Olga Lomová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Co přinese velikonoční návštěva čínského prezidenta u nás? Jak významné je česko-čínské strategické partnerství, které by mělo být při této příležitosti uzavřeno? Převažují u čínských investic rizika, nebo pozitiva? A jak by měla být při ekonomických jednáních zohledněna agenda dodržování lidských práv v Číně?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je sinoložka Olga Lomová, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý den.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle prezidenta Zemana i premiéra Sobotky ta návštěvě čínského prezidenta v Praze bude událostí desetiletí. Vnímáte to také tak?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, dá se to tak říct. Teď je ještě otázka, co dalšího po ní bude následovat a jak budeme po těch deseti letech interpretovat význam této události.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to se ptám. Jestli tedy událost desetiletí jak premiér, tak prezident myslí jistě s těmi pozitivními konotacemi. I vy?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já jsem celkem opatrná, uvidíme, co všechno nám toto přinese. Jedno je jisté, že návštěva čínského prezidenta u nás se všemi těmi událostmi a rozhodnutími, které ji doprovázejí, znamená potvrzení nové orientace naší zahraniční politiky nebo nějakého pootočení naší zahraniční politiky. Možná větší důraz na čistě pragmatické cíle. Zanedbávání určitých hodnot, které nám dávaly přeci jen, nejenom že tedy samy o sobě jsou něčím, co stojí za to udržovat, ale dávaly nám i určité výjimečné postavení v rámci Evropské unie a vůbec západního společenství, tak uvidíme, co z toho všeho bude.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dotkla jste se určitě tedy agendy lidských práv. Je ten rozsah spolupráce, o kterém se uvažuje teď, s Čínou takový, že by Česká republika měla možnost vlastně nějak tu otázku lidských práv v Číně vůbec ovlivnit?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Samozřejmě. Ta otázka lidských práv je velmi důležitá a je důležitá nejenom z nějakého etického hlediska a zásadového hlediska a možná naivního hlediska, jak by mi někdo řekl, ale je důležitá i ze zcela pragmatických důvodů. Já myslím, že Evropská unie, když podepisovala, ta podepisovala strategické partnerství s Čínou, tak ne náhodou a z velmi dobře promyšlených důvodů učinila součástí toho strategického partnerství také institut dialogu o lidských právech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá. Ale když byl třeba Si Ťin-pching na návštěvě v Londýně, tak brali to Britové opravdu takto, řekněme, eticky, protože to byla také velká událost. Čínský prezident byl přivítán salvami z děl. Není to prostě důkaz o tom, že nejen v České republice se ta nová orientace zahraniční politiky ve vztahu k Číně uskutečňuje?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já bych možná zmiňovala i zase jiné příklady, zmiňovala bych rezoluce Evropského parlamentu, které se obracely k čínské vládě s výzvou, aby například zastavila pronásledování lidskoprávních právníků v loňském roce, nebo se dotýkala jaksi interpelace na čínsko nebo apelu na čínskou vládu, aby se chovala zdrženlivě a objasnila, co se stalo s unesenými knihkupci z Hongkongu a tak dál. Já myslím, že tady jsme vlastně součástí nějakého obecnějšího trendu, který se objevuje v evropské politice, kde některé země a možná i, no, některé země nasadily takový velmi pragmatický a úzce pragmatický směr, který ale v konečném důsledku vede k rozkladu Evropské unie jako Evropy, jako myšlenky jako ideálu, jako prostředí, které by nám mělo zajistit mír a dobrý život na dlouhá desetiletí, staletí, do budoucna. A myslím si, že není úplně náhodou, že Británie v současné době vlastně je na pokraji výstupu z Evropské unie. Tady je...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně Evropská unie, promiňte, paní profesorko, že vám do toho vstupuju, ale funguje především také jako ekonomický projekt, řekněme. A když jsme se stali součástí toho pragmatičtějšího proudu, tak jaký dopad to konkrétně má třeba na čínskou populaci?