Jan Pretel, klimatolog

A je to zase tady. Povodně zasáhly o víkendu sever Čech. Na Liberecku se škody odhadují na 4 miliardy korun. Kvůli povodním mimořádně zasedala vláda a na povodně uvolnila 40 milionů korun. V Libereckém kraji jsou potvrzeni tři mrtví a tři nezvěstní lidé. Na mnoha místech stále nejde elektřina, lidé jsou bez plynu a komplikovaná je také doprava. Jak často budeme svědky takových povodní? Čím jsou způsobeny? I na to se budeme ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je klimatolog Jan Pretel, dobrý den, vítejte u nás.

Jan PRETEL, klimatolog:
Hezký podvečer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane Pretele, dá se úplně jednoduše říct, že ty povodně tento víkend způsobil zkrátka silný déšť?

Jan PRETEL, klimatolog:
Já si myslím, že, nechtěl bych to bagatelizovat, ale samozřejmě, bez deště povodeň není.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak moc pršelo vlastně v těch postižených oblastech?

Jan PRETEL, klimatolog:
Tak, ono problém bylo, že pršelo teda jaksi hodně a poměrně krátkou dobu. Podívejme se třeba na ty Jizerské hory, které jsou takovým, řekněme, deštníkem Čech svým způsobem, to znamená srážkové úhrny jsou tam poměrně vysoké, ale nicméně ten takový průměrný roční úhrn je někde kolem těch 800 milimetrů srážek. A tady nám vlastně během 24 hodin spadla jedna čtvrtina toho množství, 200 milimetrů teda na řadě míst. A je to něco, jako když vylejete na jeden čtvereční metr dvouhektolitrový sud, no, a to už je skutečně hodně vody.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Co to je vůbec za oblasti, tam, kde teď jsou ty povodně? Jsou to třeba náchylné na povodně místa?

Jan PRETEL, klimatolog:
Tak, já se domnívám, že svým způsobem ano, jo, protože uvědomme si, jak vypadá prostě ta struktura té oblasti Jizerských hor, těch spádových malých povodí je tam poměrně velice málo, to znamená, to ohromné množství vždycky do těch koryt řek Smědá, Nisa a ty další prostě menší povodí, prostě vždycky steče. A jestliže skutečně vypadna za jeden den těch 200 milimetrů srážek, tak vlastně ono ani nic jiného se očekávat nedá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dá se srovnat ty povodně, které byly teď o víkendu nebo možná ještě jsou, možná je dobré mluvit v přítomném čase, a ty povodně, které byly třeba, kdy to bylo, v květnu tohoto roku na Moravě?

Jan PRETEL, klimatolog:
Tak, srovnat se to svým způsobem dá, jo, ta meteorologická situace, a ta je vždycky příčinou těch extrémních srážek, ta byla do značné míry, do značné míry podobná, tenkrát to povodí, které bylo zasaženo, nejsem tedy hydrolog, že jo, ale to povodí,které tenkrát bylo zasaženo, bylo jaksi rozsáhlejší, tady v případě Jizerských hor to povodí je tedy menší, a proto takové to velké množství vody se dostalo prostě do těch jednotlivých malých, malých toků a přineslo to to, co to přineslo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já když se podívám aktuálně do agentur nebo na zpravodajské servery, tak podrobně informují o tom, že ve čtvrtek a v pátek má přijít další vydatný déšť, to znamená, že povodně v Česku ještě nemusejí končit?

Jan PRETEL, klimatolog:
Já nechci rozhodně říkat, poněvadž nejsem prognózní meteorolog, nechci říkat, že budou. Samozřejmě to riziko tady vždycky je, osobně si myslím, že k velkým povodním, vysokému stavu vody asi dojde, ale k velkým povodním já to neočekávám, ale prosím pěkně, nerad bych, aby to posluchači brali jako nějakou, nějakou předpověď.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Aby vám to potom někdo neomlátil o hlavu.

Jan PRETEL, klimatolog:
Aby mně to někdo potom neomlátil samozřejmě o hlavu. Jsou různé úvahy, já to číslo teďka neznám, kolikaletá povodeň, kolikaleté povodně teďka v povodí na severu Čech byly, uvádí se více než 100 let, samozřejmě slyšel jsem i úvahy o tom, že to byla tisíciletá voda. Víte, on je problém v tom, že lidi, nechť je to stoletá voda, je to teďka v tomto okamžiku jedno, lidi si představují a bohužel si to zatím nijak nenechají vyvrátit, že když se řekne stoletá voda, tak, a já jí absolvoval, tak že tu příští bude absolvovat generace mých dětí nebo vnuků, že se do 100 let, do období 100 let taková voda se nedostane. Není to tak, skutečně stoletá voda, uvádím to jako příklad, může klidně přijít příští týden, příští měsíc, jo, není to, je to prostě čistě statistická záležitost a lidi by si neměli prostě spoléhat na to, když jsem letos absolvoval stoletou, pětisetletou vodu, tak že se s ní za mého života už nikdy nemohu setkat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nebo možná naopak, spíš teď se asi budou ty povodně docela opakovat. Když si vezmeme, že jsme měli nedávno, jak už jsem to zmiňovala, v květnu, teď máme srpen, máme další povodně, takže asi si na to musíme zvyknout.

Jan PRETEL, klimatolog:
Asi si na to musíme zvyknout, poněvadž třeba v případě ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Což je strašné konstatování, tedy musím říct.

Jan PRETEL, klimatolog:
Je to strašné konstatování, samozřejmě. Třeba v případě Hřenska ta květnová povodeň, pokaď si pamatuji, tak přišla od Labe, že jo, teďka přišla od Kamenice, ono vlastně těm občanům v Hřensku je to úplně jedno, odkaď ta povodeň přijde, ale prostě jaksi přišla. A takové prostě ty úvahy dneska, někdy třeba i moderní úvahy o globálním oteplování, o klimatických, změnách klimatického systému, ať už je to jakkoliv, rozhodně si nemyslím, že za to mohou jaksi velkou měrou koncentrace, anebo emise oxidu uhličitého. Ale prostě ten klimatický systém se skutečně mění, mění se rychleji, a to, co nás musí skutečně nějakým způsobem vzrušovat, je to, že stoupe, vzrůstá extremalita povětrnostních, mimořádných povětrnostních jevů. Extremalita třeba vysokých teplot, ona narůstá, v souvislosti s povodní skutečně narůstá extremalita srážek, no, a samozřejmě ta s sebou přináší povodňové stavy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jakým způsobem se vůbec dá předpovědět, že přijde povodeň? Dá se, protože velmi často při těch povodních si lidé stěžují, že nebyli dopředu informováni, dá se vůbec na základě nějakých přístrojů odhadnout, že tam a tam bude velká voda? A teď je jedno, jestli desetiletá, stoletá.

Jan PRETEL, klimatolog:
Ano, já si myslím, že se to dá skutečně jaksi odhadnout, poněvadž podívejme se třeba na tuto situaci, která nastala v závěru minulýho týdne, že jo. Český hydrometeorologický ústav pomocí modelů, konkrétně modelu Aladin, skutečně už v polovině týdne předpokládal a dával to na to i výstrahy, extrémní srážky. Postupně vlastně průběžně byly ty informace upřesňovány a skutečně ty předpovědi vyústily ve varování, že může prostě v jistých oblastech spadnout až 100 nebo i více milimetrů srážek během soboty, pátku, soboty a tak. Ta původní představa tenkrát jaksi byla z těch modelů, že to maximum bude pravděpodobně v jižních, jihozápadních Čechách a na Vysočině. A na ty byla dávána výstraha, mám pocit, už v úterý, ve středu, že jo. Potom teda ta předpověď je samozřejmě upřesňována, ta brázda nízkého tlaku a s ní spojena okluzní fronta a s ní spojený velice rozsáhlý srážkový systém, se začaly trošičku měnit, nicméně to riziko tady přetrvávalo, v tom ten hydrometeorologický ústav ta upřesnění prováděl a ukázalo, že takovou nejrizikovější oblastí budou právě severní, severní Čechy včetně tý Vysočiny. A tato, toto varování přišlo už ze čtvrtka na pátek, v podstatě pátek v poledne někdy, to znamená, integrovaný záchranný systém a jeho prostřednictvím i veřejnost ta varování dostávaly. Samozřejmě, říct přesně, v které oblasti my ty srážky, v jakém množství prostě vypadnou, to je zatíženo pořád ještě značnými nejistotami. Ale to, že ty srážky budou vypadávat v Krkonoších, v Jizerských, Lužických horách, to prostě meteorologická služba předpovídala naprosto korektně a včas.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme se podívat na náš mail dvacetminut@rozhlas.cz, i dnes tam posílají posluchači Radiožurnálu své otázky, jinak připomínám, že jsme taky na Facebooku, kde si nás můžete najít a ptát se také. Kamila se ptá: "Zajímalo by mě, co si pan Pretel myslí o názoru, který opakovaně vyslovil pan prezident, tedy že se domy stále opravují v povodňové oblasti. Nemá pan prezident pravdu? Nemělo by se lidem říct, že je to vyhazování peněz, ať jdou bydlet na bezpečnější místo? Co si o tom jako člověk, který je odborník na změny klimatu, myslíte?"

Jan PRETEL, klimatolog:
Já s tímhle tím názorem naprosto souhlasím. Já se jako opravdu často divím, že lidé, kteří přijdou o majetek, si postaví ten dům ve stejném místě. Dokážu se trošičku vžít i do toho, že nakonec v tom domě bydleli, bydlela ta rodina celé generace a je asi velice obtížné se teď najednou nějakým způsobem přesunout.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, čili k tomu má vztah, to určitě.

Jan PRETEL, klimatolog:
Má k tomu člověk prostě vztah, samozřejmě, ale hovořil jsem třeba s architekty, kteří prostě říkají, že oni se z toho pohledu stavařského diví, že lidé k výstavbě těch nových domů používají v podstatě těch starých technologií, zatímco dneska jsou k dispozici moderní, ano, trošičku dražší technologie, které ovšem vydrží.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká klimatolog Jan Pretel ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Může se i z nenápadného potůčku za vaším domem stát nebezpečný živel? Budeme se ptát. Ještě jednou připomínám naší mailovou adresu dvacetminut@rozhlas.cz. Jedna otázka od Pavla Krátkého. "Letos bylo velké horko v červnu a červenci," píše, "mohou s tím souviset ty povodně?"

Jan PRETEL, klimatolog:
Tak, já přímou souvislosti mezi těmi extrémními červencovými teplotami a těmito povodněmi nevidím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Mluvíme stále o bleskových povodních? Tento termín se zavedl, tuším, v tom květnu, když přišly ty povodně.

Jan PRETEL, klimatolog:
Ano, on se zavedl a myslím si, že v tomto případě byl trošičku zneužit, poněvadž v takové té naší meteorologickohydrologické terminologii pod pojmem blesková povodeň rozumíme povodeň, kdy přijde bouřka, velice silná bouřka doprovázená velice silným lokálním lijákem, kdy spadne skutečně třeba během hodiny 40, 60 milimetrů teda srážek a spadne to pouze velmi lokálně, na velmi lokálně malém vymezeném území. Tento případ, kdy vlastně ty povodně byly spojeny s frontální oblačností a s frontální srážkovou činností, já bych rozhodně bleskovými povodněmi nenazýval.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dá se k tomu vymyslet nějaký jiný přívlastek?

Jan PRETEL, klimatolog:
Tak v tuto chvíli, v tuto chvíli mě opravdu nic jaksi nenapadá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže je to klasická povodeň?

Jan PRETEL, klimatolog:
Je to klasická prostě jaksi silná rychlá povodeň. Třeba termín rychlá povodeň, poněvadž skutečně ta voda stoupala v té řece Smědé, že jo, poněvadž tam, měl jsem kamaráda, který tam má prostě chatu a byl jsem s ním, nebo chalupu, byl jsem s ním v téměř hodinových kontaktech a sledoval jsem mu tedy, jakým způsobem ta předpověď se vyvíjí, tak skutečně ten nárůst hladin vody ve Smědé konkrétně byl velice rychlý a proto já bych tady použil termínu rychlá povodeň.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A říkal jste kamarádovi, ať rychle opustí chalupu?

Jan PRETEL, klimatolog:
Říkal jsem mu, ať prostě zabezpečí ten majetek, ať rychle opustí chalupu, jenomže on než se rozhodl, tak už potom nebylo v podstatě kudy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale dopadl dobře docela.

Jan PRETEL, klimatolog:
Ale dopadl dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A kde skončil, na stromě?

Jan PRETEL, klimatolog:
No, skončil tak, že si ten majetek jaksi, poněvadž zjistil, že to je poměrně velmi inteligentní hoch, tak si zajistil auto, aby prostě nedopadl tak, jak některá auta, která jsem viděl třeba v těch televizních reportážích, zajistil si auto, zajistil maximum majetku a v podstatě samozřejmě čeká ho úklid, ale nějaké tedy velké drastické škody, si myslím, aspoň mně neříkal o nich.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A do budoucna si spíš myslíte, že budeme zvyklí na takové ty rychlé lokální povodně, anebo na takové ty povodně, které tady byly třeba v roce 97, anebo v Praze nebo obecně v Čechách v roce 2002?

