Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

Zatčení šéfa Mezinárodního měnového fondu zahýbalo jak kurzem eura, tak mnohými akciemi. Dominique StraussKahn byl zastáncem další pomoci zadluženému Řecku, spravoval organizaci s výpůjční kapacitou přes bilion dolarů a s rezervou kolem 3 tisíc tun zlata. Jak zasahuje jeho aféra do řešení dluhové krize ohrožených zemí eurozóny a jaký vliv bude mít dění na Česku republiku? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Ve studiu je s námi analytik Raiffeisenbank Aleš Michl, vítejte.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Hezké odpoledne a děkuji za pozvání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Připomenu, samozřejmě pro vás posluchače je k dispozici jak náš email dvacetminut@rozhlas.cz, tak i facebookové stránky pořadu. A pojďme k aktuálnímu dění. Mezinárodní měnový fond je vnímaný jako hlavní hráz proti vlnám paniky vlastně z globální finanční krize. Když takovéhle organizaci vezmete kapitána tímto způsobem, co všechno to může ovlivnit?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak myslím si, že to pozdrží jednání o dalších půjčkách eurozóně nebo respektive těm problémovým státům, ale pozdrží to jednání v řádu dnech, dnů, ale co se má stát, to se stane, takže Řecko dříve či později podle mě zbankrotuje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To bylo hodně rychlé. Víte co, ještě než se dostaneme k tomu, proč si myslíte, že Řecko dříve či později zbankrotuje, vysvětleme tu roli Mezinárodního měnového fondu v takové situaci Řecka nebo i Irska, Portugalska a dalších ohrožených zemí.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak Mezinárodní měnový fond si představte jako velkou autoritu mezinárodní, která půjčuje zemím, problémovým zemím, zemím, které nemají na to ufinancovat svoje dluhy. Když se podíváte na to, komu všemu teď v současnosti půjčuje, tak naprostá většina půjček je vůči státům Evropské unie, 51 % ze všech půjček, který Mezinárodní měnový fond dal, tak je vůči státům, státům eurozóny, takže jakoby žádná Argentina, žádná jižní Asie, ale my jsme největšími dlužníci Mezinárodního měnového fondu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jakou roli v této měnové politice měnového fondu vůči Evropské unii hrál Dominique StraussKahn? On byl přece příznivcem toho, aby se pomáhalo ohroženým evropským zemím.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak především to byl Francouz, významný představitel prostě silné ekonomiky eurozóny a prostě Francouz, Němec, Brit se, se tu prostě dobře, dobře vždycky domluvili a díky tomu, že byl Francouz, tak možná ty jednání také probíhala, probíhala třeba trošku snáz, jo, takže když je tam Evropan, tak si myslím, že, že se trošku, trošku lépe úvěrovalo, než kdyby tam byl třeba Asiat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A vy jste velmi rychle řekl, že Řecko dříve než, dříve či později zkrachuje, do jaké míry k tomu může přispět to, že teď tento člověk, který se tak dobře domluvil se zbytkem velmi silných ekonomik Evropské unie nebo eurozóny, je teď mimo hru?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak vy máte buď zemi, která třeba má takzvané likviditní potíže, to znamená, že nemá na to třeba zafinancovat důchody nebo zdravotnictví, ale třeba za rok, za dva se z toho může dostat a vydělat si, vydělat si na ty důchody. Takže té zemi třeba půjčíte na rok a pak, až si vydělá, tak ona ten dluh vám pak postupně splácí a vydělá si na tu ekonomiku. Bohužel Řecko je v takové fázi, kdy je /výpadek signálu/ a kdy prostě se tam již nevyplatí skoro podnikat. Oni mají vysoké náklady práce oproti ostatním zemím, takže já si myslím, že ono nejenže je v situaci nelikvidní, ale je v situaci nesolventní, to znamená, že ono ani za ten rok si není schopný na tu půjčku vydělat a nikdo jiný už mu nepůjčí, takže jeho buď můžete úvěrovat donekonečna, anebo zbankrotuje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy máte vysloveně snahu nám teď vysvětlit, proč Řecko zbankrotuje, já vám dám k tomu posluchačský dotaz. "Kdyby bylo řešení řecké dluhové krize na vás," ptá se Ondřej Poštulka, "jakou variantu byste tedy zvolil? Odchod Řecka z eurozóny, nebo novou půjčku nebo zcela něco jiného?"

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak to co, to co vy, to co Řecko teď potřebuje, je prodávat více zboží třeba na export, aby, aby prostě tam do té zemi plynuly devize a aby ono si vydělalo na splácení dluhu a vůbec na financování svého státu. Pokud potřebuje prodávat více zboží, tak se musí stát jedna, jedna věc. Buď mu musí oslabit, oslabit měna, když oslabí měna, tak to pomůže exportérům, jelikož ale Řecko má euro, tak ta měna oslabit nemůže. Druhá věc, co se může stát, je, aby tam klesly náklady práce, aby těm firmám zlevnila výroba a aby pak bylo levnější, levnější třeba, třeba vyvážet a ty firmy na tom mohly vydělat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řecké náklady práce ale podle statistik neklesají, spíš právě naopak.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Přesně tak, přesně tak jste to řekla. Oni nejsou schopni si tam snížit mzdy a jelikož tam ani nemůže oslabit kurz, tak to Řecko je prostě v úplně nepředstavitelné schizofrenní situaci a proto já si myslím, že by bylo pro něj lepší, kdyby odešlo z eurozóny, byť za cenu vysokých nákladů, bylo by dlouhou dobu v recesi, ale získalo by ten kurz. A ten kurz je prostě vyrovnávací mechanismus a může pomoci, může pomoci té ekonomice, když je v problémech.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Množí se také dohady, ještě se vracím k osobnosti Dominiqua StrausseKahna, může existovat nějaká domněnka, že někdo nařídil tuto aféru, načasoval tuto aféru tak, aby podpořil, dejme tomu, třeba nepomoc Řecku, nebo třeba i nějaké francouzské politické čachry? Máte pocit, že se mohlo něco takového stát?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Já vůbec do toho nevidím, ani vůbec nechci vidět. Já jsem si doopravdy ty zprávy rychle přečetl, ale už se v tom vůbec jako nechci pitvat a spíš se dívám na ekonomiku, jo. Já jsem ekonom a sleduju si tu ekonomiku a ať si spekuluje někdo jiný, já do toho vůbec nevidím.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ekonomiky může tedy Kahnova aféra někomu hrát do karet?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Já si myslím, že ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vůbec, je to jedno, jestli tam je Dominique StraussKahn v čele Mezinárodního měnového fondu.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nebo není z hlediska ekonomiky?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Ano. Já si dokonce myslím, že by bylo možná lepší, kdyby to Řecko úvěr nedostalo a zbankrotovalo, protože vezměte si, co vás nejvíc naučí šetřit nebo co vás nejvíc naučí vážit si produktivity práce a mít konkurenceschopnou ekonomiku? Já si myslím, že prostě, když to Řecko nezbankrotuje, tak, tak ty siesty tam budou prostě na denním pořádku pořád a ta situace se nikdy nezlepší.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Deník Financial Times Deutschland dnes rovnou napsal, že Řecko zatím žádné další peníze od Evropské unie nedostane. To podle vás nahrává tedy restrukturalizaci řeckého dluhu, neboli jakémusi řízenému krachu?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Já bych, já, já si vsázím malé pivo na to, že brzy zase ty peníze dostane a že doopravdy většinu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Proč jenom malé?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak je to, je to taková, je to taková nadsázka, jsem tady s dámou ve studiu, takže nechci vypadat za opilce, ale já si myslím, že ti politici teď jsou prostě v takové fázi, že cpou peníze prostě do těch zemí a zase to jednou zkusí, zase zkusí to Řecko zaúvěrovat a pak zase po roce poznají, že to nefunguje a až pak možná jakoby zvolí nějakou další alternativu. Já bych byl taky pro, aby tady byl plán B. Plán A je úvěrovat ty země, půjčovat jim nouzově, ale plán B je, říci si, co bude dál. Bude tady nějaká federace, federativní unie, jeden rozpočet, jeden dluhopis, jeden, jeden dluh, jedny daňové příjmy, čili něco jako Spojené státy evropské nebo něco takového v lepším případě, anebo se eurozóna rozpadne. Euro třeba přežije, ale eurozóna se rozpadne, prostě ty slabší půjdou z kola ven. Takže to jsou takové dva, dva scénáře, které já bych dal pod ten plán B a ten politik by měl říct, jaké ty dva scénáře jsou pro něj jakoby smysluplné a pro jaké by hlasovalo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dobře, tak pojďme to okomentovat pro toho politika z pohledu analytika, ekonoma. Lze vůbec pomyslet na skutečný rozpad eurozóny, na návrat před stav začátku 90. let?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
