Blanka Říhová, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR

Je česká věda dobrá, konkurenceschopná, obstojí s okolním světem? To jsou otázky, které provázejí české vědce minimálně 10 let. Na světě je několik pokusů českou vědu hodnotit, vymýšlejí se kritéria, podle nichž se stanovuje systém financování českých vědců. Stále ale nepanuje s daným hodnotícím systémem nějak velká spokojenost a to, jak česká akademická obec hodnotí to jestli je dobrá, to také není úplně jasné. Navíc unijní operační program Výzkum a vývoj pro inovace nabízí pro domácí vědu 60 miliard korun plus dalších 45 miliard z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a to je docela slušná motivace pro zjištění, kde jsou v Česku kvalitní vědecká pracoviště. Vítejte u dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu, přeji vám dobré odpoledne. Zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, imunoložka Blanka Říhová je dnes hostem příštích dvaceti minut. Dobré odpoledne paní profesorko.

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Paní profesorko, co ta stovka miliard, pokud sečteme jaksi ty oba operační programy a peníze které jsou na nich teoreticky k dispozici. Co ta stovka miliard může udělat s českou vědou?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Tak, to jsou skutečně obrovské peníze, které té české vědě nepochybně pomohou. Ale tam je jeden problém, to jsou peníze, které jsou určeny pouze pro aplikovaný výzkumný, nikoliv pro základní výzkum to znamená, že pokud se pracoviště přihlásila do těch operačních programů, tak musela v těch nabídkách mít jasné aplikace, to znamená návaznost na průmysl. To je určitě v pořádku, ale přece jenom jsou tam, bych řekla, určité problémy s tím, že ten aplikovaný výzkum nebude bez základního výzkumu. A ten základní výzkum u nás má v současné době poměrně velké problémy s financováním.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V jakém smyslu má problémy s financováním? Vždyť přece ten systém, který nějaký existuje na rozdělení toho balíku peněz, který dává stát do české vědy a do základního výzkumu, tak ten prostě nějak funguje, tak proč má zrovna základní výzkum problémy?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Protože těch peněz skutečně není dost. Já v tomhle momentě mohu říct jen to, že ty peníze, těch asi 25 miliard o kterých se mluví, tak v těch už je velké množství také peněz pro aplikovaný výzkum, to nejsou jenom peníze pro základní výzkum. Peníze pro základní výzkum jsou ty částky, které jsou alokovány do vysokých škol, do jejich výzkumných programů a do Akademie věd. A protože jsem z Akademie věd, tak musím konstatovat, že Akademie věd je jediná instituce v této republice, které byly pro letošní rok výrazným způsobem sníženy finance a to institucionální finance, které vedou k tomu, že třeba takový ústav jako je mikrobiologický musel snížit rozpočet o téměř 17 milionů. Většinou jsou to peníze na mzdy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Předseda Akademie věd pan Drahoš mluvil o tom, že bude s tím sníženým rozpočtem pro celou Akademii věd muset propouštět lidi. Dotklo se to nějak přímo vašeho ústavu, tedy Mikrobiologického ústavu Akademie věd?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Ano, dotklo se to v tom smyslu, že prakticky byly výrazným způsobem sníženy například osobní odměny, které tvoří malou část toho platu. To znamená, že dejme tomu vědecký pracovník ve věku kolem 40 let má peníze kolem 2526 tisíc hrubého a k tomu může získat z různých grantů dejme tomu dalších 10 tisíc nebo 15 tisíc korun, což už pak dělá plat, který je nebo za který ti lidi jsou ochotni tady dělat. Jedná se o mladé pracovníky, lidi z hypotékama, s malýma dětma. Konkrétně v mé skupině byly tyto osobní příplatky sníženy na polovinu, což pro ty lidi znamená kolem 78 tisíc měsíčně a dva z nich mi přišli říct, mají s těma hypotékama problémy a že asi odejdou k firmám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě než se dostaneme zpátky k těm velkým penězům, zejména pro aplikovaný výzkum...

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Ano?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak v jaké situaci se nyní podle vašeho názoru nachází Akademie věd a teď se ptám na vztah státu, řekněme ministerstva školství, řekněme rady vlády pro výzkum a vývoj a na to, že byly určité spekulace, že snad by někteří lidé v této radě chtěli Akademii věd vidět buď zcela zrušenou nebo minimálně její vliv zmenšen.

