Tomáš Pojar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Ohrožují stále častější teroristické útoky v Turecku bezpečnost v Evropě? Má turecká vláda situaci pod kontrolou? Lze se efektivně bránit proti takovým atentátům, jako byly úterní na istanbulském letišti? A jak je na potenciální teroristickou hrozbu připravena Česká republika? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, rovněž bývalý velvyslanec v Tel Avivu. Vítejte. Dobrý den.

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V tomto okamžiku, kdy rozhovor z časových důvodů předtáčíme, se zatím k útoku nikdo nepřihlásil. Americká CIA se přidala k tvrzení tureckých úřadů, že za atentátem pravděpodobně stojí takzvaný Islámský stát. Proč podle vás se ještě tato organizace nebo nějaká jiná k tomu nepřihlásila?

Čtěte také

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Tak to je samozřejmě zajímavé, většinou se hlásí, někdy se hlásí dokonce i k tomu, co vlastně nezorganizovali, ale co nějakým způsobem jenom iniciovali. Nedokážu to v tuto chvíli rozklíčovat, proč se nehlásí. Islámský stát má několik různých skupin a odnoží, je možné, že to byla jedna místní buňka a ta centrála si tím není úplně jista. Zároveň Islámský stát přímo v Sýrii a v Iráku zakouší těžké chvíle ze strany tedy leteckých úderů, ať již ze strany Spojených států a spojenců, nebo ze strany Ruska a i těch jiných skupin, které tam na místě a na zemi přímo bojují. Takže Islámský stát bojuje o život na místě a možná nemá jejich propagandistická buňka tolik času na to se hlásit k jednotlivým atentátům.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně ta stopa Islámského státu v tomto útoku podle vás odražená je, nebo je možné, že za útokem stojí kurdští separatisté, protože při vyšetřování turecká policie ani tuto potenciální stopu neopouští?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Ani turecká strana si pravděpodobně není stoprocentně jistá, jestli to byl Islámský stát a mohou to být, mohou to být Kurdové nebo některá tedy z kurdských skupin. Kurdové zorganizovali několik atentátů v posledním roce a může to být i jiná islamistická skupina, takže teoreticky to může být i Al Kajda, která o sobě chtěla dát vědět, že také existuje a že to není pouze Islámský stát, který útočí a úspěšně útočí za hranicemi těch míst, které, které ovládá, nebo které jsou přímo pod jeho kontrolou. Takže těch, těch účastníků nebo těch možných aktérů je více. Varianta Islámského státu je nicméně velmi pravděpodobná.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je jasné, že útočníci byli tři, byli opásáni výbušninami a vyzbrojeni útočnými puškami, což jde pravděpodobně o stále častěji používanou metodu útoku. Dá se proti němu vůbec nějak bránit, protože se mluví o tom, že Atatürkovo letiště bylo velmi dobře zabezpečené?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Velmi dobře zabezpečené, v zásadě oni se nedostali nikam moc daleko, moc hluboko do toho letiště. Dá se bránit vždycky jenom do určité míry, žádná obrana není stoprocentní, nebo se nevyplatí dělat stoprocentní obranu, ale nepochybně můžete udělat nějaká další opatření a jsem přesvědčen o tom, že Turecko udělá, nebo Atatürkovo letiště udělá některá další opatření, například určitou formu czechpointů před ještě při příjezdu na letiště, protože vždycky je v zásadě lepší, když už dojde k tomu výbuchu, tak když k němu dojde na otevřeném prostranství a ne v hale letištní, nebo v jakékoliv uzavřené budově. Dále se dají různě směrovat fronty, které jsou na letištích běžné. Nezapomínejme, že Atatürkovo letiště je snad třetí největší v Evropě a jedenácté největší na světě. Minulý rok tam prošlo šedesát milionů lidí, takže je to samozřejmě, samozřejmě patřičně šťavnatý cíl pro všechny, pro všechny teroristy. Ale můžete ty fronty těch lidí směrovat tak, abyste je maximálně roztáhla a lidé netvořili hloučky, protože kdo potom chce způsobit největší škody, tak jde samozřejmě na to místo, kde je nejvíce lidí pohromadě a snahou je nejrůznějšími bariérami a opatřeními ty lidi rozprostřít po celém tom letišti a neumožňovat nějaká úzká hrdla, která jsou právě ta místa těch, těch úspěšných útoků.