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já bych ještě dřív, než budu mluvit o dopadu na čínskou populaci, promluvila o tom, že když Británie dělá to, co dělá, ona má stále velikou sílu a velikou autoritu. Naše veškerá autorita, která je nám dána, naše pozice v Evropské unii je vlastně spjata s určitými hodnotami, které jsme zastávali. A když si vzpomenete na okolnosti našeho přijetí do Evropské unie, tak určitě nebyly dány jenom pragmatickými ohledy. A zároveň bych chtěla zdůraznit, že Evropská unie je skutečně víc než ekonomický projekt, i když se to ne vždycky zdá, protože naši politici o tom tak nemluví. Ale Evropská unie je především projekt, který má zajistit Evropě dobrý život.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá. A když se zeptám, nakolik právě ten, to otočení směrem pragmatickým je vidět potom třeba na disidentech v Číně a tak dál?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, tak jaksi já osobně mám takový docela rozpačitý pocit za sebe a nemusím se zrovna stýkat s disidenty, protože obyčejní Číňané, tedy mám teď na mysli vzdělané Číňany, Číňané, kteří se pohybují v akademickém prostředí jako já, nebo se pohybují v určitých vrstvách takového toho menšího byznysu, který velmi často dělají také vysokoškolsky vzdělaní lidé, tak vlastně považují náš postoj trošku za nepochopitelný, protože vlastně právě ty hodnoty, to, že jsme měli Václava Havla, to, že jsme dokázali se vyrovnat vlastně s tou, s tím komunistickým režimem velmi poklidným způsobem se ho zbavit, nám vždycky hrozně záviděli a považovali nás za příklad. A prostě nad námi teď vrtí hlavou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká sinoložka Olga Lomová, která je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Při návštěvě čínského prezidenta by tu tedy mělo být uzavřeno i česko-čínské strategické partnerství. Pro koho je výhodné?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To já absolutně nevím. A myslím si, že to strategické partnerství stojí za to komentovat, až uvidíme, jak ten dokument bude konkrétně vypadat. Samozřejmě že obě strany budou chtít získat nějaké výhody. Naše strana bude chtít získat ekonomické nějaké podněty pro rozvoj hospodářství. Čína se bude snažit využít této situace k tomu, aby vlastně si nás víc připoutala k sobě a zase naším prostřednictvím pak ovlivňovala politiku v Evropské unii nebo rozhodnutí v Evropské unie. Já bych tady zdůraznila. Ono se hodně mluví o lidských právech. Ale pro, pro nás, pro Evropu, pro celý svět je také velmi důležité, jsou také velmi důležité některé otázky, které souvisí s hospodářstvím. Čína jako člen Světové hospodářské organizace měla jakési období, tuším, že patnáctileté, kdy měla srovnat podmínky ve své, ve své vlastní zemi, aby získala plný statut volného trhu, svobodného trhu. To ten termín vyprší koncem letošního roku a už teď se vedou spory, nakolik vlastně co se stane a nakolik to, ty čínské vývozy, které v řadě ohledů jsou nepochybně vlastně, ty ceny jsou dumpingové, už jenom kvůli podmínkám, jaké panují v Číně, nakolik bude možné dál ty vývozy jim vzdorovat, regulovat je a tak dál. Takže třeba i tohle je jeden, jedno z témat, které se týká tedy toho našeho strategického partnerství.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A tady právě Peking chtěl původně ve smlouvě o strategickém partnerství po Česku, aby jeho ekonomiku uznalo jako tržní.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to tedy znamenalo? Znamenalo by to ukončení regulace těch antidumpingových cen?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Stoprocentně. A myslím si, že to je jeden z velkých cílů té čínské zahraničněpolitické iniciativy v posledních několika letech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Neukázalo se ale právě tady na tomto případě, že Česká republika není tak významným strategickým partnerem v rámci Evropské unie, protože právě toto jaksi neprošlo, protože by to neprošlo u ostatních zemí Evropské unie, aby došlo na zrušení těch antidumpingových cen.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, dobře. Ale vidíte, jaké, jaké, o co vlastně Číně jde. To je takový jeden z příkladů. A samozřejmě v Evropském parlamentu a v rámci rozhodování evropského v Evropské komisi se řeší nejrůznější věci a v nejrůznějších věcech má svůj hlas také Česká republika.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak silný je, protože přece jen to strategické partnerství mají Číňané uzavřeno s Němci, Francouzi či Brity?