Roman Joch, ředitel Občanského institutu

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Hezké odpoledne přeji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Jochu, vy budete v týmu poradců předsedy vlády Antikocábem?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
No, jestli budu Antikocábem, to asi takhle nemůžeme říct, to je mediální nálepka. Pan Kocáb byl velice vlivný člověk, byl to ministr pro lidský práva, byl nebo stále je zmocněnec pro lidský práva. To znamená, má exekutivní funkce,ale já budu v poradním sboru, to znamená, já budu mít jenom poradní hlas a budu radit panu premiérovi v tom, co pan premiér uzná za vhodné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinak musím říct, že to není mediální nálepka, tato mediální nálepka, jak vy říkáte, se objevila na transparentu několika lidí, kteří demonstrovali ve váš prospěch, pane řediteli.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Já bych jí přijal, já bych jí přijal, protože můj názor na lidská práva je v mnoha věcech odlišný, až přímo opačný, než jaký zastává pan Michael Kocáb. To znamená, já se jí nebráním.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen ještě pro pořádek, své dotazy na pana Romana Jocha, prosím, piště na mailovou adresu dvacetminut@rozhlas.cz nebo na profil pořadu na Facebooku. Vás, pane Jochu, oslovil podle vašich dřívějších slov šéf premiérových poradců, Martin Říman. Řekněte mi, co minimálně názorově nebo myšlenkově, spojuje Petra Nečase, Martina Římana a Romana Jocha?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Podle mého názoru liberálně konzervativní pohled na věc, to znamená, že podle nás by role státu v životě občanů byla být minimální, stát má chránit lidská práva, vynucovat právo a pořádek, ale nemá lidem říkat, co mají dělat ve svých rodinách, co mají dělat v svém soukromí. Má jim umožnit největší svobodu kompatibilní s obecným dobrem a pořádkem na ulicích.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak s tím jde dohromady, řekněme, několikrát proklamovaný názor, že není možné mít antidiskriminační zákon, protože ten samotný už potom bude diskriminací, že není možné mít registrované partnerství, protože jde o de facto deviaci, jak vy jste psal, ne nijak hanlivě řečeno.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Antidiskriminační zákon podle mého názoru nebyl nezbytný. Respektive ten princip nebyl dobrý, ale byl nezbytný proto, že jsme se zavázali při vstupu do Evropské unie, že antidiskriminační legislativu přijmeme. A ten zákon, který byl přijat, podle mého názoru, byl nejméně špatný ze všech možností. Ale podívejme se reálně, co nám přinesl. Do jeho přijetí paní majitelka domu nebo bytu se mohla rozhodnout, že pronajme jeden pokoj, například dívce studentce. A dá si omezení, že to bude dívka, protože ta paní bytná si myslí, že holky obecně jsou méně hlučné než jsou kluci, a taky chce mít po nocích klid, tak řekne, že ta dívka by neměla mít dítě. To znamená, vybere si osobu ženského pohlaví bezdětnou. Po přijetí antidiskriminačního zákona to nemůže udělat. Musí, pokud chce to bydlení někomu pronajmout, musí ho pronajmou buď jakémukoliv zájemci anebo žádnému. Jinými slovy její svoboda volby rozhodnout se ve svém vlastním bytě nebo ve svém vlastním domě, komu, jakému člověku ten pokoj pronajmout je nyní odstraněná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, pane řediteli Jochu, vy víte o jednom jediném případu, kdy soud České republiky odsoudil nějakého majitele za to, že pronajal, řekněme cíleně, jen ženě nebo muži pokoj?