No, já si myslím, že dříve či později k tomu budu muset, nebo to budou muset politici domyslet, protože, jak jsem tady popsal to Řecko, tak i v podobné schizofrenní situaci, kdy těžko klesají náklady práce a kdy nám nemůže oslabit měna, je třeba i Portugalsko. Možná v podobné situaci bude Španělsko a Irsko má také, také, byť trošku jiné, ale také, také má problémy, takže ta měna prostě, že někdy posiluje, někdy oslabuje, tak pro tu ekonomiku je podle mě strašně důležitá a pokud ta ekonomika není produktivní, tak, tak ta měna jí může pomoci. A já si myslím, že prostě spějeme k tomu, že ty země pak uznají, že ten kurz je potřeba a proto, proto doopravdy se jakoby nacházím do úvody nebo tím si odůvodňuji, že ta eurozóna se může rozpadnout.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Co by potom nastalo pro pohyb zboží na mezinárodních trzích pro exportéry? To by byl přece nepředstavitelný zmatek po tom všem, co už Evropská unie pro ně znamená nebo eurozóna.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Ale vidíte, vidíte, že Evropská unie by, by měla být zachována nebo by byla zachována. Ty smlouvy, ty smlouvy by dál platily o volném obchodu, takže tam by se nic neměnilo. Důležité by byly ty přepočítací mechanismy, ale důležité by taky bylo, jak by se pomohlo tamním bankám, jo. Teď neříkám českým bankám, ale tamním bankám, které mají zainvestováno v těch problémových zemích, protože tamní banky mají, jo, německé, francouzské, španělské mají zainvestováno spoustu peněz do těch dluhopisů, takže pokud by padnul ten stát, tak mají problémy i ty banky, které tam investovaly. Já tady musím zaklepat, že české banky doopravdy do těch problémových států vůbec skoro neinvestovaly.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, ale vy jste to vlastně načal sám, tak pojďme, pojďme do toho. Variantu, že Řecko zkrachuje, kterou už jste tady zmínil několikrát, označila Evropská centrální banka za noční můru a katastrofu hrozící novou finanční krizí. Jaké to tedy s sebou nese skutečné důsledky, krach Řecka pro evropské banky?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak bude to nákladné, ale myslím si, že to bude méně nákladné, než to udržovat prostě ten, ten klub jakoby při životě, protože, protože vy to Řecko budete muset dlouhou dobu úvěrovat a nemyslím si, že to prostě ten, ten volič bude schopen jakoby nebo ochoten pořád neustále platit, takže vždycky je to poměřovat si ty náklady, co všechno přinese a já si myslím, že ten rozpad eurozóny by byl méně nákladnější než, než prostě udržovat ten klub při životě, protože teď si vezměte, že třeba přijde ekonomický růst, těm politikům se zase začnou trošku plnit státní pokladny, tak se ten problém zase třeba může trošku odsunout, ale za 5, za 10 let zase, zase tady budeme v další recesi a ten problém bude opět zase na stole.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, ale pojďme konkrétně. Údaje uvádějí, že mezi největšími věřiteli z evropského bankovního sektoru, tedy mimo řecké banky, jsou BNP Paribas, Commerzbank, Société Générale. To jsou všechno banky, které mají samozřejmě pobočky po celé Evropě i v České republice. Ty pohledávky jsou tam v miliardách, BNB Paribas třeba 5 miliard, Société Générale 2,7 miliardy eur. Pokud by se k těmto dluhům už nikdy nedostaly, co by to znamenalo pro jejich politiku, co by, jak by to ovlivnilo jejich vystupování na našich trzích?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Takže, jo, tak pro mě jakoby zástupce nebo analytika rakouské banky teď není fér jakoby komentovat ty jednotlivé banky, takže já se to jako dovolím.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Raiffeisenbank mimochodem, jak je na tom vůči Řecku?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Prakticky jakoby žádný problém, ale, ale nejsem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže máte /souzvuk hlasů/ pozici.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Ale nejsem, ano, ale já nechci, já musím být fair play, jsem analytik a nejsem mluvčí ani naší banky ani, ani bankovního sektoru, takže s dovolením si to vezmu jakoby evropské banky nebo západoevropské banky. A myslím si, že tam, tam strašně bude důležité, komu máte pomoci jako, jakoby. Někomu se bude moci pomoct. Buď budete pomáhat tomu Řecku, anebo trošku pomůžete těm věřitelům, takže prostě zase další náklady by to přineslo, ale musíte si jakoby vždycky říct, tak pomůžete tomu dlužníkovi nebo těm věřitelům, buď těm bankám, anebo zase budete pomáhat tomu Řecku. Je to vždycky něco za něco.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Úplně česky, v případě krachu Řecka hrozí, že dostanou banky od svých matek zákaz úvěrování?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak ne, ne, ne. Tak zákaz úvěrování, jak to myslíte zákaz úvěrování?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, myslím to tak, že by v podstatě se zastavil finanční přítok na půjčky do evropských různých investičních pobídek, možností.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Ne, ne, ano, nebo podniku nebo lidem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nebo podniku nebo lidem.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
