Speciál Radiožurnálu o brexitu

Velká Británie opouští Evropskou unii, ale kdy přesně a jak bolestivé bude rozvodové řízení? Jak pocítí vystoupení Británie z Unie lidé, kteří tam pracují a studují? I tom budeme mluvit. Přeji vám dobrý večer. A prvním hostem speciálu Radiožurnálu je Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí a také ředitel Diplomatické akademie. Vítejte, dobrý den.

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Děkuji za pozvání. Dobré odpoledne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Bývalý prezident Václav Klaus řekl dnes v rozhovoru pro Radiožurnál, že je to úžasný, mimořádný den. Jak byste ten den s ohledem na výsledky britského referenda nazval vy?

Čtěte také

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Tak já ho nemůžu označit za úžasný, já bych ho označil za den s velkým D, protože od tohoto dne budeme mít jinou Británii a jinou Evropu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem bude jiná Velká Británie podle vás?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
No, bude jiná a nezáleží na tom, jestli bude, nebo nebude referendum, ale určitě Skotové a Irové buď udělají referendum o vystoupení, anebo si řeknou o takovou autonomii, že bude Británie jiná. A podle mého názoru to je důvod, proč někteří zastánci odchodu Británie z Evropské unie teď berou zpátečku, protože si uvědomují, že jestliže se neptali Skotů, a neptali se Irů a udělali referendum o setrvání v Evropské unii, nemůžou jim neumožnit totéž o jejich otázce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je otázka, jestli Británie bude teď chudší nebo bohatší také, co myslíte?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
No, já odmítám měřit svět, jestli je bohatší nebo chudší jako kritérium hodnoty. Mně jde o to, jestli jsou, bude soudržný nebo nebude soudržný, protože tváří v tvář migraci a velkým krizím potřebujeme spíše soudržnost více než peníze. Peníze nějak seženeme, ale soudržnost ta buď je, nebo není a Británie bude jiná, protože to dnes začalo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak zeptám se jinak, abychom to neměřili těmi penězi. Bude Británie lepší, nebo horší?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já si myslím, že do jisté míry bude slabší. Že to jsou, bohužel, dějiny po rozpadu britského impéria po druhé světové válce, čili to jsou dějiny oslabování Británie a že Británie bude slabší, protože její vnitřní soudržnost nebude taková, jaká je dnes, to jsem hluboce přesvědčen. A její role ve světě, byť je to pátá největší ekonomika, druhá největší ekonomika Evropské unie, mimořádně silný hráč, a to nechci bagatelizovat a snižovat Velkou Británie, ale to není nic proti tomu, že kdysi to byla říše, nad kterou slunce nezapadalo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na druhou stranu bude nepochybně slabší i Evropská unie bez Británie?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Určitě, o tom není pochyb, protože bude slabší Unie jako celek, a mnohem silnější bude Německo, potažmo německo-francouzský motor v Evropské unii, protože tam nebude ten třetí významný partner, který vyvažoval, a to je Británie. To znamená, že se vracíme k tomu, co bylo na začátku. Na začátku bylo šest zemí, Benelux, Itálie, Francie, Německo. A dnes se vracíme k tomuto projektu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy pořád věříte na ten německo-francouzský motor?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
No určitě. Z toho není úniku, protože Německo má, řekněme, může se dokonce, nebojím se říct, dominantní postavení v Unii, a je to lépe, když je to ještě s Francií, protože se to jakoby ředí, ale určitě to tam bude.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom, jestli nesledujeme v těch posledních měsících, že Francie spíš jakoby nebyla v rámci Evropské unie?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Ano, Francie byla silnější, ale je to dáno politickou reprezentací. Samozřejmě Německo jako nejsilnější země Evropy bude dominantní. Ale Francie po mém soudu, a nechci pomlouvat jiné země, má teď vedení země, která nemá onu autoritu, to byly doby, kdy v čele Francie byl de Gaulle, nebo taky Mitterrand, anebo další. To byly doby, kdy Francie určovala tempo Evropy, Jean Monnet a další, takže to je otázka politické reprezentace také.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, pane Svobodo, že Evropská unie dostala facku, kterou potřebovala tím, že Britové odcházejí?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Dostala kopanec, který potřebovala, jo. To teda dostala a také si o něj koledovala. To jako je, víte, říká se, Evropská unie jakože to je nějaká instituce, která není z masa a kostí. Kdo to je Evropská unie? To je premiér České republiky, to je ministr zahraničních věcí České republiky, to je ministr vnitra České republiky, ministr zemědělství. To je Evropská unie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, vy mluvíte o těch jednotlivých státech, které tvoří Evropskou unii a mají tam, mají tam být těmi dominantními faktory, jestli tomu správně rozumím. Ale spousta lidí to dnes vnímá tak, že jsou to nějaké instituce v Bruselu, nějací pánové, které nikdo nevolí a tak dál. A jestli si za to nemůže ale Evropská unie tak trochu sama?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
No může. Podívejte se, já jak vřele nesouhlasím s mnohým, co říká Jan Zahradil, ačkoliv si ho mimořádně vážím jako člověka, protože na rozdíl od jiných jeho argumentace je promyšlená a je to člověk, který hodně má přečteno, takže rád s ním diskutuji, ačkoliv spolu nesouhlasíme, ale v jednom má pravdu. Když se vytvářela komise, tak říkal, a teď to podtrhuji, že je strategická chyba, aby komise měla v čele člověka jako je Jean Juncker. Nejde to osobně vůči němu. A vy nemůžete Unii, kterou chcete učinit atraktivní mladým lidem, lidem, kteří mají perspektivu, když postavíte do čela člověka, který byl úplně u všeho, co je dneska i problematické, u eurozóny on byl už v pozicích, kdy byl Helmut Kohl kancléřem Spolkové republiky Německo, on byl u sjednocení Německa, on byl u všeho, takže on jakoby neumí, nemůže ani vystoupit sám ze sebe a stát se jiným, proto i jeho reakce vůči Británii byly takové jaké byly, protože to je velká otázka, kdo má vést, kdo má být tváří Evropské unie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře. Tak podle vás to nemá být Jean-Claude Juncker. Koho byste tam viděl jako šéfa komise?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já to teď nevím, abych toho člověka teď našel, ale podívejte se, řekněme si to zcela zřetelně. Kdo jde dělat komisaře do Evropské unie? Vybírá se to tak, že to je buď zbytkové řešení, anebo se dohodnou partaje a řekne se, tak hnutí ANO bude mít komisaře, tak bude mít hnutí ANO komisaře. Já se nechci dotknout paní Jourové teď, ale nikdo v Čechách nepřemýšlel tak, aby řekl, Evropa má být jiná. Komise má mít větší autoritu, komise má mít taky výrazné osobnosti, budeme hledat toho, kdo bude touto osobností.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A podle vás to nejsou osobnosti, kteří tam jsou teď v Evropské komisi?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já nechci říct, že všichni nejsou osobnosti, ale já jako jsem nezavnímal nikoho, kdo by řekl toto je pozoruhodná osoba.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to vy vnímáte jako, že je chyba?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
No jistě, to je chyba.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou tam osobnosti, a pardon, že vám do toho skočím, mě napadá ještě jedna věc v souvislosti Jeanem-Claudem Junckerem, protože víme, že politickou zodpovědnost na sebe vzal David Cameron a řekl, že za tři měsíce odejde. Ale neměli by to právě udělat i představitelé třeba Evropské unie, Evropské komise, Jean-Claude Juncker...

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Mám-li, mám-li tady říct svoji, svůj soud, podle mě premiér Cameron měl odejít hned. Jaképak tři měsíce. On, co se tady bude řešit, no nic. A dokonce mně se zdálo jako zvláštní, že říká, že něco vysvětlí na Evropské radě. Co chce vysvětlovat?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak to jsme si probrali Davida Camerona. Ale kdo dál, kdo dál?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Ale, to když si myslím, že Evropská komise má říct, má-li to být jinak, postavíme i my jinej tým, protože jestliže se nestane něco radikálního, tak příští volby v roce 2019 do Evropského parlamentu dopadnou vítězstvím euroskepse, a to je vážnější.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A podle vás by měla odejít celá Evropská komise?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já si myslím, že by měla být rekonstruována, že by měla být rekonstruována a že by se mělo ukázat jasně, že Evropa také je schopná jisté sebereflexe.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Má kvůli brexitu odejít Jean-Claude Juncker?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já si myslím, já vám neříkám, že by měl odejít, já bych řekl, že by bylo prospěšnější, kdyby se postavil nový tým. Ale to říkám jako v kondicionálu, já tady nemůžu říct, že by udělal předseda Evropské komise jakoukoliv chybu, ale, ale jde o to, že máme-li učinit Evropu svěží, novou a Evropu, která je schopná sebereflexe a nového uchopení problému, tak se ukazuje, že tam musí přijít noví lidé.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí stále zůstává hostem speciálu Radiožurnálu. A teď si řekneme, co se změní pro ty, kteří v Británii pracují, či se k tomu chystají. Michal Tomášek, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je naším hostem. Vítejte, dobrý den.

