Petr Gandalovič, velvyslanec České republiky ve Spojených státech

Patříte k lidem, kteří zpozorní, když vidí na veřejném prostranství odložené zavazadlo? Nebo například k těm, které na letišti svlékli do spodního prádla, aby se ujistili, že nemáte u sebe schovanou výbušninu? Pak i vám zasahuje do života odkaz událostí z 11. září 2001. Připomeňme si, co se tehdy odehrálo a jak to 10 let poté změnilo a stále mění svět nás všech. Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozvání přijal velvyslanec České republiky v Americe a člověk, který byl 11. Září 2001 ve funkci generálního konzula České republiky v New Yorku Petr Gandalovič. Vítejte.

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Dobrý den vám i posluchačům.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ráno 11. září 2001 se 19 radikálů ze sítě Al Kajda zmocnilo kontroly nad 4 civilními letadly, 2 stroje plné pasažérů pak narazily do věží Světového obchodního centra v New Yorku, třetí letadlo navedl terorista do budovy Pentagonu. Cestující čtvrtého letu s únosci bojovali a stroj tak svého cíle nedosáhl. Na následky teroristických útoků zahynuly téměř 3 tisíce lidí. Pane velvyslanče, vzpomínáte si, kde přesně jste byl 11. září 2001?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Samozřejmě to myslím, že každý, koho byste se zeptala, tak si určitě vzpomene, kde v tu chvíli byl, kdy se to dozvěděl a podobně. Musím říct, že když mluvíme do Českého rozhlasu, tak určitým paradoxem je, že já jsem se to vlastně dozvěděl právě z Českého rozhlasu, i když možná to posluchačům přijde divné, ale já jsem skutečně jako generální konzul tehdy většinou kolem osmé začínal svůj den tím, že jsem si na internetu pustil zprávy z Českého rozhlasu, to znamená, že i vlastně tu první, úplně první zprávu jsem dostal uprostřed zřejmě nějakého papírování z internetového rádia Českého rozhlasu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vzpomenete si, jak jste se v tu chvíli cítil, co vás napadlo, co vám běželo hlavou?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Samozřejmě v tu chvíli, v tu úplně první chvíli nikdo nevěřil a nečekal, že by to byl útok teroristů. To první letadlo, když narazilo, tak samozřejmě všichni se domnívali, že šlo o nehodu. Nárazem toho druhého letadla už potom naprosto bylo jasné, že se jedná o rozsáhlý teroristický útok, no, a v tu chvíli se vám spustí spousta úvah, kdy teda já se musím přiznat, kdy první jsem myslel na své děti, na svoji rodinu, takže potom vlastně ty první minuty a hodiny možná jsem věnoval tomu, abych vyzvedl děti ze školy a abychom je dostali domů s manželkou. No, a potom jsem se vlastně vrátil ihned na konzulát, zase jsme řešili, jestli jsme všichni, jestli jsou všichni v pořádku, no, a potom zase v té logice jsme začali zjišťovat, jestli občané České republiky jsou možná nějakým způsobem postiženi, jestli byli v těch budovách. No, a toto zjišťování, jak víte, jak si vzpomínáte, vlastně nám zabralo následující měsíce, protože vlastně identifikace těch obětí v tu dobu byla samozřejmě nemožná a jediné, co nám vlastně zbývalo, je to, že jsme se obraceli na příbuzné všech těch, kteří v tu dobu byli ve Spojených státech, aby nám dávali na ně nějaké spojení a my jsme se ty lidi postupně snažili dohledat. Naštěstí, jak víte, žádný z českých občanů nebyl tou obětí. Byli bohužel obětmi 2 lidé českého původu, respektive 2 bývalí čeští občané.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zasáhly ty útoky přímo do rodiny někoho z vašich blízkých či známých třeba ve Spojených státech?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já musím říct otevřeně, že neznám nikoho, kdo by měl svého příbuzného mezi těmi obětmi, ale je pravda, že se říkalo, že vlastně na Manhattanu, vlastně na tom malém prostoru je prostě mnoho rodin, které o sobě vědí, že vlastně někdo buďto z jejich přímých příbuzných nebo z jejich známých tou obětí byl, bylo to koneckonců skutečně skoro 3 tisíce lidí a navíc to byli lidé povětšinou velmi dobře postavení, protože pracovali vlastně v tom finančním centru.