Eva Zamzrazilová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Dobrý den.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Předseda vaší bankovní asociace, pan Pavel Kavánek, sice speciální bankovní daň přímo neodmítl, ale napsal, že je třeba ji, a teď budu citovat jeho slova, nezaujatě zvažovat a vést debatu o jejích možných důsledcích pro financování ekonomiky a hlavně ekonomický růst a udržování zaměstnanosti. Chápu to správně jako určitou diplomatickou formu, jak říct, my žádné další daně platit nechceme?

Čtěte také

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Je potřeba probrat vlastně celkovou tu motivaci, proč tenhleten návrh vznikl.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
K té se dostaneme, ale já bych chtěl znát stanovisko České bankovní asociace.

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Tak to zavedení bankovní daně de facto postrádá logiku, protože jako každé opatření má svoje přínosy i svoje náklady. Každé takové opatření. A tady už jsou zkušenosti z toho, jak byly bankovní daně zavedeny už před několika lety, myslím v 15 z 28 členských zemí, a když se podíváte na studie, které rozebírají ty jejich dopady, tak negativa jasně převažují nad přínosy.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Můžete citovat nějaký příklad z nějaké konkrétní země? Já třeba jsem si tady našel statistiku, podle které například na Slovensku, což je nám nejbližší země, se na této speciální bankovní dani v letech 2012 až 15 vybralo v přepočtu víc než 17 miliard korun.

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
To je, samozřejmě ten přínos pro ten státní rozpočet nerozporuji, ale řeknu vám, co vlastně v těch nákladech se, ty náklady nemusí být samozřejmě prvoplánové, prvoplánové. Ten úplně prvoplánový, ten úplně prvoplánový problém je v tom, že jestliže já navrhnu, že nějakým způsobem zdaním aktiva bank, což jsou vlastně především vklady občanů, tak potom ještě snížím zisk, z kterého daně, z kterého banky platí daně ze zisku, respektive tedy daň z právnických, z příjmu právnických osob. A ta by se snížila. Čili ten součet dohromady by nebyl současné zaplacené daně plus to, co chci nově vybrat, ale ten součet by byl trošku nižší. To je jedna věc. A připomeňme, že ty banky jsou velmi spolehlivým plátcem daní do státního rozpočtu. Je tady jednak ta daň z přidané hodnoty, ze zisku. A pak jsou tady velmi spolehlivé odvody za všechny zaměstnance v bankovnictví a takhle bych mohla chvíli pokračovat.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To znamená, to znamená, jestliže premiér Sobotka očekává, respektive ten plán sociální demokracie očekává, že zisk nebo přínos pro státní rozpočet z této nově zavedení bankovní daně bude něco přes 11 miliard každý rok, tak to zpochybňujete, podle vás to tolik nebude nebo to dokonce bude...

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Těch 11 se jistě vybere. Ale k tomu 11 musím přičíst to, co se vybírá již na té dani, dani z příjmu právnických osob a tady si myslím, že potom ten výběr bude nižší, než by hypoteticky byl při té, při nezavedení té bankovní daně. Ale dostanu se k těm širším následkům. Zkušenosti namátkou, jako já jsem přečetla poměrně dost studií o téhle problematice, protože ono tohle není úplně nová věc. Tady už se o tom mluví několik let. Takže EBRD, Deutsche Bank, protože v Německu také je bankovní daň, takže oni poukazují na to, že vlastně to ve výsledku jednoduše řečeno zaplatí klient. Dostane ještě nižší úroky na svých vkladech, to znamená, že v situaci, až tady začnou jednoho dne úroky růst, tak nebudou třeba ani na těch spořících účtech a dalších vkladech banky zvyšovat úroky klientům, tak jak by je zvyšovaly, kdyby nebyla bývala bankovní daň zavedena, hrozí omezení úvěrování a hrozí zvyšování úroků z úvěrů a potom také zvyšování poplatků. Takže ve finále možná státní rozpočet nebo velmi pravděpodobně státní rozpočet získá něco navíc, ale národohospodářské škody, které to napáchá, budou ještě větší.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Jestliže vy s takovouto jistotou říkáte, že banky přenesou tyto zvýšené náklady na své klienty, tak popíráte princip konkurence mezi bankami. Přece ten bankovní, bankovní systém nebo bankovní krajina v České republice je poměrně značně konkurenční. Těch bank je hodně, vznikly tu malé banky, které lákají klienty na velmi nízké, řekněme, bankovní poplatky a podobně. To znamená, nemyslíte si, že právě konkurence mezi bankami bude i ty finanční ústavy tlačit k tomu, aby ty náklady nepřenášely na své klienty? Přece jenom jejich zisky jsou skutečně poměrně impozantní.

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Takže tady jenom pro korekci. Já jsem citovala výsledky těch zahraničních studií, co se stalo v zahraničí po zavedení té bankovní daně. A tady nevím, proč bychom se měli chovat jinak než, než banky v jakékoli jiné zemi. Takže to byla vlastně citace...

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To taky nevím. Třeba je tu větší konkurence mezi bankami. Já nevím.

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Je tady vysoká konkurence, to je pravda. Ostatně to také, když o tom teď hovoříme, tak tím zpochybňujeme vlastně jeden z těch argumentů, které jsou ve studii zastřešující ten, tu, ten samotný motiv zavedení té bankovní daně, a to je oligopolní struktura českého bankovnictví. Nic takového neexistuje. Tady všechny ty dostupné ukazatele, ty indexy koncentrace ukazují, že ta struktura je právě čím dál tím více konkurenční.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Ty sazby, které ČSSD navrhuje, z pohledu laika vypadají dost nicotně. Tam vlastně se jedná o sazbu 0,3 % pro ty největší banky a 0,05 % pro ty nejmenší, měřeno tedy jejich aktivy. Poznáte to vůbec? Zavedení takto malé daně?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Pro mne osobně je to z národohospodářského hlediska hlavně principiální otázka. Prostě je to zásah do daňového prostředí. To daňové prostředí by mělo být, by mělo být jednoduché, transparentní, mělo by se zjednodušovat, nemělo by se naopak komplikovat. A ty úvahy, vůbec jenom samotné ty úvahy o té sektorové dani dávají špatný signál o stabilitě podnikatelského prostředí. Dávají špatný signál o naší zemi pro investory a tak dále.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Já se ještě vrátím k vyjádření vašeho předsedy, pana Kavánka, který mluvil o zaměstnanosti, což je možná docela taktické, protože on pravděpodobně téměř jistě ví, že voliči, a možná zejména voliči sociální demokracie, na možné ohrožení pracovních míst uslyší. Ale není to přece jenom trošku vědomá rána pod pás, jak by mohlo dodatečné zdanění ve výši, jak už jsem říkal, maximálně 0,3 procentního bodu ohrozit zaměstnanost?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Zase se na to podíváme z hlediska primárních a sekundárních dopadů. Primárně mohou potenciálně přicházet o práci zaměstnanci finančního sektoru. Sekundárně, pokud tady opravdu, tak jak ukazují ty zkušenosti ze zahraničí, převáží ty negativní důsledky v rámci celého národního hospodářství, potom samozřejmě tady mohou být i dopady, i dopady na ten trh práce. A já bych jenom tady chtěla ještě k tomu, protože v tom příspěvku na začátku zaznívalo o těch bankách, jak si neoprávněně odvádějí zisky do zahraničí, já bych k tomu chtěla říct, že jako národohospodář se tím tématem zahraničních investorů v Čechách zabývám více než 10 let. A ty problémy s tím klíčovým vlastně, klíčovým, klíčovou rolí firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice vnímám velice intenzivně. Ale ty banky jsou v tomhle vlastně takovou výjimkou, protože od samého začátku, kdy sem vstoupily, tak ony v průměru ten svůj zisk dělí férově půl napůl. Půl reinvestice zpět do firmy, půl v rámci dividend zahraničním akcionářům. Z těch asi 16 let, na které jsem se dívala, v 9 letech byly reinvestice vyšší než dividendy, jenom v 7 letech byly, byl ten odtok kapitálu domů nižší.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Promiňte, že vás přerušuji, já, když jsem si dělal rešerše, tak jsem narazil na případy, kdy některé mateřské bankovní skupiny v zahraničí odčerpaly celý nebo prakticky celý zisk své české dceřiné banky tedy k sobě, například v případě ČSOB v roce 2014, kde její mateřská skupiny KBC z Belgie si jako dividendu odčerpala přes 13 miliard korun, což byl téměř celý zisk ČSOB za rok 2014. A to není jediný případ.

