Stanislav Štech ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se, pane profesore, pustíme do inkluze, přece jen právě skončila olympiáda, Česká republika získala 10 medailí a sport spadá pod ministerstvo školství, jak úspěchy českých sportovců mohou pomoci českému sportu?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, tak určitě mohou pomoci, pomoci nepřímo. Víte, že se jedná o, nebo víme všichni, že se jedná o událost, která je velice sledovaná a samozřejmě sleduje ji mládež, děti, rodiče. Já si myslím, že tady ty vzory vlastně, které se objevují v každém tom cyklu s určitými úspěchy hrají velmi důležitou roli, protože děti se velice rády identifikují, je to dokonce jeden z mechanismů, jakým způsobem se utváří, řekněme, osobnost člověka, tedy od identifikace s nějakým vzorem, takže já tady si myslím, že je to vždycky velice, velice pozitivní záležitost.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pozitivní i v tom smyslu, že by třeba ministryně Valachová, která na příští rok požaduje celkem 6 miliard korun pro sport, v tomto mohla být úspěšná?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, určitě, protože uvědomme si teda jednu věc, že se jedná o nejvyšší skok navýšení za poslední léta rozpočtu, školství vůbec, ale na sport také, takže ten nárůst a ten nárůst, který plánován ještě dál, není jenom to, že budeme financovat špičkové kluby nebo špičkové sportovce, ale naším cílem je samozřejmě, aby ty peníze směřovaly právě do té základny, to je vlastně to hlavní a současně byly podporovány a vytvářeny podmínky potom pro ty sportovce na výkonnostní a vrcholové úrovni, čili já si myslím, že tohle je úspěch, není to samozřejmě řešení všech těch problémů s podporou sportu, ale je to určitě významný krok.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká náměstek ministryně školství Stanislav Štech, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Podle údajů ministerstva školství zamíří do lavic běžných tříd 205 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, není to málo?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Já bych malinko zpřesnil ten údaj. Podle deklarace ředitelů škol, kterým rodiče oznámili k 31. květnu, že by chtěli převést své dítě, a pozor, ze základní školy praktické dosud ještě do běžné školy je těch dětí asi 205.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Může se to tedy ještě nějak měnit, pane náměstku?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, já si myslím, že pokud jde o ty děti s lehkým mentálním postižením, to je, o těch právě o mluvíme od tohohle toho čísla, tak si myslím, že se významně měnit nebude, protože ten proces bude probíhat tak, jak jsme předpokládali. My jsme samozřejmě nepředpokládali žádná konkrétní čísla, protože se nejedná, my nejsme továrna, ani nějaká výrobní jednotka, aby si stanovovala určité čísle a pak prováděla nábor. Tedy je to zhruba ten proces nastává teď a ten proces bude postupný. Ale kromě toho, kromě těch dětí s lehkým mentálním postižením samozřejmě je tady celá řada dětí s dalšími speciálně vzdělávacími potřebami, které již dneska jsou v běžných školách. Jenom chci upozornit, že v podstatě z těch asi 85 tisíc je 56 tisíc dětí v běžných školách a samozřejmě další děti, které mají speciální vzdělávací potřeby, myslím tím třeba smyslové, pohybové, děti s autismem, děti s kombinovaným postižením jsou vzdělávány v sektoru speciálního školství, a ten nikdo neruší, ten tedy jaksi bude existovat dál, čili jinými slovy ano, bude postupně nabíhat a zvyšovat se počet dětí jednotlivě podle toho, jak zákonný zástupce požádá o vyšetření a o doporučení pro vzdělávání v běžné škole.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili těch 205 dětí jsou děti s lehkým mentálním postižením?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Ano, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Znovu se ptám, není to málo?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Takhle otázka málo, hodně, akorát, je otázkou v tomto případě nemístnou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o to, jestli to neznačí třeba malý zájem ze strany rodičů s dětmi s lehkým mentálním postižení, aby byly vzdělávány v těch běžných školách?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Ale kdybych jich byly tisíce, jak malovali čerta na zeď odpůrci, tak by se říkalo, že jo, jedná o barbarský masivní vpád obrovského množství do běžných škol. Když jich je tak rozumně nebo tak nižší počet, tak se zase říká - není to náhodou neúspěch inkluze? No, není. Není, protože to, co se podařilo prosadit, je vlastně vyrovnání podmínek pro ty děti, které jsou již dneska ostatně, podívejte, 26 % dětí aspoň k loňskému říjnu s lehkým mentálním postižení je již vzděláváno v běžných školách s tím rozdílem, že ty školy na ně nedostávají žádné vyšší finanční prostředky, čili jinými slovy my to nevidíme jako málo nebo hodně, my to vidíme jako začátek procesu, který, když bude fungovat, bude úspěšný, všechna ta podpůrná opatření a ty proměny toho systému nastanou postupně, no, tak příklad, dobré příklad táhnou a je možné, že je ten počet, těch dětí se bude zvyšovat nebo bude pokračovat, ale rozhodně bych to neviděl, že masivně najednou všichni přejdou z těchto škol do škol běžných.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, když bude fungovat. Řada ředitelů škol, pedagogů se jaksi obávají toho přechodu do praxe kvůli tomu, že v podstatě neznají přímo, co se vlastně od toho 1. září stane.

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
To já nevím, co neznají, nevím, jak tedy se seznamovali a jak je jejich krajské úřady seznamovaly i s našimi semináři, s našimi vzdělávacími akcemi, vlastně s těmi metodickými dokumenty. My jsme se dostali už tak daleko, že jsme dokonce připravovali i jakési metodické výklady, krátké infobalíčky proto, aby věděli na školách učitelé, jakým způsobem postupovat. Ale abych to jenom nezlehčoval, ano, ano, ten proces bude pro řadu učitelů procesem učení se něčeho nového, tak to bylo všude ve světě, kde s tímto společným vzděláváním začínali ve větší míře, ale nikde se nestalo to, co my víme, že by došlo k nějakému kolapsu, nebo, že by to nebylo zvládnutelné právě s těmi podporami, kdy my nerušíme zkušenosti, které získali třeba učitelé a speciální pedagogové v těch školách speciálních nebo školách praktických, ale naopak snažíme se, aby více pronikali do běžné školy tam, kde ty děti budou. Navíc na každé škole nepočítáme s tím, že by na škole najednou bylo prostě 30-40 nebo 50 takových dětí, aby to znamenalo masivní nápor na ty učitele.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi ohledně té informovanosti, protože vy jste také navštívil různé kraje v České republice, co se týká právě informování ohledně inkluze, tak jaké jsou tam rozdíly, jak si tam tedy předávají jaksi krajské zastupitelství, krajské úřady, školské odbory ty informace právě s lidmi z praxe potom s učiteli a řediteli?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Ano, my jsme právě s nimi jaksi hovořili, máme zpětné informace, vnímali jsme i určitou rezistenci nebo odpor řady učitelů. On ten odpor byl daleko menší u učitelů nebo třeba výchovných poradců z běžných škol. Největší problémy samozřejmě měli zřizovatelé a ředitelé, kteří se báli toho, jak zvládnou všechny ty kroky vlastně právní, legislativní, jak zřizovat nově, jak udělat novou zřizovací listinu, to byly daleko větší, větší starosti a problémy a rezistence a kritiky, než vlastně třeba u výchovných poradců, učitelů. Samozřejmě my jsme měli různé, různé formy vzdělávání a informování. Nebude ani říkat, z mého pohledu je to něco, co absolutně, myslím, ministerstvo školství nezažilo takovou tu sérii obrovských počtů vzdělávacích seminářů, informačních seminářů, setkávání v krajích přímo s vedením vlastně ministerstva a já rozumím tomu, že to samo o sobě samozřejmě nevyřeší třeba těžkosti a obtíže, které začnou vznikat, když budeme mít třeba takové 2 nebo 3 děti nově na škole, ale jakoby odmítám to, že bychom nějakým způsobem nereagovali nebo nechtěli odpovídat nebo zanedbali vlastně ty praktické otázky, které přicházely ze škol.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Které obtíže tedy předpokládáte, že mohou nastat?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Největší obtíže budou podle mého soudu řešit ty školy, které jsou dnes nazývány praktické. Nově budou zřizovány podle paragrafu 16 odstavec 9 a upřímně řečeno řekněme si jednu věc, v minulosti se ne úplně a ne vždy ve všech krajích respektoval zákon, takže existovaly jakési nábory, kde školy, které byly určeny pro děti s mentálním postižením, vzdělávaly dohromady i děti s těžkými nebo lehčími poruchami chování, třeba s autismem a další a docházelo i leckde, jak mám informace od, z krajů lidí, kteří nejsou ochotni nebo mají obavy to zveřejnit jmenovitě, docházelo i k jakémusi občas náboru dětí do těchto praktických škol. My si nepřejeme, aby tady byl nábor do jakékoliv strany, tedy nechceme ani nábor do běžných škol. Chceme, aby ten proces byl postupný, přirozený a aby tedy ti zřizovatelé vlastně si udělali jasno v tom, jaké ty školy budou mít, jak budou spolupracovat se spádovými školami, jak budou řešit to, když ve spádové škole není místo a tak dále, tak to byl jeden problémů. A druhý druh problémů je samozřejmě to, jakým způsobem se administrativně zvládne, zvládne určování těch podpůrných opatření, jaký bude čas na doporučení a podobně a třetí okruh problémů a obavy byly, jakým způsobem řešit zcela konkrétní výuku, když tam najednou budou třeba dva žáci s nějakými potížemi.