Jan Höck, ředitel hřebčína v Kladrubech

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Dobré odpoledne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já připomenu, že otázky nám můžete psát na email dvacetminut@rozhlas.cz a těch dvacet minut je psáno číslicí dvacet. Pane řediteli, jak je to s vámi, jste, jak se říká, koňák tělem i duší, anebo jste manažer se sympatií ke koní?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak dá se říct asi obojí, protože jedno bez druhého se tak trošičku vylučuje. Koně mám rád od malička, víceméně zajímám se, nebo dělám to i v privátní, by se dalo říct, sféře, protože já mám svůj vlastní chov koní, i když samozřejmě odlišné kladrubáky. Víc se nechovám teď jenom jako profesionál. Doma mám koně dostihové a koně na sport, především teda na military.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak vy byste sám popsal stav hřebčína? Já jsem se v úvodu dopustila takové velmi velké zkratky, ale pro ty, kteří to tam neznají a neumějí si tedy představit váš problém, jak to tam vypadá?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak, víte, já bych nerad tady plašil národ v tom, co už víceméně udělali někteří z vašich kolegů, že ten hřebčín, pakliže se do něj okamžitě nenalejí nějaké velké finanční prostředky, že do týdne, do měsíce, do roka, že spadne a bude po celé národní kulturní památce, to v žádném případě ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak stojí to od roku 1579, tak pravděpodobně to za 2 roky nespadne, ale...

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
To nějakou chvíli ještě vydrží. Nicméně pravda je to, že určité, by se dalo říct, a poměrně rozsáhlé a investičně náročné opravy ten hřebčín nutně potřebuje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Konkrétně v čem? Kde jsou ta místa nejbolavější?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak nejbolavější místo pro nás v současné je třeba de facto neexistující kanalizace, na což už se poukazovalo poměrně dost dlouho. Tím, že ten projekt evropských peněz se trošičku posouvá, protahuje se, tak jsme volili tu alternativu, že jsme požádali přímo ministerstvo zemědělství o vyčlenění speciálních investičních prostředků právě na řešení těchto havarijních situací a tyto prostředky jsme dostali.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže havárie je teď zažehnána. Ale vzhledem k tomu, že do Kladrub by bylo podle slov bývalého ministra Šebesty potřeba nalít zhruba miliardu nebo více než miliardu korun, tak na co by se ta miliarda použila?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak pan ministr to bral, jakoby se dalo říct úplně celkově, celý ten areál, který zahrnuje samozřejmě nejenom budovy, ale i rozsáhlé, by se dalo říct, rozsáhlé prostředí parků, lesů a toho okolí, které tvoří součást té celonárodní kulturní památky, v níž ty koně se pohybují, kde žijí. Na co by se to použilo? Ty peníze skutečně tak, jak už bylo i předesláno, je potřeba opravit stávající budovy, a to jak budovy hřebčína, tak i budovy k tomu navazující. To znamená, hřebčín má třeba ve svém vlastnictví nádherný, krásný kostel, který potřebuje opravit. Má tam hřbitov a hřbitovní kapli, která bohužel teda už na ní ten zub času zahlodal teda maximálně a ta potřebuje opravit velice nutně, protože tam skutečně teda ta, jakási ta demolice, by se dalo říct, už tomu hrozí je potřeba opravit i některé stáje, která tedy velmi trpí nebo ne některé, ale je potřeba, některé více, některé méně rychle opravit, ale opravit víceméně všechny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A pro milovníky koní tam je to asi jasné. Ovšem co ostatní, kteří se nezajímají o problematiku chovu koní, případně o problematiku stavu národního hřebčína. Jak byste jim vysvětlil důležitost národního hřebčína a chovu starokladrubských koní, proč se o ně zajímat?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak já myslím, že vy jste to zdůraznila už v tom úvodu. Uvědomme si, že ten hřebčín tady stojí od roku 1579, co všechno prožil. Je to nejstarší hřebčín na světě. Víceméně to máme takových priorit. Vemte si, že těchto našich koní je 1200 kusů plus minus samozřejmě na celém světě. To znamená, je to ukrutná rarita a úžasná rarita, se kterou se pyšníme, pyšní se s ní a s našimi produkty se pyšní švédský, dánský královský dvůr, jiní a jiní majitelé a takovouto kulturní památku nechat zanedbat, eventuálně nechat zlikvidovat, myslím, že to nikdo nepřipustí. Sama jste řekla, co všechno už ten hřebčín dokázal přežít. Já věřím, že přežije i to dnešní období, i když jsou někteří takoví skeptici, kteří říkají: Tak a tohleto je konec. Tam by se dalo říct, že hřebčínu zvoní hrana. Já tomu nevěřím.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mimochodem naši starokladrubští koně jsou jediná živoucí národní kulturní památka, co já vím, na světě?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
To je pravda a právě proto, říkám, je potřeba to připomínat neustále našim lidem, my se o to snažíme i tím, že se snažíme ty koně předvádět široké veřejnosti, ať už jsou to naše akce, kdy předvádíme té široké veřejnosti ty koně v různých, by se dalo říct, ať už jsou to soutěže, nebo i různá taková show. Účastníme se teďka v poslední době, velice úzce spolupracujeme třeba s Hradní stráží, kdy jsme předváděli a ukázali jsme ty koně s kočárem pana prezidenta Masaryka, teď na vystoupení takové připomenutí, že celý, je to již 70 let od doby, kdy teda koně opustili službu na Hradě, a tak jsme ukázali, jako to bylo tehdá a jaké je to teď, takže ty koně rádi představujeme lidem, aby si uvědomili, jaké bohatství tady máme.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak a teď si připomeňme, kde začala celá ta akce kvůli získání evropských peněz. Bylo to zhruba před 2 lety, kdy tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič na dostizích v Pardubicích prohlásil, že by bylo možné získat pro Kladruby dotaci 300 milionů z evropských fondů. Ale protože žádat o takové dotace nesmí státem vlastněná organizace, přišel i se změnou statusu hřebčína ze státního podniku na příspěvkovou organizaci. Jenomže ty peníze nejsou. Bývalé vedení ministerstva kultury navzdory slibům pro hřebčín v prvním kole vás z operačních programů evropských fondů vyřadilo. Proč se to stalo?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak v tom prvním kole hřebčín neuspěl z důvodu toho, že ta žádost, která byla připravovaná, dá se říct trochu narychlo, neodpovídala všem těm kritériím, a tudíž byla vyloučena, ale...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neodpovídala kritériím, znamená to, že to někdo pokazil odkud, z hřebčína?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak ti, kteří připravovali, ti, kteří tuto žádost připravovali, ať už z nedostatku času, nebo jiných důvodů, které nechci posuzovat, protože v té době jsem tam nebyl a neúčastnil se toho, ani jsem nebyl v té výběrové komisi, to znamená, nejsem oprávněn to nějakým způsobem hodnotit. Zkrátka, byla posouzena jako nevyhovující a tudíž vyřazena, ale...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A podávalo ji bývalé vedení vašeho předchůdce, Jaroslava Dražana?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Ano, ano. Ale jestli mohu, vy jste řekla, že to nesmí dostat organizace vlastněná státem, ale to není úplně přesně, protože samozřejmě státní příspěvková organizace je organizace, která je plně vlastněná státem a ba naopak ta státní kuratela je ještě přísnější. Tady jde o to, že když ministerstvo kultury připravovalo, by se dalo říct, podmínky pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů, tak si neuvědomilo, že na rozdíl od ostatních kulturních památek, které jsou spravovány státními příspěvkovými organizacemi, jedna jediná je spravovaná státním podnikem, a tudíž tam pro ten bruselský aparát připravilo podmínky, nebo do těch podmínek taxativně bylo vyjmenováno, že příjemcem může být pouze státní příspěvková organizace. Proto to byl jeden z důvodů, proč teda muselo dojít k této organizačně ekonomické změně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste řekl jeden z důvodů. Já jsem to vnímala prezentované jako hlavní důvod. Jaký byl tedy ten další?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
No, druhý důvod, a neméně důležitý, je pro nás možná v tom běžném životě ještě důležitější, je ten, že když Česká republika vstupovala do Evropské unie, tak v rámci přístupových dohod byly stanovené určité finanční limity, které může stát do svých státních podniků dávat. Je to víceméně z pochopitelných důvodů, protože většina státních podniků vytváří určité produkty, vytváří zisk a pohybuje se ať na tuzemském nebo zahraničních trzích a tudíž by byly zvýhodňovány. Řekněme si, naše nejdůležitější státní podniky, Budvar Budějovický, Lesy České republiky a podobně. Na rozdíl od nich hřebčín Kladruby se chová úplně, bohužel, jinak. Ten žádný zisk nevytváří, aby jestliže potřebujeme ke svému životu 100 % nějakých finančních prostředků, tak si dokážeme z vlastních zdrojů vygenerovat zhruba 10 %. To znamená, 90 % musíme dostat od státu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kolik to je, kolik potřebujete ročně na provoz?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak ročně se to pohybuje zhruba někde na úrovni kolem těch 80 milionů korun v současné době.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A máte je teď od státu?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Teď od státu... s tím, když jak jsem řekl, že si zhruba těch 10 % dokážeme vygenerovat, tak teď je od státu skutečně máme v plné výši.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli vám se de facto ulevilo tou změnou na příspěvkovou organizaci, kvůli tomu, že můžete dostávat od státu víc peněz, rozumím tomu správně?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Ulevilo se nám tím velice velmi, protože nebýt této změny, tak byť by nám tam hrozila tato havárie, nebo to, já jsem, jak jsem říkal, jsem požádal ministerstvo o uvolnění určitých finančních prostředků, tak tyto finanční prostředky by nám bývaly nemohly být uvolněny, anebo nemohl by je hřebčín dostat, kdyby zůstal státním podnikem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tam byly ale také velké protesty. Sepisovala se petice, pod kterou se podepsalo více než 5,5 tisíce lidí. V čele té petice stála bývalá ředitelka hřebčína paní Gotthardová a ta varovala před privatizací v případě, nebo před plíživou privatizací, prostě před rozprodejem hřebčína v případě, že by se změnil na tuto státní příspěvkovou organizaci.

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Víte, ta petice mě na jednu stranu potěšila, protože bylo vidět, že teda zájem veřejnosti o Národní hřebčím Kladruby je veliký. Na druhou stranu mě trochu rozesmutnila, protože ti lidé, nechci říct, že byli přímo podvedený, ale myslím si, že jim nebylo dostatečně vysvětleno a nedostalo se jim toho vysvětlení, v čem celý ten, by se dalo říct, proces spočívá. Tady se v žádném případě, v žádném případě nejednalo o žádnou privatizaci. Tady se měnila jedna státní forma vlastnictví v jinou státní formu a ještě...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A tato nová státní forma, pardon, že vás přerušuji, tato nová státní forma nehrozí tím rozprodejem?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Absolutně ne? Ba naopak, ve státním podniku, když vedení, by se dalo říct, uváží, že některé objekty nebo cokoliv, co je v jeho vlastnictví je pro něj nepotřebné, tak to projedná, by se dalo říct, dejme tomu, se svým zakladatelem, nebo s dozorčí radou a může se tohoto majetku zabit. Ve státní příspěvkové organizaci to neexistuje. Samozřejmě, když se zjistí, že je jakýsi nepotřebný majetek, tak máme povinnost projednat to teda s dozorčí radou, projednat to se zakladatelem. Pakliže tyto dva instituty to odsouhlasí, musí se to projednat s ministerstvem financí. Pakliže to odsouhlasí ministerstvo financí, že tento majetek se může nabídnout, tak se musí nabídnout ostatním státním organizacím k využití. A pokud ani ony neprojeví o ten majetek zájem, tak potom teprve pod řízením zakladatele se může rozjet proces, by se dalo říct, odprodeje, či likvidace tohoto majetku.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Místo 300 milionů z Evropské unie dostaly Kladruby zatím 22 milionů z ministerstva. Co bude dál? Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a ptám se ředitele hřebčína Kladruby Jana Höcka. Podívejme se na to opačně. Už jednou nabízela společnost určitá takzvaný PPP systém. To znamená, že privátní kapitál do státního podniku za nějakých podmínek. Nebylo by to nakonec rozumnější? Ministerstvo zemědělství to tehdy zamítlo po zvážení té nabídky, ale kdyby ta nabídka přišla znovu, nebylo by to pro vás třeba teď tohle to zajímavější jako získávání peněz?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak abych řekl pravdu, já jsem úplně do detailů nebo celý ten projekt, který byl nabízen ministerstvu zemědělství, neviděl osobně, takže těžko se k němu vyjadřovat, respektive mám zprostředkované informace, takže z nich vycházím a víceméně na základě nich jsem pochopil, proč byl ten projekt odmítnut. Musíme si uvědomit, celou dobu tady hovoříme o národní kulturní památce, to není... a navíc o živých zvířatech, o koních, jichž, jak jsem řekl, je zhruba 1200 na celém světě. To znamená, jejich genetika, reprodukce a tak dále, to je velice složitý mechanismus, který je potřeba dodržovat, aby náhodou nedošlo, by se dalo říct, k nějakým nevratným poškozením. No a teď, když se podíváme na ten PPP projekt. To znamená, přijde někdo, kdo vám dá svoje finanční prostředky na to, abyste své nemovitosti, eventuálně to, do čeho on investuje, mohli opravit, zhodnotit a nějakým způsobem využívat. Nicméně to využívání si vyhradí, by se dalo říct, ten investor na dobu nějakou a víceméně to užívání je pro něj neomezené. A tady u té národní kulturní památky skutečně hrozilo to, že kdyby kdokoliv určitým třeba i necitlivým způsobem se k tomu začal chovat, tak po té době, která by uplynula, byla by smluvně dohodnuta, tak bychom mohli taky z národní kulturní památky mít trosky, eventuálně ten chov celého toho, nebo celý chov by mohl být zničen.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže vy osobně byste do PPP nešel?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Já bych do toho určitě... samozřejmě za těchto podmínek bych do toho nešel a nemyslím si, že na tom Česká republika není tak zle, aby musela takovouto, by se dalo říct, nebo takovýto skvost svěřovat do cizích rukou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak jsme na tom, nebo respektive, jak vy jste na tom teď s evropskými dotacemi a s novou žádostí? Probíhá nějaká náprava, už jste podali nějaký životaschopný projekt, který by mohl někdo schválit a ty peníze poskytnout?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Životaschopný projekt jsme, bohužel, zatím nepodali, protože nebylo komu. Tady jde o to, že samozřejmě ministerstvo kultury shání další finanční prostředky na to, aby mohlo vypsat, by se dalo říct, druhé kolo výběrových řízení nebo přihlášek právě do tohoto projektu integrovaného operačního programu...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pardon, že vás přeruším. To znamená, že z těch 300 milionů by polovinu musel hradit stát, je to tak?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Ne, není. Tam je 100% krytí z těch bruselských fondů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To znamená, že to nevyžaduje žádné peníze ze státní kasy jako spoluúčast?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A proč to tedy stále neběží tak, jak by mělo, aby to vedlo k nějakým dotacím?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
No, proč to neběží, protože ministerstvo kultury dostalo, by se dalo říct, přidělený určitý objem finančních prostředků, který rozdělilo v tom prvním kole. Nedostalo se na řadu podniků, tak jako ani třeba na Kladruby a ví se o tom, že tyto podniky nebo tyto instituce by finanční prostředky potřebovaly. Nicméně finanční prostředky nedostalo jenom ministerstvo kultury, dostaly je i ostatní resorty a teď se de facto dělá jakási, by se dalo říct, inventura v tom, zda náhodou v těch ostatních resortech či jiných projektech neleží ty peníze, řekněme tomu, ladem tím, že nebyly připraveny, by se dalo říct, realizační projekty do takové míry, aby ty finanční prostředky mohly být ve stanoveném termínu vyčerpány.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže je pro Kladruby nějaká naděje, která by se projevila teď jako zlepšení?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Dá se říct, že je velká naděje. Mám ujištění od našeho pana ministra, že už na toto téma hovořil zase se svým kolegou z ministerstva kultury...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Našeho pana ministra myslíte...?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Myslím ministra, ano, pana ministra Fuxu, ministra zemědělství. Omlouvám se, už to tak jako familiérně...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Protože dotace dělá ministerstvo kultury, proto jsem to chtěla upřesnit.

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Samozřejmě, ale partnerem pro ministerstvo kultury samozřejmě není hřebčín, ale ministerstvo zemědělství. Hřebčín bude až v okamžiku, kdy teda bude vypsáno to druhé kolo, pokud bude vypsáno, a v ten okamžik my jsme připraveni podat to, podle mě perfektní a životaschopný projekt.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A já jsem vás přerušila. Váš pan ministr, alias ministr zemědělství znamená, že pro vás udělal teď co, co vyjednal, nebo čeho dosáhl?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak já myslím, že pro nás toho dělá skutečně hodně, protože dosáhl víceméně minimálně toho, že celý tento proces se obnovil, myslím tím ten proces té inventury, těch finančních prostředků, eventuálně připraveností ostatních projektů a tlačí na to, aby skutečně se někde nezanedbal, někde nezůstaly ty finanční prostředky ležet nevyužity s tím, že by se daly použít právě u nás v Kladrubech.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jenomže teď tady máme několik kdyby. Když se najdou peníze posbírané tedy z jiných resortů, tak se zažádá a pak vy budete schopni podat životaschopný projekt. To je běh na velmi dlouhou trať, co do té doby? I kdyby peníze potom Kladruby získaly, a vy jste říkal, že jste optimista, do té doby co?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Do té doby samozřejmě budeme se snažit z finančních prostředků kapitoly ministerstva zemědělství, které nám budou přiděleny pro rok 2011, udržovat a snažit se ten hřebčín vylepšovat aspoň tak, jak to půjde, a jak to bude možné. Samozřejmě...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kolik to je peněz, to je těch 22 milionů na kanalizaci a dál nic, nebo ještě...?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
No, tak to byly, těchto 22 milionů bylo uvolněno pro ten letošní rok. Pro letošní rok uvidíme, jak to bude vypadat pro rok 2011, protože nechtějme říkat, co bude v roce 2011, když ještě není schválen ani rozpočet národní. Než se schválí národní, tak se budou rozdělovat jednotlivé kapitoly a v rámci kapitoly ministerstva zemědělství určitě dostaneme svůj díl finančních prostředků i my. Ale dopředu, prosím vás, říkám jenom, aby zase nezačaly nějací škarohlídové vypouštět nějaké fámy, nebo dohady, nehrozí to, že by chod hřebčína jako takový byl ohrožen. Na chod, běžný chod hřebčína plus takovou tu prostou reprodukci finanční prostředky jsou. Nicméně řekněme, že toto, o čem my se bavíme, tady by se dalo říct, musíme vyléčit a sanovat hříchy minulosti, kdy řadu let se do toho hřebčína skutečně neinvestovalo a ten stav je takový jakový jako je dnes.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A máte aspoň nějaký soukromý odhad, kdy by mohly v případě úspěšné žádosti ty evropské dotace do hřebčína přitéct?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Můj soukromý odhad tak, jak znám, by se dalo říct, běh té státní správy, tak si myslím, že by to mohlo být někdy v počátcích roku 2011, někdy na jaře roku 2011.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Až takový jste optimista?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
To není optimismus, já si myslím, že vycházím, by se dalo říct, z takových reálných předpokladů, a to samozřejmě, kdybych byl velmi optimista, tak řeknu, že to bude ještě do konce tohoto roku. Jo, ale zase jsem v tomto spíš realista, takže vím, že ten proces má nějaké, by se dalo říct, nastavené režimy...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A v jakém objemu, těch 300 milionů nebo víc, nebo míň?

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Tak já bych viděl těch 300 milionů jako velice reálných.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Říká ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jan Höck, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas.

Jan HÖCK, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem:
Já děkuji vám a přeju hezké odpoledne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A za okamžik už vám nabídneme další aktuální zprávy. Od mikrofonu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí NEWTON Media, s.r.o. a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.