Norbert Hofer ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Před rokem prošly Rakouskem statisíce uprchlíků. Je dnes tamní společnost migrací přetížená? Proč má nejsilnější strana v průzkumech v Rakousku nálepku populistů a sympatizantů krajní pravice a čím chce její kandidát vyhrát 2. října prezidentské volby? A bude Rakousko také hlasovat o vystoupení z Evropské unie jako Velká Británie? Hostem Dvaceti minut je kandidát na post rakouského prezidenta za stranu Svobodných Norbert Hofer. Začněme migrací, Rakousko loni přijalo necelých 100 tisíc žadatelů o azyl, dosáhla tím podle vás země takové pomyslné hranice, za kterou už nemůže jít?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
To, co jsem viděl loni, už nechci vidět znovu. Lidé přespávající na nádražích, pro které nebylo místo. Ještě větší počet jich taky využil Rakousko jako tranzitní zemi pro cestu dál. Balkánská uprchlická trasa se pak zavřela. Německo z toho nejdřív nemělo radost, ale pak připustilo, že to byl správný krok. Problém je, že k nám nepřicházejí jenom žadatelé o azyl. Azyl je výsostně osobní věc. Aby na něj měl člověk právo, musí sám čelit pronásledování. V Rakousku máme i řadu lidí s doplňkovou ochranou. Ti jsou také z válečných oblastí. A taky spoustu těch, kteří na žádnou ochranu právo nemají a jsou prostě migranti. To musíme oddělovat.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Já bych vám tu teď rád ocitoval slogan z vašeho vlastního volebního letáku, tam se píše: "Volte Norberta Hofera, protože jedině on nás ochrání před špatnou imigrační politikou." Tak jaká je podle vás ta dobrá nebo řekněme rozumná migrační politika?

Čtěte také

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Je rozdíl mezi přistěhovalectvím a azylovou ochranou. Azyl je dočasný. Trvá, dokud je dotyčná osoba pronásledovaná. A z přistěhovalců těžíme, pokud sem přijdou lidé, kteří tu vlastníma rukama chtějí něco vybudovat, kteří umí něco, po čem je v Rakousku poptávka a kteří se díky tomu taky můžou v Rakousku integrovat. To ale není migrace kvůli sociálním dávkám. U nás teď každý přistěhovalec může okamžitě začít využívat všechny možnosti státní podpory, a to přitahuje spoustu lidí, kteří nechtějí pracovat, ale využívat systém dávek.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Je podle vás současné Rakousko migrací a přistěhovalci nějak přetížené? A pokud ano, kde je to přesně vidět?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Jsme teď na hraně. Pokud teď začneme s rozumnými kroky, tak se integrace ještě může povést. Pokud ale budeme pokračovat ve stejném stylu jako loni, tak to neuneseme. Koneckonců i naše vláda už pochopila, že je potřeba nějaká změna.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Ano, jak víme, Rakousko zavedlo roční kvóty na počet podaných žádostí o azyl a vláda zvažuje možnost vyhlásit kvůli počtu migrantů i výjimečný stav, to jen pro úplnost. Minulý kabinet kancléře Faymanna kritizoval některé sousední země, které nechtějí žádné uprchlíky přijmout a tím tedy nechtějí Rakousku odlehčit a ta kritika mířila i na Česko, které spolu s Maďarskem, Polskem a Slovenskem odmítá systém kvót na přerozdělování uprchlíků, který prosazuje hlavně Německo a kancléřka Angela Merkelová. Co vy si myslíte o kvótách?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Já mám pro visegrádské země pochopení. Chápou, že vnější hranice schengenského prostoru není dostatečně chráněná a že do Evropy míří spousta lidí, kteří nemají vůbec právo na azyl. A kdybychom přijímali opravdu jen oprávněné žadatele o azyl, nemuseli bychom se o nějakých kvótách vůbec bavit. To množství by už totiž nebyl problém. Kvóty se snaží opravit určitou chybu, ale to řešení je jiné. Musí se dodržovat schengenská dohoda, která říká, vnitřní hranice uvnitř Evropy můžeme odstranit, protože dobře chráníme ty vnější. Jenže tak to dnes není. Státy na vnější hranici v tom ale nemůžou zůstat samy. Ten nápor příchozích je obrovský. Ochranu vnější hranice musí zajistit společně celá Evropská unie.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Takže co konkrétně byste navrhoval?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Když třeba Chorvatsko nemá kapacitu, aby zvládlo ochranu vnější hranice Schengenu samo, musí tam vypomáhat bezpečnostní složky jiných unijních zemí. A azylové řízení spadá do té země, kde dotyčná osoba poprvé vstoupila na unijní půdu. Tam se taky musí zjistit, jestli má právo na azyl. A jen pokud to právo má, může cestovat dál.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Předchozí rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová směrem právě k visegrádským zemím poslala taky, řekněme, určitou výhrůžku, ty státy, které nebudou v přijímání migrantů solidární, podle ní by měly přijít o část peněz z eurofondů. Tohle by podle vás mohlo fungovat?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
To není tak jednoduché. Nejdřív musí Unie dodržovat svoje vlastní smlouvy a když to nedělá a nechá otevřenou vnější hranici Schengenu, některé státy se pak nechtějí na řešení toho problému podílet a Unie je za to ještě potrestá. Tenhle přístup já nepodporuji.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Asi se shodneme, že klíčovou osobností Evropské unie v otázce migrace je německá kancléřka Angela Merkelová. Za svoji migrační politiku schytává ostrou kritiku z části politického spektra doma v Německu i třeba z visegrádských zemí. Stejně tak ji ale řada osobností ocenila za humanitární postoj Německa, které přijalo loni asi milion běženců. Jak hodnotíte kroky Angely Merkelové konkrétně vy?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Nebylo by fér tvrdit, že všechno udělala špatně. Naopak, v lecčems její politika byla velmi dobrá, ale to nebyl případ uprchlické krize. Ta její věta "my to dokážeme" povzbudila ještě víc lidí k nebezpečné cestě do Evropy. Musíme otevřeně přiznat, že naše možnosti nejsou nekonečné. Samozřejmě chceme lidem pomáhat, ale do Evropské unie prostě nepatří lidé, kteří nejsou pronásledovaní a jen si chtějí pomoct k lepšímu životu. Ta věta Merkelové byla chyba.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Evropská unie se při zvládání migrace spoléhá taky na Turecko, uzavřela s ním, jak víme, dohodu o vracení běženců. Vy sám jste v červnu naznačil, že pokud by Turecko vstoupilo do Evropské unie, měli by Rakušané hlasovat o tom, jestli v Unii chtějí ještě být, tedy po vzoru Velké Británie, kde bylo podobné referendum v červnu. Je podle vás Turecko, řekněme, klíčem evropské stability?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Ano. Turecko je extrémně strategicky důležitá země, je to členský stát NATO, ale to neznamená, že má být součástí Evropské unie. To by naopak mohlo Evropu destabilizovat. Turci taky dlouho dostávali falešné přísliby členství. Mnohem férovější by byla nabídka privilegovaného partnerství, nejužší ekonomické spolupráce, ale členství v Unii by byl krok špatným směrem. Turecko není evropská země, musíme tyhle věci dát do pořádku. A k té uprchlické dohodě Unie s Tureckem, bojím se, že nebude fungovat. Do Turecka přijdou miliony lidí ze Sýrie, nedostanou tam takovou podporu, jakou dostávají v Evropské unii, získají turecké občanství a díky uvolnění vízové povinnosti Unie s Tureckem pojedou dál do Evropy a tady se usadí.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Umíte si představit, že i na rakouských hranicích vyrostou bariéry, jako je třeba pohraniční plot mezi Maďarskem a Srbskem nebo Maďarskem a Chorvatskem? Je pro vás takový obrázek reálný?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
To je úplně krajní varianta, když nebude fungovat ochrana vnější hranice Schengenu, ale já bariéry nechci. Fungující ochrana vnější hranice je lepší než stavění nových plotů v Evropě.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Ještě zpátky k té možnosti odchodu Rakouska z Unie. Vy jste jí totiž kromě případného unijního členství Turecka zmínil ještě v jedné souvislosti, a to sice pokud by se prý Unie vyvíjela špatným směrem, cituji, nebo tedy chybně. Co jste tím přesně myslel?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Já především nechci, aby Rakousko z Unie vystoupilo. Doufám, že se Unie bude ubírat správným směrem. Chybný vývoj by znamenal, že by Evropská unie rozhodla o vytvoření superstátu, takových spojených států evropských, kde by členské země měly jen malá práva a národní parlamenty rozhodovaly jen o maličkostech. Evropa bude vždycky jenom tak silná, jak silné budou její jednotlivé státy. V některých oblastech potřebujeme víc evropské spolupráce, třeba v bezpečnosti, a jinde zase méně. To, jak mají vypadat žárovky, se přece nemusí řešit na evropské úrovni.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
No dobře, a když tu otázku položím jinak, jak daleko jsme teď od situace, kdy si Norbert Hofer řekne, že se Evropská unie vyvíjí chybně a že je tedy potřeba zeptat se Rakušanů, jestli v Unii chtějí zůstat?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Znovu opakuji, nechci, aby Rakousko z Unie odešlo, ale kdyby třeba Unie změnila své smlouvy tak, že by úplně odstranila princip jednomyslného hlasování a malé státy by přišly o možnost bránit se proti něčemu, co jim škodí.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je kandidát na post rakouského prezidenta za stranu Svobodných Norbert Hofer. Pojďme k česko-rakouským vztahům. Cesta z Prahy do Vídně trvá, ať už vlakem nebo autem, přibližně čtyři hodiny, z Rakouska se směrem na České Budějovice i Brno přibližují k hranicím dálnice, to ano, ale na české straně je to výrazně horší. Kde je potřeba, pokud jde o infrastrukturu tu dopravní, podle vás nejvíc zabrat?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Té práce je spousta, i v zájmu ekonomických vztahů. Prosazuji obecně co nejužší spolupráci mezi sousedními státy. Byl jsem teď ve Slovinsku a Chorvatsku a chtěl bych, aby tyto státy, i Česko nebo Maďarsko, s Rakouskem domlouvaly svoje kroky na celoevropské úrovni. Nejsme ty největší země Unie, ale nejsme ani nedůležití. Když budeme mluvit jedním hlasem, dokážeme hodně. Totéž platí o hospodářské spolupráci. Česká ekonomika šlape výborně a z toho těží a do budoucna bude těžit i Rakousko.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Říkáte ekonomika, k ní patří taky jeden z evergreenů česko-rakouských vztahů, a to jsou spory o jadernou energii. Rakousko si ji kdysi zakázalo ústavním zákonem, naopak česká vláda s jádrem stále počítá i do budoucna a chce rozšiřovat jaderné elektrárny nebo prodlužovat jejich životnost. Je to téma v rámci česko-rakouských vztahů pro vás ještě dnes aktuální?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Myslím, že potřebujeme celoevropsky platné bezpečnostní standardy pro jaderné elektrárny. Regulujeme spoustu zbytečných věcí, ale tohle je důležité.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
A pokud byste se stal rakouským prezidentem, vystupoval byste proti Česku kvůli jádru veřejně?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
To není prezidentův úkol, to je práce pro ministry.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
No, ale prezident s vládou i na tahle témata přece komunikuje.

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Já bych tohle téma jako prezident zas tolik nezdůrazňoval. Pro mě je klíčová otázka bezpečnosti. Nechceme u hranic žádnou jadernou elektrárnu, o které si myslíme, že je nebezpečná, a to platí i pro přátele a sousedy z Česka. Je to v zájmu obou stran.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Kromě jádra a kromě, řekněme, společné kontroverzní historie v poválečném období nekazí současné česko-rakouské vztahy nějaký výrazný konflikt, vidíte vy nějaké téma, které by stálo za to ještě zvednout, otevřít?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Vzájemné kontakty jsou velmi dobré, proto taky pojedu příští pondělí do Česka, abych tohle přátelství podtrhl. A kdybych se stal prezidentem, budu na tom dál intenzivně pracovat. Možná i na tom, aby tu vznikla taková unie uvnitř Evropské unie.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Říkáte, jedete do Prahy, znamená to, že znáte osobně nějakého českého politika?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Potkám se s Milošem Zemanem. Pojí nás společné česko-rakouské zájmy, máme podobné pochybnosti v oblasti migrace. Lidskost vůči uprchlíkům ano, ale ne za cenu přetížení vlastní země. Česko se taky navíc muselo vyrovnat s dědictvím doby, kdy bylo ekonomicky dole. Dnes je to úplně jinak. Hospodářství vám roste a mladá generace Čechů si může říct, že na tom bude jednou líp než jejich rodiče. To už v řadě jiných evropských zemí neplatí. Ani Rakušané to nevědí jistě. Jako prezident bych se snažil spojovat Rakousko s jeho sousedy, kterým se ekonomicky daří.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Vaše strana, tedy strana Svobodných, se nijak netají tím, že její důležití partneři v západní Evropě jsou Národní fronta ve Francii a Alternativa pro Německo ve Spolkové republice. Obě tyhle partaje označují média stejně jako Svobodné, tedy jako populistické strany. Vidíte nějakého podobného spojence pro Svobodné v Česku?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
To je těžké. Jako kandidát na prezidenta nehledám partnery ve stranách, ale ve státech. Strany se totiž můžou třeba stejně jmenovat, ale program mají úplně jiný. Třeba s Národní frontou toho Svobodné spojuje hodně, ale třeba v otázce setrvání v Evropské unii oni prosazují odchod z Unie, my spíš reformy Unie samotné. Jako strana se snažíme navazovat kontakty všude. Jak daleko jsme teď v Česku, to ale nevím.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, kandidát na post rakouského prezidenta za stranu Svobodných Norbert Hofer. Už jsme o tom mluvili, vaše strana Svobodných v rakouských i zahraničních médiích nebo u politologů dostala přívlastek populistická. Zajímalo by mě, jestli ten termín populismus, populista používáte vy sám nebo jak mu rozumíte, kdo je pro vás populista?