Michal Lukeš ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Dobrý večer přeji.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra vás tedy čeká kontrolní den v rekonstruované budově Národního muzea, tak co vlastně premiérovi a ministru kultury ukážete?

Čtěte také

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, tak ukážem jim přesně, co se tam děje. Tak my jsme vlastně teďko ocitli v takovém poločasu, pokud dobře počítám, začali jsme zhruba před 20 měsíci a 18 nebo 19 měsíců nás čeká ještě do konce, to znamená, že ta budova je teďko úplně v tom plném proudu té rekonstrukce. Ukážeme jim, ukážeme jim jak budování spojovací chodby, ukážeme, jak proběhly vlastně práce na fasádě, která už je zepředu v podstatě hotová. Ukážeme jim i vlastně ty nové prvky, které se v té budově dávají dohromady a taky jim ukážeme vlastně celý rozsah restaurátorských prací, které už se některé dokončují a prostě ukážeme jim, v jakém stavu je to po těch 20 měsících od zahájení té stavby.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili, jaká je ta poločasová bilance vašimi ústy?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, tak ta poločasová bilance se podle mě, já nechci býti přehnaný optimista, já jsem spíš realista, ale myslím si, že zatím pokračujeme celkem v pořádku, samozřejmě je to veliká stavba a potkaly nás tam takové jako některé nečekanosti jako je archeologický nález.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Či požár.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Požár, ale kupodivu ten požár, to jim taky ukážeme, ten požár v podstatě žádným zásadním způsobem tu rekonstrukci neovlivnil, ač vypadal drasticky v ten den, kdy hořelo. To spíš nález azbestu a korkolitu, archeologický nález na trošku jiné podloží a proti geologickým průzkumům nás, řekněme, lehce zdrželo nebo udělalo lehké trable, ale i přesto jdeme dopředu a já jsem přesvědčenej, že k tomu 28. říjnu tu budovu opravit stihneme a stihneme v ní tedy oslavit 100 let výročí vzniku Československé republiky a 200 let Národního muzea.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, co tedy ten poločas vypovídá o rozpočtu? Dodrží se rozpočet něco přes 2 miliardy korun, o kolik je zatím překročen?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Já si myslím, že se podaří. My jsme v podstatě povolili necelé 2 %, necelé 2 % víceprací, ale ty nebyly ani tak způsobeny tím, že by nás zhotovitel tlačil, ale opravdu, opravdu těmi okolnostmi, které, které tady prostě nastaly a na každé straně v podstatě nastanou s tím, že máme zatím proinvestováno něco přes 20 % těch investičních prostředků. Ten největší objem samozřejmě bude tento a příští rok, kdy se začnou montovat drahé technologie a začnou se dokončovat ty vlastně ty zásadní věci, ale 20 % toho rozpočtu už máme za sebou, takže já si myslím, že zatím ten výsledek tady je celkem slušný.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Zatím jste, pane řediteli, poměrně optimistický. Jak ten váš optimismus, řekněme, nabourává ten spor České komory architektů s muzeem, Česká komora architektů se postavila za neúspěšné účastníky soutěže i budoucí podobu expozic. Může to nějak zkomplikovat průběh prací?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, tak takhle, za prvé my u každého výběrového řízení už léta počítáme s nějakými /nesrozumitelné/, protože ještě neznám výběrové řízení, které by někdo nenapadl. Většinou ten druhý až třetí, až třetí v pořadí, to je sice pravda, že stavovský soud, komora architektů vyslovil nějaké pochybnosti o postupu poroty, ne vůči Národnímu muzeu, to bych rád upřesnil.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale Národní muzeum je zadavatel, čili zodpovídá i za rozhodnutí poroty.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Jistě, ale vlastně komora se nás vlastně vůbec žádným způsobem netýká. Pro nás je rozhodující, jak se k tomu postaví antimonopolní úřad, respektive ÚOHS v Brně, který již na podzim vlastně vydal prvoinstanční rozhodnutí, které nám stoprocentně dávalo zapravdu. Je velice, myslím, že podrobné a fundovaně zpracované a my tEďko čekáme, protože ten stěžoval se vlastně odvolal k předsedovi úřadu, kterým způsobem vlastně v té druhé instanci tenhle ten spor dopadne. Já doufám, že dobře pro nás. Máme samozřejmě i náhradní řešení, pokud by to nedopadlo dobře, dobře pro nás. My jsme s tím i tak trošku počítali, takže teď spíš jako nejde o to, jak to dopadne, ale jak rychle ten ÚOHS rozhodne, ale já si myslím, že už by to mělo být v následujících týdnech a potom uvidíme, jak půjdeme dál.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím tomu správně, že pokud antimonopolní úřad jaksi rozhodne, že soutěž zruší, tak vy máte náhradní řešení, to jsou jaká?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Tak bezpochyby, tak, když soutěž bude zrušena, tak ta soutěž odsud nebude existovat a my jsme vlastně šli tou velice náročnou cestou architektonické soutěže s mezinárodní účastí, ale samozřejmě my máme možnost potom ty jednotlivé části expozic v podstatě velice rychle vysoutěžit v rámci normálních výběrových řízení, což by nám sice bylo líto, protože jsme si mysleli, že ta architektonická soutěž by jako mohla tomu přinést tu přidanou hodnotu kvalitních architektů, kteří vlastně budou soutěžit v té soutěži, ale pokud to nedopadne a ti architekti se vlastně napadaj navzájem, tak nám nezbyde nic jiného, než jít vlastně tou cestou jako jednodušší a stručnější.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, pokud je mi známo, tak jaksi architekti nenapadají jen tedy ten vítězný projekt, ale je tu ta výtka, že porota jaksi rozhodovala nefér, že rozhodovala tak, že byly podmínky špatné?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Ano, to je, pokud se slušně vyjádřím, to jádro sporu je v tom, že v podstatě v prvním kole porota pustila následně výsledný návrh do kola druhého s tím, že tam měl, já to nechci podrobně rozebírat, protože je to pořád jako v řízení toho antimonopolního úřadu, ale měl tam v podstatě podle toho stěžovatele něco navíc, pro co měl býti, měl býti vyloučen.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyřazen už v prvním kole. Tak, proč se vlastně ta přísně pravidla nedodržují? Je pravdivá třeba výtka, že složení poroty bylo jiné, než podle původního plánu?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Ne, to není. Porota samozřejmě nemůže být jiná než podle původního plánu. Porota má jasně dané a jmenované dopředu náhradníky a členy, členy poroty a nikdo to samozřejmě nemůže měnit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se tedy dotkneme těch alternativ, pakliže by antimonopolní úřad tuto soutěž zrušil, vy jste říkal, že by tedy došlo na výběrové řízení na jednotlivé části expozic. Bylo by to ale komplexní řešení, nevypadalo by to potom jaksi nesourodě?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Já si myslím, že ne. Jde o to, jak my to celé zadáme. A my už si to samozřejmě jako nouzové řešení připravujem, samozřejmě na tom nepracujeme první den. Ale já znovu doufám trošku nebo respektive teďko jakoby se bavíme o tom, co bude, kdyby něco bylo. Já pevně doufám, že i ten antimonopolní úřad v té druhé instanci potvrdí to rozhodnutí té první instance.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je právě otázka, jestli se nebude také řídit do značné míry tím stanoviskem České komory architektů, protože, jak vy jste říkal, ten názor komory není závazný, ale je poměrně důležitý z hlediska toho rozhodování?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
To já nemůžu mluvit za antimonopolní úřad čím se bude či nebude řídit. Já na to mám nějaké jako své soukromé stanovisko, ale jak říkám, to správní řízení stále běží, tak se mi to nechce úplně jakoby subjektivně komentovat, komentovat v médiích. My prostě čekáme, jakým způsobem se k tomu ten správní úřad, správní úřad postaví a podle toho budeme dál konat. Prostě, jak už jsem říkal, prostě počítali jsme za a) s termíny tak, že u většiny veřejného soutěžení se to prodlužuje o ty následné debaty nebo odvolávání a máme připraveno určité náhradní řešení.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ani případné zrušení té soutěže by nemělo ohrozit termín 28. října 2018?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Jak jste říkala, bylo by nám líto to, že prostě nedopadla takhle významná architektonická soutěž, já si myslím, že byla dobře operovaná a dobře připravena. Byla to vlastně nejvýznamnější nebo je to nejvýznamnější designová soutěž, která kdy tady v České republice byla udělaná, ale řešení prostě máme s tím, že potom z mého pohledu budu mít trošku otřesenou důvěru to, jak se dají tady v Čechách pořádat architektonické soutěže.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, řešení máte tak, že by se stihl termín 28. října 2018, máte tam tu časovou rezervu?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Ne, takhle 28. října nebudou otevřené všechny expozice. 28. října otevřeme budovu a výstavu na téměř dvou tisících metrech k dějinám Československa, ke sto letům státu, tím pádem vlastně tu budovu slavnostně částečně otevřeme a stejně byly ty expozice plánovány otevřít v roce 19, to už v momentě, kdy jsme tu budovu začínali stavět s tím zpožděním opět zase, co se týká tendru, tak už jsme to takto nemohli stihnout, takže to znamená až 28. října, bylo to ve dnech okolo 28. října jsme schopni tu budovu otevřít a otevřít připravovanou výstavu, té se vůbec architektonická soutěž netýká a následně v následujících měsících potom budeme otevírat jednotlivé expozice a to se stihnout podle mě dá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto Národní muzeum požádalo stavební úřad Prahy 1 o prodloužení termínu probíhající opravy hlavní budovy do konce roku 2019, je to takzvaně pro jistotu?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Je to takzvaně pro jistotu, protože samozřejmě to stavební povolení bylo vydáváno v průběhu toho tendru na zhotovitele, bylo na vlastně ten původní termín a po dohodě se stavebním úřadem jsme požádali do konce roku 19, abysme nemuseli, pokud náhodou by nastaly nějaké neočekávatelné skutečnosti, žádat znovu dvakrát a udělalo se to celé najednou s nějakou větší rezervou, ale nepředpokládám, že tu rezervu využijeme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u těch návrhů podoby expozic, u toho interiéru, tak vítězný návrh podle kritiků takzvaný hybernuje muzeum ve stereotypu instituce. Většina expozic je prý založena na vitrínách. Bez ohledu na tu kritiku, řekněte nám, jak by tedy podle toho vítězného návrhu měla vypadat expozice, jak bude vypadat interiér Národního muzea?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Tak ty expozice, ona není jedna, ono je to více než 10 jednotlivých celků. Já si naopak myslím, že ten vítězný návrh naopak dobře kombinuje, řekněme, nové prvky s těmi, s těmi, řekněme, starými, protože my budem používat některé staré vitríny a tak dále, aby zapadly vlastně do toho interiéru a také si myslím ten vítězný návrh jako lépe, řekněme, akceptoval pohledy odborníků, kurátorů a nestavil to pouze jako výstavu designovou, ale zase tohle to není podle mě kritika, to je spíš názor těch stěžovatelů, abysme byli objektivní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, promiňte, pane řediteli, že vám do toho vstupuji, ale chci se zeptat, kdybyste byl konkrétní, co kromě vitrín tedy návštěvník bude moci vidět, absolvovat, dotknout se, vychutnat, aby to zkrátka nebylo, řekněme, to kostnaté, zkostnatělé muzeum?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Tak zkostnatělé muzeum to v žádném případě nebude. Za prvé vlastně ty expozice budou opět mít dvě ty části, to znamená, přírodovědeckou a historickou. Ty části potom budou děleny na těch jednotlivých 10 celků. Vlastně v té první, v těch, v tom nástupu, já tomu říkám, je to taková vlastivědná část jak v té historii, tak v těch přírodních vědách si vlastně návštěvník projde takovými těmi základy, ať už základními historickými událostmi, fakty, tak se znovu seznámí s některými přírodovědeckými záležitostmi. Nebude to, jak už jsem říkal, sestaveno od nejmenšího po největší anebo podle velikosti jednotlivých druhů. Bude to vlastně vyprávět příběhy přírody a bude to vyprávět příběhy dějin a potom se vlastně dostane dál do toho druhého patra, kde budou potom jednotlivé expozice, které vlastně budou rozvíjet, řekněme, zoologii, rozvíjet jednotlivé historické události a na jednotlivé historické, historické etapy s tím, že jak říkám, vyprávíme, vyprávíme příběhy. Nebude to pouze, pouze o jednom příběhu, těch příběhů bude celá řada zaměřeny na různé návštěvnické, návštěvnické skupiny a potom, když se dostaneme k té interaktivitě, samozřejmě dneska návštěvník se pouze nechce koukat na sbírkové předměty ve vitrínách, ale chci si také něco vyzkoušet, ohmatat a být vtažen do děje, tak s tím samozřejmě se vším počítáme. Na druhou stranu dneska už uplynula jako doba, kdy všechno se dělá jenom digitálně a technologiemi, takže je tam vlastně spousta interaktivních koutů, kde si návštěvníci budou moci zkusit práci paleontologa a archeologa, vlastně jedna celá část toho muzea se jmenuje vlastně experimentální muzeum Experimus, kde vlastně návštěvníci budou moct vyzkoušet si to, jak to v přírodě jednotlivé záležitosti fungují a bude jim tam takovej zábavnou formou tyhle ty věci vysvětleny.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co posluchače určitě zajímá, promiňte, pane řediteli, co symbol Národního muzea, kostra plejtváka?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Ta kostra plejtváka je jeden z limitujících faktorů té historické budovy, protože ona je zavěšená ke stropu a nejde sundat, také v největším sálu v té historické budově. Teď to vlastně vedle žirafy a slona je to vlastně jediná část, která tam zůstala. Je vlastně speciálně zabalena, obalena a čeká, až se rekonstrukce dokončí a ona bude moci býti dorestaurovaná a samozřejmě zůstane tam a okolo ní teda pochopitelně musí být ta část zoologická těch nových expozic.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Když se od interiéru podíváme na okolí Národního muzea, jak chcete překonat ten problém jaksi nedostatečného propojení s centrem? Je to významný handicap vlastně Národního muzea. Budou tam například lidi chodit z Vinohradské třídy podchodem, který není příliš noblesním příchodem k Národnímu muzeu?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, to je právě ten problém, s kterým my bojujeme neustále. To okolí v uvozovkách není v naší kompetenci a nepatří nám. My jsme se vlastně už mnoho let nazpět snažili vyvolat určitá jednání a akce o přeložení, přeložení magistrály tak, aby se Václavské náměstí opět propojilo s muzeum a kašna se sv. Václavem. To se bohužel v různých ekonomických a politických peripetiích nepovedlo, takže bohužel zatím to okolí je takové, jaké je a my s tím těžko můžeme něco udělat. Na druhou stranu teďko jsem měl několik jako jednání s kompetentními lidmi z vlastně hlavního města Prahy, takže vím, že se opět připravuje nějaký projekt vlastně revitalizace magistrály, který by měl řešit i přístupnost muzea, ale uvidíme, jak to nakonec dopadne. Jak jsem jinde optimista, tak tady jsem celkem veliký skeptik a je mi teda líto, že to rekonstruované muzeum, ty dvě budovy, které tady vlastně propojujeme podzemím, budou trošku limitovány tím, že zůstanou opět na tom ostrově mezi těmi dvěma magistrálami. Snažíme se aspoň začít prosazovat náš nápad nějakým způsobem revitalizovat Čelakovského sady, to je ten park vedle muzea, který je takový nevlídný a já bych se rád ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani odtamtud není zrovna dobrý přístup.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, není tam dobrý přístup, ale abych to řekl slušně, před rekonstrukcí to bylo plné lidí, kteří tam užívali drogy a všechno, co s tím, a prodávali různé drogy, a všechno, co s tím souvisí. Tak já mám ještě takový sen, že by se to vlastně mohlo vlastně proměnit na takové uzavřené místo Open Air archeologického a antropologického muzea, kde by si návštěvníci vlastně venku mohli zkoušet různé práce, byly by tam ukázky různých historických stylů, stylů a slohů, to si myslím, že by nestálo ani moc peněz. A my samozřejmě půlku toho parku teďko zabíráme staveništěm a musíme ho dát pořádku, tak by se to dalo zvládnout i v tom, ale opět jsme teprv na začátku a zkoušíme tak jako přizvat a přemluvit zodpovědné lidi za Prahu, aby do toho s námi šli.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je ta komunikace, pane řediteli, rozumím tomu, že vy nemůžete přímo mluvit jaksi do urbanismu hlavnímu městu, ale přece jen jste představitel velice respektované instituce a tyto nářky, které se týkají jakési izolace Národního muzea, jsou tady dlouhodobě.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, tak nemůžeme za prvé mluvit ani do urbanismu, ale hlavně to nejsou ani pozemky, které jsou v uvozovkách ve vlastnictví státu, že, ony nám nepatří, to znamená, že nám nezbývá, než jenom lobbovat, přemlouvat a inspirovat. No, už tenkrát se nám povedlo podepsat memorandum o přeložce té magistrály mezi hlavním městem Prahou a Vládou České republiky. Bohužel přišly různé politické kotrmelce a zvraty, ač to memorandum je pořád podepsáno, tak v podstatě nikdy nebylo naplňováno a to podobné je i s tím, co teďko tady řešíme okolo těch Čelakovských sadů. Snažíme se přemlouvat a nějakým způsobem inspirovat a dospěje to k tomu ale, asi toho více, i když, jak říkáte, máme možná nějaký vážnost, asi toho více dělat nemůžeme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli to investice do Národního muzea, jeho, její rekonstrukce, jeho rekonstrukce nebude vlastně trochu devalvovaná právě tím okolím?