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme rovnou k tomu, co se změní pro lidi, kteří v tuto chvíli pracují v Británii. Teď si myslíte, že minimálně v průběhu těch dvou let, co bude takové to rozvodové řízení, že se nezmění nic moc?

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Nemělo by se změnit nic moc ani do budoucna, protože existuje nějaký dokument, který se nazývá Vídeňská úmluva o smluvním právu, který by měl zaručovat, že práva jednou nabytá by neměla být pozbytá v důsledku takovýchto politických událostí, čili v obecné rovině by se nemělo měnit nic.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro ty, kteří už v Británii jsou, ale pro ty, kteří třeba do Británie půjdou pracovat, tak by se mohlo ledacos změnit, protože jsme slyšeli, že v té kampani před britským referendem zaznívaly právě z toho tábora brexit názory, že se znovu zavedou třeba víza pro občany Evropské unie, kteří tam budou přicházet pracovat. Bude to realita?

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
No, to je pochopitelně jiná věc, protože máme všeobecný právní princip a Británie, to je kolébka právní kultury, která tento právní princip také ctí. To znamená, zákaz zpětného působení, zákaz retroaktivity, takže oni samozřejmě zpětně by nic nepůsobilo, ale ten nový režim, který by byl zaváděn, by mohl být tak, jak jste říkala, odlišný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte, že by mohl být odlišný i pro jednotlivé země Evropské unie, to znamená, například, že jiné podmínky pro práci na britském trhu by si byli schopni dojednat Němci třeba, a jiné podmínky třeba Poláci nebo Česká republika, že by to takhle bylo?

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Z hlediska toho současného mechanismu by to, co říkáte, bylo v příkrém rozporu s článkem 18 smlouvy o fungování Evropské unie. To znamená, to by byla diskriminace jako vyšitá. Ovšem do budoucna, do budoucna si ta Británie nebude touto smlouvou vázána, ale hlavně nebude vázána, nebo nebudou na ní moci dopadat žádné sankce, kdyby tu smlouvu neplnila, kdyby něco takového udělala dnes, tak bude odsouzená a souzena před soudním dvorem a...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale já mluvím o budoucnosti, takže za pár let... Za pár let to může být jinak.

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Za pár let to může být jinak, protože o evropském soudu si Velká Británie tak akorát bude moci číst v novinách.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže za pár let může nastat to, že jiné podmínky bude mít pro práci v Británii někdo z Německa a někdo z České republiky?

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ledaže by se něco takového dohodlo v té smlouvě o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, protože já předpokládám, že ten dokument o vystoupení bude poměrně podrobný a že to, nebo ty otázky, o nichž zde hovoříme, tam budou dosti podrobně rozpracovány. Takže asi tam bude určitý tlak, aby tam byl zachován jednotný postup vůči všem zemím Evropské unie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to bude pro studenty, podle vás, do budoucna? Teď mají všichni, kteří jsou z Evropské unie, stejná práva, pokud jdou třeba studovat na britské univerzity, ale i to se asi může silně změnit a zdražit?

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
No, britské univerzity jsou velmi dotčeny. My na Univerzitě Karlově víme, jak britské univerzity byly velmi citlivé na případný brexit. Také jsme viděli v těch výstupech, že Oxford, ten volební okrsek Oxford tam byl velice silný snad 70% požadavek na setrvání v Evropské unii. Takže to bude opravdu veliký problém krátce, budou tam takové ty prestižní univerzity, na kterých každý bude chtít studovat, ale budou tam možná ty univerzity, které jsou nyní silně dotovány z hlediska vědy, třeba vědeckých programů z Evropské unie, a pro ně to bude velice těžká, těžká zkouška.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Michal Tomášek, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy byl také hostem speciálu Radiožurnálu. Děkuju za to. Na shledanou.

Michal TOMÁŠEK, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Stále se mnou ve studiu Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí. Jak vy si myslíte, že to dopadne s těmi, kteří teď pracují, tam se nic nezmění, to jsme si vysvětlili, ale kteří budou chtít pracovat v Británii. Myslíte, že budou dohodnuty jiné podmínky právě třeba pro pracovníky z Německa a pro pracovníky z České republiky?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já myslím, že budou. Vzpomeňme, když jsme vstupovali do Evropské unie, tak také bylo přechodné období a...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A to právě Británie nezavedla.

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
No ale právě byli, byli za to kritizováni, takže já si myslím, že bude něco. A já jsem právě minulý týden byl ve Francii, kde jsem učil na francouzské univerzitě krátce v rámci právě těch, těch principů mobility a výměny studentů a učitelů, no a tam to bylo naprosto jasné. Zdroje peněz, který jsou, které jsou z Evropské unie, jsou právě na tuto mobilitu a ty Britové nedostanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale takže ta budoucnost bude taková, že časem budeme jezdit do Británie a budeme tam potřebovat pracovní povolení, takhle si myslíte, že to dopadne?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já si myslím, že to tak dopadne a že bude, že to bude všechno dražší, protože Britové to dělají pro to, aby chránili svůj vlastní trh, takže já si myslím, že to takhle bude, no. Protože podívejte se, velké téma byla migrace a tak představte si, že by Manuel Valls, to znamená francouzský premiér dneska v Calais otevřel přístavy a řekl migrantům: Víte, oni to ti Britové chtějí dělat sami bez Unie a myslí si, že to je lepší dělat bez Unie, tak tady máte lodičky, tady máte pádla, tady máte kompasy a zkuste to v té Británii. Oni to vědí lépe než to dělá celá Evropa. Takže samozřejmě ta otázka mobility bude dotčená, určitě bude.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Cyril Svoboda stále zůstává hostem Radiožurnálu. A jaké budou ekonomické dopady vystoupení Velké Británie z Evropské unie? To si řekneme právě teď s dvojicí europoslanců a také ekonomů Luďkem Niedermayerem, europoslancem za TOP 09 a Petrem Machem, europoslancem a předsedou strany svobodných občanů. Pánové, vítejte. Dobrý den.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Petr MACH, europoslanec /Svobodní/, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dosud se jen spekulovalo, co by bylo kdyby. Třeba analýza společnosti Deloitte mluvila o tom, že česká ekonomika by v případě brexitu mohla přijít až o 10 miliard korun ročně. My už tu teď brexit máme. Jaký bude ekonomický dopad na Českou republiku, pane Niedermayere?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/, ekonom
--------------------
To bude záležet na tom, co se stane. Ten brexit to je hlavně zásadní nejistota pro budoucnost britské ekonomiky, protože všechny ty otázky, které vlastně vy jste před chvílí pokládala svým hostům, záleží na tom, jaký si Britové budou schopni dojednat své budoucí ekonomické aranžmá vztahů zejména s Evropskou unií, protože je hlavní obchodní partner. V případě, že by to partnerství bylo velmi podobné tomu dnešnímu, tak by ty dopady jako ty přímé ekonomické nebyly velké v případě, kdy Británie například bude chtít zásadně omezit volný pohyb osob, tak nebude schopná dostat ten přístup na společný evropský trh. V tom případě ty důsledky budou velké. A ty budou toho typu, že britská ekonomika výrazně zpomalí, čili sníží se poptávka. A druhý faktor je ta nejistota, protože do té doby, než to bude dojednáno, tak myslím si, že po tom šoku včerejška, kdy finanční trhy, myslím si, trochu naivně čekaly, že to musí dopadnout...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale v tuto chvíli, pokud, pokud, když vás správně poslouchám, pane Niedermayere, tak vlastně nemůžete odhadnout vůbec nic, co bude.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/, ekonom
--------------------
To jsou ty dlouhodobé otázky. Ty krátkodobé jsou jasné, to je prostě obrovská nejistota. Očekával bych, že britské domácnosti začnou šetřit, investoři do Británie nebudou investovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se ptala na dopady na Českou republiku, takže tam vidíte potom v té dlouhodobější perspektivě, že by mohly nastat. Pane Machu, jak to vidíte vy?

Petr MACH, europoslanec /Svobodní/, ekonom
--------------------
Já předpokládám, že Velká Británie bude chtít zůstat součástí té ekonomické spolupráce, že se chce vyvázat z té politické spolupráce. A pokud Britové nebudou chtít zavést cla na evropské, české zboží, pokud Češi nebudou chtít zavést cla, nebo Evropská unie na britské zboží, tak samozřejmě žádný problém nenastane a obchodování bude pokračovat tak jako dosud, akorát problém je, že jsme slyšeli takové určité strašení, že je potřeba Británii případně nějak ztrestat za vystoupení, a že nebude možné, aby dál obchodovala volně s Evropskou unií. Já věřím, že k tomu nedojde, protože to by poškodilo všechny, kdyby někdo, Německo třeba, chtělo takhle Velkou Británii trestat, tak ale bude trestat samo sebe, potrestalo by vlastně i ostatní členy EU. Já ale spoléhám na to, že bez souhlasu všech členů EU nemůže EU žádné sankce a tresty zavést, takže proto já apeluje na českého premiéra, aby k ničemu takovému nedal souhlas. A pak bude všechno hladce fungovat bez nějakých negativních dopadů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere, myslíte, že by mohl někdo někoho trestat v Evropské unii, protože například německý ministr financí pan Schäuble mluvil o tom, že pokud by Britové skutečně zvolili brexit, takže by nemohli nadále již profitovat z unijního jednotného trhu?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/, ekonom
--------------------
Tak, bohužel, to co říkal pan Mach, je od začátku do konce špatně. A překvapuje mě, že on to neví, protože to partnerství se bude nově nastavovat, bude se nastavovat tou smlouvou o vystoupení. A zásadní podmínka pro to, aby Británie byla součástí jednotného trhu je, že bude používat evropskou legislativu, a to znamená Britové by si brexitem nepomohli a zejména umožní volný pohyb osob, což je ten zásadní problém, protože Britové se rozhodli nazývat Evropany, kteří pracují v Británii, migranty, kterých se chtějí zbavit. Čili tyto věci jsou absolutně nekonzistentní, nekompatibilní, čili buďto Britové úplně otočí to, co bylo cílem brexitu a mohou zůstat součástí evropského trhu a potom ty dopady nebudou velké, anebo budou stát za tím, co říkají. To znamená konec volného pohybu osob, chceme se zbavit té špatné evropské legislativy a potom bude velmi obtížné, aby si nějaký přístup dobrý na evropský trh vyjednali buďto nějakými úzkými smlouvami, anebo skončí v režimu světové obchodní informace, organizace, což by opravdu mělo dopad na obchod mezi Británií a Evropskou unií. A ještě poslední větu bych řekl. Při tom jednání je ten problém, že Británie nabízí Evropské unii méně než kolik ona chce. Ona chce přístup na trh, který je méně než...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže rozvité souvětí.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/, ekonom
--------------------
...v zásadě desetkrát větší než ten, na který dostanou přístup evropské firmy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Machu, samozřejmě vás nechám jednou větou zareagovat, ale odpovězte mi, protože mě tlačí docela čas, na to, kdo je podle vás vítězem a kdo je poraženým z politiků tedy, pokud bychom se zastavili u toho, že Británie odchází z Evropské unie.

Petr MACH, europoslanec /Svobodní/, ekonom
--------------------
Poražení jsou ti, co říkali, že není možné z Evropské unie vystoupit, že se to nikdy nestane, že musí dál trvat stále těsnější integrace, ti jsou samozřejmě poražení a koukají na to, co se stalo, s otevřenou pusou. Já ale mám ten pocit, že... Bych rád reagoval na to, co říkal pan Niedermayer. Já myslím, že to je přesně opačně. Samozřejmě, že stačí jednoduchá dohoda. Kdyby se příště sešla Evropská rada a řekli, my stvrzujeme to, že Velká Británie dál bude součástí evropského hospodářského prostoru, tedy toho jednotného trhu, tak to tak prostě bude. Pokud tomu nebude nikdo házet klacky pod nohy a vy jste správně řekla, že když jsme vstupovali do EU, tak to rozhodně nebyla Velká Británie, kdo by měl nějaká přechodná období pro volný pohyb pracovníků, to bylo Německo, to bylo Rakousko, dokonce to ani nesouvisí s EU. Tehdy Norsko, které není členem EU, první uvolnilo svůj pracovní trh pro Čechy a přitom není vůbec členem EU, takže já jsem nezaznamenal, že by chtěl někdo z Británie vyhánět pracovníky, Čechy nebo Poláky. Já jsem zaznamenal, že pouze oni nechtějí v Británii platit Čechům nebo Polákům nebo Bulharům sociální dávky z toho rozpočtu...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ona samozřejmě teď je otázka, jak se ta debata dál posune.