To se, já můžu tady úplně zase sázím malé pivo na to, že se tady to, tady to nestane a to proto, protože banky musí úvěrovat, protože jinak prodělají kalhoty, takže ty banky budou dále úvěrovat. Vůbec jakoby běžný náš posluchač se nemusí obávat, že by nedostal úvěr kvůli tomu, že se pomůže Řecku nebo nějaké bance, která, která je v Řecku namočená, ale.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nebo neúplný zákaz úvěrování, ale analytici někteří zmiňují možnost alespoň výrazného omezení úvěrování. Nehrozí to?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Banka, banka, která omezí úvěrování, tak svým akcionářům bude muset drsně vysvětlovat, proč jí klesne, klesne prostě zisky nebo proč jí prostě klesají, klesají příjmy, takže já asi bych si nevsadil na to, že se to tady to jako bude týkat nějaké české, české banky třeba.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Evropské?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Já si myslím, že taky ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To znamená, že v podstatě ten drtivý dopad na bankovní sektor, o kterém hovořila Evropská centrální banka jako o noční můře, by měl být v čem?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak, pokud, pokud zkrachuje Řecko, tak ten dopad bude malý. Pokud problém by byl, kdyby, kdyby zkrachovalo třeba Španělsko, jo. Španělsko je dvakrát větší ekonomika než Řecko, Portugalsko a Irsko dohromady, takže tam by byl velký problém a tam by se doopravdy muselo zvolit, buď pomůžete velkýma finančníma injekcema Španělsku, anebo velkýma finančníma injekcema těm bankám, kteří tam mají velkou pozici vůči, vůči Španělsku.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak se odráží situace eurozóny v České republice? Ptáme se analytika Aleše Michla, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Tak česká a německá ekonomika jsou velmi dobře a velmi známě propojeny skoro jako přesýpací hodiny, když to řekneme hodně zjednodušeně. Německo teď nese největší zátěž ze všech členských států, které se rozhodly do stabilizačního fondu nalít další peníze. Jde o 210 miliard eur pro Německo. Mají Němci nějaké pojistky, aby takový závazek negativně neovlivnil jejich ekonomický vývoj?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Myslím si, že nemají. A jakoby ta otázka je naprosto správná. My tady vidíme třeba fantastická ekonomická čísla růstu hrubého domácího produktu v Německu, ale na druhé straně já si říkám, čert vem tady ten růst HDP. Německo je samo ohroženo tím, že ono vlastně se zarušilo za ty, za ty ostatní členy, členy eurozóny, takže ti, když nebudou makat, když nebudou dodržovat ty, ty, ten svůj plán reforem, tak i samo Německo to může odnést a může, může také, také jeho ekonomika díky tomu zpomalit, takže.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže co potom u nás?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Nás se to může dotknout, ale na druhou stranu my nejsme, podle mě, tak moc závislí na Německu, jak se, jak se říká. My tam sice vyvážíme 30 % českého exportu, ale většinu z toho exportu jsou buď díly, součástky nebo, nebo nějaké, nějaké komponenty, jo. A když vyvážíte do Německa komponenty, tak většinou oni to tam smontují, dají tam, dají ta, visačku Made in Germany a vyvezou to do Ameriky, anebo do Číny. Takže my jsme podle mě víc závislí na Americe, na Číně, protože tam se rodí poptávka po německých výrobcích a my, my vlastně sloužíme jako subdodavatelé většinou. Takže tam podle mě je teď důležitější otázkou, co se stane s Čínou, s Amerikou, jestli oni vlastně oni třeba taky znovu nespadnou do recese a kdyby se to zase znova sešlo naráz, Německo v recesi, Amerika v recesi, Čína v recesi, tak, tak toto je pak pro nás problém.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mimochodem to, co se teď děje s eurozónou, vysílá jasný signál třeba mezi Čechy, který reflektuje průzkum CVVM, kdy nepopularita eura v České republice podle něj výrazně stoupá. Loni se proti jeho přijetí vyslovovalo 55 % dotázaných, letos je již už o 20 % víc. Je dobře, že takto lidé vnímají euro?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Tak já si myslím, že ho vnímají zatím správně, já bych si euro, taky bych teď pro něj nehlasoval, aby, abysme ho měli. Ale zase na druhou stranu nikde není žádná záruka toho, že třeba koruna taky nikdy nebude, nebude v problémech, jo. Teď je fantastická česká koruna, ale podívejme se, my, my prostě nezastavíme zadlužování a politice se budou chlubit tím, že snížili schodem veřejných financí ze 4,3 třeba na 3,9 % HDP, strašně malinko, tak, tak máme taky problém. Takže já si myslím, že čeští politici by, jedinou odpovědí na to, co se děje teď v eurozóně, je, aby se do naší ústavy dalo, že máme mít vyrovnaný státní rozpočet. Prostě natvrdo to dát do ústavy. A pokud by to politici chtěli jakoby porušit, tak ať je referendum, ať si to lidi rozhodnou sami, jestli to můžou porušit nebo ne. A to je přesně ta nejlepší odpověď, kterou máme, kterou bysme mohli dát a jako zabezpečit, aby ta koruna byla pevná, aby my jsme jí taky těma dluhama neodrovnali.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mimochodem pevnost koruny hýbe s ním momentální nejistota koalice? Odráží se nějak, vnímá koruna politickou situaci uvnitř České republiky?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Já si myslím, že to jsou, že, že to jsou pohyby v řádech desetníků, kteří, který vy prostě jakoby, který běžný občan prostě ani nezaznamená.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak pevný se vám teď v tuto chvíli jeví /nesrozumitelné/ v zemích platících eurem vzhledem k dluhové krizi, jak pevná se vám jeví být eurozóna?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Ne, ne, vůbec se mi nelíbí to, mně se vůbec nelíbí to, všechny prohlášení politiků, vůbec se mi nelíbí ten stabilizační fond. Já když jsem si to četl ten dokument, tak to je strašně vágní, strašně vágní. Vůbec si nedokážu přestavit, jak by fungoval jako, jo, nedokážu si představit, že by Slovensko třeba uvolnilo třetinu svých rozpočtových příjmů, aby garantovalo nějaké další půjčky někomu, někomu dalšími, nějaké další zemi, takže já si vůbec nedokážu představit, jak to v praxi může fungovat a pro mě jediný ten kredibilní mechanismus by byl zavolat Mezinárodní měnový fond, ať, a prostě vyhlásil bankrot v těch zemích, kteří si to zaslouží a pak tam poslat čističe. Nic, nic jako podle mě lepšího není.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy na jednu stranu jste vyslovený eurozónoskeptik, když udělám takovýhle paskvil, a na druhou stranu ale nejste proto, aby lidé vnímali euro více či méně negativně, tak jak to pasuje dohromady? Měli bychom se snažit o přijetí eura, o vstup do eurozóny?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Já si myslím, že ne. My bysme se teď měli snažit o to, aby, aby byla pevná, pevná česká koruna. To, to je, to je náš cíl, aby, aby, aby prostě, aby, abysme si to nepohnojili úplně stejně, jako se to stalo v eurozóně. Jo, ale vezměte si, když se podíváte na růst HDP teď eurozóny, výborná čísla. Když se podíváte na kurz eura, tak ono dlouhodobě, dlouhodobě posiluje. Takže většinou v té ekonomice je to většinou vždycky o nákladech beze sporu produktivita práce. A právě ty jižanské země, oni si zvyšovali mzdy, ale vůbec jim nerostla produktivita práce. Když se kouknete třeba na italské továrny, třeba na Fiat, tak, tak tamní čtyři továrny mají stejnou produktivitu práce jako jedna v Polsku. Když se kouknete na Fiat třeba v Turíně, tak největší nemocnost ve Fiatu je v pondělí, v pátek a po fotbalovém zápase, jo, takže oni, oni prostě tam se de facto flákají.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli slabina eurozóny je v tom, že si nabrala k sobě země, jejichž pracovní morálka není jaksi schopna se vyrovnat se starými členskými zeměmi?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Ano, ano, že nejdou tvrdě pro produktivitě práce, produktivitě práce, takže náklady versus produktivita to je teď nejdůležitější prostě ukazatel. Na ten já se strašně dívám, nedívám se vůbec na růst HDP. Každej si to může vygooglovat, Jednotkové náklady práce se jmenuje ten souhrnný ukazatel, a ten když zastabilizujete, tak si myslím,že můžete vykročit k dobré ekonomice.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas, na slyšenou.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank:
Já děkuji za pozvání a hezký den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: šče
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.