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Je dnes 10 let poté podle vašeho názoru v civilizovaném světě někdo, kdo by mohl říci, že jeho život události 11. září nijak neovlivnily?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já myslím, že v tom obecném pojetí nás to samozřejmě ovlivnilo všechny. Nepochybně všichni, kdo cestujeme, všichni, kdo vcházíme do veřejných budov, ať už je to právě ve Spojených státech, kde to je samozřejmě nejpřísnější, ale předpokládám, že se to týká samozřejmě i nás, týká se to nepochybně celé Evropy, protože nezapomeňme, že od té doby se odehrály teroristické útoky v Madridu, v Londýně, na Filipínách, to znamená, že všude, vlastně na celém světě je třeba, aby si lidé uvědomili, že ta bezpečnostní opatření, že jsou vlastně v jejich prospěch. Sice nás to všechny samozřejmě obtěžuje, ale je to v náš prospěch.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak vy byste pojmenoval, vy už jste zmínil bezpečnostní opatření, ale ty další hlavní změny, které se dotkly našich životů?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
To je celá řada důsledků, které ovlivnily světovou ekonomiku, ovlivnily pojímání geopolitiky, samozřejmě jsou to ty dvě války, které Spojené státy vedou a za které platí obrovské peníze, na které v případě Afghánistánu se jako spojenci podílíme sami, a tím samozřejmě také neseme svůj díl spoluodpovědnosti, ale na druhé straně je potřeba otevřeně říct, že i svůj díl rizika, které tam spolu právě se svými spojenci neseme. To znamená, že nepochybně celý svět nějakým způsobem tím ovlivněn je, na druhé straně je asi důležité říci, že ten boj proti Al Kajdě, že se vlastně podařil zakončit do jisté míry tou likvidací Bin Ládina a že vlastně fakticky dnes je možné říci, že Al Kajda není úplně tím největším nebezpečím, že například v Afghánistánu tuto roli, respektive to největší nebezpečí v současné chvíli zase znovu představuje Taliban.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Známe 10 let od útoků celou pravdu o jejich pozadí? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu se ptáme českého velvyslance v Americe Petra Gandaloviče. Světovými médii zněla nejrůznější prohlášení zpochybňující závěry vyšetřovací komise k 11. září. Samotní členové této komise přiznali, že jim bylo bráněno ve vyšetřování, například David Steel, bývalý důstojník pro nelegální operace CIA prohlásil, cituji: "11. 9. se stalo přinejmenším proto, aby dalo záminku k válce a bylo pravděpodobně inside job," konec citátu. Známe podle vás 10 let od útoků celou pravdu o jejich autorech a motivech?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já nepochybně nejsem takovým odborníkem na bezpečnostní problematiku a nechci se tady teď pouštět do nějakých detailních analýz, ale rozhodně já patřím mezi ty, kteří rozhodně nejsou v zajetí konspiračních technologií a věřím tomu základnímu rámci, který prostě vychází z teroristické sítě Al Kajda, který vychází prostě z takové té nejagresivnější, nejmilitantnější odnože islámu, která se samotným islámem nemá absolutně nic společného je potřeba říci, že to je skutečně čistý terorismus. Já jsem přesvědčen o tom, že ten základní rámec toho vyšetřování byl správný a v podstatě především odhalil slabiny ve vzájemné komunikaci amerických bezpečnostních služeb a vlastně celou tu etapu poté se Spojené státy snaží tuhle tu svoji slabinu odstranit a fakticky do jisté míry i potom je to i ten důsledek, který zasahuje například do otázky svobody jedince, respektive otázky ochrany osobních údajů a podobně, kde samozřejmě celou tu dobu se potom řeší ta hranice, kde je právě ta potřebná bezpečnost a kde už je to zasahování například právě do ochrany osobních údajů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže jsme narazili na další důsledek 11. září 2001, v podstatě narušování soukromí, nebo to, co někdo vnímá jako narušování soukromí ve jménu globální bezpečnosti.

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já bych nepoužil slovo narušování, já bych použil prostě to, co jsem řekl, že to je hledání té obtížné hranice, kdy ve prospěch bezpečí nás všech musíme my například, než vstoupíme do letadla, letíme do Spojených států poskytnout své osobní údaje a vlastně do jisté míry nám to do toho soukromí zasahuje, ale musím říci, že v tomto případě si myslím, že je to prostě nutné zlo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Bílý dům také vydal oficiální pokyny a doporučení, jak by se mělo výročí útoků připomínat. Vyzývá v nich k pozitivnímu tónu s důrazem na budoucnost a k minimálním zmínkám o Al Kajdě. Neupozorňuje tím zbytečně na neustálou snahu řídit tok informací o těchto událostech, je potřeba takových pokynů?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Tak já to nevnímám takovým způsobem. Já musím říci, že mně se na tom líbí, že Bílý dům tímto chce připomenout Američanům, kteří se budou zúčastňovat na těch jednotlivých vzpomínkových akcích, že to není sama Amerika, která byla terorismem postižena, že jsou to lidé po celém světě a že by si vlastně Američané u příležitosti toho výročí měli vzpomínat vlastně všech obětí, a to si myslím, že je sympatické, že v tom je určité porozumění i pro nás Evropany a pro všechny ty, kteří byli od té doby obětmi teroristických útoků.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Výzva nezmiňovat Al Kajdu je podle vás tedy snahou o co? O to, aby se nepropagovala tato teroristická síť?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já se nechci pouštět do takovýchto interpretací. Nepochybné je to, že americká administrativa má samozřejmě zájem na tom, aby bylo vyzdviženo, že vlastně likvidací Usámy bin Ládina se jakási etapa, jakýsi dlouhodobý boj proti Al Kajdě tímto symbolicky zakončil. Nicméně já se domnívám, že všemi médii ve Spojených státech naprosto rezonuje stále ta válka v Afghánistánu a ten neustálý problém, kdy se zvyšuje počet incidentů, útoků ze strany Talibanu a ta situace, která tam skutečně není jednoduchá, na druhé straně to dilema, jakým způsobem takovouto válku ukončit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pojďme se podívat na ty události. Kdy to začalo? Začalo to hned 12. září 2001 prakticky, kdy Garry Hart, člen rady pro mezinárodní vztahy, v reakci na útoku prohlásil, cituji: "Existuje šance, že prezident Spojených států využije tuto pohromu, aby realizoval to, o čem jeho otec hovořil, myslím, pouze jednou, a tím myslím nový světový řád," konec citátu. Když vzpomeneme právě na válečné tažení v Iráku, v Afghánistánu, na rozsáhlé tažení v boji proti terorismu, je to to, oč se George Bush skutečně pokusil třeba ve jménu demokratizace islámského světa?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já si myslím, že prvořadou snahou americké vlády po těch teroristických útocích bylo dokázat, že Amerika má dostatečnou sílu na to, aby s terorismem bojovala vlastně v celém světě, aby neměl žádný z těch pachatelů nebo organizátorů toho útoku, ať už to byl jednotlivec nebo příslušník nějaké organizace, nebo dokonce stát jako takový, aby prostě neměl jaksi z toho takový závěr, že může uniknout spravedlnosti, trestu, odplatě a podobně. To byl ten základní cíl Američanů, a ten se samozřejmě dařilo naplňovat s různými úspěchy. Já si myslím, že teď není prostor proto, bychom hodnotili například válku v Iráku a situaci, která tam v současné chvíli je. Nicméně prostě je pravda, že v této chvíli Američané z Iráku de facto odešli, respektive odcházejí, že jejich největší válečné úsilí se odehrává v Afghánistánu, že jejich snahou je vlastně postupně předat zprávu Afghánistánu samotným Afgháncům, kteří by byli schopni doufejme někdy v budoucí době zabránit tomu, aby se Afghánistán stal opět útočištěm světového teroru.