Petr MACH, europoslanec /Svobodní/, ekonom
--------------------
Samozřejmě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka na pana Niedermayera. Poprosím o stručnou odpověď. Koho vy považujete za vítěze a poraženého toho referenda?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/, ekonom
--------------------
Tak podle mě hodně prohráli britští občané, kteří se dostali do období velké nejistoty a já si myslím, že britská ekonomika, vůbec ta země, proto nejde opravdu jenom o peníze, jak říkal pan Cyril, na tom docela výrazně prodělá. A poražení jsou i Evropané, protože vlastně síla Evropské unie, její soudržnost byla tímto oslabená a zároveň stojíme teďka na zlomu, kdy se může rozjet opravdu spoustu různých věcí, jejíž konce nelze nyní dohlédnout, ale myslím si, že zejména pro nás, třeba pro Českou republiku, by vůbec nebyly dobré.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09 a Petr Mach, europoslanec a předseda strany svobodných občanů byli hosty speciálu Radiožurnálu. Pánové, děkuju mockrát. Na shledanou.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/, ekonom
--------------------
Na shledanou.

Petr MACH, europoslanec /Svobodní/, ekonom
--------------------
Děkuju. Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je otázka, pane Svobodo, jak to bude dál, co si vlastně domluví Velká Británie, pokud jde třeba o ten společný evropský trh, protože to není tak, že by možná pan Mach strašil, ale já jsem tady citovala německého ministra financí pana Schäubleho, který říkal, že pokud by Britové skutečně zvolili ten brexit, takže už by nemohli dál profitovat z unijního jednotného trhu. Nejsou tohle přesně ty výroky, které musely Brity hrozně štvát a rozhodně nepřispěly k tomu, že v Evropské unii zůstali?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
No určitě. To si lidi...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Byly zbytečné výroky, zbytečné výroky?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Já se nedivím. Výroky, já jsem letěl v letadle včera taky do Británie. Tam jsem mluvil s lidmi, co seděli vedle mě, důchodci z venkova, a evidentně hlasovali pro brexit, a to nebyli zlí lidé. Ale oni zkrátka měli dost už Camerona. Takže v tom referendu sehrálo ještě roli...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná i ostatních evropských politiků.

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Všechno a všeho, oni už měli všeho dost, a to nebylo jenom vůči Unii, abychom, to referendum tam je mnoho rozhodování, někomu třeba vadí možná, že ten má blond vlasy a ten má černé vlasy, a tak to hraje roli cokoliv. Ale vracím se k tomu, co říká Petr Mach. Přece musí ale poctivým lidem říct, že jsem-li součástí jednotného trhu, musím respektovat pravidla, která určuje Evropská unie. A to je otázka, jestli Británie se dostane do pozice, že bude účastník trhu a nebude mít podíl na rozhodování, na formulaci...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale může si přece domluvit dobré smlouvy?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Může si domluvit dobré smlouvy, ale podotázka...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A není v zájmu Evropské unie, aby to umožnila Velké Británii?

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Dobře, potom ano, já si myslím, že musí se najít nějaká cesta k Británii. Není možný život bez Velké Británie. Ale, ale bude to extrémně komplikované, bude to politicky komplikované. Otázka je, kdo to vyjedná? Kdo...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Boris Johnson možná. Jestli bude novým premiérem.

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Boris Johnson, já jak jsem ho dneska slyšel, tak jsem měl pocit, že zařadil zpátečku, dívá se do zrcátka, protože...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká, že není kam spěchat teď.

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Že není, a najednou podle mě vystřízlivěl a říká si: Není kam spěchat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak uvidíme, jak to střízlivění bude dále vypadat, nebo jestli to je střízlivění, nebo jestli to je realita. Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí byl hostem speciálu Radiožurnálu. Děkuju mockrát. Na shledanou.

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí, ředitel Diplomatické akademie
--------------------
Děkuju za pozvání. Děkuji.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás na Radiožurnálu za chvilku čekají další zprávy. Já vám přeji krásný víkend a dobrý poslech Radiožurnálu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio