech skleníků, který už tak svítí dost, jako stotisícové město, takže my jsme řešili v té chvíli ani ne tak rozšíření, jako ten stávající stav ..., a tam máte pravdu ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten je, promiňte, pane ministře, uspokojivý, když jsem říkala, že tedy firma nějakým způsobem zareagovala ..., tu záři trochu ztlumila?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ten bude, ten bude uspokojivý, až ve chvíli, kdy ta firma ..., kdy to v podstatě ty, ty občany nebude, nebude obtěžovat vůbec nebo minimálně. Jako zatím ta firma údajně ztlumila to osvětlení, dokonce v některých dnech zhasíná. Oni, oni oznámili, že od března by v podstatě měli do září nebo října dokonce úplně zaschnout, protože pak už by měli fungovat v podstatě pouze na denním světle, ale s tím jsme se nespokojili, protože to technické řešení je známé, znamená to zastínění těch skleníků, té jejich střechy, která by měla to záření samozřejmě snížit naprosto zásadně a rozhodně více nebo podstatně více než po tom ztlumení dnes, takže my budeme spokojeni, pokud mohu si použít nebo dovolím použít tohle to slovo, tak budeme spokojeni, nebo hlavně občané, které to ruší, nejenom v Čechách, ale i v Německu, ale i v Německu, když se samozřejmě nebavíme o Polsku, tak až ve chvíli, kdy opravdu to bude naprosto zásadně ztlumené. A to bude také náš zásadní požadavek. Takhle jsme se dohodli s polským ministrem životního prostředí, že budeme společně působit na tu firmu. Problém je to, že Polsku, ona vlastně ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se chci zeptat, jak můžete vlastně společně působit, když ani v Polsku, ani v Česku neexistuje patřičná legislativa, která by tedy ošetřovala ten světelný smog, čili vše se může dohadovat jaksi v rámci té takzvané gentlemanské domluvy, je to tak?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Skutečně ta legislativa nefunguje. Ona v zásadě nefunguje v celé Evropské unii. Jestli se nemýlím, tak možná existuje pouze v Itálii nebo v části Itálie, ale ani tam to není jednoznačné, nicméně pan ministr životního prostředí, můj resortní kolega Jan Szyzko řekl na tiskové konferenci v Polsku jako zajímavou větu, která mě velmi zaujala a myslím si, že směřovala, nebo že správně směřovala na tu firmu a on řekl, no, i pod naším tlakem tedy musím říct: "Já si neumím moc představit z pohledu ministra životního prostředí Polské republiky, že by nějaká firma riskovala bojkot svých výrobků v těch zemích ...," kam je bez pochyby vyváží, což si myslím, že bude třeba i Česká republika, anebo nebo Německo. Takže já se domnívám, že ten tlak může být i, řekněme, ne přes legislativu, ale tlak na dobré sousedské vztahy a tam já si myslím, že všichni dobře rozuměli, jak ten, jak by ten tlak byl míněn.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy si skutečně myslíte, že by třeba v České republice prošel jaksi bojkot výrobků této polské firmy?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Víte, v době sociálních sítí a velmi rychlého vzmachu nebo rozmachu a samozřejmě možnosti oslovit spoustu, spoustu lidí, tak se domnívám, že minimálně v tom regionu by prošel. Dokonce už jsem k němu nějakou výzvu i zaznamenal na sociálních sítích, když jsem sledoval ty reakce, ale já pevně, já jsem pevně přesvědčen, že k té dohodě s firmou, a ona už sama se vyjádřila, že nechce jaksi s tím, s tím sousedstvím mít nějaké nepřátelské vztahy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to jen krátkodobý poprask, kdy firma zkrátka vidí, že teď je to jakási mediální kampaň, je to hodně vidět? Ptám se na ty záruky do budoucna, že opravdu dojde k tomu úplnému utlumení, jak vy požadujete?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Paní redaktorko, my na to určitě nezapomeneme a budeme to vést v patrnosti a pokud by došlo k tomu, že někdo by kalkuloval, že sejde z očí, sejde z mysli, tak chci určitě všechny upozornit a zase na druhou stranu určitě jaksi uspokojit v tom ty občany, které to, kterým to dneska vadí, že okamžitě bychom zase vyrazili na steč ve chvíli, kdy by se to opakovalo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A uvažujete o nějaké změně, řekněme, systémové, tedy, že byste navrhli v rámci Evropy, Evropského parlamentu nějakou směrnici, která by upravovala světelný smog?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
No, to je dobrá otázka, to je dobrá otázka. Já jsem, ono totiž je to legislativa, která se týká toho světelného smogu poměrně významně rozptýlená v různých zákonech. V Čechách je to třeba nebo v České republice je to třeba upraveno částečně stavebním zákonem, je to upraveno v některých dílčích normách, je to upraveno ve vyhláškách, ale zjevně zatím ani na té evropské úrovni, která jinak v oblasti životního prostředí, zdraví a takových těch limitů je poměrně populární tím, že reguluje skoro všechno nebo takřka jakoukoli oblast, tak je zřejmé, že ten světelný smog nebyla zatím vůle, anebo pokud byla vůle, tak pravděpodobně se to ukázalo jako velmi neuchopitelné, protože tady, když jsme šli do historie, tak jsme zjistili, že ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A je potřeba ta nová norma, pane ministře, je potřeba podle vás?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Já se domnívám, že není potřeba jako ji úplně udělat speciální normu. Domnívám se, že by mělo být dostatečné, aby to bylo specifikováno tak, což v Polsku nastal ten problém s tím, že ono to vlastně nebylo posuzováno v rámci takzvaného procesu EIA, tedy dopadu na životní prostředí, protože kdyby to bylo, tak by tam vlastně i to, i to obtěžování tím smogem světelným bylo rovněž jedním z parametrů, tak jako to třeba je i u akcí, které se schvalují na úrovni ... nebo jaksi v rámci České republiky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě říkáte, když je to podchycené třeba u nás, ale v Polsku ne, tak co třeba u plánovaného rozšířené těžby na dole Turów, o tom jste mluvil s panem ministrem Szyzkem a získal jste příslib, že polská strana dodá všechny potřebné dokumenty ohledně dopadu na Českou republiku. Kdy to bude?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Tak ty dokumenty, pokud se bavíme o takové té první sadě, kterou jsme už několik vlastně let požadovali, protože ten problém není nový, ta těžba tam probíhá víc jak 20 let ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
... a nám z polské strany chybí některé údaje relativně dlouhodobě. Teď máme tedy příslib, že bychom je měli dostat v horizontu do konce března. To se týká především sledování těch hydrogeologických a hydrologických poměrů, ale ta velká sada, tedy vlastně dokumentace EIA, ta dokumentace v podstatě, která by měla rozhodovat o konkrétním rozšíření toho hnědouhelného dolu, tak ta podle sdělení polské strany by měla být k dispozici na přelomu letošního a příštího roku a Česká republika byla účastníkem, takže bude mít možnost se samozřejmě k té dokumentaci vyjádřit a vznést svoje připomínky a námitky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Stačí to, aby se garantovalo, že v případě rozšíření těžby nedojde na ohrožení zásob pitné vody na Liberecku?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Tak určitě nestačí v tom, že dostaneme jenom tu dokumentaci. Tam je klíčové, že budeme bráni jako jaksi přeshraniční partner, který bude moct poměrně významně do toho procesu mluvit, protože jak víte, ono se hovoří o určitých kompenzacích, jestli by nám polská strana zaplatila za to, pokud by ti lidé přišli pro vodu, o vodu, ale pro nás je to ta úplně krizová varianta, protože my především chceme, aby k ničemu takovému nedošlo a polská strana deklarovala, že v rámci těch našich připomínek, které budou samozřejmě vzneseny na základě seriozních vědeckých studií hydrogeologických a hydrologických, tak by měla zajistit taková technická opatření, včetně třeba rozhodnutí o přehodnocení toho projektu, čímž nemyslím zastavení, protože oni už na to i tam staví vlastně elektrárnu nebo rozšiřují elektrárnu, takže, takže je zjevné, že ta těžba samozřejmě je ve značném zájmu Polska, aby ta těžba pokračovala na tom dole Turów, ale lze tam přijmout taková opatření technická, aby to neohrozilo ta jímací území vlastně, kde, kde se pak tvoří, respektive, která jímají podzemní vody pro oblast Hrádku nad Nisou a obecně Frýdlantska.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta technická opatření bude česká strana moci opravdu efektivně vymáhat po polské straně?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, ano, bude, protože polská ..., Polsko musí v rámci té dokumentace potom a v rámci těch našich připomínek jasně zdůvodnit a zajistit, aby skutečně nedošlo, a ono to technicky je možné, je to zvládnutelné, je to tak daleko složitější a dražší než třeba v případě těch před chvilkou zmiňovaných skleníků, ale my jsme jasně řekli, že prostě pro nás je absolutně neakceptovatelná varianty, varianta, že by desítky tisíc lidí přišli o pitnou vodu a my na tom budem velmi trvat a jsou tady i určité možnosti samozřejmě využití příslušných evropských norem, ať už se jedná o rámcovou směrnici o vodách a tak dále, takže je tady i, je tady i legislativa, která samozřejmě nám umožňuje se domáhat těch našich práv, ale ty naše česko-polské vztahy sousedské jsou velmi dobré a já jsem byl velmi rád, že pan ministr Szyzko jasně řekl, že oni jsou prostě připraveni udělat všechno pro to, aby takové to nebezpečí nenastalo, že Českou republiku chápou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. K další věci, pane ministře. Vláda odmítla i přes požadavek Evropské komise zařadit tři místa na seznam evropsky významných lokalit. Nejvíce se tedy mluví o Labském údolí u Děčína o loukách u Přelouče. Proč se vám nepodařilo kolegy z vlády přesvědčit, že je potřeba vyslyšet ten požadavek Evropské komise?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Protože vláda je kolektivní orgán a zjevně tam dál jako fungoval, byť jsem se ho snažil všemi možnými prostředky a zdůvodňováním obhájit, ale převládl tam názor, že v případě těch dvou lokalit, které teda jsou požadovány už poměrně dlouho, teď ta první, tedy Porta Bohemica nebo oblast vlastně Děčína, tak ta je požadována už od roku 2005 na doplnění. Nikdy k tomu vlastně nedošlo, nikdo neměl odvahu, žádný ministr tam tu lokalitu dát, protože asi tušil, jak to, jak by to mohlo dopadnout. Nám se tedy povedlo z těch 53 požadovaných lokalit zařadit 50, ty 3 ne. Převládl tedy názor, že tam jsou i jiné veřejné zájmy, které pro kolegy byly podstatnější a nezabralo úplně tedy zdůvodnění, že jsem byl přesvědčen a jsem přesvědčen, že ty veřejné zájmy ostatní by byly nakonec slučitelné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když navážu zrovna teď na tu vaši odpověď, i když by bylo to Labské údolí zařazeno na tento seznam a louky u Přelouče, že by se tam dal vybudovat jez a u Přelouče umělý kanál, koryto?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, my jsme přesvědčeni, že ano, protože skutečně tam byly vzneseny tak jasné argumenty, že ta kompenzační opatření, která by se v tu chvíli vyžadovala, tak by byla řešitelná a nebylo by to v příkrém rozporu s realizací té investice, o které, nebo těch investic, o kterých hovoříte, takže ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud bude Evropská komise na těch požadavcích trvat, tak může zahájit řízení s námi, jako s členským státem Evropské unie. Těch ale s námi jaksi vede už více. Proč by nás to mělo znepokojovat?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Máte pravdu, těch takzvaných infringementů, neboli vlastně řízení o porušení příslušné směrnice evropské se vede celá řada. S Českou republikou jsou jich určitě desítky a možná dokonce, dokonce stovky, takže to není nic neobvyklého nebo nestandardního. Záleží ale vždycky na tom, jak je todle to porušení možné takzvaně zhojit nebo vyřešit. A to je otázka, pokud bychom tedy spekulovali s tím, že Evropská, Evropská komise se nespokojí s tím naším vysvětlením, respektive s tím závěrem, doplnit 50 a ne 53, a to takzvané infringementové řízení zahájí, tak potom Česká republika má, jestli se nemýlím, asi dva měsíce na odpověď, kde my budeme hájit zase ty důvody, které nás prostě k tomu vedly a oni je buď akceptují, protože pravděpodobně nám sdělí, jakým způsobem by to tedy chtěli vyřešit a my prostě buď bychom tedy ty, ten seznam lokalit museli doplnit, anebo zaberou naše argumenty, proč třeba, z našich důvodů jsme se rozhodli jako vláda, nebo proč se vláda rozhodla ten seznam nedoplnit plně a teprve, pokud by ten vlastně, toto zdůvodnění nezabralo, respektive Evropská komise by ho nepřijala, tak pak je tam možnost vlastně, že by nás Evropská komise dala vlastně k Evropskému soudu, k Evropskému soudnímu dvoru, kde v případě, že by tam se nám nepodařilo vlastně obhájit ty naše argumenty, tak pak by samozřejmě hrozila velmi citelná pokuta, která by pokračovala až do vyřešení té záležitosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. Ministerstvo životního prostředí poslalo paragrafové znění odpadového zákona do meziresortního připomínkového řízení. Například mimo jiné vzrostou poplatky za ukládání odpadů a obce si stěžují, že se jim zvýší náklady, že se to tím pádem dotkne občanů, protože to budou muset rozúčtovat do toho poplatku za odpady. Co vy na to?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
My jsme takovouhle reakci, já bych lhal, kdybych řekl, že jsme nečekali, nebo že jsme čekali jenom kladné reakce, protože vždycky, když se sáhne do nějakého takovéhleho zásadního zákona, tak přirozeně se vždycky najdou ti, kterým se to nelíbí. Na druhou stranu jsme zaznamenali celou řadu velmi pozitivních občanů i od obcí, od občanů, kterým se líbí ten princip "zaplať to, co vyhodíš a projez to, co jsme ..., o co vlastně ..."

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já prosím, pane ministře, kdybyste dovolil k těm výtkám spíše, čeho se obce obávají, jestli můžete reagovat?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, tak určitě. My jsme za, za prvé jsme přesvědčeni, že ten reálný dopad bude daleko menší, než co dneska, čím kdo straší, protože my jsme si nechali udělat dopadovou studii, dokonce dvě dopadové studie, velmi, velmi renomované, seriozní, které říkají, že konkrétní dopad na občana, na jednoho občana v případě i toho nejvyššího zvýšení a v případě, že by obec na základě toho stimulu ekonomického nezačala více nebo neumožnila větší třídění, tak i tak, pokud ten poplatek tak, jak je dneska stanoven z těch 500 korun vlastně za tunu skládkovného se dostal až na těch přibližně 1 800 korun někdy v tom roce 2024, kdy je zakázáno skládkovat potom už podle stávajícího zákona, ten recyklovatelný odpad, tak by to znamenalo, řekněme, těch 42 korun, 43 korun ročně na jednu osobu zvýšení toho poplatku. Takže to určitě není nějaká dramatická částka, byť souhlasím s tím, že každá koruna je určitě dobrá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Další námitka obcí je, že, když by se ten poplatek dělal podle množství vyhozeného odpadu, což také má být, tak lidé to budou snižovat tím, že zkrátka budou odpad pálit nebo budou ho vozit na černou skládku. Toho se neobáváte?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Víte, ony, ony obce, některé, některé obce tedy, protože ono to pak říká vždycky třeba jeden, dva lidi a ono se to pak bere jako názor, názor mnoha obcí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tyto výtky má například místopředseda Svazu města a obcí Pavel Drahovzal.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, to je, to já samozřejmě vím. Tam si myslím, že za prvé plní trošku opoziční roli vzhledem ke své stranické příslušnosti, jestli se nemýlím, ale hlavně, víte, my jsme, my jsme několik měsíců nebo mnoho měsíců diskutovali třeba se Svazem města a obcí, jakým způsobem to pojmout, protože zrovna černé skládky a vůbec tyhle ty problémy jsou dlouhodobě, dlouhodobě existují a my jsme čekali, že bude daleko větší jaksi účast pohledu SMO ČRu a nějakého řešení. Ale ono je jednoduché říct, že něco fungovat nebude, ale daleko už je pak složitější říct, jak by to fungovat mělo. Takže my jsme navrhli princip, u kterého jsme přesvědčeni, že bude lidi motivovat a jsme přesvědčeni i to, že ..., o tom, že vlastně to srovnávání s tím obdobím někdy