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste to sám v podstatě trochu zmínil, když se podíváme na výsledek od americké invaze do Afghánistánu v roce 2001 zahynulo v této zemi více než 1500 příslušníků ozbrojených sil USA, válka v Iráku od roku 2003 stála životy téměř 4,5 tisíc amerických vojáků, ty války byly i dost drahé, teď sám jste zmiňoval výsledek, v Iráku se USA v podstatě stahují, v Afghánistánu se doufá, že jednou budou možná schopni čelit tomu, aby se znovu stali baštou terorismu. Výsledek tedy není takový, jak se zřejmě předpokládal. Nebylo to ze strany George Bushe trochu naivní či nějaký populistický přístup ve chvíli, kdy startoval tyto akce?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já bych tedy rozhodně tato dvě slova nepoužil. S odstupem času je jasné, že hodnocení války v Iráku bude rozporuplné, to bude vždy. Na druhé straně je potřeba říci, že v Iráku je nastolena forma vládnutí, která je naprosto odlišná od té totality, kterou představoval Saddám Husajn, že v současné chvíli Irák nepředstavuje pro, jak pro své sousedy, tak pro světový systém nebezpečí. Ta situace v Afghánistánu je nepochybně podstatně horší, je dána mnoha faktory, vlastně do velké míry historií a složitostí Afghánistánu a celého toho teritoria jako takového, takže hodnotit válku v Iráku ponechám radši odborníkům, protože na to nepochybně bude celá řada velmi rozporuplných názorů. A hodnotit válku v Afghánistánu v současné chvíli musíme především takovým způsobem, že tam skutečně existuje reálné nebezpečí toho, že pokud by se situace v Afghánistánu zase zvrátila zpět, takže to představuje nebezpečí opět vlastně útočiště, respektive základny pro světový terorismus, de facto pro opakování toho, co byla Al Kajda před těmi 10 lety.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je tedy vůle situaci v Afghánistánu držet pevně v rukou a pod kontrolou ze strany Ameriky právě vzhledem k tomuto nebezpečí?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já si myslím, že ta vůle je zřetelná. Nakonec na té vůli a na tom úsilí se podílí Česká republika významným dílem, myslím tím významným k poměru k velikosti naší země a jsme za to také náležitě Američany respektováni. Na druhé straně jedna věc je vůle a druhá věc je samozřejmě možnosti, které i ve Spojených státech už začínají být velmi omezené finanční situací, ve které se Spojené státy nacházejí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ano, přišla finanční krize v roce 2008, teď nedávno dramatické hlasování o navýšení dluhu státní kasy, kdy se opět tedy připomínali i válečné útraty. Je to tedy tak, že politiky v dalším protiteroristickém tažení brzdí názor veřejnosti a prázdná státní kasa?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Tak zase ta americká státní kasa není úplně prázdná.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale je úplně zadlužená.