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Jsou tady určitě výluky v těch jednotlivých letech. Ale když se podíváme do, konkrétně na ten rok 2014 do bankovní statistiky České národní banky, kdy ten rok 2014 je vlastně posledním rokem, za nějž máme k dispozici definitivní výsledky, tak dividendy byly vyplaceny do zahraničí z bankovního sektoru ve výši 48 miliard korun, ale reinvestice zpět do bank byly 60 miliard korun. Zrovna ten rok 2014 byl rokem zcela mimořádným v tomto.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Ve studiu Dvacet minut Radiožurnálu odpovídá Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace. Já bych se chtěl vrátit k jedné vaší odpovědi. Vy jste říkala, stát by neměl zasahovat do daní, ale proč by politici neměli zasahovat do daní, to je jedna z jejich, jedna z jejich řekněme legitimních, jeden z jejich legitimních nástrojů, jak působit na ekonomiku a jestliže chce sociální demokracie daně více diverzifikovat, lidově řečeno ulevit méně majetným a požadovat více od bohatších, tak je celkem logické, že se obrátí právě na banky, nemyslíte si?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Ano, samozřejmě. To je ta úvaha základní, že co je ziskové, to zdaním, co ještě funguje, to potom zreguluji a teprve, když se to úplně zhroutí, tak nastoupí dotace a státní pomoc.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To říkal, tuším, Ronald Reagan. Teď si nejsem jistý, ale...

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Nevím přesně, kdo to řek, je to takový starý žert. To jenom na odlehčení. Ale já bych se vrátila k tomu, proč vlastně zavedly evropské země toto zdanění. A chtěla bych se podívat na to, jestli ta zkušenost s tím kopírováním má nějakou oprávněnost. Protože musím se podívat na to, proč oni to zavedli, jestli ty důvody platí i u nás a na celkový ten kontext. Takže ty západní země to zavedly především proto, že v krizi skutečně banky selhaly, přinesly veliké ztráty a proto, proto ta forma té bankovní daně měla vlastně takové 2 základní respektive 3 základní momenty, získat od bank zpátky ty peníze, které stát musel vynaložit na sanaci ztrát. Potom vybrat nějaké prostředky do nově vytvářených fondů, které budou takovéto situace řešit příště. A zatřetí motivovat banky k opatrnějšímu chování a k omezení morálního hazardu.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A já na tuto vaši odpověď hned navážu otázkou. K sanaci těch zahraničních bank samozřejmě přispívaly i zisky jejich českých dceřiných společností, které byly i v době těch těžkých let po roce 2008 stále poměrně vysoké. Není tedy spravedlivé teď v tuto chvíli požadovat, aby nám to ty banky vrátily, aby teď více pomáhaly české ekonomice?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Já si myslím, že banky právě české ekonomice pomáhaly v těch nejhorších letech tím, v těch nejhorších letech vývoje hospodářství, to znamená 2009 až 2012 tím, že oni nepřestaly úvěrovat ekonomiku, oni byly natolik kapitálově silné, že byly schopny úvěrovat ekonomiku i v těch nejhorších letech. A to je ta veliká konkurenční výhoda, na kterou my ukazujeme v rámci Evropy, kdy vidíme, že se některé ty systémy ještě nevzpamatovaly. A tady samozřejmě můžu spekulovat i o tom, jaký vliv měl v té Evropě na tu nedobrou situaci řady bankovních domů třeba i to, že byly uvaleny ty bankovní daně. Tady je tolik faktorů, že my od sebe opravdu jenom velice obtížně odseparujeme. Ale jestliže se vrátím k těm argumentům, které vedly k zavedení těch bankovních daní v západoevropských zemích, tak žádný z nich není pro Česko de facto validní. Takže i když se podívám na ty důvody a jejich oprávněnost a přiznám ji, dejme tomu, v některém tom případě některé té zahraniční země, tak o nás to neplatí, protože ty banky se chovaly rozumně, za krize se nevynaložila ani koruna na nějaké jejich problémy a naopak ještě úvěrovaly ekonomiku, takže byly, dá se říci, stabilizačním prvkem.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Ten návrh nezískal velkou podporu mezi ostatními politickými stranami. Pokládáte ho jen za nějaké předvolební plácnutí do vody anebo se s ním banky, seriózně nějak se na něho připravují nebo počítají s ním jako se skutečně vážně hrozící možností?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Tak samozřejmě každý bankéř, každá banka musí se připravovat i na tu možnost, že bude tato věc zavedena, byť, byť tady jsou výhrady a samozřejmě, že se na to případně připravovat budou. Ostatně se velmi zodpovědně připravily i na ty, na odvádění peněz do toho rezolučního fondu a tak dále.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Ve studiu Dvaceti minut Radiožurnálu odpovídá Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace. Já ještě připomenu, že vy jste nejen tedy hlavní ekonomka České bankovní asociace nebo tedy respektive dnes ano, ale vaše dřívější angažmá bylo, jste bývalá členka Bankovní rady České národní banky. A já se, já to připomínám proto, že se vás chci zeptat na téma, které s Českou národní bankou souvisí a to je pravděpodobně blížící se moment, kdy tato instituce přestane intervencemi uměle držet českou korunu na hladině tedy kolem 27 korun za euro. Vy očekáváte blízký nebo blížící se konec těchto intervenčních opatření?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Očekávám, protože inflace překvapila v prosinci centrální banku o 7 desetin procentního bodu, v lednu o 3 desetiny. Takže je evidentní, že ta inflace patrně bude vyšší, než ukazují ty modely centrálního bankovnictví. Oni v žádné zemi ty modely nejsou vlastně schopny odhalit zlom v trendu, který tady u té inflace evidentně nastal. Nejenom u nás. My samozřejmě nejsme žádný izolovaný ostrov. Ale například v Německu i v dalších sousedních zemích. Ta inflace se vrací, a protože dosažení inflačního cíle vypadá spolehlivě a zcela, bych řekla, téměř 100% je udržení inflace v koridoru, v tom tolerančním koridoru 1 až 3 % na té spodní straně, na té horní už si tentokrát nejsem opravdu tak jistá, tak se domnívám, že opravdu se ukončení kurzového závazku blíží.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Vy jste byla členkou Bankovní rady v roce 2013, tuším, že to bylo v listopadu, kdy ty intervence byly schválené. Jak toto rozhodnutí rady hodnotíte z dnešního pohledu?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Z dnešního pohledu... Mně nepřísluší samozřejmě to rozhodnutí hodnotit, ale velmi negativně vnímám především to, že byl zbytečně ten kurzový závazek protahován. Myslím si, že mohl naprosto klidně skončit už v době, kdy ta česká ekonomika rostla, to znamená v tom původně plánovaném období, v první polovině roku 2015. Tady byl růst ekonomiky 4,5 %. A to, jestli, jestli je splněn či nesplněn inflační cíl na té spodní straně, se dalo velmi snadno vysvětlit tím jednorázovým šokem pádu cen ropy a posléze dalších svázaných komodit.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To znamená, vy souhlasíte s kritiky, kteří tomu intervenčnímu programu vyčítají řadu negativních důsledků, utlumení ekonomiky, utlumení například investic firem do technologií, které by mohlo zvýšit úroveň české ekonomiky, pokud jde o, řekněme, náročnost toho, co se u nás vyrábí?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Toto určitě pravdou je, protože ta stabilní koruna na úrovni, která je podhodnocená, pochopitelně tlumí tlaky na inovace a růst produktivity práce. Takže z tohoto pohledu opravdu nehodnotím pozitivně. A co se týče intervencí devizových obecně, tak jako konzervativní národohospodář jsem přesvědčená, že se mají omezovat na situace, na situace, kdy je potřeba měnu bránit proti spekulacím, proti nadměrnému posilování, pak myslím, že opravdu je to nástroj, který je na místě. Ale nikoli touto preventivní formou, kdy se jedná o podstřelení inflačního cíle o několik málo desetin procentního bodu.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Máme ještě asi minutku. Já vás poprosím možná o krátkou odpověď. Protože mě samozřejmě zajímá, co byste doporučila nebo jak byste jednala vy teďka jako v pozici, dejme tomu, České národní banky, protože samozřejmě ten konec intervencí je také poměrně citlivá záležitost, na cenu nebo hodnotu české koruny se velmi spekuluje. Může ten konec být spojen, konec těch intervenčních opatření, s nějakými otřesy nebo nestabilitu, výkyvy kurzu a podobnými věcmi?

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Volatilitu koruny neslibují jen analytici. Přiznává ji i centrální banka. Pokud bych měla o tom rozhodovat já, pak bych rozhodně nevolila žádné z měnově politických zasedání. Bankovní rada se může sejít kdykoli, může vydat prohlášení kdykoli. Takže určitě bych se pokusila o nějaký moment překvapení a protože právě před každým z těch měnově politických zasedání ty trhy budou co nejnapjatější, budou očekávat, takže moment překvapení bych využila.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Uvidíme. Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace se mnou dvacet minut na Radiožurnálu mluvila o bankovní dani a blížícím se konci intervenčních opatření České národní banky. Díky za váš čas a odpovědi.

Eva ZAMRAZILOVÁ, hlavní ekonomka České bankovní asociace
--------------------
Také děkuji.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A hezký večer všem, kdo nás poslouchali, přeje od mikrofonu Jan Moláček.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.