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tenhle argument se často používá. Já si myslím, že by bylo docela užitečné podrobně analyzovat a porovnat ty dokumenty, podobu, konkrétní podobu toho strategického partnerství, tak jak je tedy formulováno mezi Evropskou unií a Čínou jako celkem a jak to mají nastavené jednotlivé státy. A určitě bysme tam našli různé rozdíly. A já teda předpokládám, že ta dohoda bude zveřejněná, a myslím si, že pak bych se o takovou komparaci pokusila a pak budu připravená ty věci komentovat skutečně konkrétně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme se na to těšit. Každopádně když říkáte o té strategickém partnerství EU - Čína, jak je důležitý ten institut dialogu o lidských právech, nakolik je ale využíván de facto v praxi?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Je využíván. Pravidelně se ta setkání uskutečňují. Já myslím, že tady je z naší strany, proč já jsem skeptická, jeden veliký problém, že zatím jsem nenabyla pocit, že naše čínská politika by byla formulovaná v nějakém týmu kompetentních odborníků, kteří by skutečně analyzovali všechny zisky a rizika, která z tohoto obratu v naší zahraniční politice plynou. A mám pocit, že se to děje trošku až příliš v úzké spolupráci s čínským partnerem...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy CEFC?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
CEFC je jeden jaksi fenomén v celé té věci. Ale já mám teď na mysli tu smíšenou komoru, mám na mysli pana Tvrdíka jako vlastně zvláštního vyjednavače nebo já teda nevím přesně, jaký je jeho status, ale v čínských novinách...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
No, je prezidentem Česko-čínské obchodní komory vzájemné spolupráce a místopředsedou představenstva právě evropské pobočky CEFC.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ano, ale v čínských, v čínských novinách se o něm během jeho návštěv v minulých několika letech psalo vždycky jako o zvláštním poradci české vlády pro Čínu a jako zvláštním prostředníkovi, který dojednává celou řadu věcí, to je jaksi slovník čínských novin, čínských médií. Mám pocit, že pokud on je člověk, který nějakým zásadnějším způsobem formuluje tyhle ty věci, tak to určitě nedělá sám, ale ve spolupráci i tedy s čínskou stranou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč by to mělo být špatně? Nebo, ano...

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Protože si myslím, že ve vyjednávání mezi jakýmikoliv dvěma zeměmi si každá země má především formulovat svoje vlastní cíle a hájit svoje vlastní zájmy a nemá se nechat příliš navádět tou druhou stranou, jak vlastně to ten výsledek má vypadat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkud by se tedy měli rekrutovat ti odborníci, které vy byste viděla jako dobré poradce prezidenta, premiéra?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já bych předpokládala, že ministerstvo zahraničí bude mít tým expertů na Čínu, kteří budou mít, abych tak řekla, relevantní zdroje informací, analýzy, expertizy, a nejsou přesvědčená, že takový tým existuje. Já jsem teda členkou externího sboru poradců ministra zahraničí, a tak trošičku do toho vidím, a nenabyla jsem dojmu, že by tam byl skutečně intenzivně pracující a kompetentní tým, který by se věnoval právě Číně. A Čína je nejdůležitější nebo jednou z nejdůležitějších zemí současné doby.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili myslíte, že v otázce čínské spolupráce nebo v otázce česko-čínských vztahů postupuje ministerstvo zahraničí nekompetentně?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Asi bych nepoužila slovo nekompetentně, ale možná zbrkle, ne úplně uváženě? Některé věci, si myslím, by si stálo za to lépe promyslet a víc do hloubky zvážit aspekty i ta rizika, která tady jsou. Všechny aspekty.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Týkající se teď právě třeba té ekonomické spolupráce s Čínou.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Celého komplexu věcí, které s tou ekonomickou spoluprací souvisejí, našeho postavení v iniciativě 16+1, našeho vlastně velké otevřenosti vůči té firmě CEFC, kterou jste zmínila, celá řada věcí, některých, například návštěvy našeho prezidenta během oslav konce druhé světové války v Číně jako jediného evropského prezidenta. Tady je celá řada rozhodnutí, vystoupení našich politiků v čínské televizi. Myslím si, že nejsou úplně promyšlené. A nevyužívají plně ten potenciál, který my máme, jako moderní evropská země, člen Evropské unie, země, která je vlastně velmi rozvinutá a pokročilá proti Číně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba, promiňte, paní profesorko, ten potenciál vidí především právě v té ekonomické spolupráci s Čínou a v tomto kontextu jednají.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, možná. Ale tady mi to připadá, že zahraniční politika musí zohledňovat spoustu věcí a nejenom okamžitý přísun peněz, který možná ani není úplně korigován nebo, nebo není úplně jasné, do čeho ty peníze půjdou a jakým způsobem opravdu prospějí našemu národnímu hospodářství.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili podle vás ty potenciální čínské investice s sebou nesou spíše rizika nebo pozitiva a kde ta rizika nejvíce spatřujete?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Všechny, všechny velké zahraniční investice, ve kterých tedy nějakým způsobem figurují i státní peníze, je vždycky potřeba podle mého názoru velmi důkladně promýšlet. V případě čínských investic se obecně ví, že je tady tendence celkem oprávněná z čínské strany získávat technologie, převádět tu nej, nejprogresivnější výrobu do Číny, je tady taky dokumentováno i na jiných místech v Evropě snaha získávat příliš velký podíl v informačních technologiích, v různých strategických odvětvích. Asi bych měla zdůraznit, že žádný evropský investor nemá tak volné pole působnosti v Číně, jako mají čínští investoři, u nichž ne vždycky víme, nakolik jsou opravdu soukromí, nakolik opravdu mají výhradně ekonomické zájmy, a nakolik s těmi jejich ekonomickými zájmy souvisí i nějaké zájmy politické. A prostě o těchhle věcech se ví, řeší se v odborné literatuře, řeší se v různých expertizách příslušných vlád, takže já doufám, že i naše vláda v tomhle směru, jestliže se tady očekává velký příliv čínských investic, bude bedlivě dohlížet na to, aby to nakonec pro nás nebylo nevýhodné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek říká, že mu přijde, že se tady ve věci čínských investic aktuálně malují bubáci ve chvíli, kdy to není třeba. Malujete takové bubáky?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, já nemaluju bubáka, já upozorňuju na některé vlastně riskantní souvislosti a předpokládám, že naše vláda bude postupovat velmi uvážlivě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A to největší riziko tedy za těmi čínskými investicemi vidíte v ovládnutí nějakých strategických oblastí třeba právě firmou CEFC, která plánuje největší počet investic u nás?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Jednak tohle riziko tady je, to je obecně existující riziko, které je tedy, jak jsem říkala, popsané v souvislosti s čínským podnikáním po celém světě. Jednak je tu samozřejmě to riziko, nakolik čínští investoři budou skutečně rozvíjet výrobu u nás, ano. Většinou se zdůrazňuje představitelé naší vlády nebo ti, kteří jsou zastánci těch čínských investic, zdůrazňují, že čínské investice pomůžou snížit nezaměstnanost a vlastně zlepšit sociální podmínky v některých částech České republiky. Já bych si to velmi přála. Ale zatím tomu nic nenasvědčuje. A jako logika toho podnikání, jak ho sleduji ve vztahu mezi Českou republikou nebo vůbec Evropou a Čínou, nenahrává tomu, že by se z Číny přenášely pracovní příležitosti do Evropy. Ale uvidíme, možná, že se mýlím, možná, že jsme v době, kdy se ty ekonomické mechanismy nějakým způsobem mění. A tady by asi bylo velmi dobře, kdyby víc se v této věci vyjadřovali ekonomičtí odborníci, protože to chce opravdu expertizu, jak vlastně ty investice fungují, jaké jsou bariéry. Já ani nevím, jaké my máme nástroje regulovat ty investice a tak dál.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíme o těch investicích, tak právě jedno z největších čínských investic u nás vyjednává, zajišťuje někdejší ministr obrany, už to jeho jméno padlo, nynější prezident Česko-čínské obchodní komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, který je tedy místopředsedou představenstva evropské pobočky CEFC, a ten o vás řekl, že jste podujatá, protože pracujete pro taiwanskou nadaci. Nakolik dokážete zaručit tu vlastní objektivu při posuzování čínských aktivit u nás?

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, tak já jsem především akademický pracovník. Nevím, nakolik mám jít do podrobností, co se týče taiwanské nadace, ale asi...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
On narážel na to, že jste také ředitelkou Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuova nadace.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Mezinárodního sinologické centra. Já bych asi ve stručnosti řekla, že to, co napsal nebo řekl pan Tvrdík o Ťiang Ťing-kuově nadaci, svědčí, a jakože je to nadace soukromým majetkem Čankajškovy rodiny a přibarvil si Čankajškovy historické zločiny, já bych tady asi měla zdůraznit, že Ťiang Ťing-kuova nadace je...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Sídlí v Taipei.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Sídlí v Taipei, je to takový, taková varianta Fulbrightovy nadace, kterou asi posluchači dobře znají, jako americká nadace, která tedy podporuje vědecký, špičkový vědecký výzkum po celém světě. Tahle nadace byla zřízená z iniciativy profesorů čínského původu žijících ve Spojených státech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A Ťiang Ťing-kuo, promiňte, paní profesorko, ale byl synem Čankajška.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ano, Ťiang Ťing-kuo byl prezident Čínské republiky na Taiwanu, byl synem Čankajška a nadace je po něm pojmenována proto, že měl velkou zásluhu na tom, že se původní Čankajškem vedená diktatura na Taiwanu otevřela, demokratizovala se. Dnes máme na Taiwanu plně demokratický režim, který je velmi blízký třeba nám v Evropě, a tito význační profesoři, světově uznávaní profesoři vlastně na počest právě tohoto jeho rozhodnutí nebo těchto jeho rozhodnutí, které vedly ke vzniku demokratického Taiwanu, nadaci příslušným způsobem pojmenovali. Ale já myslím, že tady vůbec nejde o jméno. Stačí se podívat na webové stránky Ťiang Ťing-kuovy nadace, abyste zjistili, že je tam, že je to jednak naprosto transparentní instituce, která má všechny informace na svých webových stránkách včetně výročních zpráv, a zároveň že rozhodování o udělování grantů je plně v rukou zase špiček v oboru po celém světě. Já vím, že čas...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím, rozumím. Ono spíše šlo, paní profesorko, také o to, jestli se příliš neorientujete na Taiwan, protože Jaroslav Tvrdík také řekl, že nejste v kontaktu s kontinentální Čínou jako on.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, tak já, mně je to trošku trapný tady polemizovat s těmihle nesmysly. Já jsem samozřejmě, já jsem profesorka Karlovy univerzity, profesorka sinologie, nejezdím do Číny tak často, jako pan Tvrdík, protože prostě dělám svou práci v Praze. Ale tak naposledy jsem byla v Číně, myslím, v červnu nebo v květnu loňského roku na mezinárodní konferenci, která se konala v Šanghaji na jedné z nejprestižnějších univerzit Fudan a měla jsem tam zvanou přednášku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže kontakt s kontinentální Čínou máte dostatečný.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Měla jsem tam zvanou přednášku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A kontakt s kontinentální Čínou tedy máte dostatečný.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, samozřejmě že mám dostatečný kontakt s kontinentální Čínou a samozřejmě také, že například si téměř denně čtu čínské noviny a sleduji, co se děje v Číně na internetu, a celkem nemám potřebu objíždět jednu provincii po druhé.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká sinoložka Olga Lomová, která byla hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji vám za to, na shledanou.

Olga LOMOVÁ, sinoložka, vedoucí Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Podívejte se také na náš web Radiozurnal.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: kko
Spustit audio