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Tak devalvovaná nebude, ona s tím tak od začátku počítala, že bysme nemohli tu rekonstrukci připravovat tak s něčím, co nebylo naše. My jsme se mohli snažit tady něco změnit a samozřejmě můj sen jako Pražana je, aby se to tady změnilo i směrem k tomu spodku, to znamená, k Václavskému náměstí, protože já tady vidím ohromnou kapacitu rozvoje města, ale opět to tak zas tak trošku jako filozofuju, protože my jsme zodpovědni za muzeum a stavíme, stavíme muzeum, ale jako říkám, těžko to okolí můžeme nějakým způsobem sami, sami ovlivnit než tím, že budeme někoho přemlouvat a přesvědčovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Národní muzeum pomáhá syrským památkářům při obnově památek, které zničili bojovníci takzvaného Islámského státu. Jak ta pomoc probíhá aktuálně?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Aktuálně probíhá tak, já jsem vlastně byl na podzim minulého roku jsem byl v Sýrii, následně jsme se vlastně dohodli na několika takových bodech, za prvé syrským památkářům chybí vlastně základní, základní materiál na konzervování, očišťování a záchranu hlavně těch menších předmětů, které sváží z různých částí Sýrie. Poslali nám vlastně, řekněme, celý seznam, co by oni potřebovali asi v hodnotě jednoho milionu korun. My v podstatě momentálně, vlastně je to v rámci jakoby humanitární pomoci a v rámci vlastně schválené vládní rozvojové a asistenční pomoci, pomoci Sýrii připravujeme. Rádi bychom to v následujících snad už týdnech do Sýrie odeslali a následně v podstatě doufejme, že od léta bychom sem měli přivážet jednotlivé, jednotlivé artefakty po dohodě se syrskou památkovou péčí, které by se restaurovaly v našich restaurátorských dílnách.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nepřipadá jaksi v úvahu, že by restaurátoři Národního muzea jeli na místo kvůli bezpečnostním podmínkám?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
V tento moment to opravdu nepřipadá v úvahu, protože ta bezpečnostní situace v té Sýrii je tak prostě závažná, že není možné, aby tam někdo na místě pracoval. Jen se podívejte na Palmýru, která byla vlastně v uvozovkách osvobozena nebo dobyta vojáky syrské armády, už je opět v rukou islamistů, opět se tam vlastně ničí záležitosti. To možné není.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte informace ze syrské strany, kolik artefaktů se vlastně podařilo zachránit z Palmýru, z Honsy, z Palmýry, z Honsy?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, měl jsem informace z toho, z toho, z toho zhruba října, kdy jsem mluvil s /nesrozumitelné/ Abdulkarim, vlastně ředitelem té syrské památkové péče. Ten byl celkem optimistický, protože ono se jim vlastně před tím dobytím ty drobnější věci z muzeí podařilo odvést a říkal, že vlastně potom ani nebylo až tak drasticky ta Palmýra zničena, byl tam vlastně zničen jeden chrám a poničeny další věci, ale teď to vypadá, že to bude o mnoho horší, ale přesné informace nemám. Já jsem s ním momentálně vlastně v písemném kontaktu, protože on by měl s kolegy přijet na konci února do Prahy, právě jsme tady podepsali memorandum o porozumění a právě se dohodli na těch přesných dalších krocích, tak zrovna dneska jsem psal, asi jsem tušil i vaši otázku a odpověď ještě nemám, jestli by mohl dodati, co se týká konkrétně Palmýry, nějakou relevantní ověřenou informace, jak se ta situace tam vlastně vyvíjí, jak to vypadá, že jim všichni držíme palce, ale že vlastně máme jenom zkratkovité informace z médií.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptáme se vás tedy později. Takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu s ředitelem Národního muzea Michaelem Lukešem. Děkuji a na shledanou.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Krásný večer. Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Podívejte se i na náš web radiozurnal.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.