Jan Švejnar, ekonom

Česká sociální demokracie v sobotu oficiálně odstartovala svoji volební kampaň, představila své krajské lídry. Řekla něco o posledních detailech svého volebního programu a rozjely se spekulace, kdo by mohl za sociální demokraty sedět v případné vládě, pokud by se potvrdily prognózy nadělující ČSSD volební vítězství. Mezi horké favority, byť definitivně nepotvrzené, patří i člověk, který už jednu zkušenost s podporou sociální demokracie udělal, a ne zrovna dobrou. Vítejte u Dvaceti minut Radiožurnálu. Přeji vám dobré odpoledne. Ekonom Jan Švejnar, host příštích dvaceti minut. Dobrý den, pane profesore.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Švejnare, vy jste začal opět spolupracovat se sociální demokracií?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já s nimi nespolupracuju ve smyslu, že bych měl nějaký pracovní úvazek. Sem tam se vídáme, ale to je pravda, s ostatními politickými stranami taktéž.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ovšem zejména se sociální demokracií, protože mimo jiné jejich místopředseda Lubomír Zaorálek říkal: "S Janem Švejnarem spolupracujeme dlouhodobě, byl i na našem sjezdu. Je také pravděpodobné, že se s ním dohodneme na nějaké formě spolupráce."

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
No, tak to uvidíme, zatím to je spekulace zřejmě. Ale jako je pravda, že jsem samozřejmě byl na jejich sjezdu a byl jsem taky na sjezdech nebo účastnil jsem se sjezdu jiných stran, takže spíš jako osoba, která je veřejná. Samozřejmě spolupracuji tak, aby hospodářská politika, která zde bude vytvořena, byla co nejlepší z hlediska celého obyvatelstva.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dostal jste, pane profesore Švejnare, od sociálních demokratů už nějakou nabídku na post v případné budoucí vládě?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ne, ne, ne. Já myslím, že zatím to jsou spekulace, takže zatím o ničem neuvažuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře a kdybyste dostal tu nabídku? Dobře sám víte z médií, že se mluví o tom, že byste eventuelně mohl zaujmout post ministra školství.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Vím, ale myslím, že je to velmi předčasné ,protože zatím ještě k něčemu takovému nedošlo. Takže o tom opravdu, zatím opravdu neuvažuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak dobře. Tak udělejte mi tu laskavost, že teď po tom začneme chvíli fabulovat, kdyby za vámi přišel někdo z ČSSD, například Jiří Paroubek a řekl by: Vypadá to, že vyhrajeme volby, pane profesore, chtěl byste být u nás ve vládě ministrem školství?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že bych o tom samozřejmě uvažoval v tom smyslu, že všechny nabídky beru vážně. Ale toto bylo předčasné, protože já myslím, že opravdu musíme počkat, jak se situace vyvine a jestli vůbec by dávalo smysl, abych o něčem takovém uvažoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, to bezesporu. Všechno záleží na volebním zisku ve sněmovních volbách v květnu. Ale na druhou stranu, ptám se spíš na principiální postoj. Vadilo by vám či nevadilo být za sociální demokraty ve Vládě České republiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já vám řeknu opravdu otevřeně, že jsem o tom zatím neuvažoval, protože je to předčasné a vůbec jsem ani neuvažoval, jestli bych uvažoval o tom, být ve vládě, to znamená, zaměnit to, co dělám nyní, za něco jiného. Čili je to opravdu předčasné a byla by to čistá spekulace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem už na začátku naznačil, že vaše zkušenost, řekněme s podporou či spoluprací se sociálními demokraty po tom začátku roku 2008, tedy po prezidentské volbě, nemusí být úplně nejlepší. Oni prostě nakonec to udělali tak, že jste nebyl zvolen. Tak i to je možná důvod, proč se ptám na to, jestli byste znovu s nimi spolupracoval.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
No, já myslím, že ta zkušenost nebyla špatná v tom smyslu, že během kandidatury na prezidenta ta spolupráce byla. Já bych řekl naopak velmi pozitivní. A to, že vlastně široké spektrum politických stran a senátorů bylo schopné se shodnout na mé kandidatuře, jsem viděl jako pozitivní jev.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ve chvíli, kdy se vás, pane profesore, ptám na to, jestli byste byl ochoten vůbec uvažovat o tom, že zaujmete post ve Vládě České republiky, tak bych očekával, že když o tom vůbec nebudete uvažovat, tak řeknete "ne, prostě bych ministrem být nechtěl". Vzhledem k tomu, že jste to neřekl, tak to jinými slovy znamená, že možná ano.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ne, ne, ne. Já bych to spíš viděl tak, že je to něco, o čem jsem neuvažoval. Podívejte se, člověk mého typu dostává za rok, řekněme, deset, dvacet různých nabídek a samozřejmě většinu z nich odmítá. To, že jsem doposud tam, kde jsem a žádnou nabídku jsem během minulých dvou let nepřijal, něco samozřejmě ukazuje o tom, že jsem spokojen v situaci, ve které jsem. Vždy zvážím všechny nabídky velmi vážně, ale pouze v případě, kdy je to realita a kdy je to něco, co člověk opravdu může vzít v potaz a podívat se na to pořádně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak dlouho už běhají ty spekulace v tisku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já vám nevím, já si myslím, že asi tak dva týdny?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže vy jste za ty dva týdny si nenašel chvíli, abyste se usebral a řekl si ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
No, protože to jsou spekulace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... "chtěl bych do té vlády, nebo ne?".

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Jsou to spekulace a jak jste správně podotknul, žádné vlastně, žádné obrysy vlády se zatím nerýsují, čili je to něco, o čem byste musel uvažovat na takové vysoké úrovni abstraktnosti, že to víceméně nemá smysl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ekonom Jan Švejnar. Ty okolnosti, za jakých může sociální demokracie nějakým způsobem složit příští Vládu České republiky, mohou být například takové, že budou kopírovat scénář, o kterém mluvil Jiří Paroubek jako o nejčistším řešení, tedy menšinová vláda České sociální demokracie za podpory nějaké politické strany. A sami sociální demokraté i Jiří Paroubek mluví o tom, že to může být i Komunistická strana Čech a Moravy. Bylo by za takových okolností pro vás možné se sociální demokracií spolupracovat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tak vidíte, tady zrovna dáváte scénář, který by člověk musel vzít v úvahu, kdyby o něčem takovém zrovna uvažoval. Já bych řekl, že pravděpodobně by úplně nejlepší výsledek bylo, aby ta silná strana, která vyhraje, řekněme, že to je sociální demokracie v tomto scénáři, který naznačujete, aby vytvořila koalici s dalšími stranami ve středu, tím by vlastně reprezentovala mnohem lépe společnost jako celek. Pakliže by se stala minoritní vládní stranou, která je sama, no, tak potom se bude muset opírat o podporu, ale myslím, že nejenom jedné strany. Já myslím, že tam podle toho, co by vlastně chtěli prosadit, se budou muset opírat o podporu různých stran. To znamená, já myslím, že v bezpečnostní politice by se museli opírat o podporu ODS, v evropské, v otázkách evropských by se museli opírat o podporu pravděpodobně všech stran, mimo ODS a komunistické strany, protože tam mají, že jo, velice rozlišný přístup, takže ono to není tak jednoduché, s kým vlastně by s tichou podporou vládli. A to samo o sobě ukazuje, že vlastně všechno uvidíme až mnohem později.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu. Na druhou stranu to, co jsem já citoval, tak to byla opravdu reálná citace předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který říkal: "V případě volebního vítězství ČSSD je nejčistší řešení menšinová vláda ČSSD s podporou například Komunistické strany Čech a Moravy," která tedy formálně nebude ve vládě, ale pravděpodobně by vládě nějakým způsobem vyjádřila důvěru a spolupracovala by s ní. Je to pro vás akceptovatelná kombinace?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já si myslím, hodně ... Já myslím, že by to byla kombinace, která by pro mnoho lidí nebyla akceptovatelná a já sám bych samozřejmě taky rád viděl vůbec, jak by něco takového mělo fungovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápu tu odpověď jako "ne"?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Jako odpověď "ne" v tom smyslu, že si nemyslím, že by to bylo to nejlepší řešení. Možná nejčistší, ale rozhodně ne to nejlepší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A proč ne to nejlepší? Jsou to dvě levicové strany, prostě by dělaly v České republice levicovou politiku.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Chápu, ale myslím, že většina společnosti je taková, že by to řešení levostředové koalice bylo mnohem přijatelnější pro většinu občanů, než levice a extrémní levice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžete být konkrétnější, pane profesore? Levostředové vzhledem k tomu, když se podíváme na poslední volební průzkumy či volební modely, tak se do toho středu dostávají strany, o kterých ještě před dvěma lety v podstatě nebylo vůbec slyšet. Tak se kterými stranami by sociální demokraté měli případně utvořit tu fungující koalici?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
No, tak tady schválně poukazujete. Nevíme vlastně, které strany se do parlamentu dostanou. To je zase ten můj argument, že musíme počkat, uvidíme, kdo vlastně se do parlamentu dostane, kdo překoná onu pětiprocentní hranici, a potom teprv nastane dohadování o tom, jak bude složena příští vláda, jak bude silná, bude slabá, bude silná, na tom bude záviset hodně věcí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu. Ptám se samozřejmě spíš na to, jaké strany, jaké politické strany v Česku vy vnímáte jako středové ve chvíli, kdy k dispozici jsou lidovci, zelení, řekněme Věci veřejné se dostávají do volebních průzkumů a dostává se tam také samozřejmě TOP 09.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano a já myslím, že první tři, které jste zmínil, by byly viděny jako strany, které jsou, tíhnou ke středu. A samozřejmě TOP 09 se profilovala silněji doprava, ale uvidíme, jak se nakonec budou profilovat těsně před volbami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mohl byste tedy ještě jednou říct vaši představu, řekněme, ideální kombinace politických stran v Česku, která by mohla vládnout?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, já si myslím, že ta ideální kombinace by byla jedna z těch silných stran, která získá dostatečný počet hlasů, společně s těmi stranami ve středu, které jste jmenoval, které se dostanou do Poslanecké sněmovny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a mým dnešním hostem je ekonom, profesor Jan Švejnar. Vy jste dnes, pane profesore Švejnare, přednášel na, řekněme jednom ekonomickém a byznysovém fóru nazvaném Zlatá koruna. Jinde v Praze se odehrávalo jiné ekonomické fórum, a to Žofínské fórum, na kterém mimo jiné vystoupil prezident republiky Václav Klaus. On kromě jiného říkal: "Není nutno se teď v ekonomice, co se České republiky týče, zaobírat takovými, řekněme, maličkostmi, v uvozovkách, jako je deficit a tak dále, Česko by se zejména mělo vymanit z dluhové pasti." Ptám se tedy vás, je to podle vás to nejdůležitější, co by Česko mělo dělat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
No, tak otázka, co ta dluhová past vlastně znamená. Víte, pro mě je zajímavé to, že obyvatelstvo vnímá problém dluhů jako jeden z největších problémů, který nyní máme. Přitom když se podíváte na statistiky, tak uvidíte, že náš dluh první rok HDP, stále ještě okolo čtyřiceti procent, je mnohem nižší než ve většině evropských zemí. Čili jsme pod evropským průměrem. Čili já bych to charakterizoval, že dluh a jeho problém je značný, vážný, musíme se tím zaobírat, ale není tak kritický, jak vlastně média a většina občanů jej pozorují, sledují a vnímají. Takže zde bych naopak řekl, ne, nemusíme jednat zbrkle, nemusíme se unáhlovat, mějme politiku, která je rozvážná, snižme během dvou až tří let schodek rozpočtu, od toho se samozřejmě, od výše schodku se odvíjí výška dluhu a zajistěme, že máme opravdu dobou, věrohodnou strategii tak, aby ratingové společnosti, které hodnotí kvalitu české ekonomiky a jejích částí, aby nám podržely rating, aby ho nesnižovaly a tím se nejlépe vymaníme z problémů, které nyní máme. A podotýkám, že ty problémy jsou trochu menší v této oblasti, než má většina Evropy, potažmo většina světa.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, vy jste citoval, pane profesore, to číslo, kdy dluh České republiky, či státní dluh České republiky je na úrovni zhruba čtyřiceti procent HDP. To je jedno exaktní číslo, které není zařazeno nikam do, řekněme časového proudu či trendu. Není důležitější ten trend, to, že se zvyšuje státní dluh, to, že se zvyšuje samozřejmě po krizovém roce 2009 velice rychle schodek státního rozpočtu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, samozřejmě, je to problém a vidíme ho jinde taktéž. To znamená, ostatní státy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, jenom technická poznámka, to že někdo jiný rozbíjí někde okno, znamená, že my můžeme také?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Není to takhle přesně, jak jste říkal. Je to spíš, že rating a hodnocení jednotlivých ekonomik je relativní, o kolik lépe si vede jedna ekonomika oproti druhé. To znamená, jestliže my nejsme perfektní, ale jsme mnohem lepší než ostatní, tak investoři, kteří někam musí dát své peníze, hledají tu nejlepší z těch nejhorších zemí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a když budeme porovnávat ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to trochu jako když Churchill říkal, že demokracie je velice špatný systém. A je to nejlepší systém politický, který existuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozuměl jsem tomu správně, že minimálně v rámci Evropské unie je Česká republika pro investory to nejlepší, co mohou sehnat z té hrůzy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je zatím jedna z lepších zemí, neříkám, že úplně nejlepší, ale jedna z lepších, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když říkáte, že je potřeba, řekněme, ukrotit vášně a postupovat rozumě, co se týče ekonomických změn, snížit schodek rozpočtu, tak co jsou ty nerozumné změny, které by čeští politici mohli dělat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
No, tak jedna nerozumná změna by byla, že bychom šli směrem nahoru, že bychom schodek ignorovali, že bychom si říkali, ten dluh není vážný problém a zvětšovali ho čím dál tím více. To by bylo velmi nerozumné a opravdu velice rychle by to vedlo k nedůvěře, k nárůstu nedůvěry ze strany investorů, ke snížení ratingů, to znamená, že by bylo mnohem dražší si pro Českou republiku půjčovat, pro podniky si půjčovat, pro rodiny si půjčovat tak, že by to bylo snížení životního standardu. Druhý nerozumný krok by byl tak rychle utahovat věci, že bychom způsobili velké potíže jako pro podniky, tak pro rodiny, prohloubili jejich recesi, zvýšili náklady spojené s výdaji v nezaměstnanosti a tak dále. Čili já myslím, že takový ten opravdu uvážený přístup, který nyní už do určité míry vidíme právě v programu nynější vlády, pokračovat v něm tak, abychom během dvou, tří let splnili maastrichtská kritéria, mohli vstoupit do eurozóny a samozřejmě kdyby nastal potom velký, rychlý růst, tak přejít do přebytku, abychom začali umořovat a snižovat dluh, to já myslím, že je ten správný přístup.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak vy jste teď popsal, pane profesore Švejnare, i ty, řekněme negativní ekonomické kroky, které by mohly českou ekonomiku zavést někam jinam, než by asi bylo záhodno. Hospodářské noviny spočítaly, že všechny předvolební nápady či sliby české sociální demokracie vyjdou zhruba na čtyřicet sedm miliard jen v roce 2011. Máte představu, kde na ně stát, pokud by ho vedla česká sociální demokracie, vezme?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tak to je otázka samozřejmě. Je otázka, jak si povedeme na stránce výdajové a na stránce příjmové a bude na nich, na sociální demokracii a bude na ostatních stranách, aby poukázaly na to, jakými reformami hodlají určité zdroje získat, nebo jestli opravdu si chtějí pouze dále vypůjčovat a jaký to potom bude mít efekt na schodek za jejich scénáře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď, s dovolením, zopakuji svoji otázku. Ve chvíli, kdy nápady české sociální demokracie na příští rok dají dohromady v podstatě minus čtyřicet sedm miliard korun pro český státní rozpočet, tak máte vy představu, kde by bylo možno tuto díru nějakým způsobem vyrovnat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ne, já říkám, nevím, co oni plánují v tom smyslu, jako se mne ptáte, jak mám uhodnout, jak vlastně plánují pokrýt nějaký ten schodek. Samozřejmě budou muset přijít s nějakými pravidly, kterými se budou řídit ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak já vám budu, pane profesore, říkat některá opatření, ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Výborně, výborně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... které minimálně místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka zmiňuje. Například stáhnout více peněz ze státních firem, tímto je myšleno například superdividenda z ČEZu.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Stát ty podniky vlastní, jestli si ty peníze chce vzít nyní nebo v budoucnu, je celkem stejné. Čili je to na úkor budoucího příjmu, že by to bylo nyní, jo. Čili to je jako, když si vypůjčujeme, stejný způsob.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Není to závazek do budoucna ve chvíli, kdy jsme v dluzích?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Přesně to říkám, je to to samé, jako kdybychom si vypůjčovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, to je špatně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to to samé, jako kdybychom si vypůjčovali, o nic lepší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tuto chvíli špatně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to špatně v tom smyslu, že se zvyšuje schodek rozpočtu nebo dluh v tomto smyslu, protože bereme příjmy, které bychom si mohli vzít v budoucnosti, bereme si je již nyní. To je to samé, jako kdybychom si půjčili a spláceli v budoucnosti. Čili říkám, berme to úplně stejně jako vyšší zadlužení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Další argument sociální demokracie: Ve chvíli, kdy teď v roce 2010, na začátku roku 2010 se můžeme bavit o ekonomickém růstu někde těsně v černých číslech nad nulou, tak je dobré spoléhat v příštích dvou až třech letech na výrazně vyšší růst?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že to je velice optimistické. Moje osobní predikce, které děláme právě v myšlenkovém centru IDEA, ukazují, naznačují, že ten růst bude poměrně nízký, aspoň v tomto roce, v příštím roce samozřejmě uvidíme. Ale musíme též vzít v potaz to, že je zde určitá možnost, pravděpodobnost, že světová ekonomika zpomalí. Ta pravděpodobnost se snižuje, čili jsem více, čím dál tím více optimista a musíme to vzít v potaz, čili je lepší ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, pane profesore, jak malý bude tedy ten růst případný?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že může být pouze například jedno procento.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V příštích dvou až třech letech?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Řekněme, že v příštím roce a uvidíme v roce potom, protože to je příliš daleko. Ta nejistota mimochodem nyní všech odhadů, je větší, než byla v minulosti. Čili všichni, kteří odhadují tempo růstu do budoucna, berou v potaz velkou volatilitu, to znamená vysokou nejistotu. Ten růst může být mnohem menší anebo mnohem větší. Čili držme se spíš konzervativně toho čísla jedno procento, jedno a půl procento, řekněme rok potom. Jestliže to bude víc, tak to bude příjemné překvapení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Kdyby česká sociální demokracie dokázala prosadit, byť například jen dvě třetiny ze svých návrhů, které nějakým způsobem prohlubují jaksi potřeby odčerpávat peníze ze státního rozpočtu a potřebovalo by se utratit například třicet miliard korun, tak je to dobrý nápad, anebo česká sociální demokracie tímto daleko více zadlužuje Českou republiku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Musíme vzít v potaz, jak by ty peníze byly utracené, jo. Jestliže ..., samozřejmě prvním klíčovým bodem ekonomického rozvoje jakéhokoliv státu je, jestliže jsme schopni zajistit vysokou návratnost na kapitál, to znamená, jestliže ten stát roste rychle, jako například Čína, v minulosti Korea či Japonsko, tak větší zadlužení není problém, protože ta návratnost je obrovská. Čili nejenom se ten dluh splatí, ale ten stát je na tom ještě líp. Jestliže roste pomalu, tak to není rozumný asi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak si pojďme rovnou říct, dají se říct dvě zhruba největší oblasti, kam chtějí sociální demokraté investovat, zvýšení důchodů a dávek či více peněz do zdravotnictví.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tak podívejte se, zase jde o to, jak v tom zdravotnictví to bude investováno. Jestliže to zvýší akceschopnost obyvatelstva, zdraví a produktivitu, tak je to dobrá investice. Jestliže je to něco, co řekněme zpohodlní život a je to spotřeba a nezvýší to produktivitu, no tak pak je to ztrátové čistě v tom ohledu produktivity ekonomiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tu chvíli by se dalo říci, že takový volební program by zadlužoval ještě více Českou republiku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že je potřeba vzít v potaz, ano, tu možnost, že to zadluží více Českou republiku a tudíž si říct, v jakém horizontu. Protože jsou ve světě nyní, bych řekl, dva proudy myšlení. Ten hlavní jeden proud je, že je potřeba ještě, řekněme, další rok či rok a půl pokračovat ve fiskální expanzi, aby se zamezilo tomu, aby se recese dále prodlužovala, ten druhý proud říká "ne, pozor", zadlužení je tak podstatné, zvláště v některých zemích, že je potřeba začít snižovat schodky rozpočtu a tudíž i dluh ... /nesrozumitelné/ ... proudy myšlenek celosvětově. A vlastně ty programy, které zde vidíme, zrcadlí tuto celosvětovou, tento celosvětový střed myšlenek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď ten celosvětový střed vezměme a uvrhněme ho, pane profesore, do české kotliny, protože na druhou stranu místopředseda strany a stínový ministr vnitra za ČSSD Bohuslav Sobotka také říká, cituji přesně: "Snižování schodku je naše klíčová priorita, která bude muset v případě potřeby omezit některé resortní návrhy, a to jsou návrhy, které nakonec dávají dohromady těch čtyřicet sedm miliard korun na příští rok." To jsou ty volební návrhy ČSSD. To jsou dvě tvrzení, která jdou téměř proti sobě, tak jak vy hodnotíte tuto ekonomickou část programu ČSSD?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
No, tak já si právě myslím, jak jste správně naznačil, že jsou si vědomi plně těch, té problematiky spojené s většími výdaji a že se pravděpodobně budou snažit restrukturalizovat výdajovou stránku tak, aby ty výdaje šly spíš směrem, který je ať už produktivní nebo společensky velice z jejich hlediska žádoucí. Ale budou se snažit to kompenzovat tím, že budou snižovat výdaje jinde. Čili otázka je, jestli nakonec ten propočet Hospodářských novin je správný, jestli nakonec opravdu ty výdaje převýší příjem o tolik, kolik ten propočet říká.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a ještě poslední otázka, vrátím se ještě jednou k Žofínskému fóru a k vystoupení Václava Klause, prezidenta České republiky. On mimo jiné také řekl, že právě sociální demokraté byli těmi, kdo zadlužili Českou republiku.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tak to je zajímavý názor, protože když se podíváme na data, která máme ze statistického úřadu a i z Eurostatu potvrzená, tak vlastně člověk, který poprvé zavrhl zemi do schodku rozpočtu, byl Václav Klaus. V roce 1995 jsme měli poslední rok, kdy jsme měli přebytek, potom začal schodek a ten schodek následoval každý rok až do současného stavu. Takže Česká republika bohužel je v tom schodkovém režimu už velice dlouhou dobu, započal ho sám Václav Klaus. A tím, že přivedl zemi do recese v druhé polovině devadesátých let jako jedinou zemi ve střední, východní Evropě, Slovensko nebylo v recesi, Slovinsko nebylo, Maďarsko, Polsko, tak vlastně se to prohloubilo. A je pravda, že v tomto desetiletí, kdy jsme měli od roku 2002, řekněme poměrně vysoké tempo růstu, je bohužel ta situace taková, že se schodek sice snižoval, ale nikdy jsme vlastně nešli do přebytku, takže jsme nezačali akumulovat zdroje, které by se daly použít v nynější krizi. To je, myslím, poučení do budoucna, že vlastně všechny vlády v minulosti od roku 1995 dál způsobovaly deficit a zvyšovaly dluh a že bychom se měli podívat dopředu tím směrem, že v situaci, kdy budeme rychle růst, bychom měli akumulovat přebytek, který potom použijeme právě v situaci krizové nebo recesní, tak jak ji máme nyní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Jejich hostem byl ekonom Jan Švejnar. Pane profesore, díky za váš čas. Na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.