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Nastínil jste, pane profesore, ty tři možnosti možných problémů. Neulehčila by se celá ta situace pedagogům třeba tím, že by se odstranilo třeba to nebo stěžují si, že část školského zákona, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami začne platit teď v září, ale ty prováděcí vyhlášky jsou známy od února, poslední dvě dokonce až od června, není to pozdě?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Jistě i já bych si představoval, kdybych při nástupu tohoto vedení někdy začátkem srpna loňského roku objevil, že tady již byla učiněna práce, která měla být vykonávána, když se připravovala ona novela schválená v květnu, určitě. Bylo by to ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o to, jestli tedy neměla být jaksi odsunuta účinnost novely školského zákona, jaksi ty vyhlášky, které by pedagogové a ředitelé potřebovali?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, v zásadě k tomu podle mého soudu není důvod, protože samozřejmě, že již od toho května nebo i dřív loňského roku probíhalo vzdělávání, probíhaly vlastně nácviky i s představiteli školských poradenských zařízení. Věděli jsme, ten zákon byl široce komunikován nakonec i v médiích, že k 1. 9. vstupuje v účinnost, ale právě proto ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale když potom je tu ta vyhláška prováděcí, konkrétně až v červnu.

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Kterou myslíte? Ne, ne, ne, ta klíčová vyhláška byla začátkem února.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a další dvě teď ...

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Myslíte které? Ty byly, prosím vás, to byly tak drobné úpravy, že zase nedělejme z učitelů a ředitelů jako úplně nesvéprávné osoby. Jestliže tady ty druhé vyhlášky upřesňovaly počet žáků ve třídách, upřesňovaly vlastně, dá se říct organizační drobnosti, tak já si myslím, že ..., a bylo to sdělováno na všech těch setkáních už někdy od října loňského roku, tak já teda opravdu v tomhle nevidím jako zásadní problém.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale byl zrušen také ten vzdělávací program pro děti s lehkým mentálním postižením. Učitelé si stěžují, že musí přes prázdniny pro celý první stupeň vypracovat úplně nový. Proč na to neměli více času?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, jasně. Toto bylo velice intenzivně konzultováno už od loňského podzimu s asociacemi pedagogů, s Asociací ředitelů základních škol a dalších a po velmi pečlivé úvaze, kdy jsme měli různé varianty, tak nám bylo řečeno, že jedná se pouze o kapitolu 8 a částečně kapitolu 9 rámcově vzdělávacího programu a když bych citoval přímo představitele těchto asociací, tak nám bylo řečeno - to se dá bez problémů zvládnout. Na základě toho právě jsme vlastně vydali to RVP s tou platností od 1. 9., přičemž některé další školy, stupně škol to mají posunuto o rok a v případě těch škol, které jsou dnes školami praktickými a budou školami podle paragrafu 16 odstavec 9, je to dokonce, tam jsou dva roky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já rozumím tomu, pane profesore, že vy máte určité citace, já mám zase jinou citaci zástupkyně ředitele Pedagogicko-psychologické poradny Karlovy Vary, která vede i jednu z těch asociací, o které jste mluvil, Asociaci speciálních pedagogů Karlovarského kraje, paní Ivany Tormové, která říká, že učitelé, ani pedagogičtí pracovníci v poradenském systému pořádně nevědí, co mají dělat a že systém českého školství není na inkluzi připraven?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, ano, no, tak jakoby, ano, to vím, dokonce vám mohu říci, že vím, že v tomto kraji, a nebudu konkrétně říkat, že toto jméno, jako opakovaně vystupuje proti tomu, že vlastně to je nepřipravené nebo že to je něco, co ohrožuje české školství.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to jen vlastně jen z tohoto kraje. Těch hlasů je víc.

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Ano. Jako já tam nevidím, mluvíte-li o RVP, tedy o rámcovém vzdělávacím programu, já tam prostě nevidím valného problému, protože kdybychom tu věc odložili, řekněme, o rok nebo tedy vyjednali v parlamentu odložení účinnosti toho zákona o rok, tak si nejsem vůbec jistý, zdali by se neobjevovaly hlasy, že ti učitelé se musí také ještě proškolit, že rok je málo a podobně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejde jen o ten rámcový vzdělávací program, pane profesore, když dovolíte, ale jde vůbec o celé to povědomí o té problematice, o tom, že tedy někteří pedagogové říkají - máme pozdě vyhlášky, nevíme, co bude od září, bude chaos, nevíme vlastně, jaké podpůrné prostředky budeme potřebovat, protože budeme mít diagnostiky až od 1. září. Jak to je?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, tak jenom bych řekl, že je třeba taky číst, je třeba se těmi věcmi seznamovat. Jako my to nemůžeme nalít do hlav jakoby přímo, to je první věc. A druhá věc je, od 1. 9. nenastane hned okamžitě jako něco, se tady budou valit nějaká podpůrná opatření. Je třeba si je prostudovat samozřejmě. My jsme říkali, že, a když jsme mluvili s výchovnými poradci a byly to čtyři velká setkání, kde cirka přes tisíc lidí, tak jsme necítili žádný takovýto, žádné takovéto velké megaobavy s tím, že samozřejmě uvědomme si, že tady půjde především od září o nové žáky, těch nebude opravdu příliš mnoho a že bude 30 dní na to, aby poradenská zařízení vypracovala ta doporučení a pak 4 měsíce na to, aby nějakým způsobem škola řekla, jestli je schopná ta opatření nějakým způsobem naplnit a za jakých podmínek. Takže jakoby říkat, že jako nevíme, no, tak ať se na to podívají, no.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty lhůty, to jsou takové, řekněme, v optimálním případě, nebo jsou závazné?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, ty lhůty, no, ano, ty lhůty jsou dané vlastně vyhláškou, to znamená, je to až do, mohou využít tu lhůtu až do 4 měsíců, nebo do 4 měsíců musí škola rozhodnout, do 30 dnů musí poradenské zařízení vyšetřit, vypracovat zprávu a vypracovat doporučení.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Jaké jsou, pane náměstku, tedy ty různé rozdíly, co do regionů a jejich připravenosti, respektive krajských nebo škol v těchto regionech na inkluzi?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, já si myslím, že existují samozřejmě velké rozdíly. My to vidíme třeba i v těch krajích, kde, dejme tomu, ten krajský úřad jaksi už delší dobu podporoval inkluzi, poskytoval docela dobré prostředky na asistenty pedagoga a další podpůrná opatření. Měl třeba, nebo podporoval třeba školní psychologii v základních školách, tak tam vidíme samozřejmě rozdíly. Ono je to nakonec zajímavé, když se podíváte na strukturu i těch 205 dětí, o kterých tady mluvíme, tak vidíme, že jich je 140 nebo 150 z Prahy a Středočeského kraje. A máme některé kraje, kde jich je nula nebo 3 nebo 4, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu to přičítáte tedy?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Já to přičítám tomu, že ten rozdíl je daný tím, že v některých krajích již nyní vlastně probíhala ta inkluze i za ne příliš ideálních finančních podmínek a že tedy i jako tady jakoby ti rodiče vidí, že to mohou zkusit, že se zřizovatel stará, že se ředitelé starají a že je dobrá spolupráce, dejme tomu, s poradnami a podobně, takže ty rozdíly tady jsou. Ale víte, i v těch krajích, kde třeba citujete nějaký, dejme tomu, odpor nebo rezistenci, bych řekl, že je zajímavé vidět, že je to často jakoby rozdělené, že tam existují školy, ředitelé, učitelé, kteří jsou na to zvyklí, kteří to již dělají a kteří vítají to, že teď na to budou prostředky a proti tomu ve stejném kraji existuje skupina lidí, ředitelů škol, kteří říkají - je to šílenost, rozbije to naše školství. Je to třeba typický například v tom Karlovarském kraji.