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Populisté samozřejmě existují, ale já to nejsem. Populista je někdo, kdo si poslechne názor z davu a pak ho bez vlastního názoru opakuje. Když chcete být opravdu populární, musíte si vytvořit názor svůj, svůj vlastní obsah. A pak přesvědčit lidi, že to je ta správná cesta. Pořád se mluví o pravicových populistech, když ale třeba tady v Rakousku změní sociální demokraté názor na migraci, měli by jim správně říkat levicoví populisté, protože to udělali jen kvůli průzkumům preferencí. S pojmem populismus zacházíme příliš lehkovážně. Já chci každopádně zkoušet lidi přesvědčit a zůstávat přitom sám sebou.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Vy jste stále čestným členem buršáckého spolku Marko-Germania, podobné kontakty mají i další politici strany Svobodných. Jenom připomenu, buršácké spolky původně v 19. století sdružovaly hlavně studenty, pak v nich ovšem posílil nacionalismus a antisemitismus, no a některé buršácké organizace v posledních letech monitorovaly taky tajné služby v Německu nebo Rakousku kvůli jejich blízkosti k tvrdému jádru krajní pravice. Nemáte pocit, že by stálo za to teď uprostřed kampaně voličům vysvětlit, proč zůstáváte i jako prezidentský kandidát v těhle kruzích?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
U buršáků je to jako všude jinde, potkáte tam různé typy lidí. Nesmíte je všechny házet do jednoho pytle. Jsou to podobné konspirační teorie jako u svobodných zednářů. Záleží vždycky na konkrétním člověku, ne na tom, jakou má nálepku. Jestli je sociální nebo křesťanský demokrat nebo člen Svobodných.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Buršáci mají každoročně v zimě svůj ples na jedné z nejprestižnějších adres v celém Rakousku, přímo v sídle prezidenta v Hofburgu. Tuhle akci tradičně doprovázejí velké policejní manévry, protesty antifašistů v ulicích, ples taky kritizují nevládní organizace nebo židovská obec v Rakousku. Jako prezident byste ples buršáků a jako čestný člen jedné z buršáckých organizací v Hofburgu nechal?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
O tom nerozhoduje prezident, ale firma, která akce v Hofburgu zastřešuje. Strana Svobodných jako organizátor plesu může požádat o pronájem prostor, zaplatit za něj a uspořádat ples.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
Dobrá, pojďme tedy ještě krátce k tomu, jak chápete vlastně roli prezidenta. V předvolební kampani rezonovala vaše věta: "Ještě se budete divit, co všechno bude možné." Říkal jste to i v souvislosti s možnou pravomocí prezidenta odvolat ze své vůle vládu, tedy vlastně v souvislosti s něčím, co žádný prezident v Rakousku v poslední době neudělal.

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Na začátku kampaně všichni říkali, že prezident v Rakousku toho moc nezmůže. A já jsem na to říkal, ale myslel jsem to pozitivně, ještě se uvidí, co všechno prezident dokáže. Ten úřad potřebuje rozvahu. Ale ano, já jsem politik, který by jako prezident posílil kontakty s parlamentem, nejenom s vládou, protože poslanci dělají zákony.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
No a co to zmiňované odvolání vlády prezidentem?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Prezident má ústavní pravomoc vládu odvolat. Je to ale nástroj pro extrémní situace. Když vláda porušuje zákon, škodí zemi. Doufám, že taková situace v Rakousku nikdy nebude. Sám přemýšlím, s čím může prezident pohnout. Může třeba vyřešit problém s příspěvek na péči o postižené lidi a nemocné. Ten ztratil třetinu svojí hodnoty kvůli inflaci. Jako prezident bych chtěl mluvit s ministrem sociálních věcí a s ministrem financí a najít nějaké řešení. Kdyby to nefungovalo, zkusil bych pozvat média k postiženému člověku domů a udělat tam brífink, ať všichni vidí, jak se z té almužny špatně žije.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
A kam byste jel na první oficiální zahraniční cestu? Váš protikandidát Alexander Van der Bellen mluvil za sebe o Paříži, tak co vy?

Norbert HOFER, kandidát na rakouského prezidenta /Svobodná strana Rakouska/
--------------------
Podle naší tradice by to mělo být Švýcarsko. Hodně nahoře v seznamu by pro mě nebyla Paříž, ale sousední země, jako Slovinsko, Česko, Maďarsko. Nejdřív bych navštívil nejbližší okolí.

Vojtěch BERGER, moderátor
--------------------
To byl host dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu, kandidát na post rakouského prezidenta za stranu Svobodných Norbert Hofer. Za chvíli pro vás máme čerstvé zprávy. Od mikrofonu zdraví Vojtěch Berger.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: vob
Spustit audio