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti právě s útoky v Istanbulu se opět jako při takových situacích vždy rozhořela debata o tom, jak zajistit bezpečnost v Evropě, jak prohloubit spolupráci třeba i zpravodajských služeb. Včera v našem vysílání europoslanec Pavel Telička mluvil o tom, že sami členské státy jsou někdy trochu na překážku tomu společnému postupu v boji proti terorismu, protože jsou neochotny sdílet některá data. Dá se vůbec toto nějak efektivně pojmout, abychom při dalším útoku zase nemluvili o potřebě nějakého společného postupu?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Já si ve skutečnosti myslím, že skutečně ta nejtvrdší data, tak ta se dají sdílet skutečně jenom mezi dvěma vždycky subjekty a mezi dvěma jednotlivými organizacemi. Určitá méně citlivá data se samozřejmě dají sdílet napříč, takže je možné zlepšit to celkové sdílení na půdorysu Evropské unie, sdílení dat, ale nesmíme očekávat, že tam se budou sdílet skutečně ta klíčová nejcitlivější data. Ta nejcitlivější data, ty nejcitlivější informace se většinou netýkají všech osmadvaceti, ty se týkají potom jednotlivých států nebo jednotlivého konkrétního státu a není zapotřebí, aby všichni věděli všecko. Celkem ta důvěra je budovaná na principu need to no, tedy že ti, co potřebují vědět víc a těch, kterých se to netýká, tak, tak to neví, nebo neví všechny, veškeré podrobnosti. Protože kdyby všichni věděli všecko, tak to neznamená, že to vědí jenom ty zpravodajské služby a policejní orgány, ale že to vědí skutečně úplně všichni, včetně těch protivníků a i ti protivníci se mohou na to velmi dobře připravit, pokud by docházelo k úniku informací, pokud by veškeré informace byly veřejné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo z EU by tedy byl partnerem pro Turecko, co se týká sdílení těch důležitých zpravodajských informací, které mají potom hodnotu pro celou EU?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Ti, kteří je skutečně mají, já si dokážu představit, že některé informace mají Britové, stále ještě v Evropské unii, mnohé informace mohou mít Francouzi s ohledem na právě tu válku v Sýrii a v Sýrii a v Iráku samozřejmě naprosto největší množství informací mají většinou Spojené státy, které mají ty technologické možnosti, jakým způsobem ty informace, informace získat. A jde o to, aby ve chvíli, kdy se prostě dozví Francie o tom, že a francouzská služba, že někdo konkrétní přejíždí po tureckém území nebo že někdo konkrétní na tureckém území něco, něco chystá, zapojil se do nějaké debaty, do nějaké organizace, tak by to měli Turecku sdělit, stejně tak by Turecko mělo sdělit Francii ve chvíli, kdy to zpozorovalo, že vedou nějaké linky do Francie, nějaké linky k francouzským občanům, že někdo se pohyboval po Francii z těch lidí, které oni sledují a tak dále, tak v tom spočívá ta...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A funguje to tak, promiňte, pane Pojare, funguje tak v situaci, kdy víme, že na tureckém území je řada těch takzvaných spících buněk, protože turecká vláda, konkrétně prezident Erdogan byl velmi tolerantní právě k nim?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Já myslím, že spolupráce s tureckými složkami byla v poslední době, a s tureckými zpravodajskými službami byla v poslední době ochromena právě celkově politikou Turecka a fungováním a personálními změnami a fungováním těch konkrétních tureckých zpravodajských služeb, takže si myslím, že v minulosti ta výměna fungovala lépe. Rozhodně se dá něco zlepšovat teď, ale základem je ta důvěra. A ve chvíli, kdy si dvě strany nedůvěřují, nebo kdy mají nějaké pochybnosti, tak samozřejmě nedochází k výměně těch nejcitlivějších informací. Platí to i pro nás, prostě pro nás je naprosto důležité, že zahraniční partneři, ať už jsou ze Západu nebo odněkud odjinud, tak mají důvěru v naše zpravodajské služby, mají jistotu, že ty informace nebudou zneužité, mají jistotu, že se nedostanou ven. Mají jistotu, že zároveň ve chvíli, kdy my něco budeme vědět, tak budeme informovat druhou stranu. A ve chvíli, kdy tato důvěra je, tak to může fungovat a můžeme se leccos dozvědět a vzhledem k fenoménu terorismu, který nezná hranice, tak bez té spolupráce a bez té výměny informací to možné není. Důvěru je nutné strašně dlouho budovat a důvěru je, bohužel, možné velmi rychle ztratit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká protektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. S ohledem na to fungování zpravodajských služeb tureckých, jak jste říkal, v minulosti fungovalo lépe. Hodnotíte Turecko spíše jako zemi, která může představovat pro Evropu bezpečnostní riziko, nebo která ve spolupráci s Evropou právě může zabránit proudění teroristů do Evropy?