Jan PRETEL, klimatolog:
Já si myslím, že asi těžko rozlišovat. Rozhodně ta četnost těch bleskových povodní, jak jsme o tom mluvili před chvilkou, ta je teda, má ten stoupající trend, ale bohužel i tyto povodně typu třeba Liberecko před třemi dny, tak jejich četnost určitě bude stoupat prostě také.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jedna otázka od Mirka z mailu dvacetminut@rozhlas.cz. "Jak je možné, že se s dvoucentimetrového potůčku, o které většina lidí na vesnici ani neví, že tam je, stane ohromná řeka, která ničí domy a ohrožuje životy?"

Jan PRETEL, klimatolog:
V podstatě na tuhle otázku už jsme odpověděli. Tím, že na relativně malém území vypadne na každý čtvereční metr, konkrétně v tomhle případě těch 200 litrů vody, takže potom skutečně ta hladina vystoupe, a lidi to často ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Půda to nevsákne.

Jan PRETEL, klimatolog:
Půda to prostě jaksi nevsákne, poněvadž uvědomme si, že červenec srážkově obecně byl mírně, velmi mírně nadnormální, ale rozhodně ta půda jaksi tu vodu nepotřebovala, říkám to v uvozovkách, to znamená ta voda se jednoduše splavila do údolí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane Pretele, je to jenom takové zdání, že v minulém století, kromě tedy toho roku 97, nebyly skoro žádné povodně?

Jan PRETEL, klimatolog:
No, tak takhle se to prostě jaksi říct nedá, já když jsem hovořil s našimi hydrology a oni dělali takovou nějakou statistiku těch minulých dlouhodobých povodní, tak v zásadě žádný trend oni prostě jaksi nezjistili, že jo. Je pravdou, aspoň mně se to z toho pohledu už tedy staršího člověka zdá, že těch povodní skutečně v minulosti bylo, bylo méně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A vysvětlení?

Jan PRETEL, klimatolog:
Vysvětlení, já teda jako samozřejmě, vysvětlení se hledá velice složitě, ale já teda osobně tomu, poněvadž se zabývám těmi otázkami dlouhodobých změn klimatu dosti podrobně, tak já to přikládám skutečně změnám toho celého klimatického systému a znovu na tomto místě, posluchači, zdůrazňuju, že si nemyslím, že to je zaviněno primárním způsobem nárůstem emisí skleníkových plynů, poněvadž i tyto kdyby se tedy snížily, tak já se nedomnívám, že to riziko se výrazným způsobem sníží. Spíš jde o to prostě vědět, že tato rizika tady jsou, připravovat se na ně a myslím si, že existuje celá řada, už při dobrém zamyšlení, celá řada způsobů, jak si občané mohou svůj majetek nějakým způsobem dopředu zabezpečit, a to jsou v podstatě taková ta nejtriviálnější adaptační opatření, o kterých se dneska, doufám, bude více hovořit. Myslím dneska v tom politickém smyslu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme na další otázku od posluchačky Ivety. "Jak pomáhají při povodních přehrady? Když bydlím kousek od přehrady, mohu být v klidu, že všechnu vodu zadrží?"

Jan PRETEL, klimatolog:
No, tak to záleží na tom, jak ten, to je spíš vodohospodářská otázka, záleží na tom, jak ten vodohospodář s tou vodou pracuje. Samozřejmě dneska už ty informace o tom, že riziko velkých, vysokých srážek tady je, ty vodohospodáři dostávají, a to, co mám pocit, že nebylo uděláno v tom roce 1997 úplně dobře, tak mám dneska pocit, že vodohospodáři už skutečně přehrady upouštějí, to znamená vytváří retenční kapacity pro tu vodu, která velmi pravděpodobně, velmi pravděpodobně přijde. Já si myslím, samozřejmě jestli mohu být tedy v klidu, záleží na tom, v jakém technickém stavu ta přehrada je, předpokládám, že tedy ta přehrada je v dobrém stavu. Já si osobně skutečně myslím, že taková ta koncepce, takový ten záměr třeba ministerstva zemědělství na vytvoření, tuším, 200 nebo 250 takových územních rezerv pro vybudování vodních nádrží, projekt, záměr, který je velice silně, co já vím, kritizován ekologickými iniciativami, že to zkazí přírodu, takže si myslím, že tenhle ten projekt něco do sebe má. Teď jsem se skutečně po těchto povodních nad tím zamýšlel, poněvadž podívejte se, vy jste v úvodu týhle tý relace říkala, jenom na Liberecku škody 4 miliardy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, odhadované, ano.

Jan PRETEL, klimatolog:
Odhadované. To je podle mého názoru částka, kterou si ani nedokážu představit. Nevím vůbec, kolik by vybudování nějaké drobné přehrady na těch tocích, které tedy teďka byly postižený, kolik by to stálo, nejsem ekonom, myslím si, že by to nemuselo stát zase až tolik, že jo, a skutečně by tato, ta území to ochránilo. Myslím si, že tohle by si ekologové měli uvědomit a možná, že by si to měli uvědomit i lidé, kteří v té oblasti žijí, poněvadž i odtud se, Nové Heřmínovy teďka, že jo, i lidé protestují, co já vím, proti tomu, aby tyto přehrady byly budovány. A ono teda otázka je, jestli by si neměli tohle to protestování přehodnotit, jestli by nebylo lepší jaksi věnovat v uvozovkách kousek krajiny za humny, že jo, a mít klid, že když přijdou takovéto přívalové deště, že je přečkají tedy přinejmenším ve zdraví a s minimálními ztrátami majetku. Je to k úvaze.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká klimatolog Jan Pretel ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Povodně nejsou jenom tady u nás v České republice, ale taky v sousedních zemích, v Německu, také v Polsku, ta příčina tam bude zřejmě stejná, ale povodně byly v minulých dnech také třeba v Pákistánu, v Číně, je to sezónní nebo globální problém?

Jan PRETEL, klimatolog:
Tak, já bych řekl, že to je sezónní problém spíš teda, že jo, poněvadž ty povodně v Pákistánu, pokaď jsem to takhle jaksi zpovzdálí sledoval, tak jsou spíš dány teda jaksi monzunovým charakterem počasí, poněvadž jsou tam období, kdy jaksi velmi silně prší a ta jsou vystřídána zase sezónou, kdy prostě srážky nespadnou. Samozřejmě ty povodně tam mohou být velmi silné, což se asi stalo prostě, teďka ovšem ta situace s povodněma třeba v Pákistánu, Bangladéši, v Indii, to je v podstatě záležitost, záležitost každoroční. Někdy těch srážek tam v tom monzunu vypadne víc, někdy jich vypadne míň. Samozřejmě dává se to taky do souvislosti s těmi globálními změnami klimatu, ale na tuhle otázku se nepovažuju býti zcela expertem, pokud jde o ten Pákistán.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Třeba možná na otázku od Davida Přibyla, která nám teď přibyla u nás na dvacetminut@rozhlas.cz, píše: "Zazněla krásná fráze, že s povodněmi se budeme muset sžít. Nestálo by spíš za to zamyslet se nad příčinou těchto stále se stupňujících a více patrných klimatických změn po celém světě a radikálně změnit postoj člověka k přírodě? To jest vydobyj, co můžeš?"

Jan PRETEL, klimatolog:
No, tak samozřejmě posluchač má pravdu, že já už jsem v tomhle tom rozhovoru dvakrát prostě hovořil o emisích skleníkových plynů a nechci to opakovat potřetí. Samozřejmě člověk se k té přírodě macešsky chová. Já třebas v jednom televizním záběru, který jsem teďka jako sledoval z povodní prostě z Liberecka, jsem viděl, jak lidé to bahno, které mají na svém pozemku, odhazují zpátky do řeky, jo. Já osobně jsem dost kvitoval, že po těch povodních v roce 97, 2002 a po těch dalších skutečně vodohospodáři čistili koryta řek. A ten člověk by si měl, když tam vrací to bahno zpátky do tý řeky, uvědomit, že on vlastně tu řeku zase snižuje její průtok. To znamená, on si vlastně zadělává v uvozovkách na další potenciální problém, který může přijít a jeho se dotknout v případě další velké vody, doufejme, že to nebude v závěru tohoto týdne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Klimatolog Jan Pretel byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji za návštěvu tady u nás, na shledanou.

Jan PRETEL, klimatolog:
Děkuji za pozvání a na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku tady u nás na Radiožurnálu další zprávy, Helena Šulcová vám přeje klidný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí NEWTON Media, s.r.o. a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání. 

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.