Martin Dzingel ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Před válkou tvořili Němci zhruba třetinu obyvatel českých zemí, dnes jich je několik desítek tisíc, mnozí pocházejí z rodin, které nikdy nepřestaly považovat Čechy, Moravu nebo Slezsko za svůj přirozený domov. Jak se vyrovnali s poválečnými traumatickými zážitky? Cítí se u nás jako plnoprávní občané? A mohou prospět našemu soužití s mocnějším a silnějším sousedem? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je Martin Dzingel, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vítejte v našem studiu, dobrý den.

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Dobrý den.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Vy jste byl včera potvrzen ve své funkci, je to tak?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Ano, je to tak.

Čtěte také

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Takže můžeme blahopřát. A mohu také říci, že jste místopředsedou Rady vlády pro národnostní menšiny. Tam zastupujete všechny Němce u nás žijící?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Ano, tam zastupují všechny Němce spolu ještě s jedním kolegou, který je z kulturního svazu.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Českých Němců je u nás několik desítek tisíc, ale v létě jste řekl Mladé frontě DNES, že jich přibývá. Znamená to, že se do Česka stěhují Němci a v jakých počtech a za jakým účelem?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak tady bych zejména poukázal na sčítání lidu z roku 2011, kdy se ukázalo, že vlastně narostl enormně počet Němců příchozích do České republiky, kteří tady tedy žijí nebo jsou zde ženatí, vdané, a vlastně tady pracují.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Pak je tu, vy jste se o tom zmínil, kromě vašeho shromáždění existuje také Spolek Němců a přátel německé kultury, který existuje od roku 1969. Jaké jsou vaše vzájemné vztahy? Myslím teď toho shromáždění a Spolku Němců a přátel německé kultury?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak já myslím, že vztahy mezi námi jsou na dobré úrovni. My spolupracujeme na některých projektech, dokonce právě tento svaz, který tedy vznikl už v roce 69, tak je přes naši organizaci spolufinancován, takže můžu říct, že nemáme problémy.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
A kdy vzniklo vaše shromáždění?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Shromáždění Němců vzniklo v roce 92, 1992, kdy bylo založeno v Liberci, ale už v roce 1990 vlastně vznikl svaz v Československu, který vlastně sdružoval Němce tady žijící.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Já nechci chodit v tuto chvíli zas příliš hluboko do historie, ale přece jenom ten spolek vznikl v roce 69, to znamená, že prožil taky normalizaci a musel nějak vycházet s oficiální československou komunistickou vládou. Nebyl to trochu problém?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak jak jste správně řekl, ten, ten kulturní svaz tedy vznikl v roce 69 a po nějaké době se skutečně musel jaksi přizpůsobit tehdejšímu režimu, ale pro lidi, kteří tady žili, tedy pro německou menšinu přesto to byl jediný zdroj vlastně nějakého sdružování se, byly vydávány noviny Prager Volkszeitung, takže pro tu, pro tu bázi to bylo velice přínosné, ale samozřejmě do určité míry se tomu režimu museli přizpůsobit.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Pane Dzingele, pro vás je to asi samozřejmé, ale ne pro všechny posluchače zřejmě. Když si položíte otázku, proč je zapotřebí, aby Němci u nás měli oficiální status menšiny - jak na to odpovídáte?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak každá národnostní menšina má samozřejmě zájem se nějakým způsobem realizovat v majoritní společnosti. Protože je minoritní, tak potřebuje pomoc státu, potřebuje pomoc finanční, potřebuje pomoc ideá..., ideovou, a to si myslím, že je velice důležité. Proto i německá národnostní menšina usiluje o to, aby ji stát podporoval, tedy český stát, podporuje nás také Německá spolková republika.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Vy sám pocházíte z Jeseníků, tedy ze Sudet, řekněme, považujete se zase sudetského Němce?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Já se považuju za Němce takzvaně českého, to znamená my tady, moje rodina konkrétně žije na Moravě, tedy v Jeseníkách přes 300 let a vždycky jsme měli německou kulturu, německý jazyk, takže já se považuju za českého Němce.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
A proč je pro vás důležité, aby se o vás říkalo, nebo abyste se prohlašoval za českého Němce, nikoliv za sudetského?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Z důvodu toho, že to označení sudetský Němec vznikl vlastně v 19. století v důsledku vymezování se v oblasti národnostních. To znamená, Češi se vymezovali vůči Němcům, Němči, Němci se vymezovali vůči Čechům, a to si myslím, že není úplně správná cesta soužití dvou národů. Proto my usilujeme také o to, abychom s českým národem, tedy s majoritou zde v České republice velice dobře vycházeli. Směřuje, směřují k tomu i naše projekty, které děláme.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Jaký je tedy poměr nebo vztah vašeho shromáždění k sudetoněmeckému landsmanšaftu?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak já vždycky říkám a myslím si, že je to naprosto logické, že vlastně takzvaně sudetští Němci, tedy vyhnaní Němci po válce jsou část naší rodiny, protože když si vezmeme, že před rokem 45 tady žilo přes 3 milionů, přes 3 miliony Němců, tak my zůstavší Němci, kteří tedy museli po válce nebo směli po válce zůstat, tak jsme vlastně jenom malá část tohoto velkého společenství, které tvořilo vlastně tady obyvatelstvo Čech, Moravy a Slezska po více než 800 let.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Když jezdíte na Sudetoněmecké dny do Bavorska, kam vy pravidelně jezdíte, jestli se nemýlím, cítíte se tam tedy jako doma nebo jako host?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak já bych to rozdělil na, do dvou, do dvou vlastně oblastí. Jedna z nich je, že se cítím, že se tam cítím jako doma v tom společenství. Prostě je to opravdu společenství, které tvoří jako, nebo tvořilo velkou rodinu a i dnes samozřejmě ty vazby cítíme. Na druhou stranu nebo ta druhá oblast je ta, že ve Spolkové republice Německo, že to není asi můj domov, nebo že to tak nevnímám. Prostě můj domov je, je Česká republika a my jsme vždycky byli patrioti, takže vždycky jsme k této zemi prostě cítili velice úzké vazby, měli jsme německou řeč, nebo máme i dnes německou řeč, německou kulturu, ale přesto jsme doma v českých zemích.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Můžete ještě připomenout, kdo tedy financuje činnost vašeho shromáždění?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Ano. Činnost našeho shromáždění financuje, kdybych to procentuálně vyjádřil, 70 % Spolková republika Německo a 30 % český stát.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je Martin Dzingel, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Pane Dzingele, my předtáčíme náš rozhovor, protože vy pospícháte na rychlík do Berlína, kde se máte setkat s německou kancléřkou Angelou Merklovou. O jakou schůzku půjde?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak shodou okolností právě dnes začíná pracovní uskupení německých menšin v Evropě, které vlastně spadá pod Federalistickou unii národnostních menšin, která tedy má přesah evropský, ale i přesevropský a v rámci tohoto, tohoto pracovního setkání se právě ve středu máme setkat s německou kancléřkou Angelou Merkel.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Vy jste řekl, že spolková vláda ze 70 % financuje vaši činnost. Jste s tím spokojený nebo budete třeba paní kancléřce navrhovat, aby tuto částku zvýšila?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak my jsme hlavně velice vděční za to, že máme za sebou tak silný mateřský stát a že jsme podporováni Spolkovou republikou Německo. Já bych spíš si přál, aby i český stát nás ještě více podporoval v našem úsilí.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Jak vy se díváte obecně na politiku německé kancléřky? Musel jste zaregistrovat, že v nedávné době mnoho českých politiků kritizovalo její přístup k uprchlíkům, který byl podle nich příliš vstřícný.

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Ano, to jsme zaznamenali samozřejmě, i když musím říct, že ne nikterak ve velké míře. Já politiku kancléřky Merkelové, já si myslím, že jí rozumím a podporuji ji.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Je pozice českých Němců nějakým způsobem odlišná od Němců, kteří zůstali nebo museli zůstat, jak vy říkáte v sousedních zemích, třeba v Polsku nebo na Slovensku?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Ano. Je odlišná v tom, že naše výchozí situace je poněkud těžší nebo obtížnější ve, ve smyslu nebo ve vztahu k majoritě právě. Hlavně se to týká tedy historických událostí z dlouhodobého hlediska, kdy vlastně majorita v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku vnímá tu německou menšinu nebo tu německou národnostní skupinu jinak, daleko pozitivněji než vlastně u nás.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
V čem je u nás problém?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Hlavně v tom, v tom, v tom historickém, v těch historických událostech. Tady je vnímáno vlastně, že ten německý element v minulosti byl spíše negativní, co se týká dopadu na českou společnost a to si myslím, že tady ty předsudky zde furt přetrvávají.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Možná, že bychom si to mohli ukázat třeba i na vašem osobním příkladu nebo na příkladu vaší rodiny. Vy jste určitě na tuhle otázku odpovídal mnohokrát, ale proč vaše rodina po válce zůstala? Nebo musela zůstat na Moravě?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak ano. Já vždycky právě říkám, že musela zůstat nebo směla zůstat, nebo německá menšina, kteří tady tedy po roce 1945 zůstali. Můžu to shrnout do tří oblastí. První skupina, která tady zůstala nebo musela zůstat, byla takzvaná nepostradatelná pracovní síla, a to byli lidé, kteří i třeba chtěli odejít s tou celou rodinou, protože třeba tady by zůstali úplně sami nebo skutečně zůstali, ale nemohli, protože byli přiděleni do továren, výrobních úseků, aby zaučovali nově příchozí, tedy nové osídlence. Potom to byla skupina smíšených manželství. A za třetí to byli takzvaní antifašisté, kteří tedy mohli prokázat, že ne, nespolupracovali s hitlerovským Německem. A do té skupiny teda patříme my, moje, moji prarodiče právě byli sociální demokrati, čili mohli prokázat, že se přímo nepodíleli na nacistických ideologiích.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Přestože tady tedy zůstali vlastně za to, že jejich postoj za války byl protifašistický, to znamená víceméně nakloněný osudu tehdejšího Československa, tak Československo po válce se k lidem, jako byli vaši prarodiče, nechovalo zrovna velkoryse. Oni například museli odevzdávat asi pětinu svého výdělku, je to tak?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Je to tak, a to vlastně je jedna z věcí, která z pohledu naší, tedy z pohledu německé menšiny stále není vyřešena, co se týká nebo ve vztahu k českému státu. Správně jste řekl, že vlastně lidi, kteří tady museli zůstat, tedy německá menšina, zůstavší Němci, takže vlastně byli, byli vybráni z velké části, byli i přinuceni tady zůstat i přesto, že znám nesčetně případů, kteří chtěli potom odejít vlastně za tou svojí rodinou, ale nemohli, bylo jim to zakázáno, takže v roce 1953 vlastně vydala tehdejší československá vláda zákon, který říkal, že všichni Němci musí přijmout československé státní občanství. Tím tedy řekla, že je považuje za loajální občany Československa. Přesto ale nebyli zrovnoprávněni a dodnes nejsou. Byli, jak jste uvedl, museli odevzdávat část výdělku na takzvanou obnovu Československa, ale nebyly jim například dodnes uznány vysokoškolské tituly, kteří dostali, které dostali. Potom velká, velká vlastně oblast jsou také majetky, které jim byly zkonfiskovány přesto, že tedy se stali občany Československa, nikdy je nedostali zpět.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Vy, pokud vím usilujete o to, aby lidé, které, jejichž osud jste teď popisoval, tedy čeští Němci, kteří podobně jako třeba vaši předkové zůstali na českém území a trpěli diskriminací, byli nějakým způsobem odškodněni. O kolik lidí asi jde a jaké odškodnění máte na mysli?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak my jsme se v minulosti o to pokoušeli již několikrát, dokonce jsme podávali k parlament..., do parlamentu petici. Vždycky vlastně tady ty úsilí nakonec bohužel skončily tak, že byly smeteny ze stolu. Dnes už se nejedná o velkou skupinu lidí, protože když si vezmeme, že by měli nějakým způsobem být odškodněni ti, kteří tedy byli postiženi, tak těm už je dneska 80 a více let, anebo bohužel tedy už nejsou mezi námi. To znamená, kdybych to nějak odhadl, tak se jedná o tisíc, 2 tisíce lidí. To odškodnění, my to nechceme ani nazývat odškodnění, ale, ale nějak, nějaké gesto, humanitní gesto, které by tedy mělo ze stran českého státu nějakým způsobem přijít.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
O majetek vám už nejde?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Tak o majetek, o majetek. Samozřejmě všichni nebo kdo ten majetek ztratil a mají na něho nárok, tak asi nikdy neřeknou, že už ho nechtějí, ale myslím si, že to je těžko průchodné. Proto se snažíme o to, abysme byli vlastně odškodněni ve smyslu toho gesta, alespoň v tomto ohledu.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
A i kdyby to bylo tedy jenom gesto, tak současná pozice českého státu je zdrženlivá, odmítavá? Jak byste jí nazval?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Asi je zdrženlivá, nebo je zdrženlivá, co se týče tohoto problému. Do jisté míry to chápu, protože samozřejmě s tím souvisí potom celá otázka Benešových dekretů a navrácení majetku a restituce a tak dále. Čili jistě to není jednoduchý problém a v našem právním řádu jsou ty Benešovy dekrety například ukotveny, ale říkám od toho my odhlížíme a snažíme se nějakým způsobem dosáhnout alespoň nějaké omluvy, nějakého humanitárního gesta.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že od problematiky Benešových dekretů odhlížíte, ale jaký je váš osobní názor na ně? Na jejich základě přece jenom československé úřady vyhnaly nebo odsunuly většinu Němců z našeho území.

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Já se na Benešovy dekrety dívám velice kriticky hlavně z pohledu toho, že vlastně umožnily uvalit vinu kolektivně. Já si myslím, že tohle není správné. Aplikovaly se po válce v době tedy míru a jsou tam, obsahují, ty Benešovy dekrety to není jeden dekret, to je, to je více než 100 dekretů a některé se týka..., některé se tedy týkají německé a maďarské národnostní menšiny, a ty vlastně, jeden z dekretů taky říká, že vlastně všechny zločiny, které byly spáchány, tedy prostě majoritním obyvatelstvem na německém a maďarském obyvatelstvu se bez pardonu promíjí. A to si myslím, že je velice, velice drsný dekret vůči teda určité skupině, když se to bere kolektivně. Já jsem samozřejmě pro nebo souhlasím s tím, že museli být potrestáni ti, kteří se proti Československu nějakým způsobem provinili, kteří propadli nacistické ideologii, vystupovali proti českým zemím nějakým způsobem a tak dále, to je v pořádku. Ale potrestat en bloc 3 miliony lidí, kteří tady 800 let tvořili kulturu česko-německou, tak to si myslím, že v době míru po 2. světové válce nemělo být.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je český Němec Martin Dzingel. Úplně před závěrem našeho pořadu bych se vás rád zeptal na takovou odlehčenější věc. Němci v Čechách jsou někdy terčem vtipů, viděl jste například televizní satirický pořad Alles Gute?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Ano, samozřejmě.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
A líbil se vám?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Mě to bavilo. Mně, mně se satira jako taková líbí a pokud je, pokud je na jisté úrovni, tak si myslím, že je v pořádku.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Myslíte si, pane Dzingele, úplně poslední otázka, že čeští Němci mohou nějak napomoci spolupráci mezi Českou republikou a Německem? Tím velkým silným sousedem, který je tady vedle nás a s kterým obchodujeme ve velkém a s kterým prostě musíme nějakým způsobem koexistovat?

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Já jsem o tom přesvědčen. Nejenom, že mohou napomoct k lepší spolupráci, ale také napomáhají. Já můžu uvést tady několik velkých projektů, který jsme od roku 90 vlastně, 1990 uskutečnili a které, které ty projekty vlastně konkrétně zlepšily vztahy ve městech, kde jsme, kde jsme byli nebo stáli u zrodu různých partnerství mezi německými a českými městy, čili tam začínáme v těch obcích, a to samozřejmě potom mění k pozitivnímu obecně i ty vztahy.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl Martin Dzingel. Já děkuju za váš čas a na shledanou.

Martin DZINGEL, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny
--------------------
Děkuji, na slyšenou.

Petr DUDEK, moderátor
--------------------
Tento pořad i jeho předchozí vydání najdete kdykoli také na webu Radiožurnálu. Od mikrofonu se loučí Petr Dudek. Za chvíli další zprávy.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: pdu
Spustit audio