Pavel Suchan, astronom

Světelné znečištění, světelný smog nebo rušivé světlo, různé termíny pro jeden jev. Přesvětlené prostředí, kde je světla moc, je směrováno špatným směrem a ve špatné intenzitě. Těmi, kdo se o světelné znečištění zajímají v České republice nejvíce, jsou logicky astronomové. Z politiků pak snad jen Strana zelených. Ovšem astronomové vše uchopili do vlastních rukou velice pevně a dnes vyhlašují první světovou mezinárodní rezervaci tmy a to na Jizerce v Jizerských horách. Začíná 20 minut Radiožurnálu, přeji vám dobré odpoledne. Do libereckého studia zdravím astronoma Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd, kromě jiného také experta na světelné znečištění. Dobrý den, vítejte v rozhlase.

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já mám vždycky dojem, pane Suchane, že člověk tak nějak od přírody, když to vezmeme hodně historicky zpátky, vyhledával spíš světlo a ne tmu. Tak se ptám, jestli nejdete tak trochu proti přírodě?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Je to tak i tak. Takže já myslím, že jste uhodil docela správně ten první tón, protože v lidech je zakomponován prostě vnitřní strach z temnoty. Máme obavu jít do toho tmavého parčíku, do té tmavé ulice a je to nepochybně nějaký atavismus, protože tedy dřív v nehostinných pralesích se jistě noc stávala velmi nebezpečným prostředím. Ale v tom máte pravdu. Já myslím, že bude mít pravdu i ta strana, která upozorňuje na to, že příliš světla škodí a to je přesně to, všeho s mírou. Člověk a živé organizmy na zemi jsou naprogramovány na biorytmy, na střídání světla i tmy a to je velmi důležité a to také zejména ve velkých aglomeracích, ve velkých městech dneska ztrácíme. Dneska si vlastně svítíme a přisvětlujeme a to znamená, že takovou tu pravou tmu už nezažijeme. Koneckonců teď je ideální počasí na to, aby se posluchači zrovna už tuhle chvíli podívali ven a každý vidí, jak mnoho záře, která se samozřejmě rozptyluje na těch částečkách vlhkosti, kolem nás existuje. Čili tma začíná být ohroženým druhem a byť jsme naprogramováni na to, že si potřebujeme někde přisvítit nebo tedy máme to rádi, tak přesto náš organizmus principiálně potřebuje střídání světla ve dne a naopak velmi intenzivní tmy. V noci mimo jiné, vy mluvíte od začátku o astronomech, ale mimo jiné je to pro to, že hormon melatonin, což je nevýznamnější antioxidant v lidském těle vzniká pouze při tmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak k tomu se bezesporu ještě dostaneme. V každém případě dneškem je právě v Jizerských horách vyhlášena českopolská jizerská oblast tmavé oblohy. Řekněte mi přesně a samozřejmě i posluchačům Radiožurnálu, o co jde?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Tak vypadá to na první pohled, že si někdo hraje na nějakém písečku a vytvoří něco, co je takvého jako ekologicky extrémního. Ale kupodivu to tak není. Ono v tuto chvíli na světě existuje asi 10 rezervací tmy, ale to jsou většinou národní parky nebo nechráněné přírodní oblasti. V tuto chvíli vlastně formálně na světě vznikla první mezinárodní oblast tmavé oblohy protože příhraniční oblasti to nezahrnuje nikde. Většina oblastí současných, které jsou ale i s přísnějším režime, ale většinou jsou umístěné v Kanadě nebo ve Spojených státech, první se taková chystá v Maďarsku. Ale to, že by ta oblast zasahovala dva státy najednou, čili přeshraničně, tak to je skutečně první případ na světě. Tak byla vyhlášena proto, že v Jizerských horách právě na tom českopolském pomezí je skutečně relativně tmavá obloha. Tu tmavou přirozenou přírodní oblohu už tam také nenajdeme, protože tu nenajdeme nikde v Evropě, nikde v Evropě už není úplně přirozená tmavá obloha. Tím nechci říct, že posluchači mají prodat svoje chalupy na Šumavě například nebo v Novohradských horách, že si řeknou, že už tam není tma, protože oni sami ji tam vnímají. Ale kdyby přišli do naprosto přirozeného prostředí, tak zjistí, že ta tma může být ještě větší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Sucha, čistě technická otázka, Jizerka v Jizerských horách je přeci například od toho nejbližšího velkého zdroje od Liberce odstíněna prostě hřebeny hor. Tak co tam je tím velkým zdrojem? To přeci nejsou ta venkovní osvětlení, těch pár chalup, které jsou na Jizerce?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Přesně tak. Ta oblast byla vybrána zcela záměrně a byla vybrána takhle proto, že je lemována tím horizontem těch vrcholů. To znamená, přímo z té oblasti kromě české obce Jizerka a polské malinkaté obce nebo spíš osady to jsou, osady Orle, tam žádná světla nejsou a přímo viditelná světla okolních měst nejsou. Ale světelné znečištění bohužel je jev, který, když já budu svítit nad svým příbytkem, nad svým městem, tak ovlivňuji to prostředí nad tím mým městem, ale prostředí třeba dvacet, třicet kilometrů daleko. Čili když se postavíte i do té oblasti, a jak říkáte správně, neuvidíte ta okolní města přímé zdroje světla, tak uvidíte na obzoru a to jistě posluchači znají také velmi dobře, takové ty oranžové bochánky těch blízkých měst, když se podíváte na snímky ze satelitu NASA, tak v atom velkém rozlišení můžete identifikovat samozřejmě na polské straně Jelení Goru či Sklarskou Porenbu a na české straně především Liberec, Jablonec, Tanvald, Harrachov, ale třeba i Vrchlabí. Čili to jsou města, která dokonce i na takovouhle vzdálenost, velmi nízkou, horizont ovlivňují tmavou oblohu na Jizerce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podotýkám, že posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, posloucháte 20 minut Radiožurnálu a o světelném znečištění hovořím s astronomem Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd. Pane Suchane, zpátky k jizerské oblasti tmavé oblohy. Co bude znamenat vyhlášení této oblasti přímo pro to území?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Tak především ten smysl vyhlášení té oblasti je v tom, upozornit na to, že někde je tmavěji, což je právě tady v té Jizerské oblasti tmavé oblohy a někde je naopak už dneska nevhodně světleji, to znamená, ve velkých aglomeracích městských. Druhým důvodem toho vyhlášení je, že už tam ta tma nějaká, zaplaťpánbůh, zatím ještě je a to znamená, nastavit parametry pro to, abychom si ji tam do budoucna uchovali. Třetí parametr nebo třetí důvod je v tom, že je to velmi atraktivní, nádherná turisticky navštěvovaná lokalita a to jak na polské tak na české straně, takže je tam možnost upozornit na tenhle problém ve smyslu, teď to řeknu hovorově, informačních cedulí: Hele, turisto, vítáme tě. Přicházíš do chráněné krajinné oblasti, do velmi nádherné zachovalé přírody. Když tady zůstaneš do noci, nebo do večera, všimni si, že je tady zachovalé i to noční životní prostředí, takže to jsou hlavní atributy té oblasti, ale v tuto chvíli, v ten první krok nepočítáme s tím, že bychom a teď to řeknu s nadsázkou. Samozřejmě vystavili cedule turisté musí odevzdat své baterky při vstupu do této oblasti anebo že by chalupy na Jizerce nebo v Orle museli měnit svoje osvětlení. Ale na Jizerce ani v Orle není veřejné osvětlení, to znamená, že bude snaha zachovat to přírodní noční prostředí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, a když řeknu: To není nijak extrémní příklad, tak pokud se nepletu, tak právě v dané oblasti má několik opravdu hodně bohatých Čechů své chaty a pokud se nepletu, tak je dokonce někde v místě vybudován i heliport.

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Ano, slyšel jsem to, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená přilétající vrtulníky, osvětlení heliportu a té přistávací plochy a tak dále. Jak to celé zapadá do Jizerské oblasti tmavé oblohy?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Dneska už nenajdete, znovu to zopakuji, v České republice místo, kde byste se tedy tmářsky izoloval. Čili kde najdete naprosto neporušené prostředí, vždycky tam něco takovéhleho bude existovat. Ono třeba, já se teď omlouvám panu starostovi Harrachova, jestli nás poslouchá, ale už samotný Harrahov, který je poměrně blízko, je vlastně hned za hranicí té Jizerské oblasti tmavé oblohy, tak má takové ty známe to všichni, takové ty reklamní laserové poutače na oblohu a samozřejmě ten poutač, ten paprsek dojde i nad Jizerku a najednou v oblasti, kde by měla být tma, zasáhne někdo, kdo je samozřejmě mimo tu oblast a v podstatě mu nic nebrání to udělat, tak to samozřejmě je otázka dalších kroků, ale my jsme nechtěli být v uvozovkách takoví bouchači, že přijdeme a zatrhneme úplně všechno. Já myslím, že tady se povedla jedna věc. Vy jste v úvodu říkal, že astronomové, ale tady se povedla a to tedy celosvětově spolupráce napříč těmi zájmy o tmavé nebo přirozené noční životní prostředí, protože kromě Astronomického ústavu Wroclavské univerzity, a na české straně Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, tak tuto zónu, tuto oblast vyhlásila na české straně Správa CHKO Jizerské hory, tak to je poprvé, kdy se vlastně ochranáři přidali na ochranu nočního životního prostředí a pak také Lesy České republiky, krajské ředitelství Liberec a na polské straně je to tedy obdoba lesní správy u nás ve Šwiradové a ve Sklářské Porenbě. Všechny tyto instituce nějakým jiným způsobem mají zájem na to, aby tu oblast uchránili. Čili předpokládáme, že z té první etapy té informační, upozorňující, že pozor, tady máme ještě tmu, zaplaťpánbůh za to, tak přejdeme v nějakém dotačním titulu na nějakou postupnou úpravu i svítidel, která jsou teď používána jako venkovní na Jizerce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mohlo by to dojít, pane Suchane, tak daleko a to nemyslím v negativním slova smyslu, že by, protože na Jizerku se dá dojet v určitém režimu i autem. Že by prostě bylo za několik let ta oblast vyhlášena tak nesvětelným prostředím, že by opravdu byly vyměňovány ta svítidla před chatami, že by byl omezen provoz aut, která v noci svítí a tak dále?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Ono všechny třeba například zákonné úpravy ve světě, tak řeší stacionární zdroje, nikoliv ty mobilní, které se pohybují včetně aut, takže to nehrozí ani tady, ale ona ta oblast už je velmi přísně chráněná už teď. My sami jsme měli velký problém se dostat s autem na chatu Pyramida, kde vlastně slavnostně v lůně té ve středu té zóny oblasti tmavé oblohy byla ta oblast vyhlášena, takže už dneska tam turisti nesmí a pouze pro naprosté výjimky pro ubytované, protože Správa chráněné krajinné oblasti si tohle velmi pečlivě hlídá, takže toho se neobáváme, ale pokud bychom chtěli vyměnit svítidla a teď já mluvím o boudařích, o chatařích, které samozřejmě nechci vyplašit, naopak chceme, aby to tu celou oblast nějakým způsobem zatraktivnilo, protože taková ta astroturistika za tmavou oblohou bohužel už dneska ve světě existuje. Máme ekoturistiku, a kupujeme si pobyty na ekofarmách, protože náš Pepíček z města nezná, jak vypadá koza, tak bohužel i ta tma už se dostává do téhle pozice. Čili tam počítáme naopak dokonce i s nárůstem tohoto druhu turistického ruchu, ale nechceme vtrhnout na Jizerku, jak už jsem to jednou říkal, a vyměňovat lampy anebo nařídit někomu, aby je vyměnil. Naopak budeme shánět dotační titul, proč a jak to takhle provést a pak bychom moli dojít k tomu kýženému ideálnímu stavu, o kterém jste říkal proč už tam není vlastně teď.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď čistě z astronomického hlediska. Když vezmeme že už teď kolem Jizerky je, řekněme, ta tma kvalitnější než například za hřebenem kolem Liberce, tak co bude nad Jizerskou oblastí tmavé oblohy vidět možno vidět na obloze, pokud tam nebudou mraky?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Zrovna dneska jsme měli připraveno pro novináře pozorování. Měli jsme tady mnoho dalekohledů ale listopadové počasí nezklamalo. Skutečně to dopadlo tak, jak v listopadu to bývá, takže jsme pozorovat nemohli. Ale když si to vezmete velmi jednoduše a když byste se postavil pod oblohu a počítal jenom ty hvězdy, ono to dost dobře nejde, trvá to dlouho, ale jak kde a počítal hvězdy, které uvidíte pouhýma očima, tak na Jizerce je to dneska asi kolem tisíce hvězd v naprosto ideálním nočním prostředí je to 3 tisíce hvězd. Ve městě je to kolem 200 hvězd a z centra velkoměsta je to tak 20 hvězd, čili tady vidíte ten velký rozdíl. My také počítáme s takovým astronomickým programem, astronomickoturistickým programem. Jednak tedy zejména na polské straně je ta oblast tmavé oblohy součástí mnohem širšího projektu, který se jmenuje Jizerské projekty a počítá se, nebo už teď se staví model sluneční soustavy, sluneční hodiny, gnomon, kde se turisté budou moci seznamovat s nějakými astronomickými zajímavostmi a na české straně především počítáme s pravidelným pozorováním pro veřejnost. Čili lidé se budou moci podívat dalekohledem na věci, které prostě dalekohledem z města neuvidí. Městský člověk dneska Mléčnou dráhu téměř nezná. Na Jizerce je samozřejmě velmi dobře pozorovatelná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu nebylo by lepší a teď chápu, že to možná bude mít nějaké geografické, geografickou problematiku, ale nebylo by lepší takovou temnou oblast vyhlásit kolem nějaké astronomické observatoře? Protože na Jizerce, aspoň co já vím, žádná taková není.

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Není a neplánuje se. Ten důvod, proč to je na Jizerce a není to kolem astronomické observatoře, je vlastně dvojí. Ten nápad zřídit takovouhle oblast turisticky atraktivní, tak ten přišel z polské strany, takže je jasné, že jsme se museli přidat na polskočeskou hranici a skutečně po té českopolské hranici toto je nejlepší nebo rozhodně jedno z nejlepších míst, jedno z nejtmavších míst. Ten druhý důvod je, že my to skutečně nechceme dělat pro astronomy, když se to týká tedy a hodně mluvíme o tmavé obloze, která je koneckonců přírodním dědictvím lidstva, ale na druhou stranu spíš bych mluvil o nočním životním prostředí, protože ten nápad nepřišel jen z polského astronomického ústavu Wroclavské univerzity, ale také z těch dvou lesních správ, které se nejen starají o les, ale také pečují o to, aby tedy prostředí v něm a koneckonců i využitelnost úměrná využitelnost návštěvníky byla v takové souhře té přírody a té využitelnosti. Takže to, že se tady snoubí zájem astronomů, zachovejme si noční oblohu, zájem ochránců přírody a zájem lesních správ, tak to je ideální a to zatím na žádné jiné straně republiky k dispozici nebylo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd, také expert na světelné znečištění je hostem našich 20 minut Radiožurnálu. Tak pojďme z Jizerských hor zpátky do města. Jak by podle vašeho názoru, pane Suchane, mělo vypadat správně osvětlené město? Protože minimálně z materiálů, které jsou dostupné na různých webových stránkách i Astronomického ústavu předpokládám, že česká velká i menší města nepovažujete za správně osvětlená?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Tak kupodivu vám neodpovím takhle jednoznačně, protože ta situace se nepatrně mění a existují i v České republice dobré příklady. On celý ten problém osvětlování měst a vážného světelného znečištění narůstajícího světelného znečištění vznikl vlastně v 60tých letech minulého století ve Spojených státech, kde právě observatoře, které stály relativně daleko od měst, ale protože se ta města velmi rychle rozvíjela, tak začala velmi intenzivně svítit, tak tam se poprvé začalo řešit, jakým způsobem svítit lépe. U nás, když se projdete po většině měst, tak skutečně, když se podíváte seshora na svítidla venkovního osvětlování, nejen pouličního, ale i takových těch velkých nákupních center a podobně, tak v drtivé většině je uvidíte i seshora a to je jasný příznak, že ta světla svítí i do horního plnoprostoru a i nahoru, nejen tam kam mají svítit. Čili je to zbytečně vyrobená elektřina, zbytečně zaplacené světlo a ještě nám to způsobuje problém takové té globální světelné záře nad městem, které říkáme světelné znečištění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale teď ještě jedna technická poznámka. Vedle toho, že to je, řekněme zbytečné svícení do prostoru, kde to v podstatě nepotřebujeme, to znamená, směrem nahoru či někam nesmyslně do stran, to znamená, zbytečná ztráta peněz, tak to samotné světelné znečištění nad městem kromě astronomů, vadí to někomu?

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Vadí, ono to právě, já jsem docela rád, že tahle oblast Jizerská oblast tmavé oblohy už nemluví jen o astronomii, protože to je problém napříč spektrem. Tak když teď pomineme tu ekonomiku, kterou jsme teď říkali, tak je to rozhodně bezpečnost. Ono paradoxně světlo, když ho máme nevhodně směrované, tak nás oslňuje, čili když jsme oslněni, máme pocit, že máme nedostatečné osvětlení, chceme toho světla ještě více. Pak je to tedy, tak to je ten komunální problém, bezpečnost na silnicích. Ale pak je to samozřejmě ten problém těch cirka diálních rytmů, na které je člověk nastaven a člověk potřebuje co největší tmu v noci a co největší světlo ve dne. Čili to je zdravotní aspekt. Nedostatečná tvorba melatoninu způsobuje už i riziko rakovinného bujení. Asi pět univerzit na světě, které na tohle to připravují nebo už publikovaly práce a statisticky je to významné, i když je to ve stadiu pořád ještě vývoje, souvisí s tím například obezita, taková zdánlivě vzdálená věc, ale není to tak, že bychom se mohli vymlouvat: Jo, já jsem tlustej, protože mi svítí lampa do pokoje, takže těch zdravotních problémů je tam mnoho a pak je to samozřejmě příroda. Vezměte si, známe to všichni u ulic, jak si dneska osvětlujeme jako artefakt strom v noci, ale podívejte se na něj někdy v prosinci, bude mít ještě zelené listí a až s mrazem ho shodí, čili to jistě není dobře, takže těch aspektů je tady velmi mnoho. Dneska to dokonce ta zbytečně vyrobená elektřina velmi úzce souvisí s globálním oteplováním se zbytečnou produkcí skleníkových plynů. Ale ještě se vrátím, k té vaší otázce, čili neznamená ta snaha omezit světelné znečištění, neznamená zhasnout, ale svítit účelněji. To znamená, svítit jen tam, kam je to potřeba, jen tak silně, jak je to potřeba a především do dolního plnoprostoru. Všechny ty mírné směry nad vodorovnou rovinou, tak ty jsou problematické, protože si najdou časem ty fotony nějakou částečku prachu, nějaké vlhkosti, rozptýlí se v ovzduší a někde daleko za kopcem třeba právě z toho Liberce, Jablonce, teď se nechci dotknout těchto dvou měst zrovna, tak někde za kopcem právě v té Jizerské oblasti tmavé oblohy můžou padnout místo svitu hvězdy do oka toho pozorovatele. Poslední poznámka k tomu, už jsem to nakousl. Takže když se podíváte v Ostravě, ve Znojmě, v Plzni, v Pardubicích, v Jihlavě na náměstí, na osvětlení náměstí, tak zjistíte, že tam používají takzvaná plně sluněná svítidla, to znamená, lampy, které mají spodní rovné kryty. To znamená, z principu nemůžou svítit nikam jinam, než dolů, takže jak je vidět, tak i v České republice najdeme dobré příklady.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních 20 minut. Hovořili jsme s astronomem Pavlem Suchanem. Zejména o dnešním vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy. Pane Suchane, díky za vaše informace. Mějte se hezky na shledanou.

Pavel SUCHAN, astronom, expert na světelné znečištění, Astronomický ústav Akademie věd:
Mějte se hezky na slyšenou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio