Aleš Špidla o útocích na emaily ministerstva zahraničí: Je to kybernetická špionáž

„Škoda úsilí některých lidí, které vychází naprázdno jenom z toho důvodu, že jejich činnost je podceňována,“ říká muž, který svého času vedl odbor kybernetické bezpečnosti na ministerstvu vnitra.

Čtěte také

Nemluví přitom o nikom jiném než o kybernetických odbornících, kteří jsou, podle jeho vlastních slov, poddimenzovaní, mizerně placení a jejich motivace je snad jenom vlastenectví.

Jenom ve státní správně bude podle něj chybět 1000 až 1500 odborníků na kybernetickou informační bezpečnost. „Firmy talenty vyhledávají už na školách a dávají jim násobky platů než jsou ve státní správě,“ podotýká.

Na emaily zaútočil cizí stát

Útok na ministerstvo zahraničí není podle něj jednorázovou záležitostí, s největší pravděpodobností došlo k tichému naslouchání – do systému se dostane škodlivý software, který umožní otevřít vrátka, poslouchat komunikaci, odchytávat hesla k emailům, dostávat se k dokumentům.

Kybernetická válka tady zuří mnoho let.

K útokům existuje celá řada motivací, ty pak lze odhadnout podle toho, o jaká data útočník projevil zájem. „Když se podíváte, co uniká, tak podle toho si můžete vydedukovat motivace, a podle nich o koho vlastně je,“ vysvětluje.

V případě ministerstva zahraničí lze předpokládat, že útočníkem je cizí stát, který chce převahu, vědět, o čem významné instituce komunikují, a také s kým komunikují. „Je to kybernetická špionáž,“ upozorňuje.

Aleš Špidla odpovídal na otázky moderátora Jana Pokorného |foto: Prokop Havel

A jaká jsou po takovém útoku doporučení pro další státní instituce? Například podívat se do záznamů, spustit analytické nástroje, které analyzují toky dat, a dívat se na výsledky.

„Nejhorší bude najít lidi a čas,“ upozorňuje s tím, že některým institucím nezbude, než se obrátit na experty zvenčí.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.