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Její dluh je ve výši 100 % hrubého domácího produktu, to jenom pro srovnání. Celá řada evropských zemí je na tom stejně, celá řada lépe, některé i hůře. Ta otázka vůle samotných Američanů je samozřejmě složitější. Na jedné straně Američané jsou tou válku prostě unaveni, to je pochopitelné. Ta válka trvá velmi dlouho. Ty zprávy o těch mrtvých zasahují nepochybně nejenom ty, kterých se to bezprostředně týká, ale prostě všechny Američany, takže to je to, co musíme chápat. Na druhé straně, myslím si, že jakási populistická vlna ve smyslu rychlého naprosto nějakého zmateného nebo úprkného stanování z Afghánistánu v Americe nehrozí a Spojené státy nepochybně budou svoji odpovědnost v Afghánistánu schopny naplňovat, i když to prostě bude velmi složité a musíme s nimi o tom hovořit, musíme samozřejmě i zvažovat, jak v budoucích letech svoji formu spolupráce tam udržovat, ale nepochybně na té situaci prostě neseme i svůj díl odpovědnosti a je to i naše riziko, kdyby se situace v Afghánistánu měla zase vrátit zpět.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jaká konkrétní rizika vnímáte pro Českou republiku a jak by mohla vypadat ta spolupráce?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já hovořím o spolupráci, která tam probíhá a není to jenom vojenská spolupráce. Jak víme, Česká republika vyslala do Afghánistánu, do provincie Logar rekonstrukční tým, jehož myšlenkou nebo jehož úkolem je především pracovat v té civilní oblasti, ať už jsou to projekty v oblasti školství, v oblasti zemědělství, hospodaření s vodou, to jsou prostě projekty, kterými se Afgháncům snažíme pomoci, snažíme se jim vlastně skutečně pomoci zorganizovat si a vybudovat si společnost aspoň takového typu, která prostě už nebude v nebezpečí, že ji začnou ovládat v podstatě teroristické skupiny. Toto je v našem zájmu a je v našem zájmu, aby v Afghánistánu nebyla do budoucna taková situace, která by umožnila hostit, respektive umožnit vlastně zázemí pro teroristické organizace, které potom můžou zaútočit skutečně kdekoliv a znovu říkám, Madrid není od Prahy tak daleko, abychom se museli cítit v tomto smyslu, že se nás to netýká.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Z materiálů získaných v sídle Bin Ládina po jeho dopadení je jasné, že se až do své smrti nevzdal myšlenky zorganizovat v USA další významný atentát, nejlépe časově spojený právě s tímto, tedy s desátým výročím útoků. Jak vysoko je podle vás nebezpečí, že se Al Kajda pokusí naplnit plány Bin Ládina?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Já nechci na toto téma spekulovat. Já věřím tomu, že všechny ty složky americké bezpečnostní služby jsou si tohoto vědomy. Koneckonců vlastně i ta ochrana všech veřejných budov a podobně v současné době je zvýšená, to znamená, že já skutečně si netroufnu ani v žádném náznaku spekulovat o tom, jaká je výše toho nebezpečí. Nicméně mohu říci, že je známo a je to znát, takhle to chci říct, že to nebezpečí je tam vnímáno vážně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Máte přehled, jaké akce plánuje Bílý dům, Amerika k uctění památky obětí 11. září?

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Akce se budou konat na místech, kde došlo k těm útokům, to znamená především v New Yorku, kde je, má to být vlastně otevření památníku, který bude ve formě takových vodních nádrží nebo takových bazénů s vodotrysky a potom tam bude vlastně deska nebo stěna, kde budou vyryta všechna jména obětí ze Světového obchodního centra. Potom samozřejmě bude podobné vzpomínkové shromáždění u budovy Pentagonu ve Washingtonu a ve městě /nesrozumitelné/ v Pensylvánii, to znamená vlastně v místě nebo blízko místa dopadu toho letu 93, který, jak víme, byl vlastně čím čtvrtým letadlem, kde hrdinní pasažéři zabránili vlastně takovému podobnému útoku, nevíme, na jaký cíl. Na mnoha dalších místech se samozřejmě budou konat vzpomínková shromáždění, ať už jsou to hasiči nebo policisté. V New Yorku navíc bude pochod po Manhattanu desátého, kde se lidé budou držet za ruce a takovým způsobem vyjadřovat svou jednotu. A chci dodat také to, že na našem velvyslanectví ve Washingtonu pořádáme koncert k výročí a budou tam přednesena díla Dvořáka a další a budeme tam mít i americké hosty, kteří se s námi podělí o nějaké vzpomínky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu český velvyslanec v USA Petr Gandalovič. Já vám děkuji za váš čas. Na slyšenou.

Petr GANDALOVIČ, velvyslanec České republiky v Americe:
Hezký den přeji. Na shledanou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: šče
Spustit audio