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Tak, taková situace bohužel skutečně existuje, my jsme to slyšeli i tady na půdě akademie od představitele některých stran politických, který se domnívají, že akademie má být zrušena jako totalitní kolos nebo něco takového, což tedy vůbec není pravda, protože ti lidé nejsou dost informovaní. Akademie věd začátkem 90. let zcela zrušila 25 ústavů a dalších 23 ústavů spojila na 10. Čili to co tady existovalo v době totalitního režimu, tak je tady zhruba polovina těch ústavů nebo dneska má akademie, no tak zhruba dejme tomu dvě třetiny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžete být paní profesorka Říhová konkrétnější, které politické strany si to myslí?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Ne. protože to bych opravdu nechtěla teď v tomhle momentě říct, ale měli jsme tu představitele, který řekl, že by ta akademie už tedy měla být konečně zrušena. Ano, jednalo se o představitele velké strany.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, tím jsme si to vymezili už jenom na dvě. Mám pokračovat v tom pátrání dál?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Ne, nepokračujte.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a mým dnešním hostem je zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, imunoložka Blanka Říhová. Tak pojďme zpátky k těm dvěma operačním programů, prosím paní profesorko.

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Ano, určitě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hrozí ten příliv peněz a rovnou si řekněme, že ta částka je v podstatě do značné míry teoretická, protože není jisto, kolik se z těch zhruba 105 miliard dohromady z těch dvou programů podaří vyčerpat. Ale hrozí ten příliv takových peněz nějakým nebezpečím pro českou vědu?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Ne, je to určitě obrovská pomoc. Problém vidím nejenom já v tom, jestli budeme pro takto vynikajícím způsobem vybavené ústavy a pracoviště schopni nalézt a udržet dostatečný počet vysoce kvalifikovaných odborníků. To si myslím, že problémem je, protože ty peníze jsou na vybavení a pokud jsem já měla možnost ty projekty hodnotit, tak si tam pracovníci dávali takové ty skutečně velmi, velmi středí platy tak, jak jsou na ně státní pracovníci zvyklí a to si myslím, že v průběhu let nebude kompetitivní, že ty lidi pokud budou velmi dobří, budou odcházet do toho zahraničí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A kdybychom vzali nebo ponechali pro tuto chvíli stranou jaksi otázku financování samotných vědců v těchto nových ústavech, tak jsou vůbec nějací špičkoví vědci mimo ty stávající ústavy k dispozici, kteří by mohli naplnit ty nové?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Jediná, tak žádné volné špičky tady nemáme, ale možnost tady je a to je získat pracovníky ze zahraničí, konkrétně z Ameriky, kam by se nám vraceli čeští vědci, že bychom měli možnost zaplatit a udržet tady i pracovníky jiné národnosti než české bude. To by bylo velmi složité, ale ti čeští pracovníci, kteří jsou momentálně venku, by zájem, by zájem o to vrátit se zpátky do České republiky mít mohli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, na druhou stranu, vy jste ale paní profesorko Říhová v jednom z rozhovorů v minulém roce řekla, kdo se sem z Ameriky vrací z vědců, není pro mě špička.

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Já jsem to neřekla takhle úplně přesně. Já jsem měla na mysli, že když někdo v Americe dosáhne špičkové úrovně a dostane se na něco třeba v Americe, čemu se říká "tenuretrack", to znamená je na univerzitě docentem a posléze profesorem, tak si nedovedu představit, že by tyto vynikající pozice v Americe opustil proto, aby odešel do České republiky zpět.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nedostatek peněz v Česku?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Já si myslím, že to je ještě zase složitější, dokonce sociologická otázka. Ty lidi tam zůstávají, mají děti a v tom věku kdy jsou docenti se najednou ty jejich děti dostávají do amerických škol, do středních škol a oni se často aspoň podle mých zkušeností nevracejí nebo váhají s návratem, protože ty děti v těch školách si zase udělaly určité, určité pozice k tomu, aby potom studovaly na vynikajících univerzitách. Takže je to velmi často, tedy z mého pohledu i kvůli tomu, že se nevracejí kvůli rodinám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a zpátky k těm novým vědeckým ústavům, které budou s největší pravděpodobností a už jsou projektovány a jaksi stavěny za ty evropské peníze zejména. Tak co se může stát, pokud se ukáže, že není dostatek špičkových vědců pro tato pracoviště?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
No já myslím, že se nestane nic tak strašného úplně v dohledné době, to znamená že ty ústavy budou obsazeny odborníky, to určitě, protože by jinak nedostaly peníze na to. Čili už ty projekty musely garantovat hodnotitelům, jakými odborníky vládnou a jací odborníci v těch pracovištích budou. Čili oni určitě budou obsazeni, ta pracoviště určitě budou obsazena, ale může se stát, že tam nebude ta udržitelnost, to znamená, že třeba ty pracovníci, že je ty firmy odčerpají nebo něco takového. Čili my musíme zajistit, si myslím jako stát, dostatečný zdroj nových studentů, aby měli zájem o ty obory, o které velmi často jde a to je biologie, chemie, molekulární genetika. To jsou obory těžké a ten zájem o studium není tak velký v současné době.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak by to měl stát zařídit?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Jak by to měl stát zařídit, tak samozřejmě posílit, z mého pohledu, je začít posilovat už střední školy, gymnázia, protože to je moment, kdy se v podstatě začíná vytvářet zájem studentů o vědu a o tyto, řekla bych atraktivní obory pracovního působení. Máme na středních školách celou řadu kvalitních studentů. V české hlavičce je hodnotíme, dáváme jim ceny. Já jsem často překvapena vysokou úrovní. A tam ovšem tyto studenty mohou k takovému zájmu přivést jenom kvalitní vysokoškolští, teda vysokoškolští profesoři, kteří učí na gymnáziích. Čili tam musíme mít kvalitní, kvalitní. Tam musíme začít, tam musí být ti nejkvalitnější lidi a ne ti, kteří si mohou dovolit učit, abych to řekla úplně. Ne ti, kteří si mohou dovolit učit, ale ti kteří učí a jsou ti nejlepší a ty nejlepší musí zase, je to trapné, ale být vybráni na základě konkurzu a musí mít odpovídající finanční podmínky. Čili já bych začala určitě na té střední škole, na těch gymnáziích a pak to musí pokračovat i stejně kvalitní výukou na vysokých školách a pak můžeme očekávat, že budeme mít dostatečný počet odborníků, kteří naplní a s entusiasmem a s nadšením naplní tato vybavená pracoviště.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozuměl jsem tomu správně paní profesorko, že by ti nejlepší profesoři kteří by měli učit studenty například na gymnáziích měli být vybíráni na základě konkurzů?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Bezpečně. Vůbec není o ničem, nemůžeme jinak dosáhnout té kvality a poučka zní, že studenti mají být lepší než jejich profesor, ale ten profesor musí být sám na vynikající úrovni. Čili podle mého by profesoři na střední, na ty gymnázia, na ta gymnázia nebo odpovídající školy, abychom průmyslovky, měli být vybráni samozřejmě konkurzem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To ovšem předpokládá, že by o to dané místo na té střední škole měl proběhnout určitý boj, že by tam měl být přetlak lidí na to místo. Ty by měli chtít to místo zaujmout, to potom může jaksi vést k tomu, že vůbec nějaký konkurz proběhne.

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
No, samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, že ředitel bude shánět koho by tam obsadil.

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Ano, to je bohužel a teď vy jste se ptal kde vidím, tak já skutečně vidím ten základ v tomhle. To znamená, já jsem přesvědčená, že je tady spousta kvalitních lidí, kteří dokáží učit, ale kteří třeba si to nemůžou dovolit a jsou u firem, protože tam mají mnohem větší platy a já nevím, z nějakých jiných důvodů. Čili musel by ten plat a postavení a vážnost toho povolání být tak vysoká, aby tam dejme tomu na to jedno místo bylo aspoň 5, podle mýho aspoň 5 zájemců. A z nich by si ředitel školy vybral toho nejlepšího, ten by se cítil v podstatě vázán nebo poctěn tím, že toto místo může vykonávat a pak on určitě těm studentům dá maximum ze sebe. A tady začneme u těch 16, 17, 18 letých, pro které to povolání a odpovědnost k tomu co dělají bude prioritní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a imunoložka, profesorka Blanka Říhová je dnes jejich hostem. Když vezmeme, paní profesorko, ekonomickou realitu České republiky, když vezmeme to co řekněme, dvě největší politické strany, které bezesporu budou v nějaké podobě jedna či druhá sestavovat vládu. To co hodlají udělat s českým školstvím, tak ať jsem četl jejich programy jak jsem četl, nikde jsem tam neviděl tak masivní finanční podporu středního školství, aby byl takový přetlak na jedno místo gymnazijního profesora. Takže pokud nenastane to co vy jste vylíčila, tak co v nějaké době dohledné, řekněme 10 let, se bude dít s českou vědou?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Tak, já nejsem ani ekonom, ani tvůrce těch politických programů. Já na tu otázku hned odpovím, jenom konstatuju jediné. Že když akademie se dostala do problémů, tak spočítala, že její rozpočet dělá několik metrů dálnice. Takže to jsou částky, které by pravděpodobně se daly někde nalézt, kdyby k tomu byla skutečně politická vůle. Jinak se domnívám, že pořád učím na fakultách, na medicíně, na přírodovědecké, já si pořád myslím, že máme spoustu nadšených mladých lidí, které tady jsme ještě nějakou dobu schopni udržet a najít jim nějaký grantový peníze. Takže nám tu zůstanou, ale pokud nebodu cítit, že jsou žádoucí, že se na ně myslí, že se jim třeba postupně ty peníze nějakým způsobem také, já nemluvím o vysokých platech, ale oni mají být dejme tomu asi jako bankovní úředník možná některý. Já bych řekla, nebo mi když tu hledáme vychovatele pro školku, tak my mu dáváme plat o třetinu vyšší, než dáváme špičkovému vědeckému pracovníkovi, abychom sem někoho dostali. Čili nemluvím o enormních platech, mluvím o rozumných platech a to se, jsem přesvědčena, že potenciály České republiky a to co tady máme v tom mládí, že vidím tu budoucnost celkem v pořádku, já si myslím. Ale nesmíme to zanedbávat, víte. Já si k tomu řeknu jenom jednu věc, já jsem samozřejmě ve vědě celej život a celou dobu totality jsem vždycky slyšela, přece to neděláš pro peníze tu vědu, tak vždycky nedělám. Ale ono se to nedá úplně pořád.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu. Pojďme ještě k jedné věci, která bezesporu českou vědu a české vědce zajímá a to nakonec souvisí s tím 25 miliardovým balíkem peněz, které jdou do české vědy ze strany státu. Tomu, jak dnes probíhá v Česku hodnocení kvality a vědeckých ústavů, sami vědci podle mých zkušeností paní profesorko někdy říkají kafemlejnek, jsou tedy nastavena kritéria, která jsou nějak převoditelná do bodového hodnocení, aniž by podle některých vědců extra vnímala, řekněme rozdílnosti či specifika jednotlivých oborů. Tak měl by ten systém fungovat jinak nebo to prostě takto stačí?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
V žádném případě. Já bych řekla, že tohle je ovšem problém celosvětový. Já jsem nedávno četla dva články od nositelů Nobelových cen ze Švýcarska a z Anglie, kteří také zpochybňovali tuhle tu scientometrii takzvanou, to znamená H indexy, impakt faktory časopisu a tak dále. To je na jiný rozhovor, ale takže všeobecně se na scientometrie a převádění těch výsledků do peněz považuje za velmi diskutabilní, ale my jsme vždycky nebo občas papežštější papeže, takže u nás jako bych řekla asi jako první na světě se natvrdo řeklo, bod bude tolik a tolik peněz a podle získaných bodů se tohle dá tomu ústavu. To je absolutně, absolutně mimo realitu. Protože bohužel nemůžu než konstatovat, že se domnívám že v radě vlády nemohou sedět lidé, kteří nemají titul. Já nejsem, neříkám že lidé kteří nemají titul nejsou vzdělaní, ale chápejte, že někdo kdo rozhoduje o penězích pro vědu, musí být člověk který tu vědu dělal, ví co to znamená a ví jak to evaluovat. Ale pokud jsou tam pracovníci úplně bez titulu, to znamená dokonce někdo říká, že snad i někdo bez maturit, ale to snad tedy ne, tak nemůže rozhodovat o tom, kam to půjde. A to jak je to dneska nastaveno, je to skutečně ten kafemlejnek je špatně. Ten za knihu, na které necháte rok života nebo i dva, dostanete menší počet bodů než za patent, kdy patentovat v České republice není samozřejmě úplně jednoduché, ale není zase tak strašně složité. Takže ta vzájemná vyváženost prakticky neexistuje, tam skutečně jsou obrovské rozpory.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vidíte paní profesorko nějaký, řekněme, nějaké signály toho, že se blíží nějaká změna? Že by mohl celý ten systém hodnocení být předělán?

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Pokud já jsem informována, tak paní ministryně Kopicová mluvila o tom, že se během dvou let toto skutečně změní, že se na to najdou způsoby jak to udělat mnohem zodpovědnějc a pokud vím, tak se také, je tu návrh na změnu obsazení rady vlády. Já jsme přesvědčena, že prostě k chybě může dojít nebo že to co se udělalo, skutečně dobré není, dokonce bych řekla, je to velmi nedobré, ale že je vůle tady to změnit. A hlavně aby do té doby se neudělalo víc škod na některých restrikcích, protože škodu škrtem pera zlikvidujete cokoliv, ale pak vám bude trvat 10 let, než to znova vybudujete.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd, imunoložka Blanka Říhová byla jejich hostem. Paní profesorko, díky za váš čas a za vaše komentáře, na shledanou.

Blanka ŘÍHOVÁ, zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR:
Já děkuju za pozvání, děkuju pěkně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.