Na některých arktických plážích můžete najít až metr odpadků, varuje biolog Josef Elster

Mořské proudy přináší na Arktidu velké množství odpadu - Foto:  pixabay.com

Mořské proudy přináší na Arktidu velké množství odpaduFoto:  pixabay.com

Člověk v současné době významně přispívá k rychlosti oteplování naší planety. Alespoň to říká Josef Elster, biolog z Centra polární biologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské university. Pařížská klimatická dohoda podle něj vypracovala několik konceptů, jak může lidstvo proces oteplování zpomalit. A právě z této dohody Spojené státy ustupují.

„Rychlost oteplování je více méně v současné době podmíněná množstvím skleníkových plynů, které se nacházejí v naší atmosféře,“ říká Josef Elster. 

Pařížská dohoda podle něj navrhla, že pokud by lidstvo omezilo expozi skleníkových plynů do atmosféry na určitou úroveň a oteplování bylo kolem dvou stupňů – jak probíhalo v posledních 100 letech – tak by to byla změna pro člověka únosná. „Pařížská dohoda se zavázala, že bude udržovat tu dvoustupňovou hranici,“ dodává. 

„Když se za 100 až 150 let oteplí o šest až osm stupňů, tak to bude faktor, který naruší celou biosféru, to znamená, že by z toho vyplynulo velké nebezpečí i pro lidskou populaci. “
JOSEF ELSTER

Arktida – další místo pro život 

Nezadržitelným procesem je v souvislosti s oteplováním stoupání hladiny oceánů – některá místa naší planety už nebudou obyvatelná, protože tam bude moře, a nastane jakési stěhování národů. Právě Arktida představuje jedno z oblastí, kam by se podle něj lidé mohli stěhovat a dlouhodobě žít. 

„I vědecké projekty směřují k tomu, aby se zkoumalo prostředí v tom smyslu, abychom viděli podmínky, za jakých by tam lidé mohli žit,“ popisuje s tím, že ve vysoké Arktidě je už celá řada měst, které jsou založené na těžbě surovin. 

Jde přitom o tom, aby se suroviny mohly těžit maximálně ekologicky, nenarušovaly lokální ekosystém a když se dotěží, tak aby tam lidé mohli i nadále žít. 

Ptáci sbírají plast a hynou 

K dalším problémům současného světa patří odpad. Právě tím se mimo jiné bude zabývat Konference OSN o ochraně oceánů, která dnes začíná v New Yorku. 

Celá řada proudů směřuje do Severního ledového oceánu a přináší velké množství odpadu. „Na některých místech můžete najít třeba až metr odpadků na plážích,“ upozorňuje s tím, že tyto odpadky se rozkládají a některé druhy ptáků, které se živí sběrem živočichů a rostlin na povrchu oceánů, tak sbírají i rozkládající se plast. „Jsou oslabení, nemají tolik energie a část z nich hyne,“ uzavírá. 

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku. 

Autor:  Jan Moláček, Prokop Havel  (prh)
Pořad: Dvacet minut Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 17:06; repríza: úterý–sobota 00:10  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace