Tomáš Zatloukal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Dobrý den.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
My jsme vás dnes pozvali mimo jiné i proto, že na dnešek připadá Den učitelů, kterým samozřejmě přeju vše dobré a hlavně pevné nervy. Já si vzpomínám z dávných dob své školní docházky, že jsme učitelům nosili květiny a podobně. Dělá se to ještě dnes?

Čtěte také

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Určitě někde takovou situaci někteří kolegové, paní učitelky, učitelé zažili. Nicméně ta společnost se samozřejmě vyvíjí a je určitě dobře, když my sami učitelé si můžeme tento svátek připomenout, ale že si ho společně s námi připomíná, připomínají zřizovatelé, připomínají si to rodiče, ale určitě je dobré a je to prospěšné, když je to příležitost ocenit práci, vzpomenout na ty, které jste zmínil, na ty, které, na které vzpomínáme z mládí, kteří nás významně ovlivnili a máme možnost je za jejich, za jejich práci ocenit.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Vzpomněli si každopádně politici. Já ocituju například text, který napsal na svém Twitteru premiér Bohuslav Sobotka, který napsal, děkuji učitelům za obětavou práci. Myslíme na ně nejen v jejich den. Zvýšili jsme třikrát platy, zlepšili zákony, zkvalitnili pracovní podmínky. Konec citátu. Přesto učitelé a učitelky pořád patří k nejhůře placeným vysokoškolákům. Projevuje se to na kvalitě výuky? Což je jedna z věcí, kterou má vaše inspekce na starosti?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Tak je možná malým zázrakem, že se daří náš vzdělávací systém nebo kvalitu jeho stále nějakým způsobem držet právě v rámci těch podmínek, ve kterých naši pedagogové pracují. Když se podíváme, a to je také jeden z takových zajímavých výsledků mezinárodního šetření PISA z roku 2015, ze kterého jasně vyplývá, že Česká republika, žáci díky svým učitelům dosáhli vlastně lepších výsledků, než odpovídá míře nákladů spojených s jejich vzděláváním. Na rozdíl od ostatních zemí, které mají třeba srovnatelné finanční podmínky, ale dosáhly horších výsledků, například Rakousko, Francie, Norsko, Švédsko, tak v České republice je jasný významný potenciál toho, že pokud by se zvýšily finanční prostředky do vzdělávání, do konkrétně samozřejmě v platech pedagogů, ale také toho, těch podmínek, ve kterých pracují, tak lze velmi s velkou pravděpodobností předpokládat, že by se vzdělávací výsledky žáků mohly významně zlepšovat.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Ministerstvo školství chce do roku 2020 zvýšit platy učitelů na 130 % průměrné mzdy. Počítá se s částkou kolem 40 tisíc. Vy jste říkal, že ta úroveň dnes je tak vysoká díky zázraku a zdá se tedy, že na zázraky nechceme spoléhat, že chceme proto i něco udělat. Těch 40 tisíc, je to podle vás dostatečné?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
To je samozřejmě velmi jaksi otázka do diskuse a ne spíše se mnou, ale je to opravdu víceméně politické rozhodnutí. Pokud bychom to brali jaksi spíše po té stránce odborné, tak se musíme podívat na to, jakou práci ti učitelé odvádějí, jakou, jak musí být na tu práci připraveni a to nejen že musí mít vysokoškolské vzdělání, ale musí mít další celou řadu dovedností a kompetencí, které každodenně ve své práci uplatňují. To znamená řešení celé řady problémů, záležitostí, krizových situací a to vše ještě v kontextu směřovat vzdělávání každého svého žáka k těm vzdělávacím cílům. Čili my chceme po těch učitelích velké množství kompetencí, dovedností a tomu by mělo odpovídat jejich finanční ohodnocení. Když se podíváme na jiné profese, které by vyžadovaly podobné parametry, podobné kompetence, tak si troufnu tvrdit, že jsme na úrovni nějakých 50 tisíc korun.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Debatuje se také o návrhu, aby si učitelé mohli brát delší úseky placeného volna. Školský výbor Poslanecké sněmovny doporučil, aby vždy po 10 letech mohl učitel nebo učitelka věnovat půl roku třeba studiu v zahraničí nebo nějaké jiné formě zvyšování kvalifikace v tom svém předmětu. Podle vašich poznatků, mělo by to významný vliv, významný přínos na kvalitu výuky?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Tak to je záležitost, která určitě, když člověk jaksi kontinuálně pracuje, je v určitém případě pedagogů velmi často ve stejném prostředí mnoho let, ta fluktuace mezi školami je v rámci vzdělávání minimální, tak samozřejmě dochází k určitému riziku vyhoření a toho, že by potřeboval nový impuls, možná vidět i jiné prostředí, jiné situace, jiné profese. Určitě jako je to záležitost, která nemůže být na škodu a ale do jaké míry by měla konkrétní pozitivní dopady, to je spíše možná se podívat na zkušenost zemí, kde tento princip uplatňují. Ale v každém případě spíše jaksi soustavná podpora práce učitelů ve vztahu k těm výzvám, kterým musí čelit, ta musí probíhat neustále. Nejlépe v prostředí, kde oni pracují, protože ta práce učitele není práce jenom individuální, on totiž musí mít ještě schopnosti týmové spolupráce, protože to vzdělávání není, se neodehrává, odehrává samozřejmě ve třídě, ale je ovlivněno i tím, že učitelé mají možnost to své vzdělávání ovlivňovat prostřednictvím svých školních vzdělávacích programů. Čili když s tímto nástrojem pracují a využívají ho ve prospěch vzdělávacích výsledků svých žáků, tak samozřejmě potřebují spolupracovat, potřebují získávat nové impulsy a ty ideálně v prostředí těch konkrétních pedagogických týmů, čili ve školách.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Jste mluvil o stresu, kterému musejí učitelé a učitelky čelit. Já v této souvislosti připomenou i to, že často jsou to velmi nepříjemné situace a bohužel v některých případech i tragické situace a já mám na mysli situaci, kterou připomněla dnes ministryně školství Kateřina Valachová, když in memoriam ocenila profesorku Ludmilu Vernerovou. Ta zemřela loni v lednu a po její smrti vyšlo najevo, že ji delší dobu šikanovali její žáci, natáčeli si to na mobily a podobně. Ten případ byl otřesný, vzbudil samozřejmě velkou pozornost. Co jste o něm zjistili vy?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Je to varovný příklad, případ, kdy selhaly ty všechny mechanismy, které, které by měly být jaksi neustále v pohotovosti, které sledují to, co se ve škole děje, dokáží indikovat situace již v těch počátečních stádiích. To znamená, že ty programy, myslím preventivní programy nejsou jenom nějaký dokument, který obsahuje a definuje nějaké postupy, ale zejména je to předpoklad proto, že ty postupy prakticky fungují v té škole, že každý z těch aktérů v té škole, učitelé ale i nepedagogičtí pracovníci, žáci vědí, co mají dělat v situaci, kdy se objevují určité nežádoucí projevy, které potom, když se neřeší, mohou samozřejmě přerůst až do těchto stádií, které, které bychom nepochybně už nechtěli nikdy opakovat.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A v tomto případě dokonce skupina žáků postupovala velmi správně, alespoň podle mediálních informací. Informovala o tom vedení školy a tak dál. Pochybil v tom případě někdo?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Pak ale musí, že jo, konat vedení školy, což v tomto případě nekonalo.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Člověku se tomu až nechce věřit. Ten případ byl šokující, protože se slovem šikana si maximálně spojujeme nějaké jednání žáků jednoho vůči druhému, což samozřejmě je také, tak nepřijatelné. Ale setkáváte se s něčím podobným, šikanou učitele, častěji nebo je tento případ skutečně výjimka?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Ne. Je to samozřejmě výjimečný stav. S čím se nepochybně učitelé setkávají, jsou s různými nevhodnými projevy chování žáků a to je jedna z těch dalších dovedností, kterou učitelé musí mít, které se po nich vyžadují, aby dokázali v těchto situacích adekvátně reagovat. A dokázali je již v tom počátku řešit. Co se týká té problematiky šikany, tady je, si myslím, velmi důležité říct, že školy v tomto smyslu dělají v řadě případů maximum. Je ale potřeba i vytvořit jakési obecné společenské povědomí o tom, že v každém společenství, což samozřejmě škola je, tak jako každé jiné, se různé projevy takových chování objevují. A pokud bychom žili v představě anebo vytvářeli takovou představu o tom, že v této škole taková situace nikdy nebyla, není a nebude, tak to je přesně předpoklad pro to, že tam může dojít k eskalaci těch nežádoucích projevů až do těch podob, které bychom neradi viděli.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Říká Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor a host Dvacítky Radiožurnálu. Řada médií se v uplynulých měsících věnovala úpravám režimu společného vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí, které začaly platit v září. Máme tedy za sebou o něco víc než první pololetí. Jaké jsou poznatky vašich inspektorů?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Naše poznatky jsou, že společné vzdělávání, které bylo nastaveno legislativně, jinými slovy bylo, byly vytvořeny podmínky pro vzdělávání dětí v heterogenních třídách, to znamená všech dětí s různými předpoklady, s různými schopnostmi, takže samozřejmě, že se maximálním úsilí právě pedagogů jaksi daří ho realizovat. Daří se ho realizovat proto, že zkušenost se vzděláváním právě všech dětí už máme historicky. Už dlouhodobě k tomu jaksi dochází, samozřejmě ve stále větší míře. Teď jsou ty předpoklady vytvořeny zejména proto, že to vzdělávání bude finančně zajištěno. Samozřejmě, že ten proces, a je to jaksi logické, má v těch počátečních fázích určité problémy. Naším úkolem, České školní inspekce, je identifikovat ty problémy, pojmenovat je, dávat zpětnou vazbu zejména ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy proto, aby tyto poznatky vyhodnotili a případně provedli určité korekce systému tak, aby se ten, tento postup dařilo dobře uplatňovat.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A jaké problémy, na jaké problémy jste tedy narazili?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Tak určitě jsou to problémy personální, protože společné vzdělávání vyžaduje řadu odborných pozic, které musí být ve školách, od asistentů pedagoga, speciálních pedagogů, psychologů, tak to samozřejmě také souvisí s kapacitními možnostmi poradenských zařízení, které jsou v tom systému zakomponovány a hrají významnou roli. A potom jsou to efekty, které jsou spojeny s administrativou, která je jaksi nedílnou součástí toho procesu. A to jsou zrovna tyto tři okruhy témat, určitě věci, které my sledujeme, vyhodnocujeme, průběžně dáváme informaci ministerstvu školství, aby s tím mohli dále pracovat.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A zaznamenali jste nějaké třeba podněty nebo stížnosti od rodičů, že v některých třídách třeba poklesla úroveň výuky v souvislosti s touto změnou?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Nic takového jsme nezaznamenali. Zaznamenáváme jaksi různé podněty spíše se začleňováním těch dětí, s tím, jak se daří práce těch asistentů pedagoga, jak, jakým způsobem probíhá ta výuka, jestli podpůrná opatření jsou uplatňována, tak jak byla stanovena poradenskými zařízeními. Já bych řekl takové ty běžné, praktické věci, které ale velmi úzce souvisí s tou prací učitele ve třídě, s tím, jestli ho podporují v té práci nebo mu ji znesnadňují. A naším úkolem je, aby těch nesnází bylo co nejméně.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Já se chci dotknout krátce poměrně značně hlasitých odmítavých reakcí, které toto téma provázely. Nevládní organizace EDUin, která se problematice vzdělání věnuje, analyzovala postoje veřejnosti k této otázce, publikovala před pár dny poměrně obsáhlou zprávu a tam bylo poměrně zajímavé zjištění, že ty postoje nejsou zase až tak odmítavé, jak se možná z některých mediálních zpráv mohlo zdát. Největší kategorie veřejnosti toto inkluzivní vzdělávání podporuje za splnění určitých podmínek u té kategorie, která vzbuzovala největší vášně, tedy u dětí s nejlehčími formami mentálními postižení, 51 % lidí odpovědělo, že je pro za splnění určitých podmínek. A těmi podmínkami jsou málo dětí ve třídě, asistent pro každé dítě, které ho potřebuje. Jsou tyto podmínky splněny?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Jsou nastaveny jasné podmínky podpůrných opatření, které se individuálně podle míry potřebnosti každému dítěti udělují a ve školách potom s využitím těchto podpůrných opatření s těmi dětmi pracují. Já bych chtěl zmínit podstatnou věc, společné vzdělávání není zúžené jenom, jen na určité skupiny dětí, týká se všech a pokud ho budeme implementovat takovým způsobem jako v zahraničí, čili náš systém bude heterogenní, budeme vzdělávat všechny děti, nebude to prospěšné pouze pro jednu z těch skupin, bude to prospěšné pro všechny děti a ukazují nám to i ty systémy heterogenní, to znamená společně vzdělávající i právě z těch mezinárodních šetření, které právě mají daleko více dětí v těch nejvyšších úrovních znalostních a daleko méně v těch, které jsou nejnižší a které mohou predikovat nějaké další problémy ve vzdělávání těch dětí. A to je pro nás, si myslím, inspirace a motivace, protože to je potom jak individuální přínos pro ty děti, žáky, studenty, tak i celospolečensky.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Já bych se chtěl ještě zeptat na jedno téma, které v posledních dnech hodně rezonovalo v médiích a to je kritika programu Edison, v jehož rámci přicházejí do českých škol studenti z ciziny a vyprávějí dětem o svých zemích. Několik rodičů si na tento program stěžovalo s tím, že se podle nich jedná o nepřípustnou ideologickou propagandu. Vaše inspekce ten program nějakým způsobem prověřovala nebo byla na inspekci ve škole, která ten program implementovala, kam ti zahraniční studenti chodí. Co jste konkrétně podnikli a s jakým závěrem?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Tak navštívili jsme školu, sledovali jsme, samozřejmě ověřili jsme, co je obsahem toho vzdělávacího programu, sledovali jsme výuku. Ten program spočívá v tom, že tito zahraniční studenti vzdělávají žáky v cizím jazyce, ve kterém probírají témata multikulturní výchovy. Čili které jsou navíc součástí rámcových vzdělávacích programů. Takže je to v souladu s tím, co stát chce, aby školy vzdělávaly. A ten způsob, který ta škola zvolila, byl naprosto vhodný. To, co mohli probírat v jiném vzdělávacím oboru v českém jazyce, probírali v anglickém jazyce nebo v cizím jazyce a myslím si, a jednoznačně i z reakcí těch žáků, a z těch výsledků a výstupů vyplynulo, že to byla metoda efektivní a my jsme ji hodnotili pozitivně.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A co konkrétně se tam tedy dělalo v těch hodinách?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Je to prezentace, je to prezentace v rámci multikulturní výchovy, to znamená různých rozličností jiných, jiných zemí, náboženství, kultur, jinými slovy to, co by se ti žáci dozvěděli v jiném předmětu, který je vyučován, tak se dozvěděli v tomto v rámci výuky cizího jazyka a i ten obsah byl, striktně dodržoval to, co bylo požadavkem rámcových vzdělávacích programů.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Čili vy jste nezjistili, že by součástí tohoto programu nebo náplní tohoto programu nebo náplní těch hodin, které jsou učeny v rámci tohoto programu, bylo něco, řekněme, nepatřičného.

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Nebylo v rámci tohoto programu nic nepatřičného.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A dovedete si představit něco, co by hypoteticky bylo z vašeho pohledu už za čárou, pokud se děti naučí třeba dvě tři japonská slova nebo se naučí napsat své jméno třeba arabskými písmeny nebo něco podobného, tak s tím asi snad nikdo problém mít nebude, ale co by, kde by takovýto program mohl překročit meze přijatelné nebo to, co bychom považovali za multikulturní vzdělávání?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Tak je to, vyplývá to jasně z toho, co je obsahem nebo není obsahem rámcových vzdělávacích programů, to, co porušuje školský zákon. To znamená jakákoliv propagace, od politických stran, od náboženských hnutí, společností a podobně by bylo vše, co by bylo za tou čarou, kterou vy jste zmínil. A pokud takové nějaké podněty samozřejmě obdržíme, tak je individuálně posuzujeme a dáváme k tomu objektivní stanovisko.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A obdrželi jste nějaké podněty tady k tomuto konkrétnímu programu?

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
K tomuto konkrétnímu programu nikoli. Ale samozřejmě prověřovali jsme také informace jaksi podobného typu, zda-li se zakládají na pravdě nebo které byly prezentovány, jako že ve školách probíhají a z naší zkušenosti a z našeho ověřování tomu tak nebylo.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Dvacet minut Radiožurnálu uplynulo. Mým hostem byl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Díky za informace.

Tomáš ZATLOUKAL, ústřední školní inspektor
--------------------
Děkuji za pozvání.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hezký zbytek dneška nejen učitelům a učitelkám ale také všem ostatním, kteří nás poslouchali, přeje Jan Moláček.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.