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, když garantujete nebo ministerstvo garantuje finance na inkluzi, přesto se ředitelé škol někteří obávají, že k nim ty peníze nedoputují. Jak to chcete garantovat? Je jasné, odkud peníze budou, na co budou, jestli se vlastně zvednou na normativ, nebo jestli se tam přidá na ty podpůrné prostředky a tak dále?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, určitě, ale tohle je jasné už hrozně dávno, jo. Tam je, já se ptám, když tohle slyším, jak kraje informovaly ředitele svých škol. Měly by je informovat především o tom, že již od ledna, od začátku roku byla navýšena rezerva krajů o 528 milionů, rezerva se zvedla z 2,6 % na 3,1 %, to je v těch rozpočtech krajů jako velmi významná částka a ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a jestli teď ředitelé vědí, co z toho budou mít a jak to využijí na inkluzi?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Ale to není náš problém, pochopte. Jestliže my jsme opakovaně i volali kraje, které třeba říkaly v březnu, v dubnu svým ředitelům, ne, tady peníze nebudou a zase máme málo na asistenty, tak i jsme s těmito kraji mluvili a říkali jsme - proč toto děláte? Máte prostředky ve velmi významné míře do rezervy na takzvané nadfinancování nebo předfinancování už teď asistentů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili hlavní problém v té informovanosti ředitelů škol spočívá na bedrech krajů?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, já s ním mám trošku problém, protože my dále zachováváme, já bych to chtěl říct zcela jasně, onen příplatek na zdravotní postižení. Dále existuje to nadnormativní financování vlastně z rezervy krajů, aby, než začne platit 1. 9. ta novela, mohli dávat peníze na asistenty a eventuálně na další podpory, protože od 1. 9. ty nové podpory už budou ze zákona, budou, bude tam normativní finanční náročnost a půjde to automaticky. Ty kraje už to nebudou moci významně měnit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A, promiňte, pane profesore, jen abych si to opravdu ujasnila. Tyto finance garantujete ale jen s nově diagnostikovanými žáky, nebo ne?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Ne. To, co byla ta rezerva 528 milionů, ta byla přeci už na ty žáky, kteří tam jsou nyní a kteří nyní mají nějaká, nějaká doporučení, čili to není něco, co by mělo naběhnout až po 1. 9. To, co jsme uvolnili dále pro rok 16, ne od 1. 9., ale již nyní, byl rozvojový program pro asistenty pedagoga, pro děti, žáky sociálně znevýhodněné. Dále rozvojový program pro asistenty pedagoga v soukromém církevním školství, další rozvojový program pro posílení podpory teda pedagogicko-psychologických poraden a další a další, čili ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ta praxe, kdy ředitelé školy museli doplácet třeba asistenty pedagoga, či podpůrné prostředky, řekněme, na úkor platů pedagogů, tak ta už úplně odpadá?

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
No, skončí. Jako takhle, pokud neskončí, tak se porušuje zákon, protože, jakmile se řekne, že je tady jasně dáno doporučení zdůvodněné poradnou, rodič souhlasí, škola také říká, že to ..., tak pak se řekne třeba, že tam je asistent pedagoga na půl úvazku, řekněme, pro dvě děti s nějakým ne mírnějším potíží, ale pak to musí dostat automaticky a už nikdo nemůže říkat - máme málo peněz v rozpočtu, nedáme na půl úvazku, ale jenom na 0,3 třeba, to už prostě nebude možné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká náměstek ministryně školství Stanislav Štech, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji vám za to a zdravím do přenosového vozu Českého rozhlasu. Na slyšenou.

Stanislav ŠTECH, náměstek ministryně školství
--------------------
Na slyšenou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Podívejte se i na náš web radiozurnal.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.