před 10, 15 lety, kdy existovaly takzvané známky, když si člověk koupil jako známku na popelnici, tu tam nalepil a oni mu ji vyvezli a pak samozřejmě ho to motivovalo k tomu, aby možná jako tím hodně šetřil. Dneska ta situace je jiná a my chceme upozornit na zajímavé příklady, jako je třeba Mikulov, který tenhle ten systém je velmi motivační ..., ale to není jenom Mikulov, jsou to desítky obcí, kdy váží odpady a skutečně ty lidi motivují k tomu, aby šetřili, aby třídili a tím pádem šetřili jak životní prostředí a peníze. A nemáme žádné zprávy, protože jsme se ptali, že by v okolí Mikulova nebo těch měst, kde to funguje, přibývaly černé skládky, protože to ony si samozřejmě hlídají také, jestli to ti lidi třeba neházejí do kontejnerů ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A když jsme u těch černých skládek, pane ministře.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste u těch černých skládek, tak nově by obce měly podle tohoto zákona získat více pravomocí při jejich likvidaci směrem k vlastníkům toho pozemku, na kterém je ta černá skládka.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Máte pravdu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A poslanec ODS Jan Zahradník a expert ODS pro oblast životního prostředí tvrdí, že to povede k šikaně vlastníků pozemků ze strany úřadů.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
To je zase taková ta nejjednodušší reakce ze strany pravicové opozice, že ať se tam udělá prostě jako cokoli, co by mohlo dopadnout na vlastníka, tak to znamená šikanu. To je samozřejmě nesmysl, ale musíme si uvědomit, že ten vlastník taky to znamená určitou odpovědnost. A třeba tenhle ten model funguje velmi dobře v Rakousku, v Maďarsku, ve Velké Británii, v Dánsku, Norsku, Lucembursku, v Irsku a v dalších zemích, kde prostě vlastník pozemků, byť by to třeba byl les nebo pole, ve chvíli, kdy se mu objeví na pozemku černá skládka, tak ..., což teda uznávám, že v těch zemích je samozřejmě podstatně méně pravděpodobné, než bohužel u nás, i když to třeba možná v tom Maďarsku ta situace může být obdobná nebo na Slovensku, tak tam prostě bez pardonu je odpovědnost majitele toho pozemku, pokud se nenajde původce. My tady, my jsme po dohodě se Svazem ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
No a co skuteční zakladatelé černých skládek? Ta odpovědnost padne právě na vlastníky, kteří těžko prokážou, že skládku nezaložili.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ne, určitě ne, určitě ne, určitě ne, protože samozřejmě tam absolutně základem je vždycky původce. Pokud se podaří najít původce, tak je to jasné a jde to za tím původcem. Teprve v případě, že se ho nepodaří najít, což se bohužel dneska jakoby málokdy povede, tak podle dnešního stavu, kdy vlastně v současné legislativě není pojem černé skládky v zásadě vůbec vymezen, takže tam se jde rovnou na to, že to jde na obec a ta se o to musí nějak postarat, což znamená, že ve finále to zaplatíme my všichni jako daňoví poplatníci, protože obec to dá ze svého, nebo si na to vezme od kraje nějakou dotaci. My ty dotace budeme nabízet na černé skládky ze Státního fondu životního prostředí, právě z části toho poplatku, který vybereme a ..., ale chceme, aby vlastník pozemku tam také měl svoji odpovědnost, ale ve chvíli, kdy prokáže, a tam bude jako celkem jasná metodika, jakým způsobem může prokázat v tom pozitivním slova smyslu, že tu, že tu skládku nezavinil, nebo že tam prostě nevznikla jeho přičiněním, tak prostě potom samozřejmě to nepůjde za ním, a pokud ten původce nebude, tak potom je možnost, aby opět to uklidila obec na své náklady a v tu chvíli třeba bude moct i žádat nějakou dotaci ze Státního fondu životního prostředí a my jsme připraveni určitě ve značně větším režimu nebo objemu jim, obcím tuto možnost nabídnout.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO, kterého zdravím do přenosového vozu Českého rozhlasu a děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Děkuju za pozvání, na shledanou, krásný den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.