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Je to obojí. Turecko jednak leží na skutečně hranici Sýrie - Iráku, je součástí Blízkého východu, přinejmenším část Turecka, takže je součástí té obrovské nestabilní oblasti. Čelí samoterorismu, má nejrůznější vazby na nejrůznější skupiny, je ve složité geopolitické situaci, takže Turecko může být přínosem, co se týká právě výměny informací, zadržování jednotlivých lidí, kontroly na místě, ale zároveň může být hrozbou, protože mnoho tureckých občanů se může zapojit do teroristické činnosti, nejenom na území Turecka, ale i v zahraničí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co aktuálně převažuje, protože vidíme, že v Turecku jsou atentáty teroristů, džihádistů čím dál častější, má vůbec turecká vláda tu situaci pod kontrolou?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Má ji pod kontrolou částečně. Když se podíváte na Turecko na zbytek Blízkého východu, tak je to stále velmi fungující, stabilní, bohatá země. Na druhou stranu, když ji srovnáte se Švýcarskem, tak to není Švýcarsko, ani Švýcarsko být nemůže, takže...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, důležité s tím srovnáváte.

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Takže záleží, je to velmi relativní. Turecko je fungující stát, Turecko, když chce, tak může mít ledacos pod kontrolou, ale je ve složité situaci jak s ohledem na Islámský stát, tak s ohledem na nějaké ty kurdské skupiny, tak s ohledem na turecké vlastní koketování s Muslimským bratrstvem. Koneckonců Turecko hostí například na svém území teroristickou organizaci Hamas, organizaci, která je za teroristickou uznávaná i Evropskou unií, a to má otevřeně sídlo přímo v Turecku. Takže Turecko hraje velmi komplikovanou hru.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak za takových okolností může být seriózním partnerem pro Evropskou unii?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Může být partnerem, může být i seriózním partnerem, ale nesmíme si nalhávat, že máme úplně stejné cíle, že máme stejné zájmy, že žijeme ve stejném geopolitickém a geografickém prostředí a prostě ty turecké zájmy se od zájmů zbytku Evropy nebo té naší části Evropy liší. Někde se můžeme vzájemně doplňovat, na mnohém se můžeme shodnout, ale na mnohém se musíme z podstaty věci lišit, například na vztahu k Muslimskému bratrstvu, které je velmi, v zásadě prezident Erdogan je šéfem určité odnože Muslimského bratrstva nebo tohoto ideologického proudu, a já stejně jako například Egypťané považuji Muslimské bratrstvo také za teroristickou organizaci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je za takových okolností právě znovu se ptám, možná ta spolupráce s Tureckem, s tureckým prezidentem v boji proti terorismu?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Je možná, ale je možná asi jenom do určité míry. Ta spolupráce je do určité míry dokonce nutná, ale nesmíme si nalhávat, že opravdu máme stejné cíle. Je možná i určitá míra důvěry mezi tureckými zpravodajskými službami a našimi zpravodajskými službami, a je možná určitá prostě vzájemně výhodná výměna informací vedoucí k naší společné bezpečnosti, nebo k bezpečnosti nás i bezpečnosti Turecka, ale pravděpodobně to neplatí úplně všude a já předpokládám, že i co se týká Turecka, tureckých, současných tureckých služeb a služeb západních zemí, tak ta důvěra není tak vysoká, jako bývala v minulosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se stále ptám na to, jak to může fungovat, když jsou takto ty karty rozdány, jestli to vůbec může nějak fungovat, za jakých okolností může být Evropská unie spokojená s Tureckem jako partnerem, na kterého se dá spolehnout a za jakých okolností by měla říct takhle ne?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
No tak, ono to není jako černobílé. To není buďto tak nebo tak, prostě do určité míry, záleží to také na našich očekáváních, ale do určité míry můžeme být spokojeni. Musíme s Tureckem nějakým způsobem vycházet, musíme po Turecku něco chtít, a když něco chceme, musíme zároveň být ochotni něco dávat. Ale když víme, co chceme, tak můžeme ledasčeho dosáhnout, ale nebude tak, že my dosáhneme všeho a Turecko, které má jiné zájmy a jiné cíle, nedosáhne ničeho. Prostě musíme nějakým způsobem hrát tuto hru a v první řadě ale musíme vědět, co chceme. Co chceme po Turcích a co chceme sami. A dost často náš problém je, že nevíme, co chceme, tím pádem jsme ti druzí, a jsme ti, kdo jsou vláčeni požadavky jiných.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady se nemohu nedotknout vlastně budoucnosti dohody Evropské unie - Turecko o migraci. Přestojí právě takové výzvy jako možnou eskalaci teroristických útoků v Turecku a na straně druhé, tedy té unijní, brexit?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Ta dohoda je důležitá, ale neměli bychom všechno postavit jenom na dohodě Evropská unie - Turecko. Protože ta dohoda může kdykoliv zkolabovat, ta dohoda může zkolabovat tak, že ji jedna strana vypoví, nebo nebude dodržovat. Zároveň může zkolabovat, že ji jedna nebo druhá strana nedokáže dodržovat a ve chvíli, kdy dáme všechno jako jednoho balíčku, nebo spolehneme jenom na tuto dohodu například, tak je to špatné. My musíme posilovat vlastní hranice, musíme ctít tuto dohodu a zároveň musíme dělat všemožné další kroky pro to, abychom si svoji bezpečnost uhájili, pokud to s tím opravdu myslíme vážně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvíte-li o uhájení vlastní bezpečnosti, tak v dohodě s Tureckem se Unie zavázala ke zrušení vízové povinnosti pro turecké občany, ovšem pod podmínkou, že Turecko splní podmínky týkající se především bezpečnosti. Čili po těch dalších brutálních útocích v Istanbulu je ta možnost bezvízového styku zcela mimo hru podle vás?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Tak to není, protože ta bezpečnost, ty bezpečnostní klauzule nejsou v té vízové dohodě nejsou vázány na to, jestli někde nebude nějaký útok. To...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli to nesignalizuje, že zkrátka Turecko nezvládá ty podmínky, které žádá Evropská unie?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Já myslím, že tento fakt to nesignalizuje, protože ta dohoda, tady ty bezpečnostní záruky jsou záruky týkající se právě pasů, vydávání pasů, kontroly hranice, kontroly na letištích a tak dále, nikoliv fakt, jestli někde dojde k teroristickému útoku v zemi, která je nějakým způsobem, nějakým způsobem terorismem sužovaná, tak prostě takovém máme bezvízový, nejenom bezvízový styk s Belgií a s Francií, kde dochází k teroristickým útokům do určité míry v zásadě poměrně stejně často jako v Turecku. Tam je ještě jedna důležitá věc kromě těch nesplnění těch bezpečnostních částí té dohody, ale je možnost tu dohodu ze strany Evropské unie vypovědět, protože já si dokážu představit, že Turecko v určité chvíli může vyřešit svůj kurdský problém například tím, že otevře hranice tureckým Kurdům směrem do Evropy a v tu chvíli by, a to otevře hranice při bezvízovém styku, znamená, že jim bude jednoduše dávat pasy a že Kurdové se rozhodnou pod případným tlakem nebo v případných, při obnovení bojů na východě Turecka, tak se rozhodnou bezvízově odejít do Evropy a v takovou chvíli si myslím, že pokud by ta dohoda byla, tak musí být okamžitě zrušena. To Turecko musí vědět, že si nemůže zahrávat s tím, že tu dohodu v budoucnosti, a ten fakt bezvízového spojení s Evropou bude moci zneužívat, a to je velká hrozba.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Až by na ni došlo. Já se jen znovu ptám, že zatím Evropská unie se staví k tomu, že nejsou tedy plněny podmínky toho, aby mohl být zaveden bezvízový styk.

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Tak to pravděpodobně je, byť Turecko tvrdí, že je plní. Já nejsem obeznámen se zcela konkrétními kritérii a zároveň s tím konkrétním vyhodnocováním té dohody. Pravděpodobně k tomu naplnění ještě nedošlo, jinak by ta dohoda v platnost vstoupila.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme si něco o té situaci Turecka. V rámci regionu mluvíme o prezidentovi Erdoganovi, německý deníky a nejen ty upozorňují na to, že množící se útoky džihádistů na území Turecka jsou právě důsledkem jeho "bezskrupulózní politiky", tak přímo to nazývají. S kým vlastně Turecko bojuje aktuálně víc, kdo je větší problém, takzvaný Islámský stát, nebo kurdští separatisté?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Tak pro Turecko je větší problém, a to zejména pro současnou tureckou vládu, je větším problémem kurdský separatismus, protože kdyby Kurdové se od Turecka odtrhli, tak Turecko přestane existovat v té podobě, jak ho známe. Ve chvíli, kdy bude docházet k dalším útokům ze strany Islámského státu, tak samozřejmě ta hrozba a ten problém Islámského státu bude, bude také zvýšen. Ale vzhledem k tomu, že, nebo bude hrát větší roli. Vzhledem k tomu, že turecká vládnoucí strana AKP a prezident Erdogan je skutečně příznivec Muslimského bratrstva, nebo jako těch islamistických tendencí, tak pro něj je klíčová ochrana sunnitů na celém Blízkém východě, sunnitů zároveň v okolí Turecka, a proto pro něj skutečně ten Islámský stát není tou naprosto největší, nejklíčovější hrozbou z toho ideologického pohledu, ale je to, daleko víc jsou to Kurdové z toho národnostního pohledu, Peršané z toho náboženského pohledu jako šíité, a z toho, a když se na to podíváme takto, tak ta turecká pozice je jednak poměrně složitá a jednak to vysvětluje ten, ten, ten sunnitský islamismus a toto přilnutí k sunnitskému islamismu ze strany tureckého prezidenta, tak vysvětluje, že nevyhodnocoval do, v minulosti přinejmenším Islámský stát jako tu největší hrozbu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravdu komplikovaný partner, a to nejen tedy pro Evropskou unii, ale třeba i pro Izrael a Rusko, kdy, jak víme, dochází na oteplování v těch vztazích. Je to vhodná doba, ať už tedy Turecko a Izrael, Turecko a Rusko, když vidíme vlastně posilování vůbec autoritářského režimu Erdogana?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Tak pro Turecko je to vhodná doba, to je ten, prezident Erdogan přistoupil k těmto krokům, v zásadě se nepřistoupil, nebo nepožaduje všechno to, co po Izraeli požadoval, omluvil se Rusku. Něco, co odmítal, a přistoupil na to právě ve chvíli, kdy je ve velmi komplikované situaci a kdy má problémy na všech stranách se všemi svými sousedy prakticky a v celém tom regionu, to je jeden z důvodu...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Věří, že tím vystoupí z izolace tedy?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Věří, že si tím zlepší svůj manévrovací prostor a že nebude v tak komplikované situaci. Na druhou stranu, když jsme tady hovořili o důvěře před 10 lety, 15 lety, 20 lety byla skutečně velká důvěra mezi Izraelci a Turky, co se týká i výměny zpravodajských služeb a na poli tedy obrany bezpečnosti bez ohledu na to, že pravděpodobně dojde k tomu narovnání vztahů, tak ta důvěra obnovená hned tak nebude a kdoví, jestli vůbec někdy to klíčové, co tam bylo, tak to tam není a ještě hodně dlouho přinejmenším nebude.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A velmi stručně. Je to opětovné navázání přátelských vztahů Turecko - Rusko možnou nějakou hrozbou pro Evropskou unii?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Já si nemyslím, že to je hrozbou pro Evropskou unii, na druhou stranu Evropská unie a obecně Západ si nemusel dělat zas tak velké, nemusely mu naskakovat velké vrásky z toho, že se Turecko s Ruskem nemá úplně rádo. Takže není to hrozba.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto se ptám, jestli mu teď naopak vrásky nepřibudou?

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Myslím si, že ne, ale záleží na tom samozřejmě také, jakým způsobem se ty vztahy budou vyvíjet. Jedna věc je, že se normalizují, ale jde o tu hloubku. Byly doby, kdy si skutečně Turecko s Ruskem, respektive, kdy si ten car Putin a sultán Erdogan skutečně velmi rozuměli, co se týkalo geopolitické situace ve východní Evropě a na Blízkém východě to v tuto chvíli ta důvěra tam také byla ztracena. Každý hraje jinou svoji roli, protože nezapomínejme, že Rusko se postavilo na stranu tedy šíitů, na stranu Sýrie, Libanonu, Íránu a Turecko je na straně sunnitské, zcela logicky jako sunnitský stát, a co se týká například situace ve vlastní Sýrii, tak Rusko a Turecko stojí výrazně proti sobě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu s prorektorem Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostním analytikem a bývalým velvyslancem v Tel Avivu Tomášem Pojarem. Děkuji za návštěvu ve studiu. Na shledanou.

Tomáš POJAR, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Tel Avivu
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Podívejte se i na náš web radiozurnal.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: kko
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.