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Zatím takový případ v České republice nenastal, nastal v jiných západních zemích, které mají zkušenosti delší dobu s antidiskriminačním zákonem. A ten problém navíc v něm obsaženej je v tom, že ono důkazné břemeno je častokrát na majitele obžalované, na straně té majitelky nebo obžalované, to znamená, člověk má dokazovat svoji nevinu. A teď si představte, že si dáte inzerát, že chcete pronajmout pokoj ve svém vlastním domě a dostanete odpovědi od svobodné matky nebo matky s dítětem, od muže tmavší barvy pleti nebo od příslušníka jakékoliv jiné menšiny. A když si vyberete kohokoliv jednoho, tak ti ostatní vás z principu mohou zažalovat a říci, že je diskriminujete právě kvůli té jejich charakteristice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Asi se shodneme, že minimálně to, o čem teď tady mluvíme, může spadat pod téma lidských práv v České republice.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Určitě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Budete radit premiéru Petru Nečasovi, aby bylo s antidiskriminačním zákonem cosi učiněno, aby byl novelizován, aby z něj něco bylo vypuštěno?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ne. můj názor je, že tento zákon jsme přijali, měli bychom to respektovat, ale rozhodně bychom měli odmítat jakékoliv další zákony, které by nám říkali, co máme dělat ve svém soukromí. Podle mého názoru

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jako třeba?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Bývalý eurokomisař Vladimír Špidla, shodou okolností z České republiky, vypracoval velice drastickou drakonicou antidiskriminační směrnici, která jde vyloženě nad rámec toho antidiskriminačního zákona, který jsme přijali a mnohé země Evropské unie mají nejenom pochybnosti, ale i odpor. Konkrétně vláda Angely Merkelové nechce tu směrnici přijmout z důvodu, že by to komplikovalo život německému hospodářství. A můj názor bude ten, respektujme ty zákony, které máme, ale nepřijímejme další. Hlavně ty drastické drakonické, které omezují naše svobody a můj názor obecně je ten, že v této zemi máme dva vynikající zákony,které chrání naše lidská práva a ty zákony se jmenují Ústava České republiky a Listina práv a svobod. Takže podle mého názoru jde o to, jak se občané mohou lépe a efektivněji a rychleji domoci těch práv, které jsou již nyní obsaženy v Listině a v Ústavě a ne vymýšlet další a další a nové zákony, které nám budou regulovat životy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ředitel Občanského institutu a také poradce předsedy vlády pro lidská práva a mezinárodní otázky, Roman Joch. Pane řediteli, co budete konkrétně pro Petra Nečase dělat?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Co on bude chtít. S panem premiérem jsme zatím nemluvili

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Až tahkle?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ale pan šéf poradců, Martin Říman mi říkal, že to gro práce bude připravovat hodnocení analýzy k jednotlivým návrhům zákonů, jak vyjdou z jednotlivých ministerstev, jakési rady panu premiérovi a pan premiér se pak rozhodne, zda ty návrhy zákonů on osobně bude podporovat nebo ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdyby jste měl, pane řediteli Jochu, předsedovi vlády radit v oblasti lidských práv. Vy jste 1.6.roku 98 v Lidových novinách uveřejnil reakci na pouliční nepokoje spojené tehdy s ničením výloh ve Vodičkově ulici v Praze. Bylo to po zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tam jste napsal mimo jiné tyto věty, cituji: " Ekologicky uvědomělá a anarchistická mládež, jež řádila a rabovala, má plná ústa tolerance a svobody. Ve skutečnosti je však velice netolerantní a nerespektuje svobodu ostatních. Místo výzev k rozchodu měla ona pošahaná mládež uslyšet jiný zvuk. Zvuk nabíjení policejních pušek".

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ptám se tedy, s názorem, že by se mělo, byť, jak jste tehdy psal, gumovými projektily střílet do demonstrantů, kteří prohodili dlažební kostku výlohou McDonalda ve Vodičkově ulici, budete radit v oblasti lidských práv?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
V této zemi a v každé svobodné zemi lidé mohou demonstrovat své názory, ale nesmí demonstrovat násilně. Nesmí demonstrovat tak, že vezmou dlažební kostky a jimi zničí výlohy, za kterými mohou být lidé a vůbec nemají těmi dlažebními kostkami právo ohrozit jiného člověka na životě nebo na zdraví. Právě ochrana lidských práv a toho nejzákladnějšího lidského práva, to znamená práva na život nevinných občanů a na jejich fyzickou integritu, na jejich zdraví, na jejich přežití, si vyžaduje, aby za krizových situací, pokud policie není schopná dav, který má násilné tendence, rozpustit výzvami nebo jinými mírnějšími prostředkami a hrozilo by, že v případě hození dlažebních kostek nebo zápalných lahví. Jako teď jsme měli jinou událost, velice dramatickou, ve Vítkově, onen žhářský útok. Představte si, že tam bylo ono lynčovací komando, které by se nechtělo rozpustit, začalo by zapalovat ty lahve a chystalo by se je hodit do lidského obydlí. Neměla by policie právo chránit nevinné?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, jenom abychom si to,pane řediteli, ujasnili. Vy teď dáváte na roveň ty čtyři nebo kolik bylo těch extremistů, kteří hodili zápalnou láhev do domu ve Vítkově a dáváte to na roveň s tím davem demonstrantů před dvanácti lety, kteří vytloukali výlohy McDonaldu ve Vodičkově ulici?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ano. Házeli přes skla, přes velké skleněné tabule házeli dlažební kostky bez ohledu na to, že to byl úplně majetek cizích lidí, ale navíc tady mnohem závažnější je ohrožení zdraví nebo životů těch lidí, kteří byli uprostřed toho McDonaldu. Jak mi víme, McDonald není zavřen v šest hodin odpoledne. On je zavřen do půlnoci, možná i déle. To znamená, evidentně v té restauraci byli lidé, minimálně obsluha, mnozí hosté, možná děti a není prostě fér se domnívat, že máme idealistické cíle ekologické, které já nezpochybňuji, a že za účelem dosažení těchto cílů smím nenávidět například McDonalda tak, že dlažebními kostkami sklo a rozmlátím co je uvnitř, ať jsou to hlavy lidí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
O tom přeci není pochybnost. Teď se tady bavíme o tom nástroji, jakým, řekněme to, že se někdo hrne s dlažební kostkou rozbít nějakou výlohu, jakým nástrojem to ukončit. Protože, řekněme těžká obrněná technika a těžkooděnci v ulicích, jsou řekněme standardní součástí potlačování demonstrací v České republice, pokud je potřeba potlačovat tyto demonstrace.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale vy jste mluvil o střelbě do toho, řekněme demonstrujícího davu. Psal jste gumové projektily. Na druhou stranu vy sám dobře víte, že gumový projektil, který někoho trefí do hlavy může nadělat podobnou paseku jako ostrý náboj.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Přesně, ale principem gumového projektilu je nezabíjet. Ale všimněte si.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď se tady, pane řediteli, bavíme o tom, abyste mi na to kývl. Gumový projektil střelený do hlavy či do obličeje umí nadělat podobnou paseku jako ostrý náboj. Vy jste na to kývl.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ne ne. Nešťastnou náhodou, to může i elektrický taser, který je používán na letištích, například v Kanadě a také došlo k mnoha smrtelným nehodám na kanadských letištích. Ale ten hlavní princip je ten, že policie

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že někde jinde, když se tyto neadekvátní prostředky používají, tak je v pořádku je používat i v Česku?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Kanada je země, která používá neadekvátní prostředky? Policie v demokratických zemích používají jak elektrické tasery, tak gumové projektily, ve výjimečných situacích, kdy dav, který hodlá evidentně dělat něco, co může ohrozit zdraví, bezpečí, životy nevinných lidí, není možné rozpustit jiným způsobem, tak na ochranu nevinných v těchto krizových situacích, police běžných demokratických států používá v krajní situaci elektrický taser nebo gumové projektily. A abychom se vrátili k té Vodičkově ulici. Evidentně se policii nepovedlo přesvědčit výzvami k rozumu onen dav, aby se rozešel nebo minimálně, aby neměl lynčovací náladu. Jinými slovy ty dlažební kostky byly hozeny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane řediteli. Dav, který měl lynčovací náladu? Lynčovací nálada znamená, že chytnou prvního civilistu nebo kohokoliv jiného, kterého uvidí a zabijí ho na ulici, zlynčují ho, to je definice lynče. To je, že dav zabije někoho jaksi za něco bez přítomnosti práva a pořádku.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ano, vy sedíte v McDonaldu, večer, pojídáte hamburger, což je sice ošklivé jídlo, ale máte na to právo a teď přijde demonstrace s dlažebními kostkami a hodí přes sklo po vás tyto dlažební kostky. Není toto lynčovací zákrok demonstrantů, na které nemají právo? A není spíše správné tady trvat na tom, že policie má chránit právo na demonstraci nenásilnou, ale zároveň, že má povinnost chránit zdraví, bezpeční a život nevinných před těmi, kdo by jim chtěli dlažebními kostkami rozbít hlavy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď se přesuňme, protože, bavíme se o situaci, která byla před 12 lety při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Tak se přesuňme o 12 zpátky. Vy budete nebo již jste poradcem předsedy vlády Petra Nečase a případně, kdyby došlo na to mu poradit v situaci nějaké, že je podobná demonstrace v Praze, kde se dá předpokládat, vzhledem k tomu, že přijeli návštěvy ze zahraničí, řekněme profesionální demonstranti a tak dále a tak dále a že jsou k dispozici dlažební kostky. Bylo by na místě střílet do těchto demonstrantů gumovými náboji?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Kdyby ohrozili život a zdraví nevinných českých občanů a policie by je nemohla jinak zvládnout a nemohla by je zastavit v házení oněch dlažebních kostek, kterými by rozbíjeli hlavy českých občanů, tak se domnívám, že v první řadě policie musí ochránit nevinné české občany.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Ředitel Občanského institutu a také poradce předsedy vlády, Roman Joch je jejich hostem. Dnes proti vám a proti vaší nominaci, pane řediteli Jochu, na post poradce předsedy vlády demonstrovala asi stovka lidí. Na internetu je k dispozici petice proti této vaší nominaci. Zatím celým stojí už zmiňovaná Iniciativa pro kritiku reforem a na po podporu alternativ ProAlt. Jak si vysvětlujete takový odpor. Vy, jak jste sám říkal, vy nebudete členem exekutivy, vy jste, teď mi promiňte, v uvozovkách pouze poradce.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ano, máte naprostou pravdu. Ještě jím dokonce ani nejsem. Ještě jsem nestihl nic premiérovi ani poradit a už už vznikly protesty, což v demokratické svobodné společnosti je samozřejmě správné. Lidé mohou nesouhlasit s mnohými věcmi. Mohou požadovat mnohé věci. Ale to, co mě trošku překvapilo je, že ona iniciativa ProAlt nepřišla s nějakým konkrétním návrhem pro co je. O něčem, o čem bychom se mohli bavit, zda to lidská práva a občanské svobody rozšíří nebo naopak omezí. Ale vymezila se proti a opět, ani ne proti myšlence, ale velice výrazným způsobem útočila ad personam, ad hominem proti osobě, proti konkrétnímu člověku, čímž působí trošku zapškle a až hystericky. Když přátelé z ProAlt přijdou s konkrétním návrhem, jak lépe garantovat lidská práva v této zemi, já budu první, kdo

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon. Lépe garantovat než tím, že o nich budete radit vy?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Co udělat například pro práva rodičů nebo daňových poplatníků nebo dětí v této zemi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane řediteli, ale tak bavme se o faktech. Faktem je, že ti lidé demonstrovali proti vaší osobě.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Přesně tak, jejich argumenty byly ad personam, ad hominem proti mě. Šlo o pokus.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a co je na tom špatného?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
No v slušné společnosti se diskutuje o věcech, o principech. Pokud vyslovím názory, s kterými nebudou souhlasit, ať mě kritizují velice tvrdě. Ale ještě před tím, než cokoliv poradím premiérovi tady vyvíjejí kampaň, jejíž cílem je destrukce osobnosti, destrukce reputace. To je velice, řekl bych, nehezké jednak a jednak to diskredituje více je, působí velice hystericky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak oni možná četli mimo jiné ten článek v Lidových novinách a nelíbil se jim. Kromě mnoha jiných, které jste napsal, samozřejmě.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Jistě, to ve ... společnosti lze očekávat, že lidé nebudou mít úplně identické názory a společnost, ve které by všichni lidé měli ten stejnej názor by byla velice chudá a možná ani nehodná žití. Je správné, abychom měli různé názory, ale diskutujme o těch názorech a pokud, jak já věřím, upřímně jim leží na srdci otázka lidských práv a lidských svobod, tak se bavme o tom, co má být to správné pojetí lidských práv. Co má stát dělat s lidmi, jaká práva má garantovat a co stát nemá dělat. Má například předepisovat rodičům způsob výchovy jejích dětí, případně do jakých detailů. Toto je legitimní diskuze. Ale ne tady démonizovat nějakou konkrétní osobu, mě, která ještě navíc nestihla premiérovi nic konkrétního poradit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tady v té souvislosti vyberu dotaz z facebookového profilu pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Ondřej Adamec se ptá: " Dobrý den, jaký máte postoj k uznání Kosova ze strany České republiky?"

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Tak se již stalo. Česká republika uznala nezávislý Kosovský stát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ondřej Adamec se ptá na váš názor na tento fakt.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Můj názor byl ten, že časem to bylo nezbytné pro Českou republiku. Není to úplně věc, ze které bych byl nadšen, ale je to věc, která podle mého názoru přinese méně škody, než by byl opak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pan Málek se ptá, kolik nás, daňové poplatníky, pane řediteli Jochu, budou stát vaše vzácné rady?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Netuším. Ale můj obecní názor je ten, že tento stát je přebujelý a že úřady by se měly rušit. Můj názor, který budu radit panu premiérovi, nevím, jak se rozhodne, je, že cestou k lepší garanci lidských práv a lidských svobod, je udělat něco pro daňové poplatníky, to znamená zrušit státní úřady a ne je zavádět. A ty peníze raději dát na něco užitečnějšího, zdravotnictví, anebo je přímo vrátit lidem formou snížení daní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Které státní úřady by měly být zrušeny?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ten, který mě napadá v první řadě je úřad pana Michaela Kocába.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Celý?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ano, myslím si, že ano. Ten úřad, především, domnívám se, že skutečným zmocněncem pro naše lidská práva je Ústava a Listina a proto každý státní úředník, každý poslanec, každý soudce má být tím garantem lidských práv a občanských svobod, to za prvé. A za druhé, máme tady úřad ombudsmana a v této situaci mít ještě jakéhosi cara pro lidská práva, o kterém si myslíme, že on nám nějak lidská práva zajistí, to je myšlenka z feudalismu. Jedna osoba garantuje lidem dobro. Ne, princip svobodné společnosti a ústavní dělby moci je v tom, že vytvoříme mechanismus institucí, soudnictví, zákonodárství, exekutiva, kde všechny dohromady mají jako primární povinnost chránit lidské životy, lidský práva a lidské svobody.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že byste zrušil například i poradní orgány vlády, to znamená radu vlády pro menšiny či pro romské záležitosti?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ne, nikoliv. Protože tyto rady se věnují specifickým problémům, které ve společnosti existují a jako takové jsou legitimní. Stejně tak různé finanční rady, ekonomické rady, ty se týkají konkrétních problémů. Ale

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A Agentura pro sociální začleňování?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Opět. To je něco, co se týká reálného problému, sociálního vyloučení části občanů a jako taková je samozřejmě velice smysluplná. To, co není smysluplné, je s velkými fanfárami vytvořit nějaký úřad a pojmenovat ho megalomansky Tento úřad nám zajistí lidská práva, když to mají dělat všichni státní úředníci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď to je samozřejmě formou téměř dotazníku, ale přesto dotazů, zejména na adresu Dvacet minut Radiožurnálu chodí hodně. Od Jana Ferstra přišel dotaz na vás, pane řediteli, co si opravdu myslíte o homosexuálech a jejich právech?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Homosexuálové mají přesně ta samá práva jako heterosexuálové. Neexistují žádná homosexuální práva, podle mého názoru, ale ani žádná heterosexuální práva. Existují pouze lidská práva. Práva máme jako člověk, jako osoba. Ne kvůli mému pohlaví nebo barvě pleti nebo sexuální orientaci. A tato má práva a každého občana České republiky, jsou velice dobrým způsobem definována a zajištěna v Listině práv a svobod a v Ústavě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poslední otázka. Jako poradce předsedy vlády Petra Nečase, budete mu radit právě, aby úřad zmocněnce vlády pro lidská práva zrušil?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Ano. Pokud bude se mě tázat na můj názor, můj názor bude tento. Je to lepší to zrušit, ale samozřejmě premiér Nečas je velice uvážlivý a rozvážný člověk, velice klidný a rozhodně bude slyšet mnohé jiné rady a on sám se rozhodne. On je premiér, on je šéf.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, ředitel Občanského institutu a také poradce předsedy vlády pro lidská práva a mezinárodní otázky, Roman Joch, byl jejich hostem. Díky za váš čas a na shledanou.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu:
Děkuji za pozvání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí NEWTON Media, s.r.o. a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.